Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

15 A 49/2010 - 29Usnesení KSUL ze dne 14.12.2011

Prejudikatura

9 Aps 2/2008 - 345


přidejte vlastní popisek

15A 49/2010-29

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph. D., v právní věci žalobkyně: Y. L., „X“, t.č. neznámého pobytu, zastoupená opatrovnicí Bc. Evou Uličnou, pracovnicí Probační a mediační služby se sídlem Velká Hradební 484/2, Ústí nad Labem, proti žalovanému: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, Odbor cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, se sídlem Masarykova 27, Ústí nad Labem, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že dne 15.4.2010 jí bylo doručeno rozhodnutí o zajištění za účelem předání podle mezinárodní smlouvy, č.j. CPPUL-3053/ČJ-2010-044063KP-DB. Na základě uvedeného rozhodnutí o zajištění byla umístěna v Zařízení pro zajištění cizinců v Bělé-Jezové. Jelikož byla zajištěna podle § 129 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, ve znění účinném v době vydání rozhodnutí (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), bylo jí upřeno v důsledku dikce ustanovení § 3a písm. a) bod 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve spojení s § 129 zákona o pobytu cizinců právo požádat o jednu z forem mezinárodní ochrany, neboť prohlášení o udělení mezinárodní ochrany v zařízení pro zajištění cizinců je oprávněn učinit ten cizinec, který není zajištěn za účelem předání podle mezinárodní smlouvy. Již před vydáním rozhodnutí o zajištění projevovala žalobkyně úmysl požádat o některou z forem mezinárodní ochrany. Toto jí však nebylo umožněno. Uvedený postup považuje žalobkyně za neústavní zásah do svých práv, který je rovněž v rozporu s mezinárodními závazky ČR. Dle žalobkyně nezákonný zásah spočívá v tom, že jí nebylo umožněno učinit prohlášení o mezinárodní ochraně.

Na tomto místě soud podotýká, že v průběhu soudního řízení vedeného dle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), původní žalovaný správní orgán, a to Policie České republiky, Oblastní ředitelství služby cizinecké policie Ústí nad Labem, Inspektorát cizinecké policie Ústí nad Labem, zanikl, když jeho Pokračování

15A 49/2010

působnost na tomto úseku převzal na základě nové právní úpravy v důsledku přijetí zákona č. 427/2010 Sb. novelizující zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), jiný správní orgán, kterým je v současné době Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, Odbor cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort. V řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle ust. § 82 a násl. s.ř.s. je přitom za použití analogie podle ust. § 69 s.ř.s. žalovaným přímo ze zákona také správní orgán, na něhož přešla působnost správního orgánu, který podle žalobního tvrzení nezákonný zásah provedl. Po 1. 1. 2011, kdy vstoupila v účinnost výše citovaná novela zákona o pobytu cizinců, je tak nově v projednávané věci bez dalšího žalovaným Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, Odbor cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort a nikoliv již Policie České republiky, Oblastní ředitelství služby cizinecké policie Ústí nad Labem, Inspektorát cizinecké policie Ústí nad Labem, se kterou bylo doposavad jednáno.

V předmětné věci je třeba akcentovat, že žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu je podle ust. § 82 s.ř.s. možno domáhat se ochrany u soudu proti nezákonnému zásahu, trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování. Zvláštní podmínkou projednání této žaloby je tedy existence tvrzeného nezákonného zásahu či jeho důsledků po celou dobu soudního řízení. Tomuto ustanovení pak koresponduje ust. § 87 odst. 1, které stanovuje, že soud o této žalobě rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. A na tato ustanovení dále navazuje ust. § 86 s.ř.s., které upravuje, že soud řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem zastaví tehdy, pokud zjistí, že po podání žaloby již zásah ani jeho důsledky netrvají a nehrozí opakování zásahu.

Ve vztahu k otázce trvání zásahu je podstatné sdělení Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ze dne 3.8.2010 založené v soudním spise, ve kterém je uvedeno, že žalobkyně byla dne 13.7.2010 propuštěna ze Zařízení pro zajištění cizinců Bělá – Jezová na základě readmisní dohody. Pro posouzení této skutečnosti je rovněž relevantní vyjádření žalovaného ze dne 14.6.2011, č.j. CPUL-3053/ČJ-2010-044063-DB, ke kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7.6.2011, č.j. 15 A 31/2010-62 (v této věci se projednávala žaloba žalobkyně proti rozhodnutí o jejím zajištění), ve kterém je výslovně uvedeno, že dne 14.7.2010 bylo zajištění žalobkyně ukončeno z důvodu předání cizinky na základě Dohody mezi Evropským společenstvím a Ukrajinou o zpětném přebírání osob ze dne 18.6.2007 uveřejněné v Úředním věstníku pod číslem 332/2007 orgánům Policie Slovenské republiky. Z uvedených dokumentů jednoznačně vyplývá, že ode dne 14.7.2010 již ze samotné podstaty namítaného zásahu tento zásah nemůže trvat, neboť žalobkyně od uvedeného data již není žalovaným zajištěna dle zákona o pobytu cizinců a žalovaný jí tedy nemůže bránit v podání žádosti o mezinárodní ochranu.

Dále se soud zabýval rovněž otázkou, zda hrozí opakování předmětného zásahu vůči žalobkyni. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně byla v souladu s mezinárodní smlouvou předána správním orgánům jiného státu za účelem realizace jejího návratu do země původu a nenachází se již tedy na území České republiky, nehrozí dle soudu opakování zásahu, proti kterému žalobkyně brojila svojí žalobou.

S ohledem na právě uvedené soud rozhodl podle ust. § 86 s.ř.s. o zastavení řízení o předmětné žalobě. Z důvodů zastavení řízení současně v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty Pokračování

15A 49/2010

první s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť neshledal důvody pro postup podle věty druhé citovaného paragrafu.

O soudním poplatku soud nerozhodoval, neboť soudní poplatek nebyl uhrazen, protože žalobkyně byla pro dané řízení usnesením soudu ze dne 10.11.2011, č.j. 15 A 49/2010-18, osvobozena od soudního poplatku.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu správního.

Kasační stížnost se podává do 31.12.2011 u Krajského soudu v Ústí nad Labem a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Od 1.1.2012 se kasační stížnost podává přímo u Nejvyššího správního soudu. Kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, což neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ústí nad Labem dne 14. prosince 2011

JUDr. Markéta Lehká, Ph. D. v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru