Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

15 A 59/2011 - 85Usnesení KSUL ze dne 10.10.2011


přidejte vlastní popisek

15A 59/2011-85

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci navrhovatelů: a) Mgr. M. B., „X“, a b) Ing. P. M., „X“, 417 42 Krupka, a dalšího účastníka řízení: Městský úřad Krupka, Mariánské nám. 22, 417 42 Krupka 1, zastoupeného JUDr. Jiřím Císařem, advokátem se sídlem Hrnčířská 55/14, Ústí nad Labem, v řízení o návrzích ve věci voleb do zastupitelstva Města Krupka, konaných dne 10. září 2011,

takto:

I. Návrh na opakované hlasování ve volbách do zastupitelstva Města Krupka konané dne

10. 9. 2011 se zamítá.

II. Návrh na vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva Města Krupka se zamítá.

III. Návrh na vyslovení neplatnosti volby kandidátů volební strany č. 1 a volební strany č.

3 zvolených do zastupitelstva Města Krupka ve volbách konaných dne 10. 9. 2011 se

zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

Odůvodnění:

Navrhovatelé a) a b) se společným návrhem, který soud obdržel dne 23.9.2011, domáhají vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva města Krupka, popřípadě vyslovení neplatnosti opakovaného hlasování ve volbách konaného dne 10.9.2011, popřípadě vyslovení neplatnosti volby kandidátů „Sdružení politické strany ČSNS a nezávislých kandidátů-Šance pro město“ a „Sdružení hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst, NK – Sportovci pro Krupku“ zvolených v opakovaném hlasování konaném dne 10.9.2011.

Navrhovatelé mají za to, že i v průběhu druhého opakovaného hlasování do zastupitelstva Města Krupka konaného dne 10.9.2011 došlo opět k porušení § 30 odst. 3 zák. č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev obcí“). Toto porušení spatřují v následujících skutečnostech.

K porušení uvedeného ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí mělo dojít dle navrhovatelů tím, že dne 6.9.2011 svolaly volební subjekty č. 1 „Sdružení hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst, NK – Sportovci pro Krupku“ a č. 3 „Sdružení politické strany ČSNS a nezávislých kandidátů-Šance pro město“ tiskovou konferenci, na které vyslovily nesouhlas s uplácením voličů. Zároveň měly napadnout a zkreslit usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8.6.2011, č.j. 15 A 34/2011-57, které označily jako „totální právní zmetek a absurdní rozsudek“, při kterém soudci vůbec neslyšeli, nebo nechtěli slyšet. Tyto informace o citovaném usnesení dále rozšiřovaly na svých webových stránkách a volebních letácích. Tuto informaci převzal dne 8.9.2011 i Teplický deník. Dle navrhovatelů po tiskové konferenci pravděpodobně došlo k vydání pokynu k zahájení uplácení voličů, protože již následujícího dne si krupští občané začali vyměňovat informace o masivním uplácení probíhajícím po celém městě.

Dále navrhovatelé uvádějí, že v den konání opakovaného hlasování se již od časného rána objevovaly určité indicie o opětovném uplácení voličů. Okolo 11 hod. oslovil dle navrhovatelů zástupce Transparency International – Česká republika, o.p.s. neznámý muž s nabídkou pořízení důkazu o uplácení voličů na sídlišti Horní Maršov. Následně poskytl Transparency International – Česká republika, o.p.s. zvukový záznam, na kterém se hovoří o uplácení skupiny cca 30 voličů částkou 300,- Kč na osobu, k němuž došlo ve dnech těsně před hlasováním a i v den hlasování ve volebním obvodu č. 9. Na tomto záznamu bylo dle navrhovatelů rovněž uvedeno, že obdobné uplácení proběhlo prostřednictvím více distributorů. Na takto předávaných volebních lístcích mělo být předem označeno volební sdružení č. 3 místostarosty Zdeňka Matouše. Navrhovatelé považují za neslučitelné s řádným průběhem voleb, aby voličům předával předem vyplněné volební lístky člověk, který není úřadem pověřen distribucí volebních lístků. Není jasné, kde je onen člověk vzal, či kdo mu je vyplnil. Dle navrhovatelů tedy bylo porušeno ustanovení § 30 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí tím, že těsně před dnem opakovaného hlasování a v den konání opakovaného hlasování probíhala v bezprostředním okolí volebních místností – sídliště Horní Maršov, volební agitace, která spočívala v organizované distribuci předem zaškrtnutých volebních lístků minimálně v jednom bytě. Dle navrhovatelů byla volební agitace uskutečňována ve prospěch volební strany č. 3 a volební strany č. 1 na sociálně slabších občanech z předem vytipovaných oblastí – volební obvod č. 8, 9 a 5 s převážně romským obyvatelstvem. Poukázali rovněž na skutečnost, že v uvedených obvodech se nalézá i azylový dům Agape v Nových Modlanech, kde jsou ubytováni Romové s krátkodobými ubytovacími smlouvami zaměstnaní v městem provozované společnosti Sport Krupka s.r.o., kde je jednatelem Ing. Zdeněk Matouš a vedoucím provozu pan Z. S. – oba kandidáti volebního sdružení č. 3.

Další indicií o uplácení navrhovatelé spatřují ve volebních výsledcích z volebního obvodu č. 9, kde volební sdružení č. 3 získalo při opakovaném hlasování konaném dne 10. 9. 2011 opět nejvyšší podíl volebních hlasů – 30,39%, stejně jako při hlasování dne 7.5.2011 či v říjnu 2010. Volební sdružení č. 1 a č. 3 získala v tomto volebním obvodu č. 9 společně 50,36% hlasů. Rovněž dle výsledků ve volebních okrscích č. 5 a č. 8 dle navrhovatelů vyplývá, že došlo k uplácení voličů. V uvedených obvodech je dle navrhovatelů výrazně vyšší volební zisk volebních stran č. 1 a č. 3. Dle navrhovatelů z toho plyne, že voliči byli upláceni nejen ve prospěch volební strany č. 3, ale i ve prospěch volební strany č. 1. Výsledky hlasování dle navrhovatelů jednoznačně dokladují společné koordinované uplácení voličů, převážně Romů, těmito volebními sdruženími. Navrhovatelé se dále domnívají, že na protest proti uplácení Romů odstoupila z volební kandidátky č. 3 ve volebním obvodu č. 9 místně známá obvodní lékařka MUDr. D. D. stejně jako další člen kandidátky č. 3 pan K. Š.

Navrhovatelé rovněž poukazují na skutečnost, že stejně jako při opakovaném hlasování konaném dne 7.5.2011 se i při hlasování dne 10.9.2011 opakovalo volební vyzdvižení kandidátů ČSSD Ing. J. N. a Ing. M. S. z nevolitelných míst kandidátky na první a druhé zvolené místo.

Dle navrhovatelů je rovněž nepochopitelné, že volby proběhly bez kvalifikovaného zájmu Policie ČR.

Dle navrhovatelů bylo porušeno v průběhu voleb právo na svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti zaručené čl. 5 Ústavy České republiky, právo na samosprávu dle čl. 8 a čl. 100 odst. 1 Ústavy a také právo podílet se na správě věcí veřejných dle čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Navrhovatelé dále napadají i rozdělení mandátů přidělených na základě volebních výsledků. Jsou přesvědčeni, že třetí mandát volebního sdružení č. 1 byl získán na úkor čtvrtého mandátu volebního sdružení č. 6 „Zdravá Krupka“, a to v důsledku vědomě či nevědomě špatného sečtení volebních lístků a hlasů. Rozdíl mezi těmito volebními stranami při přidělení tohoto mandátu je 12 hlasů, tj. ani ne jeden celý hlasovací lístek s 21 hlasy. Proto navrhovatelé žádají přepočítání všech odevzdaných hlasovacích lístků a ověření výsledků voleb soudem. Dle navrhovatelů svědčí o nedostatcích vyhodnocení voleb i chybné stanovení pořadí náhradníků nejen pro volební stranu „Zdravá Krupka“.

Další indicií svědčící o špatné přípravě a průběhu voleb je dle navrhovatelů skutečnost, že k prokázání delegování členů volebních komisí pro hlasování 10.9.2011 použili členové volebních komisí průkazy s datem hlasování 7.5.2011 případně i 15. a 16.10.2010.

Dále navrhovatelé uvedli, že do 21.9.2011 neznali přesný termín pro podání návrhu na neplatnost voleb. Nebylo totiž možné ani ve veřejných listinných ani elektronických dokumentech zjistit, kdy byly výsledky voleb Státní volební komisí oficiálně vyhlášeny.

Navrhovatelé navrhli provedení důkazu zvukovými záznamy a přehledem volebních výsledků.

Městský úřad Krupka jako příslušný volební orgán v pozici dalšího účastníka řízení ve svém vyjádření k návrhu uvedl následující. Městský úřad Krupka jako další účastník řízení důrazně odmítá nepodložená nařčení z uplácení voličů, kterým měli být předávány vyplněné volební lístky. Z celého návrhu je zcela zřejmé, že návrh je motivován pouze a jedině neúspěchem navrhovatelů v opakovaných volbách.

Další účastník dodává, že všechny objekty, ve kterých byly umístěny volební místnosti, byly pod soustavným dohledem volebních komisí, Policie ČR, Městské police v Krupce i specializovaných orgánů Krajského úřadu Ústeckého kraje a Ministerstva vnitra. Tyto objekty byly rovněž sledovány redaktory několika médií a všemi těmito zdroji nebylo zjištěno nic, co by byť i jen nasvědčovalo předávání vyplněných volebních lístků voličům za úplatu. Zdůraznil dále, že obě volební místnosti na sídlišti v Horním Maršově jsou v objektech škol, a tedy nemohlo dojít k porušení zákazu volební agitace v bytě, jak je uvedeno v návrhu.

Trvá na tom, že pokud mají být navrhovatelé se svým návrhem úspěšní, musí prokázat, buď to, že došlo k předávání vyplněných volebních lístků voličům, nebo že byli voliči upláceni tak, aby odevzdali hlas dle vyplněných volebních lístků a nebo je třeba, aby navrhovatelé prokázali to, že v den voleb došlo k volební agitaci a propagaci pro volební strany v objektu, v němž je umístěna volební místnost nebo v jeho bezprostředním okolí. Dle dalšího účastníka navrhovatelé v podaném návrhu netvrdí vůbec žádné skutečnosti, které by bylo možno podřadit pod citované ustanovení § 30 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Tvrzení navrhovatelů vztahující se k předávání vyplněných hlasovacích lístků spolu s úplatou za provedení hlasování je dle jeho názoru zcela neurčité a obecné a nebyly k tomuto tvrzení předloženy žádné důkazy. Namítá, že navrhovatelé nezmiňují jediný konkrétní údaj o tom, kdo měl předem vyplněné hlasovací lístky rozdávat voličům, kterým voličům měly tyto lístky být předány ani kde se to mělo stát.

Další účastník dále uvádí, že před dnem konání opakovaného hlasování byl romskými spoluobčany označen blíže neznámý občan B. z Ústí nad Labem, který se vychloubal tím, že jeho úkolem je zmařit opakované hlasování v Krupce. Jmenovaný byl dále identifikován jako osoba s vytetovaným znamením včely na krku. Jeho úkolem údajně bylo přimět spoluobčany k tomu, aby se vyjadřovaly tak, že jim byly předávány za úplatu předem vyplněné volební lístky. Dle dalšího účastníka řízení toto tvrzení dokládá snahu předem vytvořit situaci, kdy by dle výsledků voleb bylo možno následně napadnout jejich zákonnost.

Další účastník rovněž navrhuje provedení důkazu výslechem Ing. J. D., který může potvrdit, že navrhovatelé byli při podání návrhu vedeni pouze jejich neúspěchem v opakovaných volbách a následně neúspěšnými povolebními vyjednáváními s případnými koaličními partnery. Navrhovatelé měli při povolebních jednáních výslovně uvést, že v případě neúspěšného povolebního vyjednávání podají návrh na prohlášení voleb za neplatné. Dále navrhl rovněž provedení důkazu výslechem K. R. a Ing. Z. M. Rovněž navrhl provedení důkazu volební dokumentací a výtahy z voličských seznamů.

Konstatoval, že navrhovatelům po formální stránce nelze upřít právo na podání jejich návrhu, ale dle jeho názoru je nutno tento návrh pro nepravdivost a bezobsažnost zamítnout. Pokud jde o tvrzení navrhovatelů, že volby dne 10.9.2011 proběhly bez kvalifikovaného zájmu Policie ČR, pak je třeba dle dalšího účastníka uvést, že nad regulérností voleb dohlíželo 20 policistů v civilu a 10 policistů v uniformě a dále 20 strážníků Městské policie v Krupce z celkového počtu 25 strážníků a volby byly realizovány za dohledu volebních komisí, Ministerstva vnitra i Krajského úřadu Ústeckého kraje.

K argumentaci navrhovatelů, že zakázaná agitace ve smyslu § 30 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí probíhala ve volebních obvodech č. 5, 8 a 9, uvádí další účastník, že volební výsledky v těchto volebních obvodech byly ovlivněny mimořádně nízkou účastí voličů a nikoli zakázanou volební agitací.

K poukazu na různá data v průkazech členů volebních komisí další účastník uvádí, že v daném případě se jedná stále o jeden volební proces (opakovalo se vždy pouze hlasování a nikoli celé volby) platí pořád původní průkazy členů volebních komisí. Ovšem v průběhu času poklesl počet členů volebních komisí a vznikla nutnost jmenovat nové na jejich neobsazená místa. Po jmenování nových členů volebních komisí byly těmto nově jmenovaným členům vystaveny nové průkazy. Proto nesou průkazy členů volebních komisí různá data.

K námitce spočívající ve špatném sečtení odevzdaných hlasů další účastník uvádí, že zástupci volební strany Zdravá Krupka, za který navrhovatelé kandidovali, měli ve všech volebních místnostech svoje zástupce a ničeho nenamítali proti součtu volebních lístků a také tito zástupci tohoto volebního subjektu ničeho nenamítali v příslušných zápisech volebních komisí.

Na vyjádření dalšího účastníka reagovali navrhovatelé společnou replikou, ve které uvedli, že tón, ve kterém je vyjádření vedeno, spíše odpovídá argumentaci účastníka řízení, než vyjádření nezávislého volebního orgánu. Trvají na tom, že skutečnost, že další účastník o uplácení ve městě nevěděl, ještě neznamená, že k takovému jednání nedošlo.

Zdůraznili, že v jejich případě se nejedná o neúspěšné kandidáty, neboť volební strana, za níž kandidovali, obdržela při každém hlasování větší procento hlasů než při předcházejícím.

K tvrzení, že motivací k podání předmětného návrhu byl neúspěch v povolebním vyjednávání, uvádějí, že je mu nutno dát částečně zapravdu. Primární snahou navrhovatelů po volbách bylo vytvořit „koalici slušných“, v níž však nutně nepředpokládali zastávání vedoucích funkcí, ale jejímž hlavním cílem bylo, že mezi sebe nepřijme organizátory kupování volebních výsledků a odstaví je tak od reálného politického vlivu, který byl hlavním cílem jejich opakované nemalé finanční investice do manipulace voličských hlasů. Volební výsledky a nakonec i povolební vyjednávání však takovouto variantu neumožnily. Ukázalo se, že možná koaliční uspořádání počítala i s angažováním volebních subjektů, v jejichž prospěch byly hlasy voličů kupovány. V takovém případě bylo pro navrhovatele podání návrhu principiální záležitostí.

Navrhovatelé žádají soud, aby v předmětném návrhu veškeré skutečnosti posoudil především s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu ze dne 18.1.2011, sp. zn. Pl. ÚS 57/10, a to především v souvislosti názorem, že: „Smyslem voleb do obecního zastupitelstva není dražba funkcí v obecní samosprávě, ale vyjádření nezávislé vůle voličů při výběru kandidátů. Vůle voliče, který je zkorumpován, není nezávislá.

Při jednání ve věci navrhovatelka ad a) přednesla návrh i za navrhovatele ad b), a to shodně jako v písemném vyhotovení návrhu a replice. Dále zdůraznila, že předmětný návrh je podán s ohledem na fakt, že volby v Krupce se sice konaly již potřetí, dále že se sice změnily předvolební praktiky, ovšem uplácení voličů zůstalo.

Právní zástupce dalšího účastníka řízení při tomtéž jednání uvedl, že předmětný návrh navrhovatelů by měl být pro nedůvodnost zamítnut. V podrobnostech odkázal na písemné vyjádření k návrhu navrhovatelů. Dodal, že návrh navrhovatelů obsahuje spíše prostá podezření a polemiky, aniž by zde byly konkrétní údaje dokládající opodstatněnost návrhu.

Krajský soud v rámci jednání provedl dokazování, přičemž se neomezil s odkazem na ustanovení § 52 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) pouze na návrhy účastníků.

Při jednání byl proveden důkaz zvukovým záznamem předloženým soudu na základě jeho žádosti Transparency International – Česká republika, o.p.s. Na nahrávce je zaznamenán rozhovor dvou mužů a jedné ženy. Z této nahrávky vyplývá, že se rozhovor má odehrávat v bytě jistého J. K. Muž, který nahrávku zřejmě tajně pořídil, se druhého muže táže, zda ještě dává peníze. Druhý muž mu odpovídá, že nikoliv, neboť už nic nemá, protože mu dali peníze na třicet lidí. Druhý muž dále uvádí, že k „tomu“ mělo dojít v úterý a ve středu. První muž několikrát opakuje jméno Matouš. Druhý muž následně ne příliš jednoznačně přisvědčuje. První muž se dále zeptal, zda to někdo sám připravil a druhý muž odpovídá, že to tam dělali, no víš jak. Následně žena prvního muže posílá za jakýmsi malým „cigánem“ vedle s černou cigánkou. Dále je na této nahrávce zaznamenán rozhovor prvního muže, zřejmě již na ulici, kde mu další blíže neurčený muž sděluje, že v hospodě U buchty dávají „gadžom“ peníze. Prý ale neví, kdo ty peníze dává.

Dále byl proveden důkaz nahrávkou, na které blíže neurčená žena na dotazy blíže neurčitelného muže, zda probíhalo nějaké uplácení během týdnu, odpovídá, že neví, ale momentálně ne. Uvedla, že „oni“ čekají, že přijde nějaký cikán, protože „oni“ to vždycky někomu dávají a ten to pak rozdává. Zatím dle ženy čekají, jestli přijde a bude vyplácet 300,- Kč.

Rovněž soud provedl soud důkaz výtiskem Hospodářských novin ze dne 13.9.2011, kde byly v souladu se zákonem vyhlášeny Státní volební komisí oficiální výsledky opakovaného hlasování ve volbách do zastupitelstva Města Krupka konaného dne 10.9.2011.

S odkazem na ustanovení § 52 s.ř.s., kde je výslovně uvedeno, že právě soud rozhodne, které z navržených důkazů provede, neprovedl soud důkazy navrhované dalším účastníkem řízení. V případě navrhovaného výslechu Ing. J. D. soud konstatuje, že toto svědectví má prokázat průběh povolebního vyjednávání. Ovšem tato skutečnost není v žádné vazbě ke skutkovému stavu, který je předmětem tohoto řízení, ve kterém bylo navrhováno zrušení hlasování či samotných voleb. Rovněž soud neshledal jako důvodné provedení výslechů volebního lídra volební strany č. 1 Karla Roučka a volebního lídra volební strany č. 3 Ing. Zdeňka Matouše, neboť další účastník řízení neuvedl žádnou skutečnost, jíž by uvedené osoby byly přítomny případně, o které by mohly podat svědectví.

Soud rovněž nepřikročil k provádění dalším účastníkem navrhovanému provádění důkazu volebními výsledky, neboť jde o skutečnosti veřejně známé, které byly v rámci správního spisu jedním z podkladů tohoto rozhodnutí. V případě výtahu z voličských seznamů, který měl prokázat volební účast voličů z konkrétních domů a jehož provedení rovněž navrhoval další účastník řízení, soud konstatuje, že nepovažuje tyto skutečnosti za relevantní k rozhodnutí ve věci samé, a proto neprovedl ani tento důkaz, a to za situace, kdy volební dokumentace jako taková byla soudu předložena a ten při jednání tuto dokumentaci referoval a účastníci řízení k poskytnutému referátu neměli žádných připomínek a nepožadovali další referát z volební dokumentace.

Dále byly v rámci jednání soudem konstatovány úřední záznamy vyžádané soudem od Policie České republiky. Jednalo se o úřední záznam, č.j. ORIII-24775-1/ČJ-2011-001313, o podaném vysvětlení, které poskytl pan Stanislav Beránek (pracovník Transparency International – Česká republika, o.p.s.) na Místním oddělení Policie ČR v Kobylisích dne 10.9.2011 jako doplnění trestního oznámení učiněného na služebně kriminální policie v Teplicích. V tomto úředním záznamu je uvedeno, že pan B. obdržel audionahrávku od osoby, která mu nechtěla sdělit svou identitu z obavy o svůj život a zdraví. Jednalo se o muže romské národnosti ve věku asi 45 let. Tento byl na nahrávce společně s druhým mužem, kterého označil jako J. K., který bydlí v druhém panelovém domě v ulici Karla Čapka v druhém podlaží (v domě se nachází služebna Městské policie). Dále popsal pan B. obsah dané nahrávky. Následně uvedl, že autora nahrávky by možná mohl ztotožnit pan P. M., jeden z místních občanů, který Transparency International – Česká republika, o.p.s. na nakupování hlasů upozornil.

Jednalo se o úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 23.9.2011, č.j. KRPU-91062-14/ČJ-2011-040971, ve kterém M. H. uvedla, že bydlí se svým bývalým manželem v K v ulici K. Č. 249. Uvedla, že u nich nikdo nebyl. Občas k nim přijde syn, P. K., ale chodí hodně málo. Naposledy u nich byl před dvěma měsíci. Není pravda, že je někdo navštívil s tím, aby šli volit za peníze. Sami peníze také nikomu nedávali, protože žádné nemají. Nikdo jim také nedal žádné peníze, aby někoho vypláceli. S nikým ze sídliště se nestýkají a nikdo k nim do bytu nechodí.

Dále se jednalo o úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 23.9.2011, č.j. KRPU-91062-13/ČJ-2011-040971, ve kterém J. K. uvedl, že je nemocný a má výpadky paměti. K tomu, že u něho někdo v průběhu voleb pořizoval nahrávku, uvedl, že to není možné. Nikam nechodí a skoro nikdo nechodí k nim. Rovněž uvedl, že není pravdou, že by někomu dával nějaké peníze za to, že půjde volit. Sám nemá dost peněz a od nikoho nic nedostal. Uvedl, že volit byl on i jeho bývalá manželka, která s ním bydlí. Za účast u voleb od nikoho nic nedostal. Nikdo ho nekontaktoval v souvislosti s volbami s nabídkou finanční odměny za volbu konkrétní osoby.

Dále se jednalo o úřední záznam ze dne 10.9.2011, č.j. KRPU-91062-4/ČJ-2011-040915, ve kterém hlídka Policie ČR uvedla, že na základě oznámení Městské policie Krupka, že v budově č.p. 246 v ulici K. Č. se mají v 7. patře prodávat hlasy za 300,- Kč, bylo provedeno monitorování uvedené adresy s negativním výsledkem. Následně bylo v uvedeném vchodě pod legendou odcizení osobního automobilu provedeno šetření v 7. patře, kde bylo zjištěno, že v bytě vlevo od schodiště bydlí starší muž J. V., v bytě naproti bydlí paní S. Č. a v bytě napravo od schodiště bydlí dle sdělení pana V. pan B. Mělo by se jednat o staršího muže, který bydlí sám. V době šetření nebyl nikdo doma. Vchod domu byl monitorován v době od 11:00 hod do 12:30 dne 10.9.2011 bez většího pohybu osob. Prodávání hlasů v domě nebylo dle policejní hlídky prokázáno.

Dále šlo o úřední záznam ve věci podezření z manipulace voleb v Krupce 2011 ze dne 10.9.2011, č.j. KRPU-91062-3/ČJ-2011-040915, ve kterém je uvedeno, že dne 10.9.2011 ve 12:50 hodin byla na OOP Krupka předána informace, že operační středisko KŘP Ústí nad Labem obdrželo informaci od Policejního prezidia ČR, že na blíže neupřesněných webových stránkách, jisté paní B., B., nebo podobného jména, se mělo objevit písemné sdělní o manipulaci voleb v Krupce, bez dalšího bližšího zjištění nebo nějaké konkretizace. Za účelem zjištění poznatků k možné manipulaci voleb, prodávání vyplněných hlasovacích lístků, podávání stížností k Ústavnímu soudu či jiné instituci, bylo provedeno šetření u jednotlivých volebních komisí, kdy jejich předsedové byli dotázáni, zda někdo z občanů, voličů, novinářů, případně jiných osob se nezmiňoval o zmanipulování voleb, prodávání hlasů, podávání stížností či jiných poznatcích ke konání voleb. Všichni předsedové volebních komisí konstatovali, že žádné takové poznatky nemají. Dále je v úředním záznamu uvedeno, že dále běžným výkonem služby hlídek nebyly zjištěny žádné poznatky týkající se zmanipulování voleb, prodávání lístků, ani podávání stížností, krom poznatku hlídky Tap 905. Dále se jednalo o úřední záznam ze dne 10.9.2011, č.j. KRPU-91062-2/ČJ-2011-040915, v tomto záznamu je uvedeno, že pracovnice Českého rozhlasu Gabriela Hauptvogelová hlídce (Tap 905) sdělila, že dne 10.9.2011 v době kolem 11:00 hod procházela v Krupce v ulici Karla Čapka, kde prováděla anketu mezi místními obyvateli a u jednoho domu, kde v krajním vchodě je Městská policie, zaslechla, jak nějaký mladík z ulice volá na ženu, která zde koukala z okna 2. patře, že si má vzít občanku a 300,- Kč a ty má donést do 7. patra. Mělo se jednat o ženu a mladíka romské národnosti.

Soud rovněž konstatoval úřední záznam Městské policie Krupka ze dne 5.10.2011, č.j. MP-3876/2011/1843, ve kterém je uvedeno, že dne 5.10.2011 se na služebnu městské policie osobně dostavili F. H. a M. H. Uvedli, že dne 1.10.2011 se ze zpráv a od občanů Krupky dověděli, že se volby zřejmě budou opakovat a proto přišli sdělit, že v den voleb dne 10.9.2011 je v ulici Komenského zastavil neznámý muž a ptal se jich, zda neví něco o uplácení voleb. Na to odpověděli, že nic neví. Muž reagoval slovy, že jestli si chtějí vydělat a řeknou do diktafonu, že dostali za volby 300,- Kč a převzali obálku, která byla uvnitř vyplněná, dostanou každý 1 000,- Kč. Dále se ptal, zda neví o tom, jestli někdo z občanů Krupky nebral za volby nějakou hotovost. Uvedeného muže popsali vypovídající jako muže střední postavy ve věku 45 – 50 let, výška 175-180 cm. Měl mít oblečenu košili s dlouhým rukávem světlé barvy, rifle tmavě modré barvy a přes rameno měl mít přehozenu menší brašnu.

Vzhledem k obsahu výše uvedených úředních záznamů neshledal soud za nutné provádět v tomto směru další dokazování, když ani sami účastníci nenavrhovali další dokazování.

Mezi účastníky je nesporné, což ostatně odpovídá i volební dokumentaci předložené dalším účastníkem řízení, jakožto příslušným volebním orgánem, že ve Městě Krupka bylo při předmětných volbách 11 volebních okrsků a okrskových volebních komisí. V době konání voleb bylo ve voličských seznamech zapsáno 11 129 oprávněných voličů. Z tohoto počtu při opakovaném hlasování odevzdalo úřední obálky 3 270 voličů.

Ze zápisů okrskových volebních komisí č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, a 11 bylo dále zjištěno, že těmto komisím nebyly podány žádné stížnosti nebo oznámení.

Krajský soud rovněž zjistil ze zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva Města Krupka, okres Teplice, konaných dne 10.9.2011, že voleb do 21 členného zastupitelstva obce se zúčastnilo 13 volebních stran s tím, že všichni kandidáti volební strany Věci veřejné a volební strany Strana Práv Občanů ZEMANOVCI se vzdali své kandidatury. Šlo o tyto volební strany: volební strana č. 1 – Sdružení hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst NK-Sportovci pro krupku, která získala tři mandáty (Karel Rouček 441 hlasů, Jiří Penc 381 hlasů, Adolf Vítů 325 hlasů) volební strana č. 2 – Suverenita – blok Jany Bobošíkové, strana zdravého rozumu, která nezískala žádný mandát, volební strana č. 3 – Sdružení politické strany ČSNS a nezávislých kandidátů-Šance pro město, která získala 5 mandátů (Zdeněk Matouš 839 hlasů, Lumír Kváča 763 hlasů, Václav Šanda 704 hlasů, Zdeněk Saifert 725 hlasů, Tomáš Syryčanský 723 hlasů), volební strana č. 4 – TOP 09, která nezískala žádný mandát, volební strana č. 5 – Komunistická strana Čech a Moravy, která získala 3 mandáty (Jaroslav Dubský 510 hlasů, Petr Kadavý 446 hlasů, Jana Sieberová 429 hlasů), volební strana č. 6 – Zdravá Krupka, která získala 3 mandáty (Miloslava Bačová 540 hlasů, Dana Krejsová 497 hlasů, Pavel Maleček 484 hlasů), volební strana č. 7 – Krupka naše město, která získala 1 mandát (Tomáš Liška 291 hlasů), volební strana č. 8 – Volte Pravý Blok www.cibulka.net, která nezískala žádný mandát, volební strana č. 9 – Věci veřejné, jejíž všichni kandidáti se vzdali kandidatury, volební strana č. 10 – Občanská demokratická strana, která získala 2 mandáty (Milan Puchar 538 hlasů, Václav Krása 373 hlasů), volební strana č. 11 – Strana Práv Občanů ZEMANOVCI, jejíž všichni kandidáti se vzdali kandidatury, volební strana č. 12 – Česká strana sociálně demokratická, která získala 2 mandáty (Milada Sahulová 375 hlasů, Jiří Novák 344 hlasů) a volební strana č. 13 – Dělnická strana sociální spravedlnosti, která získala 2 mandáty v zastupitelstvu města (Anna Holešinská 314 hlasů, Václav Vojáček 313 hlasů).

Podle ust. § 90 odst. 1 s.ř.s. se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je zákon o volbách do zastupitelstev obcí, podle jehož ust. § 60 odst. 1 se může podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, přičemž návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.

Před přistoupením k vlastnímu meritornímu projednání podaného návrhu ve věci voleb do zastupitelstva Města Krupka se soud nejprve zabýval tím, zda nejsou dány nějaké překážky bránící o předmětném návrhu věcně rozhodnout. Dospěl přitom k závěru, že žádné takové překážky nejsou dány, když návrh byl podán v zákonné 10 denní lhůtě a navrhovatelé byli k podání předmětného návrhu ve věci voleb aktivně legitimováni, neboť navrhovatelé a) a b) byli v den voleb přihlášeni k trvalému pobytu v Krupce.

Dále v dané věci musel soud jednoznačně stanovit, čeho se navrhovatelé ve skutečnosti domáhají, a to porovnáním petitu a tvrzení obsažených v návrhu. Navrhovatelé přitom ve svém návrhu uvedli, že podávají návrh na vyslovení neplatnosti hlasování případně neplatnosti voleb popřípadě návrh na vyslovení neplatnosti volby kandidátů volební strany č. 1 - Sdružení hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst NK-Sportovci pro Krupku a volební strany č. 3 Sdružení politické strany ČSNS a nezávislých kandidátů-Šance pro město.

Podle § 60 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, pokud má za to, že byla porušena ustanovení volebního zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování. Z této právě citované zákonné dikce přitom vyplývá, že objektem ochrany řízení o neplatnosti hlasování je svoboda projevu vůle voliče při hlasování. Existuje totiž celá řada skutečností, které jeho výsledek mohou ovlivnit. K tomu je sice zaměřena i celá volební kampaň, ovšem zákon spojuje neplatnost hlasování pouze s protizákonným jednáním nebo opomenutím, k němuž dojde ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí během přesně zákonem vymezeného časového úseku končícího uzavřením volebních místností, a to za situace, kdy porušení zákona dosáhne takové intenzity a rozsahu, že je způsobilé mít vliv na výsledek hlasování. Výsledkem hlasování je projev vůle voličů, který je vyjádřen konkrétní úpravou hlasovacích lístků a jejich odevzdáním zákonem stanovenými způsoby.

Podle § 60 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, pokud má za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Z této právě citované zákonné dikce vyplývá, že návrh na neplatnost voleb je důvodný při splnění třech předpokladů, kterými jsou protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její jednotlivé kandidáty, jakož i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo (tzv. „zatemnění“ volebního výsledku).

Podle § 60 odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta. Z této právě citované zákonné dikce vyplývá, že návrh na neplatnost volby kandidáta je důvodný při splnění tří předpokladů, a to: musí být dána protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, dále musí být dána příčinná souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitého kandidáta a konečně musí být dána i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné pořadí kandidátů v rámci konkrétní volební strany po sečtení hlasů. Dále soud uvádí, že v případě rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta podle § 53 věty druhé zákona o volbách registrační úřad vydá do 7 dnů po právní moci rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta osvědčení o zvolení kandidátovi v pořadí stanoveném podle § 45 odst. 3 a 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Tato ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí však upravují pravidla pro přikazování mandátů přidělených kandidátní listině na ní uvedeným kandidátům, takže v případě vyslovení neplatnosti volby kandidáta by osvědčení o zvolení bylo vydáno příslušnému kandidátovi z téže volební strany, za níž kandidoval neplatně zvolený kandidát.

Vzhledem k obsahu a charakteru jednotlivých námitek navrhovatelů dospěl soud k závěru, že se žádným způsobem nedomáhají toho, aby namísto zvolených kandidátů z volebních stran č. 1 a č. 3 bylo osvědčení o zvolení vydáno kandidátům z týchž volebních stran, kteří skončili na místech náhradníků. Z charakteru námitek navrhovatelů jednoznačně vyplývá, že se domáhají „toliko“ vyslovení neplatnosti voleb či neplatnosti hlasování v předmětných volbách. Proto soud považuje návrh navrhovatelů na vyslovení neplatnosti volby kandidátů volební strany č. 1 a volební strany č. 3 zvolených do zastupitelstva Města Krupka ve volbách konaných dne 10.9.2011 za neopodstatněný a tedy zcela nedůvodný, neboť námitky obsažené v učiněném podání se k uvedenému návrhu žádným způsobem nevztahují. Tato skutečnost se pak promítla v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 18.1.2011, sp. zn. Pl. ÚS 57/10.

Z toho důvodu rovněž považoval soud v souladu s ustanovením § 90 odst. 2 s.ř.s. za účastníky řízení pouze navrhovatele a příslušný volební orgán. Nepovažoval tedy za účastníky řízení kandidáty volebních stran č. 1 a č. 3 zvolené do zastupitelstva Města Krupka ve volbách konaných dne 10.9.2011. Ust. § 90 v odst. 2 s.ř.s. sice stanovuje, že účastníky řízení jsou navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena, nicméně toto ustanovení je nutné vykládat spolu s ust. odst. 1, které rozlišuje tři typy návrhových oprávnění, jejichž prostřednictvím má být zajištěna ochrana řádného hlasování a řádného výsledku voleb, a to: návrh na neplatnost voleb, návrh na neplatnost hlasování a návrh na neplatnost volby kandidáta. V řízení o všech těchto třech typech návrhů jsou vždy účastníky řízení toliko navrhovatel a příslušný volební orgán. Naproti tomu účastenství „toho, jehož volba byla napadena“ - tedy kandidáta, jemuž bylo vydáno osvědčení o zvolení, je dáno jedině tehdy, pokud se jedná o návrh na neplatnost volby kandidáta. Tento závěr soudu odpovídá stávající praxi správních soudů včetně Nejvyššího správního soudu. Jak již výše soud uvedl, dospěl tedy k závěru, že navrhovatelé se dle obsahu jejich podání nedomáhali vydání rozhodnutí o neplatnosti zvolení kandidátů, nýbrž „pouze“ vyslovení neplatnosti voleb popř. vyslovení neplatnosti hlasování.

Ve svém návrhu se navrhovatelé dovolávají zrušení voleb z důvodu porušení ustanovení § 30 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. V tomto ustanovení je stanoveno, že ve dny voleb je zakázána volební agitace a propagace pro volební strany i nezávislé kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí.

Porušení výše uvedeného ustanovení spatřují navrhovatelé ve skutečnosti, že volební strany č. 1 a 3 svolaly na den 6.9.2011 tiskovou konferenci, na které vyjádřily nesouhlas s uplácením voličů a komentovaly usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8.6.2011, č.j. 15 A 34/2011-57. K této námitce soud konstatuje, že z dikce výše citovaného ustanovení jednoznačně vyplývá zákaz volební agitace výslovně pouze ve dni konání voleb, a to navíc pouze v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí. Není tedy v rozporu s citovaným ustanovením regulujícím volební agitaci při volbách do zastupitelstev obcí, když volební strany několik dní před konáním voleb uspořádají tiskovou konferenci a vyjadřují se k palčivým otázkám majícím v tomto daném případě nepochybně politický kontext. Je pouze chvályhodné, pokud se volební strany veřejně vymezí k tak společensky nepřijatelnému fenoménu, jakým je uplácení voličů v komunálních volbách. Dle názoru soudu v takové veřejné deklaraci postojů volebních stran v době krátce před konáním opakovaného hlasování je zcela jistě možno spatřovat volební agitaci svého druhu. Ovšem deklarování postojů volební strany na její tiskové konferenci několik dnů před konáním voleb není v rozporu s ustanovením § 30 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, které zakazuje volební agitaci pouze a výlučně v přesně vymezený okamžik a ve výslovně vymezeném prostoru.

Dále soud konstatuje, že neshledal porušení citovaného ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí ani ve způsobu, jakým uvedené volební strany komentovaly jeho usnesení ze dne 8.6.2011, č.j. 15 A 34/2011-57, kterým byla vyslovena neplatnost opakovaného hlasování ve volbách do zastupitelstva Města Krupka konaného dne 7.5. 2011. V naší společnosti každý může vyjádřit svůj názor na veřejně vyhlášené rozhodnutí soudu, pokud tímto vyjádřením nenaplní skutkovou podstatu přestupku (či trestného činu). Způsob a obsah takového vyjádření pak vypovídá o morální a etické úrovni autora. Rozhodně v takovém vyjádření není možno spatřovat nezákonnou volební kampaň ve smyslu § 30 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, byť se toto vyjádření vztahuje k rozhodnutí ve volební věci.

Ke konstatování navrhovatelů, že dle jejich názoru po skončení uvedené tiskové konference pravděpodobně došlo k vydání pokynu k zahájení uplácení voličů, soud uvádí, že soudní řízení vedené dle s.ř.s. ve věcech volebních není založeno na principu inkvizičním, ve kterém by si soud sám vyhledával veškeré relevantní důkazy k tvrzení účastníků, ale je založeno na zásadě, že každý musí svá tvrzení doložit dostatečnými důkazy. V tomto směru tedy navrhovatele tíží důkazní břemeno, jehož neunesení má obecně za následek neúspěch v soudním řízení. V daném případě navrhovatelé zůstali u pouhého tvrzení, aniž by navrhli jakékoli důkazy, které by byly způsobilé jejich tvrzení prokázat. S tím koresponduje i závěr, ke kterému dospěl Ústavní soud v nálezu ze dne 26.1.2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04: „lid je zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá.

Z výše uvedených důvodů vyhodnotil soud výše uvedené námitky navrhovatelů jako zcela nedůvodné.

K tvrzení navrhovatelů, že v průběhu konání opakovaného hlasování docházelo k masivnímu uplácení voličů a nakupování hlasů soud uvádí následující. Toto své tvrzení opírají navrhovatelé zejména o nahrávku, kterou, jak vyplývá z úředního záznamu Policie ČR, předala zástupcům Transparency International – Česká republika, o.p.s. osoba odmítající sdělit svoji identitu. Z obsahu uvedené nahrávky vyplývá, že mužem, se kterým hovoří pořizovatel nahrávky je J. K. J. K. i jeho bývalá žena, která s ním bydlí, výslovně v rámci podání vysvětlení Policii ČR popřeli, že by u nich vůbec někdo v době konání voleb byl a důrazně se ohradili z nařčení z kupování voličů. Soud konstatuje, že uvedená nahrávka je dosti nekvalitní. Z obsahu nahrávky nelze žádným způsobem přesně identifikovat okamžik jejího pořízení. Výslovně se o volbách nikdo nevyjadřuje. Celý rozhovor je veden pouze v neurčitém duchu bez konkrétních údajů. Konkrétní údaj je pouze to, že „to bylo načmáráno na 30 lidí“ a „na 30 lidí dali 6600,- Kč“. Uvedená částka nekoresponduje s tvrzením navrhovatelů, že „cena“ za odevzdání lístku byla 300,- Kč. Soud rovněž poukazuje na skutečnost, že jméno volebního lídra volební strany č. 3, pana Matouše, opakovaně uvedl pouze neznámý pořizovatel nahrávky a muž, se kterým byl uvedený rozhovor veden, na několikáté opakování tohoto jména reagoval poměrně neurčitě. Z uvedeného záznamu není dle soudu žádným způsobem patrno, jakým způsobem měly údajně za úplatu distribuované hlasovací lístky být upraveny. Dle názoru soudu uvedená nahrávka není důkazem, který by bylo možno vyhodnotit tak, že prokazuje nadevší pochybnost, že i při daném opakovaném hlasování docházelo ke kupčení s voličskými hlasy v rozsahu, který mohl mít vliv na výsledek voleb.

Kupčení s hlasy dle názoru soudu neprokazuje ani druhá nahrávka, na které hovoří neznámá starší žena s neidentifikovatelným mužem. V této nahrávce je titulkem uveden okamžik pořízení 10.9.2011 v 17.00 hod. Na této nahrávce na přímý dotaz pořizovatele nahrávky žena konstatovala, že doposud žádné uplácení neproběhlo, ale že na to někteří čekají, že čekají, jestli někdo přijde a zaplatí. Uvedená paní tedy v rozporu s tvrzením navrhovatelů, že k uplácení mělo docházet ještě před konáním opakovaného hlasování, tvrdí v 17 hod. ve dni konání hlasování, že dosud k uplácení nedošlo. Ani tento důkaz tedy neprokázal dle soudu, že by k uplácení voličů došlo.

Dále ve vztahu k této námitce soud konstatuje, že z úředních záznamů Policie ČR jednoznačně vyplývá, že operativně reagovala na podněty jak od novinářů (Gabriela Hauptvogelová) tak i od občanů Města Krupka a operačního střediska Krajského ředitelství Policie ČR. Z obsahu vyhotovených úředních záznamů pak vyplývá, že Policie ČR nezískala při své činnosti žádné poznatky, které by prokazovaly uplácení voličů v Krupce v době konání předmětného opakovaného hlasování či bezprostředně před jeho konáním.

Soud konstatuje, že i přes vyžádání si podkladů z iniciativy soudu od Policie ČR, nebyly soudu předloženy žádné důkazy, které by jednoznačným způsobem prokazovaly opětovné nakupování hlasů voličů při daném hlasování ve volbách do zastupitelstva Města Krupka. Soud konstatuje, že nemůže absolutním způsobem vyloučit, že k takovému zavrženíhodnému jednání nedošlo, ovšem současně dle jeho názoru nebylo dostatečným způsobem prokázáno, že k tomuto nakupování hlasů při předmětném hlasování skutečně došlo a v jakém rozsahu. Ze strany navrhovatelů zůstala tato skutečnost na úrovni tvrzení, jehož pravdivost soudu nebyla doložena relevantními důkazy. Ke zrušení voleb či hlasování může soud přikročit pouze za situace, kdy bude v soudním řízení jednoznačně prokázána nezákonnost mající vliv na výsledek voleb. Jak již bylo výše uvedeno důkazní břemeno v řízení před správními soudy tíží navrhovatele, a jeho neunesení má za následek neúspěch v soudním řízení. Soud konstatuje, že v daném případě navrhovatelé neunesli své důkazní břemeno, jejich námitka zůstala pouze na úrovni tvrzení, a proto soud uvedenou námitku vyhodnotil jako nedůvodnou.

K tvrzení navrhovatelů, že k nezákonné agitaci mělo docházet rovněž v bytovém domě Agape v Nových Modlanech, kde jsou ubytováni Romové s krátkodobými smlouvami zaměstnaní v městem provozované společnosti Sport Krupka s.r.o., kde jsou jednateli Ing. Zdeněk Matouš a pan Zdeněk Saifert (kandidáti za volební stranu č. 3), soud uvádí, že i v tomto případě zůstalo u pouhého ničím nedoloženého tvrzení navrhovatelů. Svá tvrzení opírají pouze o tvrzenou závislost eventuelních voličů na konkrétních kandidátech. Ovšem s důrazem na tajnost hlasování, na kterou dohlíží volební komise, soud konstatuje, že pracovní poměr či nájemní vztah nemůže být důkazem nezákonného působení na voliče v průběhu voleb. Za důkaz není možno považovat ani prohlášení 20 Romů, že v roce 2006 byli nuceni k účasti na volbách s vhozením předem upraveného hlasovacího lístku. Toto prohlášení se vztahuje ke zcela jiným volbám a k předmětu řízení nemá žádný vztah. S ohledem na již výše uvedené i tuto námitku soud považuje za zcela nedůvodnou.

K závěrům navrhovatelů, že uplácení voličů v daném opakovaném hlasování prokazuje i samotný volební výsledek ve volebních obvodech č. 5, 8 a 9 a dle názoru navrhovatelů těžko vysvětlitelný úspěch kandidátů Ing. Jiřího Nováka a Ing. Milady Sahulové, kteří kandidovali na nezvolitelných místech kandidátky, soud uvádí následující. Tímto argumentem navrhovatelů se soud zabýval již ve svém minulém rozhodnutí ve věci opakovaného hlasování do zastupitelstva Města Krupka ze dne 8.6.2011, č.j. 15 A 34/2011-57. Soud neshledává žádný důvod k odchýlení se od těchto závěrů. Rozdílnost výsledků oproti předchozímu hlasování popřípadě rozdílnost výsledků jednotlivých kandidátů v jednotlivých okrscích může být ovlivněna celou řadou skutečností. Může jít o intenzitu volební kampaně jednotlivých kandidátů v jednotlivých volebních okrscích, může jít o společenskou prestiž a postavení jednotlivých kandidátů v různých komunitách, o sociální složení voličů v předmětných volebních okrscích, aktuální rozpoložení voličů a podobně. Nápadné rozdíly ve volebních výsledcích mohou sloužit pouze jako určitá indicie, která však sama o sobě nikdy nemůže obstát jak důkaz manipulace s volbami.

Ke konstatování navrhovatelů, že je nepochopitelné, že volby proběhly bez kvalifikovaného zájmu Policie ČR, které je spíše politickou proklamací než volební námitkou, soud pouze poznamenává, že jak již výše uvedl z podkladů vyžádaných od Policie ČR, jednoznačně vyplývá, že operativně reagovala na podněty jak od novinářů (Gabriela Hauptvogelová) tak i od občanů Města Krupka a operačního střediska Krajského ředitelství Policie ČR.

K námitce, že o špatné přípravě průběhu voleb svědčí skutečnost, že k prokázání delegování členů volebních komisí pro hlasování 10.9.2011 použili členové volebních komisí průkazy s datem hlasování 7.5.2011, případně i 15. a 16.10.2010, soud uvádí následující. V ustanovení § 52 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí je uvedeno, že činnost okrskové volební komise v obci, kde byl podán návrh na neplatnost hlasování nebo neplatnost voleb, končí

a) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu v případě, že tento návrh byl soudem zamítnut, b) patnáctý den po uveřejnění výsledků opakovaného hlasování v případě, že tento návrh byl soudem shledán oprávněným a opakuje se v rámci volebního procesu pouze hlasování,

c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu v případě, že tento návrh byl soudem shledán oprávněným a opakuje se celý volební proces. Ve věci voleb do zastupitelstva Města Krupka sice bylo vydáno usnesení, kterým byl pravomocně zamítnut návrh na vyslovení neplatnosti hlasování a voleb, ovšem toto usnesení bylo rozhodnutím Ústavního soudu zrušeno. Zdejší soud následně ve věci rozhodoval znovu, neboť stav věci se v důsledku nálezu Ústavního soudu vrátil do situace, jako by usnesení nebylo vydáno. Tímto došlo rovněž k určitému „oživení“ okrskových volebních komisí. V daném případě volební proces ke dni konání opakovaného hlasování dne 10.9.2011 nebyl ukončen a činnost původních volebních komisí neskončila. Proto není v rozporu se zákonem, že se členové volebních komisí prokazovali průkazy s datem hlasování 15. a 16.10.2010. Protože pravomocným rozhodnutím zdejšího soudu ze dne 8.6.2011, č.j. 15 A 34/2011-57, byla vyslovena neplatnost opakovaného hlasování konaného dne 7.5.2011, činnost volebních komisí v souladu s ustanovením § 52 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí stále neskončila. Pokud vznikla objektivní nutnost doplnění volebních komisí pro jejich činnost při opakovaných hlasováních, je zcela v souladu s ustanovením § 17 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, že starosta jmenoval nové členy komisí. Dodatečně jmenovaní členové volebních komisí pak mají průkazy s datem hlasování, k zajištění jehož průběhu byli jmenováni.

Vzhledem k výše uvedenému považuje soud i tuto námitku jako zcela nedůvodnou.

K námitce, že navrhovatelé neznali přesný termín pro podání návrhu na neplatnost voleb, neboť nebylo možno zjistit, kdy byly výsledky Státní volební komisí oficiálně vyhlášeny, soud konstatuje, že výsledky voleb byly zcela v souladu s ustanovením § 51 zákona o volbách do zastupitelstev obcí zveřejněny obvyklým způsobem dne 13.9.2011 ve výtisku Hospodářských novin.

K námitce, ve které navrhovatelé napadají správnost rozdělení mandátů na základě volebních výsledků a požadují přepočítání všech odevzdaných hlasovacích lístků a ověření výsledků voleb soudem, soud uvádí následující. Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 28.11.2006, č.j. Vol 82/2006-1, konstatoval, že samotná skutečnost, že rozdíl mezi výsledky jednotlivých kandidátů byl velmi těsný není bez dalšího možné považovat za relevantní důkaz pro zpochybnění výsledku voleb. Dále v uvedeném rozhodnutí Nejvyšší správní soud konstatoval, že aby soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v daném případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb.

Pro objasnění svých procesních postojů v daném řízení soud předem konstatuje, že jsou mu známy napjaté vztahy mezi politickou reprezentací na komunální úrovni v městě Krupka a rozčarování voličů z již podvakrát konaného opakovaného hlasování do obecního zastupitelstva. O složité situaci stálého podezírání a očekávání nekalostí svědčí i opakovaná protichůdná podání činěná v souvislosti s volbami různými osobami před orgány Policie ČR. Vzhledem k této situaci se soud i přes znalost výše nastíněné judikatury Nejvyššího správního soudu rozhodl přistoupit k přepočtení všech odevzdaných volebních lístků a hlasů. K tomuto kroku soud přistoupil v zájmu toho, aby do budoucna zabránil jakýmkoliv možným spekulacím o regulérnosti zpracování hlasování voličů ve druhém opakovaném hlasování. Právě s ohledem na již provedené opakované hlasování do zastupitelstva Města Krupka soud přistoupil k přepočtení odevzdaných hlasovacích lístků, přestože nebyly předloženy konkrétní důkazy o pochybení při sčítání či označeny dostatečně silné indicie svědčící o nesprávnosti vyhodnocení odevzdaných volebních lístků.

Soud si tedy vyžádal veškerou volební dokumentaci a provedl sám sečtení všech odevzdaných hlasovacích lístků. Na základě tohoto přepočtení dospěl soud k následujícím závěrům:

Celkový počet platných odevzdaných hlasů: 62 276 Volených členů zast.: 21

Volební strana Počet hlasů Počet kandidátů Poměr hlasů k základu v % č. 1 Sdružení HNHRM… 7 039 21 11,30 č. 2 Suverenita-blok … 809 21
1,30 č. 3 Sdružení ČSNS … 13 568 19 24,08 č. 4 TOP 09 1 183 21
1,90 č. 5 Komunistická strana … 8 413 21 13,51 č. 6 Zdravá Krupka 9 303 21 14,94 č. 7 Krupka naše město 3 843 21
6,17 č. 8 Volte Pr. Blok … 15 1
0,51 č. 9 Věci veřejné N

č. 10 Občanská demokratická … 6 823 21 10,96 č. 11 Strana Práv Občanů … N

č. 12 Česká str. sociálně … 5 153 21
8,27 č. 13 Dělnická str. sociální … 6 127 21
9,84

Z kandidujících volebních stran tedy dosáhly předepsaného 5 % kvóra pro vstup do skrutinia volební strany : č. 1 Sdružení Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst, NK – Sportovci pro Krupku č. 3 Sdružení politické strany ČSNS a nezávislých kandidátů-Šance pro město č. 5 Komunistická strana Čech a Moravy

č. 6 Zdravá Krupka

č. 7 Krupka naše město č. 10 Občanská demokratická strana č. 12 Česká strana sociálně demokratická č. 13 Dělnická strana sociální spravedlnosti

Přidělení mandátů jednotlivým volebním stranám, které postoupily do skrutinia, probíhá tak, že počet platných hlasů pro každou kandidátní listinu, která vstoupila do skrutinia, se dělí postupně přirozenými čísly 1, 2, 3,… atd. Vypočte se tolik podílů, kolik má strana platných kandidátů. Podíly všech volebních stran se seřadí sestupně podle velikosti. Ty volební strany, kterým patří prvních 21 podílů, získávají mandát v zastupitelstvu.

Pořadí vypočtených podílů, počet mandátů pro jednotlivé volební strany:

Pořadí Hodnota podílu Číslo a zkrácený název volební strany 1. 13 568 3 – Sdružení ČSNS …

2. 9 303 6 – Zdravá Krupka

3. 8 413 5 – Komunistická strana … 4. 7 039 1 - Sdružení HNHRM…

5. 6 823 10- Občanská demokratická … 6. 6 784 3 – Sdružení ČSNS …

7. 6 127 13- Dělnická str. sociální … 8. 5 153 12- Česká str. sociálně … 9. 4 651,5 6 – Zdravá Krupka

10. 4 522,7 3 – Sdružení ČSNS … 11. 4 206,5 5 – Komunistická strana … 12. 3 843 7 – Krupka naše město

13. 3 519,5 1 – Sdružení HNHRM… 14. 3 411,5 10- Občanská demokratická … 15. 3 392 3 – Sdružení ČSNS …

16. 3 101 6 – Zdravá Krupka

17. 3 063,5 13- Dělnická str. sociální … 18. 2 804,3 5 – Komunistická strana … 19. 2 713,6 3 – Sdružení ČSNS …

20. 2 576,5 12- Česká str. sociálně … 21. 2 346,3 1 – Sdružení HNHRM…

Jednotlivé volební strany tedy získaly následující počet mandátů v zastupitelstvu:

č. 1 Sdružení Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst, NK – Sportovci pro Krupku – 3 mandáty č. 3 Sdružení politické strany ČSNS a nezávislých kandidátů-Šance pro město – 5 mandátů č. 5 Komunistická strana Čech a Moravy – 3 mandáty

č. 6 Zdravá Krupka – 3 mandáty

č. 7 Krupka naše město – 1 mandát č. 10 Občanská demokratická strana – 2 mandáty č. 12 Česká strana sociálně demokratická – 2 mandáty č. 13 Dělnická strana sociální spravedlnosti – 2 mandáty

V rámci jednotlivých volebních stran se mandáty přidělují kandidátům v pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátních listinách. Má-li některý z kandidátů alespoň o 10% více hlasů, než činí průměrný počet hlasů na kandidáta vyjádřený celým číslem bez zaokrouhlení, postupuje v kandidátní listině na 1. místo. Je-li takových kandidátů více, určí se jejich pořadí podle počtu získaných hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje jejich umístění na kandidátní listině.

V souladu s uvedeným postupem získali mandáty za jednotlivé volební strany tito kandidáti:

Volební strana č. 1 Karel Rouček 444 hlasů Jiří Penc 385 hlasů Adolf Vítů 320 hlasů

Volební strana č. 3

Zdeněk Matouš 851 hlasů Lumír Kváča 769 hlasů Václav Šanda 710 hlasů Zdeněk Saifert 732 hlasů Tomáš Syryčanský 730 hlasů

Volební strana č. 5

Jaroslav Dubský 514 hlasů Petr Kadavý 450 hlasů Jana Sieberová 432 hlasů

Volební strana č. 6

Miloslava Bačová 537 hlasů Dana Krejsová 497 hlasů Pavel Maleček 482 hlasů

Volební strana č. 7

Tomáš Liška 290 hlasů

Volební strana č. 10

Milan Puchar 538 hlasů Václav Krása 372 hlasů

Volební strana č. 12

Milada Sahulová 358 hlasů Jiří Novák 332 hlasů

Volební strana č. 13

Anna Holešinská 324 hlasů Václav Vojáček 321 hlasů

Z výše prezentovaných výsledků vyplývá, že soud dospěl po přepočtení odevzdaných hlasovacích lístků oproti oficiálně vyhlášeným výsledkům k odlišným počtům hlasů jak pro volební strany, tak i pro jednotlivé kandidáty. V důsledku uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že v daném případě došlo k porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí, a to ustanovení § § 40 odst. 6, když platné hlasovací lístky nebyly správně sečteny. Za této situace se musel soud zabývat otázkou intenzity tohoto porušení zákona. Jak již bylo výše uvedeno, k vyslovení neplatnosti voleb přistoupí soud v případě, že zjištěná protizákonnost dosahuje takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo. Jak uvedl Ústavní soud ve svém nálezu sp.zn. Pl. ÚS 57/10 ze dne 18.1.2011 „naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového, nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality.“

Při porovnání výsledků, k nimž dospěl na základě kontrolního přepočtení hlasovacích lístků soud, a oficiálně vyhlášených výsledků voleb bylo zjištěno, že přidělení mandátů jednotlivým stranám i obsazení mandátů jednotlivými kandidáty se zcela shoduje. Složení zastupitelského sboru je tedy zcela shodné v obou případech. Z této skutečnosti jednoznačně vyplývá, že nezákonnost spočívající v nesprávném sečtení odevzdaných hlasovacích lístků nedosáhla takové intenzity, aby došlo k ovlivnění výsledků voleb. Soud při sčítání nezjistil rovněž z obsahu volebních lístků žádné skutečnosti svědčící o manipulaci s voliči.

S ohledem na právě uvedené soud dospěl k závěru, že nebyly ve vztahu k uvedené námitce splněny předpoklady pro vyslovení neplatnosti voleb či neplatnosti hlasování ve volbách do zastupitelstva Města Krupka. Proto i tuto námitku navrhovatelů shledal jako nedůvodnou.

K námitce navrhovatelů, že v oficiálně vyhlášených výsledcích voleb jsou nesprávně stanovena pořadí náhradníků nejen za stranu Zdravá Krupka, soud uvádí, že z této námitky navrhovatelů jednoznačně vyplývá neznalost nebo nepochopení právní úpravou stanovených pravidel pro stanovení pořadí kandidátů při obsazování mandátů za jednotlivou stranu a stanovení pořadí náhradníků. V ustanovení § 45 odst. 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí je uvedeno, že pro stanovení pořadí náhradníků platí stejné principy jako pro stanovení pořadí pro obsazení mandátů jednotlivými kandidáty dané volební strany. I pro stanovení pořadí náhradníků je rozhodné pořadí kandidátů na kandidátní listině. Ke změně pořadí dojde jen v případě, že některý z kandidátů dosáhne alespoň o 10% více hlasů, než činí průměrný počet hlasů na kandidáta vyjádřený celým číslem bez zaokrouhlení. V takovém případě postupuje takový kandidát na 1. místo a je-li takových kandidátů více, učí se jejich pořadí podle počtu získaných hlasů. V případě volební strany Zdravá Krupka je hranice pro posun 487,3 hlasu (9 303/21=443; 443+44,3=487,3). Hranice pro posun za tuto volební stranu dosáhli pouze kandidáti, kteří obsadili mandáty v zastupitelstvu. Žádný jiný kandidát za uvedenou volební stranu nedosáhl počtu hlasu vyššího než 487,3. Pořadí těchto kandidátů se tedy bez ohledu na dosažené množství hlasů v takovém případě řídí pouze jejich pořadím na kandidátní listině. V tomto směru jsou pořadí jednotlivých náhradníků stanovena v oficiálně vyhlášených výsledcích voleb zcela v souladu se zákonem. Tuto námitku tedy vyhodnotil soud rovněž jako nedůvodnou.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že nebyly splněny předpoklady pro vyslovení neplatnosti voleb či neplatnosti hlasování ve volbách do zastupitelstva Města Krupka konaného dne 10.9.2011, a proto návrhy navrhovatelů zamítl.

O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 93 odst. 4 s.ř.s, podle kterého v řízení ve věcech volebních a ve věcech místního referenda nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 104 odst. 1 s.ř.s.) Usnesení nabývá právní moci dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s.ř.s.).

V Ústí nad Labem dne 10. října 2011

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru