Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

15 A 66/2012 - 18Usnesení KSUL ze dne 18.07.2012

Prejudikatura

2 As 7/2003


přidejte vlastní popisek

15A 66/2012-18

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci navrhovatele: S. W., bytem „X“, a dalších účastníků řízení: 1) K. H., bytem „X“, 2) Okresníhostavebního bytového družstva Louny, se sídlem v Žatci, ul. Studentská č. p. 2628, Žatec, IČ: 000 05 797, 3) Českého svazu ch ovatelů- Základní organizace Lubenec, se sídlem v Lubenci, PSČ 439 83, IČ: 689 55 154, 4) Státního statku J e n e č, s.p., v likvidaci, se sídlem v Jeneči, ul. Karlovarská č. p. 7, PSČ 252 61, IČ: 000 16 918, 5) Ministerstvu zemědělství- Pozemkový úřad Louny, se sídlem v Lounech, ul. Pražská č. p. 765, PSČ 440 57, 6) Pozemkovému fondu ČR, odloučené pracoviště Louny, se sídlem v Lounech, ul. Osvoboditelů č. p. 420, PSČ 440 01, 7) Obce Lubenec, se sídlem v Lubenci, ul. Podbořanská č. p. Podbořanská 51, PSČ 439 83, v řízení o návrhu na obnovu řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 16 Ca 92/1997,

takto:

I. Návrh se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Navrhovatel prostřednictvím pošty podal dne 18. 5. 2012 návrh na obnovu řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 16 Ca 92/1997, ve věci opravného prostředku proti rozhodnutí Okresního úřadu Louny – pozemkový úřad ze dne 21. 1. 1997, č. j. 133/97-R/4709/93/Typ, a ukončeného pravomocným rozsudkem ze dne 29. 5. 1997, č. j. 16 Ca 92/1997 – 23, jímž bylo toto rozhodnutí správního orgánu potvrzeno.

Před vlastním věcným posouzením předmětného návrhu na obnovu řízení výše specifikovaného soudního řízení, které bylo vedeno podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), byl soud nejprve povinen zabývat se tím, zda se vůbec jedná o přípustný návrh v rámci správního soudnictví upraveného zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Jinak soudu nezbývá nic jiného, než podaný návrh jako nepřípustný podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. usnesením odmítnout.

Obnova řízení je počínaje 1. 1. 2003 nově jako užívaný procesní nástroj upravena v ust. § 111 a násl. s. ř. s. – do 31. 12. 2002 podle znění o. s. ř. účinného do tohoto data upravujícího správní soudnictví nebylo možno v řízení o žalobách či opravným prostředkům proti rozhodnutím správních orgánů podat žádný opravný prostředek (viz. ust. § 250j odst. 4 a ust. § 250s odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31. 12. 2002). Od 1. 1. 2003 sice soudní řád správní zavedl obnovu řízení v zásadě v tradičním pojetí tohoto procesního institutu, ovšem Pokračování

15A 66/2012

modifikovaného pro účely správního soudnictví. Poněvadž ve správním soudnictví soudy rozhodují v jednom stupni, o povolení obnovy rozhoduje tentýž soud, který napadené rozhodnutí vydal (proti kterému návrh na obnovu směřuje) a povolí-li obnovu řízení, pak tentýž soud v obnoveném řízení pokračuje. Podstatná úprava je však – a to právě pro posuzovaný návrh – obsažena v § 114 s. ř. s., jenž pozitivně i negativně vypočítává taxativním způsobem, ve kterých věcech lze návrh na obnovu podat. Jinými slovy to znamená, že v tomto ustanovení je upravena přípustnost návrhu.

Podle § 114 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. je obnova řízení přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu a ve věcech politických stran a politických hnutí. Je tedy zřejmé, že proti rozsudku vydanému v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu není obnova řízení přípustná. Je tomu tak i proto, že soud posuzuje věc v tomto řízení podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného správního rozhodnutí.

Na tomto místě je nutno uvést, že obnova řízení není přípustná rovněž proti rozsudku vydanému podle části páté o. s. ř. ve znění účinném k 31. 12. 2002, jímž bylo rozhodnuto mj. o opravném prostředku proti rozhodnutí správního orgánu. Je tomu tak proto, že rozhodnutí soudu vydané podle části páté o. s. ř. ve znění účinném k 31. 12. 2002 je rozhodnutím ve správním soudnictví, bez ohledu na to, zda šlo o rozhodnutí v řízení o žalobě nebo o opravném prostředku, či zda se jednalo o rozhodnutí správního orgánu ve veřejnoprávní či soukromoprávní věci, a tudíž i na toto soudní rozhodnutí dopadá právní úprava obsažená v ust. § 114 s. ř. s.

Již výše bylo soudem zmíněno, že podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. platí, že soud usnesením návrh odmítne, jestliže návrh podle tohoto zákona je nepřípustný. Z uvedených důvodů soud ve smyslu ust. § 46 odst. 1 písm. d) v návaznosti na ust. § 114 s. ř. s. a contrario přikročil ve výroku ad I. usnesení k odmítnutí předmětného návrhu na obnovu řízení, neboť tento návrh je nepřípustný. Věcná příslušnost Krajského soudu v Ústí nad Labem byla dána ust. § 113 s. ř. s., neboť v tomto ustanovení je zakotveno, že k řízení je příslušný soud, který vydal rozhodnutí, proti němuž návrh směřuje.

Pro úplnost soud poznamenává, že shora uvedený názor o tom, že předmětný návrh na obnovu řízení je nepřípustný ve smyslu ust. § 114 s. ř. s. zaujal i Nejvyšší správní soud, a to např. v rozsudku ze dne 14. 11. 2003, č. j. 2 As 7/2003 – 42, který byl publikován ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 275/2004 a také na www.nssoud.cz, nebo v usnesení ze dne 25. 7. 2005, č. j. Na 50/2005 – 25, které je publikováno ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 1316/2007 a také na www.nssoud.cz.

Výrok ad II. usnesení o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. O soudním poplatku nebylo rozhodováno, neboť dosud nebyl navrhovatelem uhrazen.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Pokračování

15A 66/2012

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Ústí nad Labem dne 18. července 2012

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. , v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Renata Rilke

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru