Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

15 A 4/2011 - 16Usnesení KSUL ze dne 31.01.2011

Prejudikatura

15 Ca 253/2006 - 129


přidejte vlastní popisek

15A 4/2011-16

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Štullerové a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Ivy Kaňákové v právní věci navrhovatelů: a) M.T., „X“, a b) L.S., „X“, c) V.Š., „X“, d) M.L., „X“, e) J.M., „X“, f) J.E., „X“, g) S.J., „X“, h) P.H., „X“, i) A.M., „X“, j) I.F., „X“, k) L.V., „X“, l) V.J., „X“, m) V.P., „X“, a n) Pavla Černého, „X“, a dalšího účastníka řízení: Městského úřadu Roudnice nad Labem, se sídlem Karlovo nám. 21, Roudnice, v řízení o návrhu ve věci

voleb do zastupitelstva Města Roudnice nad Labem konaných ve dnech 15. a 16. října 2010 a opakovaného hlasování ve volebním okrsku č. 1 Roudnice nad Labem konaném dne 8.1.2011,

takto:

I. Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování, neplatnosti voleb a neplatnosti volby kandidátů do zastupitelstva města Roudnice nad Labem ve volbách konaných ve dnech 15. a 16. října 2010.

II. Návrh na vyslovení neplatnosti voleb, neplatnosti hlasování a neplatnosti volby kandidátů v opakovaných volbách konaných dne 8.1.2011 ve volebním okrsku č. 1 Roudnice nad Labem se zamítá

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Navrhovatelé a) až n) se návrhem, který soud obdržel dne 19. 1. 2011, domáhali vyslovení neplatnosti hlasování, neplatnosti voleb a neplatnosti volby kandidátů do zastupitelstva města Roudnice nad Labem konaných ve dnech 15. a 16. října 2010 případně vyslovení neplatnosti voleb, neplatnosti hlasování a neplatnosti volby kandidátů v opakovaných volbách konaných dne 8.1.2011 ve volebním okrsku č. 1 Roudnice nad Labem.

Navrhovatelé uvádějí, že v době bezprostředně předcházející konání opakovaných voleb se do městské části Roudnice nad Labem – Bezděkov, ve které se opakované volby konaly, přihlásil k trvalému pobytu rekordní počet 67 obyvatel. Tento počet silně převyšoval celkovou tendenci a celoroční průměr nově přihlášených lidí v tomto obvodě. Nově přihlášení obyvatelé uvedli adresu nového trvalého pobytu shodně dům č.p. 1201 v Krabčické ulici a dům č.p. 413 v Jeronýmově ulici. Vzhledem k načasování přihlášení se k trvalému pobytu v obci, a dále vzhledem ke skutečnosti, že předmětné objekty nemají kapacity k faktickému ubytování takového počtu lidí, a faktu, že účast nově přihlášených voličů vopakovaných Pokračování

/2011

volbách vysoce převyšovala procentuelní účast ostatních obyvatel Roudnice nad Labem – Bezděkova (65 voličů z 67 nově přihlášených se zúčastnilo voleb, což představuje 97 % účast, oproti 312 voličů z 612, tedy necelých 51 % voličů z řad ostatních voličů tohoto volebního okrsku) mají navrhovatelé za to, že jediným motivem osob, které se hromadně přihlásily k trvalému pobytu v obci krátce před komunálními volbami, bylo získání možnosti hlasovat ve volbách do místního zastupitelstva a tím ovlivnit výsledky voleb cestou obejití zákona o volbách. Takové jednání je dle navrhovatelů v přímém rozporu s Ústavou České republiky, která v čl. 101 zaručuje územním samosprávným celkům právo na samosprávu, tedy autonomní způsob rozhodování územního celku o některých svých záležitostech.

Dle navrhovatelů z dikce zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, a zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí (dále jen „zákon o volbách“), vyplývá záměr zákonodárce přenést na samosprávní územní celky určitou část rozhodovacích pravomocí. Správa takovéhoto celku je svěřena do rukou zastupitelstva obce, jehož členové jsou voleni v demokratických volbách. Aktivní volební právo náleží každému, kdo splňuje zákonné podmínky, aby se tak mohl podílet na uspokojování požadavků občanského společenství obce, tedy místa svého bydliště, přesněji řečeno trvalého pobytu. Místem trvalého pobytu se podle zákona č. 133/2000 o evidenci obyvatel a rodných číslech rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Smyslem institutu trvalého pobytu je především zajistit vzájemný vztah občana a veřejné správy. Z textu zákona je dle navrhovatelů zřejmé, že by se mělo jednat o místo, ke

kterému má občan pevné pouto. Zákon o evidenci obyvatel a rodných číslech nestanoví jako jednu z podmínek pro přihlášení se k trvalému pobytu uvedení důvodu vztahujícího se ke konkrétnímu místu a ani takovýto důvod neumožňuje přezkoumávat. Přestože tedy zákon nezná situaci fiktivního trvalého pobytu, navrhovatelé se domnívají, že v podobných případech účelového přihlášení k trvalému pobytu, ke kterému došlo v Roudnici nad Labem – Bezděkově krátce před opakovanými volbami do zastupitelstva obce, se jedná o úkon, který

zákon obchází. Umělé navyšování počtu obyvatel obce, které v konečném důsledku má schopnost ovlivnit výsledky voleb, je dle názoru navrhovatelů v rozporu s účelem zákona o volbách, protože z takto ovlivněných voleb vzejde zastupitelstvo, které nereprezentuje vůli faktických občanů obce, jakožto členů samosprávné územní jednotky. Přestože takovýto úkon nemusí odporovat výslovnému znění zákona, jeho důsledky dle navrhovatelů směřují k výsledku zákonu odporujícímu a výsledky voleb vzešlé z úkonu zákonu odporujícího by měly být zrušeny. Přestože nemovitosti, ve kterých byli nově přihlášení obyvatelé nahlášeni k trvalému pobytu, nepatří ani jednomu z kandidátů do zastupitelstva města Roudnice nad Labem, navrhovatelé jsou seznámeni se skutečností, že majitel objektu v Krabčické ulici č.p. 1201 je dobrým známým pana Luboše Matka, který je toho času místostarostou města.

Dle navrhovatelů rovněž byla splněna podmínka intenzity ovlivnění výsledků voleb. Z celkového počtu 677 voličů volebního okrsku č. 1 tvořili nově přihlášení 10 %. Při volební účasti 55,5 % v tomto okrsku však roste procentuální význam nově přihlášených voličů, kteří skutečně přišli k volbám. Dle informací navrhovatelů 65 nově přihlášených a volících obyvatel představuje přes 17 % všech hlasů odevzdaných v opakovaných volbách v Roudnici nad Labem – Bezděkově, přičemž takovéto množství volebních hlasů je již schopno ovlivnit volební výsledky v celém městě, což je zřejmé z konečných výsledků voleb do zastupitelstva města Roudnice nad Labem.

Dále navrhovatelé namítají, že umožněním vykonání volebního práva 67 nově přihlášeným obyvatelům městské části Roudnice nad Labem – Bezděkov byl porušen princip rovného volebního práva, který je zaručen v čl. 102 Ústavy České republiky a § 2 volebního Pokračování

/2011

zákona. Nově přihlášení voliči měli během řádného termínu obecních voleb šanci využít své volební právo v místě původního hlášení k trvalému pobytu. Přehlášením místa trvalého pobytu v období mezi řádnými volbami a opakovanými volbami do zastupitelstva obce nemohli tito lidé nabýt druhého voličského hlasu, protože to by bylo v příkrém rozporu s principem rovného volebního práva – někteří voliči by mohli využít své hlasovací právo dvakrát. Navrhovatelé se domnívají, že akceptací výše uvedeného jednání a nekonstatováním neplatnosti voleb, ve kterých nebyl respektován princip rovnosti hlasů, může mít v dalších volbách za důsledek hromadné zneužívání takového postupu. Je totiž možné si představit situaci, kdy město A v řádném termínu voleb zvolí své zastupitelstvo a v městě B bude cíleně porušen zákon o volbách (např. volební agitací v bezprostřední blízkosti volebních místností). Na základě uvedených skutečností bude hlasování v městě B zrušeno a bude vyhlášen nový termín. Mezitím se drtivá většina obyvatel města A přehlás ík trvalému pobytu do města B a vzhledem k tomu, že nově přehlášení obyvatelé budou tvořit více než 50 % voličů města B,

zcela ovládnou vedení města. Navrhovatelé jsou si vědomi, že popsaný příklad je pouze hypotézou, její naplnění však může být v případě akceptace tohoto jevu ze strany soudu otázkou budoucnosti. Navrhovatelé upozorňují, že neprohlášení uvedeného postupu nezákonným a nezrušením z tohoto důvodu hlasování ve volebním okrsku č. 1 Roudnice nad Labem – Bezděkově může předznamenat v důsledku faktického využívání dvou volebních hlasů během konání jediných voleb vážné narušení demokratické správy územně samosprávných celků.

Dále navrhovatelé namítají, že ačkoli kandidát P. Č. vzdal před opakovanými volbami svou kandidaturu za volební stranu č. 7 – Roudničané a toto odstoupení provedl v zákonem stanovené lhůtě, nebyla tato skutečnost zveřejněna zákonem stanoveným způsobem. Poukazují dále na skutečnost, že v případě odvolaného kandidáta M. T. za volební stranu Severočeši. cz byla tato skutečnost v souladu se zákonem řádně zveřejněna. Navrhovatelé se domnívají, že popsaným jednáním bylo porušeno ustanovení § 24 zákona o volbách a ohrožena právní jistota voličů.

Městský úřad Roudnice nad Labem jako příslušný volební orgán ve svém vyjádření k podanému návrhu uvedl, že P. Č. dne 11.11.2010 doručil Městu Roudnice svou písemnou rezignaci na svůj mandát člena zastupitelstva města Roudnice nad Labem podle § 55 odst. 2 písm. b) zákona o volbách. Tuto rezignaci na mandát podal po volbách do zastupitelstva města, které se konaly ve dnech 15. a 16. října 2010 v době před rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem ve věci návrhu na neplatnost voleb ahlasování. Registrační úřad v souladu s § 24 zákona o volbách zveřejňuje prohlášení kandidáta ve všech volebních místnostech v tom případě, že se kandidát vzdá či odvolá svou kandidaturu nejpozději 48 hodin před zahájením voleb. O takový případ však dle příslušného volebního orgánu v daném případě nešlo. Proto nemohlo ani dojít k porušení ustanovení § 24 zákona o volbách, jak tvrdí navrhovatelé.

Dále městský úřad zaslal soudu kopie přihlašovacích lístků osob, které se v období mezi konáním voleb přihlásili k trvalému pobytu na adresu spadající do volebního okrsku č. 1. Z celkového počtu 68 nově přihlášených osob se 61 přihlásilo do domů č.p. 413 a 1201. Těchto 61 občanů mělo původní trvalý pobyt mimo Roudnici nad Labem. Dle tvrzení Městského úřadu splnily zákonem stanovené podmínky pro přihlášení k trvalému pobytu – předložili občanský průkaz, platnou nájemní smlouvu a zaplatili správní poplatek. V souladu s § 4 odst. 1 zákona o volbách tedy měly tyto osoby právo volit.

Pokračování

/2011

Dále městský úřad poznamenává, že neexistuje žádná navrhovateli namítaná souvislost mezi předpokládanou známostí Ing. Luboše Matka a pana Z. L. ve vztahu k možné intenzitě ovlivnění výsledků voleb.

Městský úřad trvá na tom, že všichni obyvatelé splňující zákonné předpoklady pro výkon aktivního volebního práva přihlášení k trvalému pobytu ve volebním okrsku č. 1 ke dni konání voleb mohli řádně využít své volební právo, aniž by došlo k jakémukoliv porušení ustanovení zákona o volbách či Ústavy České republiky.

Dále namítá, že navrhovatelé a) - g) a i) – n), nejsou aktivně legitimováni k podání návrhu, neboť nejsou voliči ve volebním okrsku č. 1 Roudnice nad Labem– Bezděkov. Ve vztahu k těmto navrhovatelům by měl být návrh dle jeho názoru odmítnut.

Městský úřad trvá na tom, že předmětný návrh je nedůvodný a že v průběhu voleb nedošlo k porušení zákonů ani Ústavy České republiky.

Ze zápisu o výsledku voleb do 21 členného zastupitelstva Města Roudnice nad Labem po opakovaných volbách ve volebním okrsku č. 1 vyplývá, že volby se konaly ve 13 volebních okrscích s celkovým počtem 10 533 voličů. Dotyčných voleb se účastnilo celkem 12 volebních stran, a to: volební strana č. 1 – TOP-STAR, která získala 10,66% platných hlasů a tedy dva mandáty, volební strana č. 2 – Komunistická strana Čech a Moravy, která získala 10,83% platných hlasů a tedy 3 mandáty, volební strana č. 3 – Strana Práv Občanů ZEMANOVCI, která získala 2,46% platných hlasů a tedy žádný mandát, volební strana č. 4 – Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová, která získala 4,28% platných hlasů, a tedy žádný mandát, volební strana č. 5 – SPOLEČNĚ PRO ROUDNICI N.L., která získala 18,08% platných hlasů, což jí zajistilo 5 mandátů, volební strana č. 6 – SNK Evropští demokraté, která získala 2,98% platných hlasů, a tedy žádný mandát, volební strana č. 7 – ROUDNIČANÉ, která získala 10,75% platných hlasů, což jí zajistilo 3 mandáty, volební strana č. 8 – Severočeši.cz, která získala 5,35%, což jí zajistilo 1 mandát, volební strana č. 9 Občanská demokratická strana, která získala 13,84%, což jí zajistilo 3 mandáty, volební strana č. 10 Věci veřejné, která získala 3,18%, a tedy žádný mandát, volební strana č. 11 Česká strana sociálně demokratická, která získala 8,88%, což jí zajistilo 2 mandáty, a volební strana č. 12 UNIE PRO Roudnici n.l., která získala 8,63%, což jí zajistilo 2 mandáty v zastupitelstvu města.

Podle ust. § 90 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je zákon o volbách, podle jehož ust. § 60 odst. 1 se může podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, přičemž návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.

Před přistoupením k vlastnímu meritornímu projednání podaného návrhu ve věci voleb do zastupitelstva Města Roudnice nad Labem se soud nejprve zabýval tím, zda nejsou dány nějaké překážky bránící o předmětném návrhu věcně rozhodnout. Dospěl přitom k závěru, že žádné takové překážky nejsou dány, když návrh byl podán v zákonné 10 denní lhůtě Pokračování

/2011

a navrhovatelé byli k podání předmětného návrhu ve věci voleb aktivně legitimováni, neboť byli v den voleb k trvalému pobytu přihlášeni v Roudnici nad Labem. Soud konstatuje, že přestože dne 8.1.2011 se konaly opakované volby pouze ve volebním okrsku č. 1, v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 zákona o volbách mají aktivní legitimaci k podání předmětného návrhu osoby zapsané ve voličských seznamech ve všech volebních okrscích města Roudnice nad Labem, neboť ve všech těchto volebních okrscích byli voleni společní kandidáti do jednoho zastupitelstva a zájem na regulérním průběhu voleb včetně voleb opakovaných mají všechny tyto osoby.

Dále v dané věci musel soud jednoznačně stanovit, čeho se navrhovtealé domáhají, neboť navrhovatelé ve svém návrhu uvedli, že podávají návrh na vyslovení neplatnosti hlasování, neplatnosti voleb a neplatnosti volby kandidátů do zastupitelstva města Roudnice nad Labem konaných ve dnech 15. a 16. října 2010 případně vyslovení neplatnosti voleb a neplatnosti hlasování v opakovaných volbách konaných dne 8.1.2011 ve volebním okrsku č. 1 Roudnice nad Labem.

Podle § 60 odst. 2 zákona o volbách, návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, pokud má za to, že byla porušena ustanovení volebního zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování. Z této právě citované zákonné dikce přitom vyplývá, že objektem ochrany řízení o neplatnosti hlasování je svoboda projevu vůle voliče při hlasování. Existuje totiž celá řada skutečností, které jeho výsledek mohou ovlivnit. K tomu je sice zaměřena i celá volební kampaň, ovšem zákon spojuje neplatnost hlasování pouze s protizákonným jednáním nebo opomenutím, k němuž dojde ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí během přesně zákonem vymezeného časového úseku končícího uzavřením volebních místností, a to za situace, kdy porušení zákona dosáhne takové intenzity a rozsahu, že je způsobilé mít vliv na výsledek hlasování. Výsledkem hlasování je projev vůle voličů, který je vyjádřen konkrétní úpravou hlasovacích lístků a jejich odevzdáním zákonem stanovenými způsoby.

Podle § 60 odst. 3 zákona o volbách návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, pokud má za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Z této právě citované zákonné dikce vyplývá, že návrh na neplatnost voleb je důvodný při splnění třech předpokladů, kterými jsou protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její jednotlivé kandidáty, jakož i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo (tzv. „zatemnění“ volebního výsledku).

Podle § 60 odst. 4 zákona o volbách návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta. Z této právě citované zákonné dikce vyplývá, že návrh na neplatnost volby kandidáta je důvodný při splnění tří předpokladů, a to: musí být dána protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, dále musí být dána příčinná souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitého kandidáta a konečně musí být dána i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné pořadí kandidátů v rámci konkrétní volební strany po sečtení hlasů. Dále soud uvádí, že v případě rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta podle § 53 věty Pokračování

/2011

druhé zákona o volbách registrační úřad vydá do 7 dnů po právní moci rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta osvědčení o zvolení kandidátovi v pořadí stanoveném podle § 45 odst. 3 a 4 zákona o volbách. Tato ustanovení volebního zákona však upravují pravidla pro přikazování mandátů přidělených kandidátní listině na ní uvedeným kandidátům, takže v případě vyslovení neplatnosti volby kandidáta by osvědčení o zvolení bylo vydáno příslušnému kandidátovi z téže volební strany, za níž kandidoval neplatně zvolený kandidát.

Soud posoudil návrh žalobce dle jeho skutečného obsahu. Vzhledem k obsahu námitek navrhovatelů dospěl soud k závěru, že se žádným způsobem nedomáhají toho, aby namísto zvolených kandidátů bylo osvědčení o zvolení vydáno kandidátům z těchž volebních stran, kteří skončili na místech náhradníků.

Ve vztahu k námitce vztahující se k otázce trvalého pobytu voličů navrhovatelé dle závěru soudu navrhují vyslovení neplatnosti opakovaných voleb konaných dne 8.1.2011 ve volebním okrsku č. 1 Roudnice nad Labem, neboť v nich volili i voliči, kteří se dle názoru navrhovatelů k trvalému pobytu v daném volebním okrsku přihlásili účelově se záměrem ovlivnit výsledek voleb a jejich účastí mohl dojít k porušení zásady rovnosti volebního práva. Ve vztahu k námitce, že nebylo řádně zveřejněno vzdání se kandidatury ze strany P.Č., dle závěru soudu navrhovatelé napadají neplatnost hlasování v opakovaných volbách konaných dne 8.1.2011 ve volebním okrsku č. 1 Roudnice nad Labem, neboť nezveřejněním vzdání se kandidatury ve volební místnosti by mohlo dojít k ovlivnění projevu vůle voličů při samotném hlasování.

S ohledem na výše uvedené tedy soud považuje návrhy navrhovatelů nav yslovení neplatnosti hlasování, neplatnosti voleb a neplatnosti volby kandidátů do zastupitelstva města Roudnice nad Labem konaných ve dnech 15. a 16. října 2010 a vyslovení neplatnosti volby kandidátů v opakovaných volbách konaných dne 8.1.2011 ve volebním okrsku č. 1 Roudnice nad Labem za zcela nedůvodné, neboť námitky obsažené v učiněném podání se k uvedeným návrhům žádným způsobem nevztahují. Dle soudu je z učiněného podání patrné, že navrhovatelé z procesní opatrnosti kumulativně navrhli všechny eventuelní možnosti rozhodnutí soudu ve věcech volebních, neboť sami si nebyli jisti, kterému návrhu jejich námitky odpovídají.

K námitce přihlášení se většího počtu osob k trvalému pobytu na adresu spadající do volebního okrsku č. 1 v Roudnici nad Labem, těsně před konáním opakovaných voleb soud uvádí následující.

Aktivní i pasivní volební právo mají fyzické osoby splňující podmínky státního občanství České republiky, věku, trvalého pobytu, u kterých nejsou překážky výkonu volebního práva, kterými jsou zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu, zbavení způsobilosti k právním úkonům, zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody a výkon vojenské služby.

Podmínka trvalého pobytu se týká voleb do zastupitelstev v obcích, do zastupitelstev krajů a v případě občanů jiného členského státu ES i voleb do Evropského parlamentu, nikoliv však voleb do Poslanecké sněmovny a Senátu. U komunálních a krajských voleb je tato podmínka zcela přirozená a logická s ohledem na skutečnost, že se jedná o záležitost územní samosprávy. Ústava totiž definuje územní samosprávné celky jako územní společenství občanů, která mají právo na samosprávu (čl. 100 odst. 1), a volby do zastupitelstev těchto celků představují způsob vytváření jejich reprezentace. Vyloučení Pokračování

/2011

z možnosti volit a být volen do těchto zastupitelstev pro osoby, které v těchto společenstvích nemají trvalý pobyt, se jeví jako zcela pochopitelné. Tato podmínka proto není nikterak svévolná či dokonce diskriminující, nýbrž právě naopak je tím nejjednodušším způsobem prokázání těsnosti vztahu mezi těmito osobami a celky, v jejichž rámci dochází k realizaci tohoto politického práva. Rovněž Ústavní soud ve svém Nálezu sp. zn. IV. ÚS 420/2000, publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení, sv. 20, str. 45-46, vyjádřil právní názor, že trvalý pobyt lze považovat za standardní podmínku k nabytí volebního práva a k jeho výkonu, … neboť z takto konstruované podmínky volitelnosti lze dovodit, že na samosprávě společenství občanů se mají podílet pouze ti, kteří do tohoto společenství také patří.

Místo trvalého pobytu definuje zákon o evidenci jako „adresu pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je podle zvláštního právního předpisu určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci“. Při odpovědi na otázku ohledně významu přihlášení se k trvalému pobytu se dosavadní judikatura přiklonila k závěru, že se jedná o záležitost čistě evidenční a nikoliv faktickou. Krajský soud v Ústí nad Labem ve svém usnesení ze dne 21. 5. 2005, sp. zn. 15 Ca 102/2005 vyjádřil právní názor, že přihlášení občana k trvalému pobytu v obci jako jedna z podmínek práva volit do jejího zastupitelstva, která je zakotvena v § 4 odst. 1 volebního zákona, má formálně evidenční a nikoliv faktickou povahu. Z hlediska aktivního volebního práva do zastupitelstva obce není proto rozhodné, zdali občan má v obci stálé bydliště a skutečně tam žije, nýbrž to, jestli si za místo svého trvalého pobytu zvolil nějaký objekt, který se v ní nachází.

Povahou trvalého pobytu se zabýval rovněž Ústavní soud a ves vém nálezu IV. ÚS 420/2000, publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení, sv. 20, str. 46 dospěl k závěru, že povaha trvalého pobytu jako podmínky volebního práva je povahou evidenční.

Krajský soud v této souvislosti poznamenává, že současné znění zákona o evidenci obyvatel umožňuje snadné nabytí občanství obce a tím i výkonu aktivního či pasivního volebního práva do jejího zastupitelstva. V důsledku toho nelze zabránit situaci, kdy v období těsně před volbami do zastupitelstva obce se do ní přihlásí k trvalému pobytu značný počet nových občanů starších 18 let. Je nutno konstatovat, že v ustanovení § 4 odst. 1 zákona o volbách je jednoznačným způsobem zakotveno, že rozhodující je přihlášení k trvalému pobytu v den voleb. Proto i osoby, které se k trvalému pobytu přihlásily těsně před konáním voleb a splňují ostatní podmínky pro výkon aktivního volebního práva, jsou oprávněny volit do příslušného zastupitelstva obce, ve které jsou hlášeny k trvalému pobytu.

Výše uvedené závěry platí zcela beze zbytku ve vztahu k řádnému termínu voleb, kdy se konají volby do zastupitelstva obce ve všech volebních okrscích dané obce. V § 54 odst. 5 zákona o volbách je jednoznačně uvedeno, že na opakované volby a opakované hlasování se použijí ustanovení tohoto zákona obdobně. Ve smyslu tohoto ustanovení je dle názoru soudu zcela jednoznačné, že i ustanovení § 4 odst. 1 zákona o volbách je nutno v případě opakovaných voleb a opakovaného hlasování aplikovat obdobně s tím, že právo volit mají osoby, které splňují i ostatní podmínky aktivního volebního práva, pokud jsou ke dni konání opakovaných voleb evidovány v příslušném volebním okrsku k trvalému pobytu. To platí bez ohledu na skutečnost, že se takové osoby přihlásily k trvalému pobytu v mezidobí mezi termínem konání řádných voleb a opakovaných voleb či opakovaného hlasování. Těmto nově přihlášeným osobám nelze upřít právo na spoluúčast při tvorbě reprezentace samosprávného Pokračování

/2011

celku, v jehož obvodu jsou hlášeni k trvalému pobytu, byť se k trvalému pobytu přihlásily až před konáním opakovaných voleb či opakovaného hlasování.

Z výše uvedeného dle soudu vyplývá, že přihlášení osob k trvalému pobytu v obci těsně před konáním opakovaných voleb či opakovaného hlasování do zastupitelstva obce, není jednáním, které by představovalo nějaké porušení volebního zákona. Z tohoto důvodu soud proto ani nemohl shledat naplnění základního předpokladu pro vyslovení neplatnosti voleb, a to rozpor se zákonem o volbách. V tomto směru tedy námitky navrhovatelů shledal soud jako nedůvodné.

Současně však soud musí konstatovat, že výše uvedené zásady neplatí zcela bezvýjimečně. Výjimku tvoří případ, kdy se k trvalému pobytu do volebního okrsku, ve kterém má být provedeno opakované hlasování, či se mají konat opakované volby, přihlásí volič z jiné části téže obce, ve které již k opakovanému hlasování nedochází. V takovém případě zcela reálně hrozí nebezpečí, že by „přesídlené“ osoby mohly opakovaně volit do téhož zastupitelstva obce. Je nutno zdůraznit, že platí zásada zakotvená v § 2 zákona o volbách, že volby do zastupitelstev obcí se konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. V případě, že by některý volič volil vícekrát do stejného zastupitelstva, došlo by k porušení zásady rovnosti volebního práva, neboť hlas takového voliče by měl dvojnásobnou váhu. Dle soudu jednoznačně platí, že využitím volebního práva v rámci řádného termínu voleb dojde ke konzumaci tohoto oprávnění a ani v případě, že se volič přihlásí k trvalému pobytu z volebního okrsku, kde se opakované hlasování nekoná, do volebního okrsku, kde se koná opakované hlasování, nemůže své oprávnění volit zástupce do reprezentace samosprávného celku využít opakovaně.

Z přihlašovacích lístků k trvalému pobytu osob přihlášených k trvalému pobytu do volebního okrsku č. 1 obce Roudnice nad Labem v mezidobí mezi termínem řádných voleb do zastupitelstva a termínem konání opakovaného hlasování ve volebním okrsku č. 1, které předložil soudu Městský úřad Roudnice nad Labem, bylo zjištěno, že všech 61 osob přihlášených k trvalému pobytu do navrhovateli uvedených domů čp. 413 a 1201 v Roudnici nad Labem se přehlásilo z jiných obcí. Ve zbylých sedmi případech přihlášení k trvalému pobytu zjistil soud dle předložených přihlašovacích lístků, že tři osoby se přihlásili k trvalému pobytu do volebního okrsku č. 1 z jiných částí města Roudnice nad Labem. Jednalo se o B.V., L.K. a P.S. Ze seznamů voličů, ve kterých při volbách volební komise vyznačuje, kteří voliči

skutečně přišli k volbám, bylo soudem zjištěno, že výše jmenovaní tři voliči volili do zastupitelstva města Roudnice nad Labem jak ve volebních okrscích dle svých původních míst trvalého pobytu v řádném termínu voleb tak i ve volebním okrsku č. 1 v rámci opakovaného hlasování. V důsledku toho tedy odevzdali svůj hlas při volbách do jednoho a téhož zastupitelstva dvakrát. Jak již bylo výše uvedeno, tímto postupem došlo k porušení zásady rovnosti hlasování. Evidentně tedy došlo v daném případě k porušení ustanovení § 2 zákona o volbách. Za této situace se musel soud zabývat otázkou intenzity tohoto porušení zákona. Jak již bylo výše uvedeno, k vyslovení neplatnosti voleb přistoupí soud v případě, že zjištěná protizákonnost dosahuje takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo. Jak uvedl Ústavní soud ve svém nálezu sp.zn. Pl. ÚS 57/10 ze dne 18.1.2011 naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich Pokračování

/2011

dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového, nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality. Vzhledem ke skutečnosti, že do zastupitelstva města Roudnice nad Labem bylo oprávněno volit 10 533 voličů a skutečně jich svého oprávnění využilo 5 008, nedosahuje dle názoru soudu skutečnost, že tři voliči volili do téhož zastupitelstva dvakrát, takové intenzity, aby mohlo dojít ke zkreslení volebních výsledků. Proto soud, přestože zjistil porušení zákona o volbách při předmětném opakovaném hlasování, neshledal důvod pro prohlášení neplatnosti voleb.

K námitce navrhovatelů, že pan P.Č. jako kandidát za volební stranu č. 7 – Roudničané před opakovanými volbami vzdal svou kandidaturu a tato skutečnost nebyla v rozporu s ustanovením § 24 odst. 5 zákona o volbách zákonem požadovaným způsobem zveřejněna, soud uvádí následující. V ustanovení § 24 odst. 1 zákona o volbách je uvedeno, že kandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury. V § 24 odst. 5 zákona o volbách je dále stanoveno, že bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidáta učiněno po registraci kandidátní listiny, zůstávají údaje o kandidátu na kandidátní listině, avšak při zjišťování výsledku voleb do zastupitelstva obce se k hlasům pro něj odevzdaným nepřihlíží; zároveň se snižuje počet kandidátů příslušné volební strany (§ 45 odst. 1 a 4). Registrační úřad zajistí zveřejnění prohlášení ve všech volebních místnostech na území obce, pokud je obdrží do 48 hodin před zahájením voleb do zastupitelstva obce.

Z obsahu správního spisu vyplývá, že dne 11.11.2010 byla doručena k rukám starosty Města Roudnice nad Labem rezignace pana P.Č., bytem třída T. G. M 1454, R n L , na jeho mandát člena zastupitelstva města. Zánik mandátu zastupitele je upraven v § 55 zákona o volbách, kde je mimo jiné uvedeno v odst. 2 písm. b), že mandát zaniká dnem, kdy starosta obdrží písemnou rezignaci člena zastupitelstva obce na jeho mandát. Dle § 56 odst. 1 zákona o volbách uprázdní-li se mandát v zastupitelstvu obce, nastupuje za člena tohoto zastupitelstva náhradník z kandidátní listiny téže volební strany v pořadí podle § 45 odst. 5 zákona o volbách, a to dnem následujícím po dni, kdy došlo k zániku mandátu.

Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že vzdání se kandidatury a rezignace na mandát zastupitele jsou dva naprosto odlišné instituty s naprosto odlišnými právními důsledky. Pokud dojde ke vzdání se kandidatury, v samotných volbách se hlasy odevzdané pro takového kandidáta vůbec nepočítají a dokonce se snižuje počet hlasů, které obdrží daná konkrétní volební strana, pokud volič nevolí konkrétní kandidáty, ale zaškrtne na hlasovacím lístku tzv. „velký křížek“ u názvu volební strany. Zatímco vpřípadě vzdání se mandátu nastupuje na místo dosavadního již zvoleného zastupitele náhradník, který je z téže volební strany. Z těchto skutečností evidentně vyplývá, že institut vzdání se kandidatury a institut rezignace na mandát nelze zaměňovat.

Rezignace pana P. Č. na jeho mandát zastupitele byla doručena starostovi před vyhlášením usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, kterým bylo prohlášeno hlasování ve volbách do zastupitelstva Města Roudnice nad Labem, konaného ve dnech 15. a 16. října 2010 ve volebním okrsku č.1 za neplatné. V důsledku tohoto rozhodnutí nebylo možné ke dni 11.11.2010 považovat hlasování v předmětných volbách za dokončené. Proto v uvedený den, kdy byla rezignace na mandát panem P. Č. doručena starostovi, ještě mu ani mandát nevznikl, neboť dle § 55 odst. 1 zákona o volbách mandát zastupitele vzniká zvolením a ke zvolení dojde ukončením hlasování. Dle soudu je dále nutno konstatovat, že ve vztahu k trvání kandidatury pana P. Č. v opakovaných volbách je jeho předčasná rezignace na mandát zastupitele zcela irelevantní. Z obsahu správního spisu vyplývá, že kandidát P. Č. nepodal Pokračování

/2011

příslušnému registračnímu úřadu před dnem konání opakovaných voleb žádné podání, které by bylo možné považovat za vzdání se kandidatury. Jeho kandidatura tedy ke dni konání dodatečných voleb trvala. Z předložené volební dokumentace pak soud ověřil, že okrsková volební komise postupovala při sčítání hlasů pro jednotlivé kandidáty a volební strany hlasy v souladu s výše uvedeným závěrem zcela správně tak, že hlasy odevzdané pro kandidáta P. Č. zahrnula do výsledků opakovaného hlasování a následně i do výsledků celých voleb. Soud tedy na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že i tato námitka navrhovatelů je zcela nedůvodná.

Pro úplnost soud konstatuje, že nic nebrání panu P. Č., aby nyní po ukončeném hlasování rezignoval na svůj mandát, s tím, že na jeho místo nastoupí náhradník z volební strany, za kterou pan Č. kandidoval.

K návrhům navrhovatelů na provedení dokazování soud konstatuje, že neshledal nutné tyto důkazy provádět, neboť veškeré skutečnosti rozhodné pro posouzení předmětného návrhu jsou jednoznačně patrné z vyjádření výše uvedených osob, předloženého správního spisu a volební dokumentace. Proto soud v souladu s ustanovením § 90 odst. 3 s.ř.s. rozhodl usnesením ve dvacetidenní lhůtě od jeho doručení bez nařízení jednání.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem neshledal soud návrhy navrhovatelů důvodnými a proto je výrokem ad I) a II) zamítl.

Současně soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť podle ust. § 93 odst. 4 s.ř.s. v soudnictví ve věcech volebních takové právo účastníkům nepřísluší.

Usnesení pak nabývá právní moci dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s.ř.s.).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 104 odst. 1 s.ř.s.)

V Ústí nad Labem dne 31. ledna 2011

JUDr. Dagmar Štullerová,v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru