Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

15 A 76/2012 - 15Usnesení KSUL ze dne 30.08.2012

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
8 As 109/2012 (zrušeno)

přidejte vlastní popisek

15A 76/2012-15

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D., v právní věci žalobců: a) JUDr. D. H., b) Ing. P. S., oba bytem „X“, oba zastoupeni JUDr. Marinou Machytkovou, advokátkou AK Machytková Sedláček Vaca & spol. se sídlem v Praze 1, ul. Dlouhá č. p. 16, PSČ 110 00, proti žalovanému: Krajskému úřadu Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, se sídlem v Ústí nad Labem, ul. Velká Hradební 3118/14, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2010, č. j. 605/UPS/2009/3,

takto:

I. Žaloba se odmítá .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobci se společně podanou žalobou prostřednictvím datové schránky dne 9. 5. 2009 u zdejšího soudu domáhali vyslovení nicotnosti rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, ze dne 25. 6. 2010, č. j. 605/UPS/2009/3, jímž bylo zamítnuto odvolání společnosti ČEZ Teplárenská, a.s., se sídlem v Chomutově, ul. Školní č. p. 1051/30, IČ: 273 09 941, proti rozhodnutí Magistrátu města Chomutov, odbor stavebního úřadu a životního prostředí, ze dne 4. 11. 2009, č. j. CJ MMCH/48078/2009, sp. zn. OSÚaŽP/S/22962/2009/ČerP, kterým bylo podle ust. § 129 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), nařízeno společnosti ČEZ Teplárenská, a.s., jakožto vlastníku objektu, a to kolektoru Prior – Zimní stadion, obnovení předcházejícího stavu stavby: „odvětrávání kolektoru Prior – Zimní stadion v objektu č. p. 4503 na pozemku p. č. 240/10 v k. ú. Chomutov 1, odstraněné bez sdělení stavebního úřadu k odstranění“.

Vedle toho se žalobci předmětnou žalobou domáhali vyslovení nicotnosti rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, ze dne 6. 3. 2012, č. j. 115/UPS/2011/3, jímž byla na základě odvolání žalobců změněna výroková část rozhodnutí ad I. Magistrátu města Chomutov, odbor stavebního úřadu a životního prostředí, ze dne 7. 2. 2011, č. j. CJ MMCH/13242/2011, sp. zn. OSÚaŽP/S/01812/2011/ČerP, a to tak, že byla nahrazena větou o obsahu, že „podle § 141 odst. 1 a v souladu s § 132 odst. 2 písm. g) stavebního zákona se ukládá těm, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich: Ing. P. S., Pokračování

15A 76/2012

JUDr. D. H., aby ve lhůtě 6 pracovních dnů umožnili provedení prací na stavbě: obnovení odvětrání kolektoru Prior – Zimní stadion v č. p. 4503, Palackého, Chomutov, na pozemku p. č. 240/10 v katastrálním území Chomutov 1, ze své stavby: chodba ke kolektoru v č. p. 4503, s tím, že povinnost se ukládá ve prospěch společnosti ČEZ Teplárenská, a.s., která má potřebu umožnění přístupu oznámit povinným 14 dnů předem“, přičemž výrokové části rozhodnutí označené ad II. a III. zůstaly beze změn.

S ohledem na skutečnost, že předmětnou společnou žalobou žalobců bylo brojeno proti dvěma samostatným správním rozhodnutím žalovaného, která vzešla ze správních řízení s odlišným okruhem účastníků, soud uvážil, že není vhodné obě rozhodnutí společně projednávat, a proto žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2010, č. j. 605/UPS/2009/3, podle ust. § 39 odst. 2 zákona č. 150/2002 sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), usnesením ze dne 25. 7. 2012, č. j. 15 A 50/2012 - 41, vyloučil k samostatnému řízení vedenému pod sp. zn. 15 A 76/2012.

Dále soud uvádí, že před vydáním rozhodnutí ve věci samé se zabýval tím, zda nejsou v předmětném řízení o žalobě vůči rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2010, č. j. 605/UPS/2009/3, dány překážky bránící vydat meritorní rozhodnutí. Mezi takové překážky patří i situace, když žaloba byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou, jak je uvedeno v ust. § 46 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), což zakládá neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, pro který je nutno žalobu odmítnout.

Aktivní legitimace pro řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu je stanovena v ust. § 65 s. ř. s. Podle odst. 1 tohoto ustanovení se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popř. vyslovení jeho nicotnosti. Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat podle odst. 2 rovněž ten, kdo žalobní legitimaci podle odst. 1 nemá, ovšem tvrdí, že byl účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí vzešlo, a že postupem správního orgánu byl zkrácen na svých procesních právech takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé.

V daném případě je soud toho názoru, že aktivní legitimace nesvědčí žalobcům ani podle odst. 1 ani podle odst. 2 § 65 s. ř. s. Z výše citovaného odst. 1 vyplývá, že pro aktivní legitimaci je směrodatné, zda napadené rozhodnutí uložilo žalobcům nějaké povinnosti nebo jim ukrátilo na jejich právech. Jinými slovy to znamená, že žalobcům musí svědčit právo, o němž bylo ve správním řízení rozhodováno, tedy že musí být těmi osobami, kterých se rozhodnutí přímo dotýká. Není přitom rozhodné, zda správní orgán žalobce považoval za účastníky správního řízení. V žádném případě však není k podání žaloby legitimován ten subjekt, jemuž příslušný právní předpis postavení účastníka správního řízení vůbec nepřiznává. Dále soud poznamenává, že i z výše citovaného odst. 2 vyplývá, že aktivní legitimace je vázána na to, zda příslušný právní předpis danému subjektu postavení účastníka správního řízení přiznává.

V daném případě po zevrubném prostudování žaloby, k ní přiložených příloh oběma žalobci a zejména pak z obsahu správního spisu, který soudu k jeho výzvě předložil žalovaný, dospěl soud k závěru, že žalobu vůči rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2010, Pokračování

15A 76/2012

č. j. 605/UPS/2009/3, nelze věcně projednat pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení ve smyslu ust. § 46 odst. 1 písm. c) s.ř.s., neboť žaloba byla podána osobami k tomu zjevně neoprávněnými.

Při učinění tohoto závěru soud vycházel ze skutečnosti, že žalobci předmětnou žalobou brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2010, č. j. 605/UPS/2009/3, kterým bylo potvrzeno prvoinstanční rozhodnutí správního orgánu, jímž byla uložena povinnost společnosti ČEZ Teplárenská, a.s., jakožto vlastníku objektu kolektoru, aby obnovila předcházející stav své stavby. Ze spisového materiálu, který soudu předložil žalovaný, ovšem prokazatelně vyplynulo, že pouze společnost ČEZ Teplárenská, a.s., byla účastníkem dotyčného správního řízení. Naproti tomu žalobci nebyli účastníky daného správního řízení a ani jim tímto rozhodnutím nebyla založena nějaká práva či povinnosti.

Z právě uvedeného tak dle názoru soudu vyplývá, že předmětná žaloba, jíž je brojeno proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2010, č. j. 605/UPS/2009/3, byla podána osobami zjevně neoprávněnými. Žalobci nebyli účastníky odvolacího řízení, sami ani odvolání nepodali, rozhodnutí žalovaného bylo vydáno ve věci jiného účastníka řízení a pouze tomuto náleželo právo domáhat se přezkoumání rozhodnutí žalovaného žalobou v rámci soudního přezkumu. V důsledku těchto skutečností pak ale nelze dospět k jinému závěru než k tomu, že žalobcům v předmětné věci nesvědčí legitimace k podání předmětné žaloby ve smyslu ust. § 65 odst. 1, odst. 2 s. ř. s.

S ohledem na právě uvedené soud žalobu žalobců vůči rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2010, č. j. 605/UPS/2009/3, ve výroku I. usnesení odmítl s odkazem na ust. § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., neboť k jejímu podání nebyli žalobci zjevně oprávněni. Závěr soudu o nutnosti předmětnou žalobu odmítnout přitom koresponduje i závěrům Nejvyššího správního soudu, které byly vysloveny v obdobných věcech týkajících se aktivní legitimace žalobců ve správním soudnictví, např. v jeho rozsudku ze dne 20. 4. 2005, č. j. 3 As 35/2004 – 52, který je publikován ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 612/2005 a také na www.nssoud.cz.

Z důvodu odmítnutí žaloby soud ve výroku II. usnesení v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O případném vrácení soudního poplatku žalobcům za podání předmětné žaloby vůči rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2010, č. j. 605/UPS/2009/3, soud nerozhodoval, neboť dosud nebyl žalobci uhrazen. V této souvislosti soud pro úplnost podotýká, že žalobci zastávají nesprávný názor, který soudu sdělili v podání ze dne 28. 5. 2012, ohledně toho, že v daném případě byli zbaveni poplatkové povinnosti, neboť předpokládají, že soudem bude vyslovena nicotnost dotyčného rozhodnutí z úřední povinnosti. Žalobci by měli vzít v potaz skutečnost, že poplatkové povinnosti není zbaven žalobce, který se žalobou domáhá, aby soud vyslovil nicotnost správního rozhodnutí z úřední povinnosti. Případná nicotnost žalobou napadeného rozhodnutí není důvodem pro osvobození od poplatkové povinnosti.

Dále soud pro úplnost poznamenává, že s ohledem na zjištění, že předmětnou žalobu je nutno odmítnout s poukazem na ust. § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., neboť k jejímu podání nebyli žalobci zjevně oprávněni, soud se již nezabýval případnou opožděností dotyčné žaloby ve smyslu ust. § 46 odst. 1 písm. b) v návaznosti na ust. § 72 odst. 1 s. ř. s., neboť ze stávající právní úpravy správního soudnictví jakkoliv nevyplývá, že námitku nicotnosti správního rozhodnutí je možno uplatnit kdykoli a tedy i mimo časový rámec vymezený lhůtou pro Pokračování

15A 76/2012

podání žaloby (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2006, č. j. 7 Afs 31/2005 – 94, který je dostupný na www.nssoud.cz).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Ústí nad Labem dne 30. srpna 2012

v.r. JUDr. Markéta Lehká, Ph.D.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Markéta Kubová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru