Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

15 A 34/2011 - 57Usnesení KSUL ze dne 08.06.2011


přidejte vlastní popisek

15A 34/2011-57

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Ivy Kaňákové a Mgr. Václava Trajera v právní věci navrhovatelů: a) Občanská demokratická strana, se sídlem Jánský Vršek 13, Praha 1, b) Česká strana sociálně demokratická, se sídlem Hybernská 7, Praha 1 c) Mgr. M. B., bytem „X“, d) Mgr. D. K., bytem „X“, e) Ing. P. M., bytem „X“, f) A. H., bytem „X“, a dalšího účastníka řízení Městského úřadu Krupka, Mariánské nám. 22, 417 42 Krupka 1, v řízení o návrzích ve věci voleb do zastupitelstva Města Krupka, konaných dne 7. května 2011,

takto:

I. Opakované hlasování ve volbách do zastupitelstva Města Krupka konané dne 7. května 2011 je neplatné.

II. Návrh na vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva Města Krupka se zamítá.

III. Návrh na vyslovení neplatnosti volby kandidátů volební strany č. 1 a volební strany č. 3 zvolených do zastupitelstva Města Krupka ve volbách konaných dne 7. května 2011 se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

Odůvodnění:

A.

Navrhovatel a) se návrhem podaným dne 16.5.2011, jehož vady byly odstraněny doplněním dne 30.5.2011, domáhá vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva města Krupka konaných dne 7. května 2011.

Navrhovatel b) se návrhem podaným dne 18.5.2011, jehož vady byly odstraněny doplněním dne 31.5.2011, domáhá vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva města Krupka konaných dne 7. května 2011.

Navrhovatelé c) až e) se společným návrhem, který soud obdržel dne 19.5.2011, domáhají vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva města Krupka konaných dne 7. května 2011, popřípadě vyslovení neplatnosti hlasování v uvedených volbách, popřípadě vyslovení Pokračování

15A 34/2011

neplatnosti volby kandidátů Sdružení č.3 – ČSNS a NK – Šance pro město a Sdružení HNHRM,NK – Sportovci pro Krupku.

Navrhovatel f) se návrhem, který soud obdržel dne 19.5.2011, domáhá vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva města Krupka konaných dne 7. května 2011, popřípadě vyslovení neplatnosti hlasování v uvedených volbách, popřípadě vyslovení neplatnosti volby kandidátů Sdružení č.3 – ČSNS a NK – Šance pro město a Sdružení HNHRM,NK – Sportovci pro Krupku.

Navrhovatel a) ve svém návrhu uvádí, že při přípravě na opakované hlasování ve všech okrscích města Krupka a následně i v den konání voleb byla, dle jeho názoru tentokrát již několika stranami, připravena manipulace voličů. Mělo se jednat zejména o finanční přísliby za odevzdání předem vyplněného hlasovacího lístku, přísliby uvedení do funkcí a zaměstnaneckého poměru na městském úřadě, přísliby přednostního přidělení zakázek města a pravděpodobně i další podněty. Na této manipulaci se dle navrhovatele a) měli podílet zástupci několika volebních subjektů, z nichž některým pravděpodobně pomáhali neúspěšní zastupitelé a kandidáti z let předchozích, a to zejména finanční podporou. Dle tohoto navrhovatele se na uplácení různou formu měly podílet volební subjekty č. 1, 2, 3, 6, přičemž u volebního subjektu č. 12 mělo být jinými stranami zneužito předvyplnění hlasovacího lístku – přednostní křížkování – a mělo dojít ke zvolení spřízněných kandidátů k volebním subjektům č. 1 a 3. Ve vztahu k prokázání uvedených skutečností navrhovatel a) uvádí, že ve věci manipulace s voliči prostřednictvím příslibu uvedení do funkcí, zaměstnaneckého poměru na městském úřadě, příslibů přednostního přidělení zakázek města a podobně není bohužel schopen uvést konkrétní svědky, neboť svědkové, kteří podávali svá svědectví, nemají zájem svědčit před soudem s ohledem na svou osobní bezpečnost. Konkrétně pouze uvedl, že mělo dojít ke slibu lídra volebního subjektu č. 1 pana K. R., že za hlasování pro volební subjekt č. 1 zajistí finanční prostředky pro fungování mládežnických sportovních oddílů.

Dále poukazuje navrhovatel a) na skutečnost, že mělo být masově a celoplošně zneužito v rozporu s regulérním průběhem voleb uplácení podstatné části voličů. Voličům byla za formální hlasování přislíbena a po hlasování vyplacena odměna. Systém placení za hlasování voličů byl připravován a organizován dostatečně dlouho před konáním voleb, dle jeho odhadů přibližně 4 až 6 týdnů. Hlasování za peníze masově využili dle navrhovatele a) převážně osoby s trvalým pobytem na adrese v ulicích Karla Čapka a Dukelských hrdinů, kde bydlí sociálně slabší obyvatelstvo (volební obvody č. 5, 6, 8 a 9). Dle jeho informací mělo dojít ke zneužití rovněž ve volebních podvodech č. 3, 4 a 10. V této věci poukazuje na skutečnost že uplácení konkrétního voliče částkou 100,- Kč je řešeno v rámci trestního oznámení podaného dne 7.5.2011 starostou města.

Dále navrhovatel a) poukazuje na skutečnost, že těsně před volbami byl do některých schránek distribuován leták s řadou nepravdivých a pomlouvačných údajů. Takto byli osloveni někteří voliči, aniž by tito měli možnost seznámit se s relevantními údaji, které by pomluvy z letáku prokazatelně vyvrátily. K distribuci uvedeného letáku mělo dojít ve dnech 2.- 4.5. 2011.

Dále navrhovatel a) poukazuje na skutečnost, že před konáním předmětných voleb docházelo ze strany televize k manipulaci s voliči. Uvádí, že docházelo k medializaci pouze některých volebních subjektů a kandidátů a nebyl dán stejný prostor všem kandidátům. Navrhovatel a) konstatuje, že chápe poslání televize, která chce občany informovat o dění, ale Pokračování

15A 34/2011

zdůrazňuje, že by svým vysíláním neměla televize zasahovat do průběhu voleb ani jej ovlivňovat. Je přesvědčen, že na základě předmětného vysílání se zcela určitě řada voličů rozhodla, že k volbám nepůjde a řada stran tak přišla nejen o své hlasy, ale možná i o mandáty v zastupitelstvu. V tomto směru poukázal zejména na reportáže pana J. S. v České televizi a pana M. K. v televizi Nova. Rovněž podotýká, že vysílání o manipulaci voleb v Krupce probíhalo v pravidelných živých vstupech zejména na ČT 1 a ČT 24, kde navíc běžely informace o uplácení voličů po celé odpoledně ve spodní liště (přibližně od 14 hodin).

Navrhovatel a) rovněž uvádí, že se objevilo velké množství sice platně, ale naprosto shodně vyplněných hlasovacích lístků pro určité volební subjekty. Domnívá se, že procento takto upravených hlasovacích lístků překročilo průměrné procento pravděpodobnosti. Má se jednat o vyplnění lístků stejným způsobem, tedy stejnou rukou a jedním stylem, pravděpodobně i stejným propisovacím perem. Dle jeho názoru lze tyto lístky identifikovat tím, že množství lístků vyplněných ve stejných kombinacích bude tvořit většinu hlasů pro subjekty č. 1 a 3 ve volebních okrscích č. 4, 5, 6, 8 a 9.

Dále navrhovatel a) konstatuje, že zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev obcí“), je v rozporu s Ústavou České republiky, protože nezaručuje volnou soutěž politických stran a hnutí. V zákoně nejsou stanovena rovná práva a pravidla volební kampaně pro všechny politické subjekty a nezávislé kandidáty. Připomíná, že zákon o volbách do zastupitelstev obcí předpokládá, že se politické strany a hnutí budou v době volební kampaně k sobě chovat čestně a poctivě. Zprávy, které pomlouvají a osočují některé volební subjekty a jejich představitele a především je bez důkazů obviňují z trestných činů, zásadně ovlivňují voliče. Autoři těchto zpráv se podle navrhovatele dopouští trestného činu pomluvy, či dokonce křivého obvinění, neboť o jiném sdělují nepravdivé údaje, které jsou způsobilé značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů. I na tyto případy by měl zákon o volbách do zastupitelstev obcí pamatovat a přímo počínání řešit a nemělo by v tomto případě být odkazováno na jinou platnou legislativu, zejména trestní zákon a občanský zákoník. Zdůraznil, že právě ve volební kampani bývají používána obvinění velmi rázná. V současnosti soudy odkazují na osobní statečnost kandidátů, kteří jsou údajně povinni nést všechna příkoří pramenící z volební kampaně, a tedy i z osočování a obviňování z trestných činů jiným subjektem. Dle navrhovatele by měl tyto případy zákon o volbách do zastupitelstev obcí řešit samostatně a taxativně.

Navrhovatel b) předložil návrh, který je svým obsahem naprosto totožný s návrhem navrhovatele a).

Navrhovatelé c) až e) ve svém návrhu uvedli, že mají za to, že v průběhu opakovaného hlasování do zastupitelstva Města Krupka dne 7.5.2011 došlo opět k porušení § 30 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí.

Navrhovatelé konstatují, že již týden před opakovaným hlasováním se v Krupce objevila zásadní indicie svědčící o tom, že ani opakované hlasování nebude probíhat standardním demokratickým způsobem. Ve čtvrtek 28.4. 2011 byly ve vchodě panelového domu č.p. 278 v ulici Dukelských hrdinů na sídlišti Horní Maršov nalezeny volně položené obálky s volebními lístky rukou nadepsané jmény lidí, kteří v domě již dlouho nebydlí nebo ani nikdy nebydleli. Obyvatel domu č.p. 278 pan S. H. takto nalezl 18 kusů obálek. Obdobně byly obálky takto pohozeny dle navrhovatelů i v dalších vchodech, kterých je jen v jedné ulici na tomto sídlišti dvacet. V součtu se tak na celém sídlišti jednalo téměř tisíc obálek. Obálky Pokračování

15A 34/2011

z předmětného vchodu byly panem H. zajištěny. Tuto skutečnost oznámil ještě týž večer e-mailem starostovi Města Krupka. Následně informoval i Českou televizi, která pak byla u toho, když se do daného vchodu dostavil organizátor uplácení a rozvozu voličů do volebních místností při řádném termínu voleb v říjnu 2011 pan H.. Velmi ostře se ohrazoval proti tomu, proč se někdo vůbec o tyto obálky zajímá. Mezitím se v sídlišti objevili neznámí lidé a volně ležící obálky v jednotlivých vchodech panelových domů posbírali. Zda byli z Městského úřadu Krupka, nemohou navrhovatelé potvrdit. Celou událost oznámil pan H. v doprovodu své manželky na Policii České republiky v Krupce. V pondělí 2.5. 2011 byly proti zápisu předány zajištěné obálky v přítomnosti svědků na Městském úřadě Krupka. Dle navrhovatelů na základě výše uvedeného lze mít důvodně za to, že takto volně pohozené obálky s volebními lístky byly připraveny pro organizátory další manipulace při novém hlasování. Navrhovatel pan M. a paní B. o tomto faktu okamžitě dopisem a emailem informovali ministra vnitra pana Kubiceho. Ten jim odpověděl s tím, že budou posíleny policejní hlídky, bude poslána ministerská kontrola a též kontrola z Krajského úřadu Ústeckého kraje.

Dále navrhovatelé uvádějí, že v den konání opakovaného hlasování se již od časného rána objevovaly určité indicie o opětovném uplácení voličů. Redaktorka Českého rozhlasu SEVER paní H. zaslechla při procházení sídlištěm několik žen, jak hovořily o nějakém bytě. I následující skupina lidí hovořila o nějakém bytě. Zřejmě nešlo jen o jeden byt, jak se později během dne ukázalo, do něhož ten den vcházelo a s obálkami vycházelo velké množství lidí. Byly o tom provedeny záznamy Českou televizí, televizí Prima, televizí Nova a taktéž Českým rozhlasem Sever. Během dne se pak především pracovníkům z různých médií svěřovali lidé s tím, že se opět uplácelo a uplácí. Skutečnost, že upláceni byli především lidé z romské komunity, dokládá i poznatek redaktora webového serveru aktuálně.cz pana N.. Na něho se u volebního okrsku číslo 5 obrátili dva romové, kteří si jej spletli s mužem, který jim měl zaplatit za to, že půjdou k volbám a zvolí konkrétní stranu. Oslovili ho a ptali se, zda je Vojta. Jeden z romů údajně uvedl, že mu bratr říkal, že když půjde volit, tak od V. dostane 300,- Kč. Jak měl tento V. vypadat, ale nevěděli. Dostali prý instrukce, že na ně bude čekat v autě před volební místností. Navrhovatelka c) paní B. sama krátce po jedenácté hodině zahlédla u domu č.p. 278 skupinu romů, k nimž se přibližovala skupina asi šesti policistů. Policisté začali mluvit se skupinkou romů, když vtom k nim z ul. Karla Čapka zamířil pan H.. Dal se s policisty do řeči. Poté se vzdálil a odkráčel opět k ulici Karla Čapka. Osobně zaslechla jednoho z policistů, jak se pozastavil nad tím, že se jich pan H. ptal, zda nemají nic jiného na práci. Pan H. byl dle navrhovatelů opakovaně viděn, jak „diriguje“ skupinky romů. Jiní lidé si povšimli, že jeden a týž rom doprovázel opakovaně od volební místnosti romské voliče k jednomu domu. Lze se domnívat, že tam dostávaly finanční částku za vhození lístku. Navrhovatelé dále poznamenávají, že ovlivnění výsledků voleb je v konečném důsledku rovněž patrné ze samotných výsledků voleb ve volebních okrscích č. 5, 8 a 9, ze kterých vyplývá, že ve zmíněných okrscích oproti ostatním volebním okrskům je výrazně vyšší volební zisk volebního sdružení č. 3 stejně jako v říjnových volbách. Ovšem tentokrát se dle jejich názoru ukazuje, že nebyli voliči upláceni pro tento volební subjekt, nýbrž minimálně i pro volební sdružení číslo 1, jehož lídrem je pan R.. Dle navrhovatelů se lze domnívat, že byla zvolena jiná taktika uplácení pro jednotlivé volební subjekty. Jisté pochybnosti dle navrhovatelů vyplývají i z výsledků voleb ve vztahu ke zvolení některých zastupitelů z České strany sociálně demokratické. Navrhovatelé rovněž konstatují, že lepší výsledek voleb pro volební sdružení Zdravá Krupka lze přičíst jednak medializaci kandidátů navrhovatelů na neplatnost voleb konaných v řádném termínu kvůli kupování hlasů, a jednak Pokračování

15A 34/2011

faktu, že se Zdravá Krupka mohla stát alternativou pro voliče, kteří sympatizovali se stranou Věci veřejné, jejíž kandidáti odstoupili z opakovaného hlasování.

Navrhovatel f) předložil návrh, který je svým obsahem prakticky totožný s návrhem navrhovatel c) až e).

Navrhovatelé c) až e) doplnili své podání ještě přípisem, k němuž připojili porovnání výsledků voleb konaných v Krupce v říjnu 2010 a v květnu 2011. Porovnání výsledků voleb dle jejich názoru dokládá manipulaci voleb. Porovnání dle jejich názoru dokládá, že měly být odevzdávány hlasovací lístky s předem vyznačenými jednotlivými kandidáty. Zneužití voličů s předem vyplněnými hlasovacími lístky má být patrno zejména v případě volebních okrsků č. 5, 8 a 9.

V případě volebního okrsku č. 5 poukazují navrhovatelé c) až e), že volební výsledek je dán tím, že v tomto okrsku je umístěn „dům na půl cesty“, kam byli sestěhováni romové z různých lokalit města. Tito romové jsou z velké části zaměstnaní ve společnosti Sport Krupka, s.r.o., kde je jednatelem místostarosta města Ing. Matouš, který vede kandidátku volební strany č. 3. Uvedení zaměstnanci jsou dle navrhovatelů v silně závislém postavení, neboť jsou trvale pod tlakem výpovědi z práce a vystěhování z „domu na půl cesty“, kde mají pouze krátkodobé nájemní smlouvy. Dle názoru navrhovatelů proto nemuselo v tomto obvodu ani dojít k masivnímu uplácení, ale postačovalo pouze upozornit na důsledky neposlušnosti.

Dále navrhovatelé ve svém doplnění návrhu argumentovali, proč si myslí, že volební strany č. 1 a č. 3 nemají ve volebních okrscích č. 8 a 9, kde se nachází velká skupina sociálně slabých, žádný volební potenciál. Domnívají se, že jediným důvodem úspěchu těchto volebních stran v tomto obvodu může být uplácení voličů, kteří jsou vzhledem ke své ekonomické a sociální situaci ochotni pro poměrně malý finanční obnos provést hlasování prostřednictvím dopředu vyplněného hlasovacího lístku.

B.

Městský úřad Krupka jako příslušný volební orgán v pozici dalšího účastníka řízení ve svých vyjádřeních k jednotlivým návrhům uvedl následující. K návrhu navrhovatele a) uvedl, že dle jeho názoru je tento návrh napsán v poloze pouhých spekulací a neobsahuje žádné důkazy pro jednotlivá tvrzení. Domnívá se, že skutečnou motivací k podání návrhu je spíše než snaha o zajištění demokratického průběhu voleb jakýsi povolební boj, či domnělé ublížení ztrátou voličů oproti podzimním volbám. Důkazy pořady České televize a dalších médií nelze považovat za hodnověrné důkazy, neboť dle svědectví občanů byly zástupci médií nabízeny sociálně slabým občanům finanční prostředky za to, že řeknou do kamery, že byli u voleb za úplatu. Jeden z nich to dokonce oznámil na městské policii a později i na Policii České republiky. Proto pokládá záznamy televizí za nedůvěryhodné a redaktory za osoby nezodpovědně se snažící pouze o lacinou senzaci. S námitkou, že před volbami byl do některých schránek distribuován pomlouvačný leták a nepravdivý leták, souhlasí. Ale zároveň uvádí, že podobně se zástupci předmětné volební strany chovají opakovaně v každých volbách. Domnívá se, že tato skutečnost může být předmětem občanskoprávní žaloby popřípadě trestního stíhání, ale nezakládá důvod pro opakování voleb.

Ve vztahu k existenci jakýchsi stejně vyplněných hlasovacích lístků uvádí, že to nelze považovat za žádný důkaz, neboť volič má právo na svobodný výběr kandidátů. Dle zákona Pokračování

15A 34/2011

o volbách do zastupitelstev obcí se volby konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním, podle zásad poměrného zastoupení. Nelze tedy na základě jakýchsi statistických propočtů zpochybňovat dle názoru dalšího účastníka svobodnou volbu voličů. Neplatný hlasovací lístek je pouze ten lístek, který je v rozporu s § 41 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Další účastník podotýká, že Město Krupka je městem, kde o zvolení do zastupitelstva rozhoduje, kromě příslušnosti k volební straně, především to, zda je kandidát znám a jak vystupuje na veřejnosti. Není tedy vyloučena ani opakující se kombinace volených kandidátů napříč celým městem. To se samozřejmě nemusí líbit některým volebním subjektům. Někteří občané dokonce záměrně volí kandidáty napříč politickým spektrem, aby dosáhli vyrovnaného zastoupení volebních subjektů v zastupitelstvu.

Ve vztahu k návrhu navrhovatele b) odkázal další účastník na svoje vyjádření k návrhu navrhovatele a).

Dále se další účastník vyjádřil poměrně obsáhle k návrhu navrhovatele f). Další účastník řízení trvá na tom, že volební lístky byly distribuovány v souladu se zákonem distributory hlasovacích lístků, se kterými byly uzavřeny dohody o provedení práce. V souladu s ustanovením § 25 odst. 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí starosta zajistil, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličům nejpozději tři dny přede dnem voleb a v den voleb všem okrskovým komisím. Další účastník řízení trvá na tom, že jako registrační úřad postupoval důsledně v souladu se zákonem a rozhodně nesouhlasí s tvrzením, že byl zákon o volbách do zastupitelstev obcí z jeho strany porušen. Trvá na tom, že obálky s hlasovacími lístky měly být doručeny všem, kteří mají ke dni voleb trvalé bydliště v dané budově. Zákon o evidenci obyvatel říká, že změnu trvalého bydliště musí provést ohlašovna, kde se dotyčný přihlásil k novému trvalému pobytu. V případě, že se nepřihlásil nikde jinde, musí se mít za to, že se zdržuje v místě trvalého bydliště dle platné registrace. Nebyla-li řádně označena dopisní schránka, což na sídlišti není ojedinělé, byly hlasovací lístky odloženy pouze ke stránkám, a to s uvedením jména, aby si je dotyčný mohl sám dohledat. Trvá na tom, že všechna jména uvedená na obálkách, které byly panem H. předány městskému úřadu, se shodují s trvale hlášenými občany, kteří mají ke dni voleb trvalé bydliště v předmětném domě č.p. 278.

Dále poukázal na skutečnost, že dne anonymních oznámení panu starostovi byl ve dnech před volbami viděn zástupce volebního sdružení Zdravá Krupka pan M., jak vybíral ze vchodů domů na sídlišti obálky s hlasovacími lístky. Dále poukázal na skutečnost, že v prostoru sídliště byl opakovaně viděn kandidát volebního sdružení Zdravá Krupka pan M., jak předává balíčky, které nápadně připomínají svojí velikostí hlasovací lístky.

Další účastník řízení konstatoval, že starosta města Krupka dne 4.5. 2011 požádal dopisem pana ministra vnitra o nominaci pracovníků Ministerstva vnitra do okrskových volebních komisí. Na tuto žádost odpověděl ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra a člen Státní volební komise JUDr. Václav Henych, že nedisponují takovým počtem zaměstnanců schopných zajistit odborný dohled na úseku voleb. Příslíbil však kontrolní výjezd Státní volební komise i krajského úřadu ve smyslu § 38 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. V den voleb dne 7.5. 2011 byla bezprostřední blízkost jedenácti volebních místností zjištěna devatenácti příslušníky Městské policie Krupka, třinácti uniformovanými příslušníky Policie ČR a pěti příslušníky Policie ČR v civilu. Dle sdělení městských strážníků, které má další účastník k dispozici, žádná agitace v této blízkosti volebních místností nebyla Pokračování

15A 34/2011

prováděna. Proto se domnívá, že uplácení voličů popisované navrhovateli je účelově přehnané. Podotkl, že dle svědectví občanů někteří zástupci médií nabízeli sociálně slabým občanům odměnu až 15 000,- Kč v případě, že řeknou na kameru, že byli u voleb za úplatu. K vyjádření pana N. uvádí, že tento redaktor je znám ve městě Krupka úzkými kontakty na občanské sdružení Zdravá Krupka. Poznamenal, že uvedený redaktor již v minulosti vyráběl účelové reportáže, které poškodily dobrou pověst města Krupka.

K tvrzení pánů M. H. a L. K., kteří vystupovali v televizních reportážích, uvádí, že kontrolou voličských seznamů zjistil, že pan M. H. se voleb vůbec nezúčastnil. Oba dva byli dle svědectví občanů pod vlivem alkoholu.

Tvrzení o uplácení 200-300 romských voličů je rovněž dle jeho názoru nepravděpodobné, neboť volební strana č. 3 ve volebním okrsku č. 8 získala pouze 2005 hlasů, což odpovídá 100,25 voličů, kteří by volili celou kandidátku této strany.

K argumentaci navrhovatelů vztahující se k sociálnímu složení jednotlivých volebních okrsků ve vztahu k výsledkům voleb uvádí, že volební obvod č. 5 je z 95 % tvořen pouze starousedlíky a voleb v obvodu č. 8 a 9 se téměř neúčastní migrující občané panelového sídliště. Spíše je dle dalšího účastníka zarážející obrovský nárůst hlasů pro volební stranu DSSS, jejíž volební výsledek vzrostl o 3,45 % na 7,25% oproti podzimním volbám. Toto je způsobeno dle jeho názoru rozladěním občanů z průtahů ve volbách do zastupitelstva Města Krupka a pochody radikálů, kterým sdělovací prostředky poskytly velikou publicitu. Domnívá se, že dalším opakováním voleb by radikální strany ještě více posílily.

K ovlivňování voličů v „domě na půl cesty“ uvádí, že v objektu dle svědectví domovníků byly pouze dvě starší paní, které se ptaly, zda obyvatelé půjdou volit či nikoliv. K žádné agitaci nedocházelo. Ze 45 oprávněných voličů v tomto domě se voleb účastnilo 17 voličů.

Volební orgán jako další účastník řízení tedy trvá na tom, že tvrzení o uplácení voličů je zcela vymyšlené a neexistují pro ně žádné důkazy, anebo důkazy byly vyrobeny až později. S poukazem na argumentaci obsaženou v usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 22 A 7/2011 trvá na tom, že členové zastupitelstva Města Krupka byli voleni v souladu s Ústavou České republiky a se zákonem o volbách do zastupitelstev obcí tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva a výsledek voleb nelze zpochybňovat.

K návrhu navrhovatelů c) až e) odkázal další účastník na svá předešlá vyjádření a doplnil pouze argumentaci vztahující se ke zvolení do zastupitelstva kandidátů ČSSD pana Ing. J. N. ze 17. místa kandidátky a Ing. M. S. ze 4. místa kandidátky. Podotkl, že Krupka je město, kde o zvolení do zastupitelstva rozhoduje, krom příslušnosti k volební straně, i skutečnost zda je kandidát znám a jak vystupuje na veřejnosti. K podobnému skoku jako u výše zmíněných kandidátů ČSSD došlo v případě kandidáta ODS pana V. K., který se vyšvihl z 15. místa kandidátky do zastupitelstva, neboť je majitelem oblíbené restaurace „U Václava“. Pan Ing. J. N. není neznámým kandidátem. Byl starostou Krupky a díky němu byla ve městě vybudována i Průmyslová zóna Krupka. Naopak lídr strany pan M. získal po podzimních volbách negativní nálepku v důsledku spolupráce s DSSS, volební stranou Zdravá Krupka a rovněž v důsledku jeho mocenských ambicí na post starosty či místostarosty. Ke svému vyjádření připojil další účastník počty hlasů, kterých dosáhli kandidáti J. M., Ing. J. N. a Ing. M. S.. Z tohoto přehledu plyne, že v rámci kandidátů ČSSD Ing. S. zvítězila ve volebních okrscích 2-10, Ing. N. zvítězil ve volebním okrsku č. 2 a v okrscích č. 3, 4, 5, 8 a 10 byl před lídrem kandidátky panem M. a pan M. předběhl pana Ing. N. pouze v obvodech č. 6, 7 a 9 a Pokračování

15A 34/2011

zvítězil o jeden hlas pouze ve volebním okrsku č. 11. Z uvedeného dle názoru dalšího účastníka řízení vyplývá, že nešlo o důsledek volební manipulace v okrscích č. 8 a 9, ale jednalo se o širokou podporu těmto kandidátům ze strany voličů napříč celým městem.

C.

Navrhovatelé c) a e) reagovali na vyjádření dalšího účastníka replikou, ve které uvedli, že svědka, který médiím tvrdil, že byl u voleb za úplatu, neznají a není jim známo, zda byl volit či nikoli. Dále k letáku distribuovaném před volbami poznamenali, že v inkriminovanou dobu byly distribuovány i letáky ostatních volebních stran. Rovněž obsáhle argumentovali, že skutečnosti uvedené v tomto letáku jsou pravdivé.

K distribuci obálek s hlasovacími lístky uvádí, že nesouhlasí s názorem, že byla provedena v souladu se zákonem. Dle jejich názoru volební lístky se doručují do poštovních schránek a jsou chápány jako poštovní zásilka. Jejich převzetí příjemce nepotvrzuje. Poštovní zásilka se ovšem nedoručuje položením zásilky na schránku. Pokud poštovní schránky nebyly označeny jménem, pak měly být volební lístky vráceny a nikoli uloženy na poštovní schránky. Město Krupka mělo dostatek času na to, aby vyzvalo majitele domů, aby jejich nájemníci řádně označili poštovní schránky svými jmény.

Rovněž považují za nepodložená tvrzení dalšího účastníka řízení týkající pana Malečka ve vztahu k distribuci hlasovacích lístků. Stejně tak považují za účelové nařčení redaktora Nohla ze sympatií s občanským sdružením Zdravá Krupka a úvahy o důvodech volebního neúspěchu lídra ČSSD pana M.. Poukázali na skutečnost, že pan Ing. N. byl v říjnových volbách 14. a nyní skočil na 2. místo. To je dle těchto navrhovatelů jasný důkaz, že přenos pana Ing. N. v rámci kandidátky této strany byl organizovaný.

Zdůraznili, že nárůst voličů pro volební sdružení Zdravá Krupka lze dovodit z toho, že se mediálně zviditelnila díky návrhu na neplatnost zmanipulovaných voleb na podzim roku 2010, posílila mezi sympatizanty svou nezlomnou vůlí bojovat za demokratický průběh voleb a jako jediná z volebních stran má své webové stránky. Rovněž se stala alternativou pro voliče volební strany Věci veřejné, která odstoupila z voleb.

D.

Usnesením ze dne 31.5.2011 č.j. 15 A 34/2011-13 soud ve smyslu § 39 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) spojil všechny čtyři návrhy ke společnému řízení, neboť všechny návrhy se týkají voleb do zastupitelstva Města Krupka konaných dne 7.5.2011, všechny návrhy mají obdobný petit a dovolávají se obdobných důkazních prostředků.

E.

Při jednání před krajským soudem dne všichni přítomní navrhovatelé odkázali na své původní návrhy včetně jejich doplnění ve znění jejich písemných vyhotovení a navrhovatelé c) a e) i ve znění předložené repliky. Navrhovatel a) k věci dodal, že soud v dané věci bude zřejmě vycházet pouze z nepřímých důkazů. Navrhovatel c) doplnil své podání v tom směru, že věří, že oprávněnost jeho návrhu osvědčí i podklady získané od Policie ČR. Navrhovatel a) k věci dále uvedl, že se snažil svůj návrh podložit patřičnými svědeckými výpověďmi, avšak Pokračování

15A 34/2011

ze strany svědků se mu dostalo jen negativních reakcí, a to z obav, jaké by poskytnuté svědecké výpovědi údajně měly přinést nepříjemné následky.

Navrhovatelka d) se soudu z jednání písemně omluvila s tím, že je v současné době hospitalizována a bere na vědomí, že bude jednáno v její nepřítomnosti.

Pověřený pracovník Městského úřadu v Krupce odkázal na svá písemná vyjádření k podaným návrhům.

Krajský soud v rámci jednání provedl masivní dokazování, přičemž se neomezil pouze na návrhy účastníků.

F.

Krajský soud provedl důkaz promítnutím CD nosiče obsahujícího reportáž televize Nova ze dne 7.5.2011, ve které dva muži prohlašují, že byli volit za úplatu. Původně jim slibovali částku 300,- Kč, ale pak jim dali jen 100,- Kč. Takto uplacených lidí prý bylo 200 až 300. Údajně uplácení voličů organizuje pan Császár ve svém bytě.

Dále soud provedl důkaz promítnutím nesestříhaného záznamu České televize, který byl pořízen rovněž dne 7.5. 2011 v Krupce. Na záznamu byla zachycena výpověď neznámé osoby (záběr byl pouze na její nohy), která tvrdila, že docházelo k uplácení voličů již den předem. Dále byl na záznamu rozhovor s nájemníkem, který tvrdil, že jeden ze sousedů organizuje uplácení voličů. Následně byl zaznamenán i pokus kontaktovat pan C., jenž se měl podílet na uplácení voličů který o průběhu voleb prohlašoval, že pouze prodává byt, a proto k němu chodí lidi. Pak byl zaznamenán rozhovor s panem P. H. a pak totožný rozhovor jako v reportáži televize Nova se dvěma muži, kteří prohlašovali, že byli volit za úplatu.

Svědek J. S., redaktor České televize, ve své svědecké výpovědi uvedl, že v den voleb se pracovně pohyboval ve městě Krupka, aby zde sledoval průběh voleb z hlediska případného ovlivňování voličů. Zprvu v daném městě nic nesvědčilo o ovlivňování voleb. Prošel kritické volební místnosti, přičemž následně jej kolegyně G. H. upozornila na informaci, že v jednom bytě by mělo docházet k ovlivňování voličů. Vydal se tam a natáčel reportáž. Jednalo se o panelový dům, v němž byl jeden byt označen, že je na prodej s tím, že v tomto bytě mělo docházet k ovlivňování voličů, jak mu řekl jeden z nájemníků dotyčného domu. S tímto nájemníkem také natočil reportáž, kterou následně k žádosti soudu předložil. Dále uvedl, že se snažil vyslechnout i samotného obyvatele bytu, co byl na prodej, avšak ten odmítl s ním jakkoliv komunikovat. Po dokončení reportáže k němu před domem přistoupili dva muži a začali vykřikovat, že byli v souvislosti s volbami uplaceni. Mluvili o tom, že dostali 100,- Kč odměnu a že tuto odměnu prý obdrželi všichni. S ohledem na jejich vyjádření svědek s těmito muži provedl rovněž reportáž, kde mu úryvkovitě popsali, jak k uplácení mělo docházet. Svědek má za to, že jeden muž se jmenoval H. a druhý N., N., N. nebo nějak tak podobně. Konstatoval, že se mu tito muži jevili ne zcela ve střízlivém stavu.

K dotazu soudu, zda má nějakou povědomost o skutečnosti, že byla ze strany medií nabízena voličům z Krupky částka ve výši 15 000,- Kč za prohlášení do kamery, že docházelo k uplácení při volbách, uvedl, že o tom nic neví a kategoricky odmítl, že by takovou nabídku sám činil.

Pokračování

15A 34/2011

Svědkyně G. H., redaktorka Českého rozhlasu SEVER, ve své svědecké výpovědi konstatovala, že v den voleb se pracovně pohybovala ve městě Krupka, aby zde sledovala průběh voleb a učinila reportáže. Většinu času strávila v části obce Maršov. Dále uvedla, že zprvu se volby zdály být klidné. Později se k ní dostala informace o tom, že by i v těchto volbách mělo docházet k ovlivňování voličů. Telefonoval jí navrhovatel f), s tím, že v jeho bydlišti se objevují neznámé osoby, které chodí do jednoho bytu. Poté si tuto informaci jela ověřit. Na sídlišti v Maršově ještě s kolegy J. S. a J. B. udělali reportáž s jedním nájemníkem, který byl rozhořčen nad tím, že patrně dochází k opětovnému ovlivňování voleb v sousedním bytě. Dále vypověděla, že se s kolegy pokusila učinit i reportáž s obyvatelem bytu, kde údajně mělo docházet k ovlivňování voličů, avšak tato osoba je důrazně odmítla s tím, že byt je na prodej a že k němu dochází toliko zájemci. Poté svědkyně udělala ještě jednu reportáž se dvěma muži na ulici, kteří vykřikovali, že byli ve volbách uplaceni za 100,- Kč. Muži se jmenovali M. H. a L. K.. Oba muži vystupovali hodně emotivně a rozhořčeně, přičemž svědkyni se nezdálo, že by nebyli ve střízlivém stavu. Konstatovala, že tito muži si svoji pozornost a následnou reportáž prakticky vyžádali. To ji upoutalo a zdálo se jí to podivné.

K dotazu soudu, zda má nějakou povědomost o skutečnosti, že byla ze strany medií nabízena voličům z Krupky částka ve výši 15 000,- Kč za prohlášení do kamery, že docházelo k uplácení při volbách, uvedla, že slyšela, že to tvrdí pan tajemník R.. Z jiného zdroje se jí tato informace nepotvrdila.

Svědek M. K., redaktor televize Nova, vypověděl, že v den voleb se pracovně pohyboval v Krupce, a to v dopoledních hodinách, aby zde sledoval průběhu voleb z hlediska případného ovlivňování voličů. Teprve zhruba po dvou hodinách, co odjel z Krupky, dostal od kolegyně H. z Českého rozhlasu SEVER informaci o tom, že na sídlišti v Krupce dochází ke srocování obyvatel. Domníval se, že to bylo v důsledku údajného uplácení voličů. Proto se rozhodl na místo vyslat svého kameramana, aby zjistil, jaká tam panuje situace. O situaci na sídlišti se tedy dozvěděl zprostředkovaně od svého kameramana J. B.. Od svého kameramana se dozvěděl, že mimo jiné tento pořídil i záznam dvou mužů, kteří hovořili o tom, že byli ve volbách uplaceni. Dále uvedl, že jméno pana C. uváděli dotyční muži. Tento pan C. měl údajně organizovat uplácení voličů.

K dotazu soudu, zda má nějakou povědomost o skutečnosti, že byla ze strany medií nabízena voličům z Krupky částka ve výši 15 000,- Kč za prohlášení do kamery, že docházelo k uplácení při volbách, uvedl, že nic takového mu známo není.

Svědek J. B., redaktor České tiskové kanceláře, ve své výpovědi uvedl, že v den voleb se v dopoledních hodinách pracovně pohyboval v Krupce, aby zde sledoval průběh voleb. Zprvu se zdálo, že volby probíhají bezproblémově. Učinil rutinní obhlídku rizikových volebních místností a všude byl klid. Později uviděl jeden televizní štáb, natáčející reportáž s mužem, který hovořil o uplácení panem H. na jiném místě Krupky. Proto se do dané lokality vydal, tam zaslechl dva mladé muže hovořit o tom, že jeden z nich nemůže jít volit pro svůj nízký věk a že tak přijde o odměnu, která je voličům vyplácena. Poté se přes telefon zkontaktoval s kolegyní z Českého rozhlasu G. H. a později se setkali na sídlišti v Maršově, v ul. Dukelských hrdinů kolem 14. hodiny. Zde na ulici si vyžádali pozornost dva muži k natočení reportáže, když spontánně vykřikovali, že volby byly zmanipulované. Poté byl přítomen, když se kolegyně H. a kolega S. rozhodli udělat s těmito muži reportáž. Muži uvedli, že dostali za svůj volební hlas odměnu 100,- Kč, přičemž vyjadřovali rozhořčení nad Pokračování

15A 34/2011

tím, že původně měli přislíbeno 300,- Kč. Uvedl, že jejich rozpoložení odpovídalo jejich sociálnímu statutu. Neměl podezření na to, že by byli opilí a podobně.

K dotazu soudu, zda má nějakou povědomost o skutečnosti, že byla ze strany medií nabízena voličům z Krupky částka ve výši 15 000,- Kč za prohlášení do kamery, že docházelo k uplácení při volbách, uvedl, že nic takového mu známo není.

Dále soud provedl důkaz souborem 6 fotografií zachycující volně položené volební obálky v panelových domech č.p. 278, 286, 288, 284 a 280 v ul. Dukelských hrdinů v krupce. Dále byl proveden důkaz záznamem Policie ČR ze dne 29.4. 2011 o podání vysvětlení S. H., ve kterém pan H. uvádí, že volební lístky jsou ponechávány v jednotlivých domech i pro osoby, které v těchto domech nebydlí. Poukazoval v tomto podání, že uvedené lístky mohou být zneužity k manipulaci voleb. Má se jednat o velké množství obálek.

Byl proveden rovněž důkaz záznamem Policie ČR o postoupení spisu k dalšímu šetření na službu kriminální policie a vyšetřování v Teplicích. Dále byl proveden důkaz seznamem volně ležících obálek se jmény voličů sebraných v domě č.p. 278, v ul. Dukelských hrdinů, Krupka. Rovněž byl proveden důkaz otevřeným dopisem ministru vnitra a Státní volební komisi ke zjištění průběhu voleb v Krupce. V tomto dopise navrhovatelé c) a e) a pan H. informovali ministra vnitra o existenci volně uložených obálek s hlasovacími lístky s tím, že v tom spatřují přípravu manipulace voleb. Navrhovali, že by Městský úřad Krupka měl před opakovanými volbami provést důkladnou kontrolu evidence trvalého pobytu jednotlivých osob a osobám, které v místě trvalého pobytu již nebydlí, by měl ponechat hlasovací lístky na k vyzvednutí na úřadě. Rovněž požádali o odnětí přípravy a průběhu voleb z rukou Městského úřadu Krupka s tím, že by byla vhodná účast úředníků Ministerstva vnitra ve volebních místnostech. Rovněž navrhli, aby distribuce lístků probíhala pouze ve volebních místnostech.

Důkaz byl proveden i dopisem ministra vnitra, kterým reagoval na výše uvedený otevřený dopis. V této odpovědi uvedl ministr vnitra, že v předmětných volbách a při jejich přípravě nezbývá než postupovat v souladu s ustanoveními zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Přislíbil v den konání voleb kontrolní výjezd členů sekretariátu Státní volební komise a výjezd zaměstnanců krajského úřadu.

Také byl proveden výslech svědkyně J. L., vedoucí odboru organizačních a vnitřních věcí, který funguje jako registrační úřad ve volbách a který i zajišťuje průběh samotných voleb. Uvedla, že roznos hlasovacích lístků byl proveden pomocí osob, s nimiž byly uzavřeny dohody o provedení práce. Lístky roznášeli převážně studenti, nepracující osoby a v jednom případě také žena na mateřské dovolené. S těmito osobami bylo spolupracováno již v minulosti v předchozích volbách, takže byli obeznámeni s tím, jak mají postupovat. Osoby roznášející lístky proto již neinstruovali, co dělat v případech, kdy např. volič neměl řádně označenou poštovní domovní schránku. Po roznášce spolupracující osoby donesly na městský úřad seznam voličů s vyznačením, komu byly hlasovací lístky rozneseny. Počet obálek do jednotlivých schránek byl konfrontován s údaji centrálního registru obyvatelstva – podle počtu oprávněných voličů v rodině.

K dotazu navrhovatele e), zda před opakovanými volbami úřad činil specielní opatření k tomu, aby sjednal nápravu v rozdílech mezi údaji z evidence trvalých pobytů obyvatel a jejich skutečných pobytů, svědkyně uvádí, že nikoliv, a to s ohledem na zákonnou úpravu. Dále dodala, že před volbami byli monitorováni ze strany krajského úřadu a také Státní volební komise Ministerstva vnitra, vedle toho příprava na opakované volby byla Pokračování

15A 34/2011

konzultována i na Ministerstvu vnitra. Dále uvedla, že žádná další zvláštní opatření s opakovanými volbami úřad nečinil. Úřad činil toliko běžné předvolební školení.

Ve vztahu k volně uloženým hlasovacím lístkům dále uvedla, že po oznámení pana H. provedli sběr těchto lístků. Povedlo se jim sesbírat malou hromádku volebních obálek ve velmi poškozeném stavu, když obálky byly posbírány převážně z domovního odpadu.

Svědek P. H. ve své výpovědi uvedl, že ve volební den monitoroval od rána volební místnost č. 8 v Krupce. Zhruba do 12.00 hod se zdálo, že volby budou probíhat korektně. Když se však přesunul na sídliště v Krupce kolem ul. Dukelských hrdinů, získal podezření, že všechno je jinak. Při poskytování rozhovoru mediím jej totiž přerušili dva muži s výkřiky, že ve volbách byli uplaceni za 100,- Kč. Jejich tvrzením uvěřil, a proto obratem šel podat trestní oznámení na zmanipulované volby. Jména dotyčných mužů si již nepamatuje.

K dotazu soudu, zda je mu něco známo o předání hlasovacích lístků volně ležících v jednom bytovém domě, uvedl, že při této předávce městskému úřadu asistoval. Činil tak z vlastní iniciativy na základě poskytnutých informací od Mgr. B.. Jednalo se o malou hromádku (asi několik desítek) hlasovacích lístků.

Svědek S. H. vypověděl, že před volbami zjistil, že v jeho bydlišti, a to v přízemí společných prostor panelového domu, je na poštovních domovních schránkách volně položeno 18 obálek s hlasovacími lístky a se jmény voličů. Uvedení voliči přitom dle jeho informací v dotyčném domě buď nikdy nebydleli, nebo již nebydlí. Hlasovací lístky sebral a následující den nejprve podal na policii trestní oznámení na neznámého pachatele a poté sebrané hlasovací lístky odevzdal oproti podpisu starostovi. Současně při nalezení volných hlasovacích lístků pořídil patřičnou fotodokumentaci, kterou posléze poskytl své manželce pro účely soudního řízení. Vedle toho zjistil, že volně položené hlasovací lístky se nacházejí i v ostatních vchodech panelového domů na sídlišti. I tam pořídil fotodokumentaci. Fotodokumentaci pořizoval jen v těch vchodech, kam měl přístup.

Ve vztahu k následnému sběru volně položených hlasovacích lístků uvedl, že tento sběr probíhal následující den. Sběr prováděly dvě jemu neznámé ženy do igelitových tašek. Přesný počet sebraných hlasovacích lístků svědek nedokáže říci. Každá žena měla jednu igelitovou tašku. Svědkovi nepřišlo, že by ženám někdo asistoval.

K dotazu soudu, zda měl nějaký incident dne 29. 4. 2011 v místě svého bydliště poté, co médiím sděloval skutečnosti o nalezených hlasovacích lístcích ve veřejně dostupných prostorách domu, svědek uvádí, že jej poměrně ostře konfrontoval O. H., a to v tom směru, co si to svědek dovoluje vodit si Českou televizi do domu a natáčet.

Svědkyně G. Č. ve své výpovědi uvedla, že v den voleb byla s manželem volit ve svém volebním okrsku č. 5 v Krupce. Po odvolení se v okolí volební místnosti zdržela ještě asi dvě hodiny. Přitom zpozorovala, že do volebních místností chodí skupinky lidí o počtu pěti až sedmi lidí, které byly doprovázeny průvodci. Po chvíli tyto skupinky se svými průvodci vycházely z volebních místností a odcházely směrem k panelovému sídlišti, a to vždy do prvního vchodu panelového domu v ul. patrně Karla Čapka. Při této dvouhodinové přítomnosti takto vypozorovala několik průvodců, přičemž jeden by se měl jmenovat pan Csázsár, druhý byl mladík ve věku 20 až 25 let a vedle toho snad ještě dva až tři další průvodce, které blíže nedokáže identifikovat. Pamatuje si je však z předchozích voleb z října 2010. Pana C. viděla 2x a toho mladíka 3x. Toto dění pozorovala v dopoledních hodinách mezi 10. a 12. hodinou, přičemž obdobný jev viděla i před volebním okrskem č.8.

Pokračování

15A 34/2011

K dotazu dalšího účastníka řízení zda v opakovaných volbách svědkyně kandidovala a kdo také z jejích příbuzných, svědkyně uvádí, že kandidovala spolu se svojí dcerou, a to za volební stranu č. 6.

Svědkyně i přes několikeré poučení soudu odmítla odpovědět na otázku navrhovatele a), který se dotazoval, kdo jí sdělil, že i opakované volby budou zmanipulované, s tím, že to nepoví, ačkoli to ví.

Svědek R. N., redaktor webového serveru aktualně.cz ve své výpovědi uvedl, že den voleb se pracovně zdržoval v Krupce, a to v okolí volebního okrsku č. 5 za účelem monitorování průběhu voleb z hlediska jejich ovlivňování. Zhruba v 11.15 až 11.30 hod., kdy seděl ve svém autě a pozoroval dotyčný volební okrsek, jej do auta z ulice oslovili dva romové s otázkou „jestli je V.“. Nato jim odpověděl, že nikoliv. Nato mu romové sdělili, že v okolí místnosti by měl být muž jménem V., a to v autě, a ten přislíbil bratrovi jednomu z mužů odměnu ve výši 300,- Kč zato, že půjdou volit. Policii o tomto neinformoval, protože měl za to, že jeho informace, která nebyla zachycena na kameře či diktafonu, nemá nějakou vypovídací hodnotu pro Policii ČR.

K dotazu dalšího účastníka řízení svědek uvedl, že je voličem ve Městě Krupka.

Svědek K. R. ve své svědecké výpovědi uvedl, že při opakovaných volbách v Krupce dle jeho povědomí k žádné manipulaci s voliči nedocházelo. V těchto volbách byl angažován, protože byl lídrem volební strany č. 1. Před volbami tedy s voliči diskutoval a snažil jsem se jim vysvětlit, proč by měli volit „jeho stranu“. Postupoval dle jeho názoru standardně jako ostatní volební strany, když ty voličům spíše dávali letáčky namísto přímých diskuzí.

K dotazu soudu, zda činil nějaké pobídky, resp. nabídky směrem k voličům ze strany zaměstnanců či nájemníků TJ Krupka, aby volili jeho volební stranu č. 1 s tím, že pokud tak činit nebudou, budou s tím spojeny pro ně nepříjemné následky, svědek uvedl, že žádné takovéto podmíněné nabídky nečinil. Dodal, že prováděl toliko běžnou předvolební propagandu.

K dotazu navrhovatele b) jak docílil navýšení počtu voličů jeho volební strany č. 1, uvedl, že toho docílil jednak přesvědčivou volební kampaní, dále tím, že vysvětlil voličům problematiku systému křížkování a také ztrátou ostatních volebních stran.

K dotazu navrhovatele e) jak by specifikoval metody, kterými docílil atypických volebních výsledků ve volebním okrsku č. 9, svědek uvádí, že tento volební výsledek si vysvětluje jednak cílenou volební kampaní na dotyčné voliče, kteří ve velké míře představují rodiny s dětmi, přičemž dodává, že volební úspěch nezaznamenal jen v tomto volebním okrsku, nýbrž napříč i jinými volebními okrsky.

Svědek R. B. uvedl, že trvalý pobyt i faktické bydliště má v části obce Soběchleby. V opakovaných volbách v Krupce konaných dne 7. 5. 2011 nevolil. Sice mu byly řádně doručeny hlasovací lístky do jeho poštovní domovní schránky, avšak volit nešel, protože na to zapomněl.

K dotazu soudu, zda svědek byl před volbami či v průběhu voleb jakkoliv někým ovlivňován v souvislosti s volbami, svědek uvádí, že nikoliv. Současně svědkovi ani není známo, že by k nějakému ovlivňování docházelo i u jiných spoluobčanů.

Svědek E. B. ve své svědecké výpovědi uvedl, že trvalý pobyt má v ulici Karla Čapka, ale fakticky se nyní zdržuje v Soběchlebech. Opakovaných voleb v Krupce dne 7. 5. 2011 se Pokračování

15A 34/2011

nezúčastnil. Před volbami mu ani nebyly do poštovní domovní schránky doručeny hlasovací lístky.

K dotazu soudu, zda byl před volbami či v průběhu voleb jakkoliv někým ovlivňován v souvislosti s volbami uvedl, že nikoliv. Je mu ovšem známo, že někteří romští spoluobčané hovořili o tom, že za účast ve volbách byla vyplácena finanční odměna. Výše odměny ani kdo by ji měl případně vyplácet, svědkovi není známo.

Svědek M. H. vypověděl, že opakovaných voleb ve městě Krupka se nezúčastnil. Hlasovací lístky sice obdržel, avšak volit nešel, protože měl zrovna oslavu. K dotazu soudu, zda byl před volbami či v průběhu voleb jakkoliv někým ovlivňován v souvislosti s volbami, uvedl, že nikoliv. Rovněž mu není známo, že by některým spoluobčanům byla nabízena odměna za jejich účast při volbách.

K dalšímu dotazu soudu, zda se bavil v průběhu voleb s novináři, uvedl, že si to nepamatuje, ovšem jeho manželka mu sdělila, že ten den byl opilý a že ho viděla v reportáži v televizi. Dále uvedl, že si nyní vybavuje, že s nějakými novináři hovořil, ale již vůbec neví o čem.

K dotazu soudu, zda zná pana C. a pana L. K., odpověděl, že tyto osoby zná, že jsou jeho kamarádi. Dále uvedl, že v den voleb viděl pouze L. K., když s ním slavil v restauraci. Dále výslovně uvedl, že v den voleb pana C. neviděl.

Dále byl proveden důkaz úředním záznamem Policie ČR ze dne 29.4.2011, ve kterém je uvedeno, že na základě podnětu manželů H. bylo provedeno v budově č.p. 278 v ul. Dukelských hrdinů v Krupce ohledání místa nálezu hlasovacích lístků a pořízena fotodokumentace. V horní části poštovních schránek se nacházely položené, na sobě srovnané, modré obálky s hlasovacími lístky, celkem 5 kusů, kdy obálky byly nezalepené a nepopsané. Po vyjmutí hlasovacích lístků z obálek bylo zjištěno, že na nich není nic předepsané ani popsané. Na horní části poštovních schránek se dále během ohledání nacházely různé druhy reklamních letáků. V průběhu ohledání místa se k poštovním schránkám dostavila J. Z., která před hlídkou policie otevřela svou poštovní schránku, vybrala si svou poštu a modrou obálku s hlasovacím lístkem odložila na horní část poštovní schránky. Na dotaz policie sdělila, že ona volit nechodí a vůbec jí to nezajímá. Dále uvedla, že na horní část poštovních schránek dávají modré obálky s hlasovacími lístky všichni, pokud je nezlikvidují jinak.

Dále byl proveden důkaz úředním záznamem Policie ČR o provedeném šetření ze dne 30.4.2011. Dle tohoto záznamu provedla Policie ČR dne 29.4.2011 od 17.30 do 19 hodin šetření v budově čp. 278 v ul. Dukelských hrdinů v Krupce. Většina nájemníků nebyla zastižena. Obyvatelé domu M. H., E. R., A. P., N. J. a I. B. uvedli, že jim byly řádně doručeny hlasovací lístky a že nevědí, proč lidé odkládají volební lístky a letáky na poštovní schránky, popřípadě, že ostatní nájemníci běžně odkládají různé věci, které nechtějí a našli je ve svých poštovních schránkách. Pan K. uvedl, že lístky má doma a vůbec jej nezajímá, co se děje.

Dále byl proveden důkaz úředním záznamem o podání vysvětlení P. H. k manipulaci voličů ze dne 7. 5. 2011 vyhotovený Policií ČR. V tomto záznamu je uvedeno, že v době, kdy poskytoval rozhovor mediím, se na zástupce medií obrátili dva občané. Z rozhovoru, který tito dva občané poskytli novinářům, bylo patrné, že opět dochází k manipulaci s volbami a k uplácení voličů. Původně měli za odevzdaný předvyplněný lístek dostat 300,-Kč, ale ve Pokračování

15A 34/2011

skutečnosti dostali jen 100,- Kč. Na otázku kolik bylo takto ovlivněno lidí, uvedli, že 200 až 300 lidí. Tito občané uvedli i svá jména, a to M. H. a L. K. s tím, že nebyli schopni uvést, kterou volební stranu měli na předaných hlasovacích lístcích zaškrtnutou. Jako člověka, který tento nákup hlasovacích lístků organizuje, označili pana „C.“.

Dále byl proveden důkaz úředním záznamem Policie ČR o podání vysvětlení M. C. k manipulaci voličů ze dne 7. 5. 2011. V tomto záznamu je mimo jiné uvedeno, že kolem 15. hodiny přišel za ním pan M. H.. Uvedl, že měl s jeho bratrem L. H. drobný slovní konflikt před několika dny. V den voleb mu tevřela jeho žena, N. C., která jej zavolala, že za ním někdo přišel. U dveří stál pan H., kdy bylo poznat, a to i podle čichu, že opilý. Řekl, že jsou kamarádi a proč se pohádal s jeho bráchou L.. Na to odpověděl, že jej ani jeden nezajímají, že je opilý, ať jde pryč. A potom odešel, aniž by se něco dalšího stalo. Dole stál nějaký kameraman. Vrátil se do bytu, kdy po chvilce na dveře opět někdo zabouchal. Domníval se nejprve, že to pan H.. Šel otevřít, ale za dveřmi stáli lidé z České televize a hned jej natáčeli. Snažil se, aby nebyl v záběru. Oni se ptali, zda k němu chodí více lidí, na to jim řekl, že prodává byt. Na otázku policejního orgánu, zda-li ví něco o prodávání hlasovacích lístků nebo zda sám něco takového prováděl, uvedl, že sám nic takového nedělal, žádné hlasovací lístky neprodává, nikomu žádné peníze za hlasovací lístky nevydává, ani nenabízel. Nic ani o něčem takovém neví. Neví, kdo by mohl něco takového provádět, nebo organizovat, ani nic takového pro nikoho nedělal. Nikdo nic takového po něm ani nechtěl. K otázce, proč hovořil pan H. o něm, uvedl, že to činil hlavně ze vzteku, a to kvůli tomu předchozím incidentu.

Dále byl proveden důkaz úředním záznamem Policie ČR o podání vysvětlení M. H. k manipulaci voličů ze dne 9. 5. 2011. V něm mimo jiné uvedl, že volit nebyl. Volit byla pouze jeho žena. Toho dne byl v restauraci U Přátel v Krupce, kde se dost opil. Toho dne vypil tolik alkoholu, že si nic nevybavuje. Uvedl, že M. C. dobře zná. Není si vůbec vědom, že o něm něco povídal do televizní kamery. Zdůraznil, že mu pan C. nikdy nenabízel žádné peníze za provedení volby. Uvedl, že L. K. v ten den s ním popíjel pivo v restauraci U Přátel. Vůbec nemůže říci, zda někdo panu L. K. nabízel nějaké peníze za to, že půjde volit. Na dotaz jak je možné, že se do televizní kamery vyjadřoval k volbám, uvedl, že to vůbec nechápe, kdyby mu to neřekla druhý den jeho žena, tak by tomu nevěřil.

Dále byl proveden důkaz úředním záznamem Policie ČR o tom, jak probíhalo dozorování voleb v době od 7.00 do 18.00 hod. ve volebním okrsku č. 9 v Krupce ze dne 7. 5. 2011. V tomto záznamu je uvedeno, že ve 12 hodin upozornil anonymně jeden občan na skutečnost, že si všimnul muže u volebního okrsku č. 9, jak opakovaně přichází k budově školy s volební místností se skupinami romských obyvatel. K popisu muže uvedl, že má být oblečen do pruhovaného trika s modrými pruhy, měl mít šedivé vlasy a věk kolem 50 let. Pokaždé, když měl údajně přivést skupinku osob, postával před budovou školy. Asi po půlhodině od sdělení se objevil muž odpovídající popisu ve společnosti starší paní bílé pleti. Vzhledem k tomu, že se muž nedopouštěl žádného narušení veřejného pořádku ani jiného páchání správního deliktu, nepřistoupila hlídka ke ztotožnění osoby. Avšak z osobní znalosti byla v muži ve spolupráci Policie ČR OOP Krupka dle popisu zjištěna osoba jménem H.. V anonymním oznamovateli byla zjištěna osoba jménem M.. Čekání muže před budovou školy bylo zaznamenáno na videokameru. U volební místnosti č. 9 se již v průběhu monitoringu tento muž neobjevil.

Pokračování

15A 34/2011

Dále byl proveden důkaz úředním záznamem Policie ČR o podání trestního oznámení S. H. ze dne 9. 5. 2011. V tomto oznámení pan H. uvádí, že pan V. poukazuje na pana C., který se měl přímo podílet na kupčení s hlasy voličů. K dotazu policistů pan H. uvedl, že pana V. nezná, viděl jej pouze v televizním záznamu.

Svědek O. H. ve své svědecké výpovědi uvedl, že v den konání opakovaných voleb ve Městě Krupka se v dopoledních hodinách zdržoval před svým domem, a to zhruba hodinu až hodinu a půl. Pak šel do ulice Karla Čapka za svými kamarády, kde se s nimi bavil do okna jejich bytu. Jednalo se o dům druhý v ulici zkraje. Dotyčných voleb se zúčastnil, byl volit. Volit šel již ráno.

K dotazu soudu, zda si vybavuje nějaký konflikt před volbami s panem S. H. uvedl, že ano. Tehdy vycházel z domu a přitom zaslechl, jak pan H. jednomu reportérovi říká, že se zde volně povalují hlasovací lístky, které dozajista budou zneužity. To jej rozčílilo, tak panu H. řekl, že to není pravda, že žádné hlasovací lístky se nekradou účelově.

K dotazu soudu, zda v průběhu opakovaných voleb někoho z voličů doprovázel k volbám, uvedl, že nikoliv. K dotazu navrhovatelky c), co se svědek řešil v den voleb v ulici Dukelských hrdinů kolem 11.hod u hloučku obyvatel, kde bylo 4 až 5 příslušníků policie, svědek uvádí, že tuto situaci si vybavuje. Tehdy k hloučku přistoupil, protože tam stála jeho kamarádka a jen se jí zeptal, jestli má zde auto. Poté odešel.

Ve vztahu k obálkám s hlasovacími lístky uvedl, že obálky nikoho nezajímaly, neví, kdo by je měl krást. Obálky se před volbami volně povalovaly nejen v jeho vchodě, ale i jinde, jak mu řekli ostatní lidé. Obálky byly položeny na hromadných poštovních domovních schránkách.

Dále uvedl, že mu není nic známo o kupčení s volebními hlasy a on sám nebyl nikým uplácen.

G.

Mezi účastníky je nesporné, což ostatně odpovídá i volební dokumentaci předložené dalším účastníkem řízení, jakožto příslušný volební orgán, že ve Městě Krupka bylo při předmětných volbách 11 volebních okrsků a okrskových volebních komisí. V době konání voleb bylo ve voličských seznamech zapsáno 11 155 oprávněných voličů. Z tohoto počtu ve volbách odevzdalo úřední obálky 3 898 voličů.

Ze zápisů okrskových volebních komisí č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, a 11 bylo dále zjištěno, že těmto komisím nebyly podány žádné stížnosti nebo oznámení.

Krajský soud rovněž zjistil ze zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva Města Krupka, okres Teplice, konaných dne 7.5.2011, že voleb do 21 členného zastupitelstva obce se zúčastnilo 13 volebních stran s tím, že všichni kandidáti volební strany Věci veřejné se vzdali své kandidatury. Šlo o tyto volební strany: volební strana č. 1 – Sdružení hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst NK-Sportovci pro krupku, která získala tři mandáty (Karel Rouček 602 hlasů, Jiří Penc 542 hlasů, Vladimír Šnobl 513 hlasů) volební strana č. 2 – Suverenita – blok Jany Bobošíkové, strana zdravého rozumu, která nezískala žádný mandát, Pokračování

15A 34/2011

volební strana č. 3 – Sdružení politické strany ČSNS a nezávislých kandidátů-Šance pro město, která získala 5 mandátů (Zdeněk Matouš 872 hlasů, Lumír Kváča 746 hlasů, Václav Šanda 761 hlasů, Zdeněk Saifert 754 hlasů, Tomáš Syryčanský 654 hlasů), volební strana č. 4 – TOP 09, která nezískala žádný mandát, volební strana č. 5 – Komunistická strana Čech a Moravy, která získala 3 mandáty (Jaroslav Dubský 565 hlasů, Dagmar Mrázková 497 hlasů, Petr Kadavý 485 hlasů), volební strana č. 6 – Zdravá Krupka, která získala 3 mandáty (Miloslava Bačová 665 hlasů, Dana Krejsová 595 hlasů, Pavel Maleček 570 hlasů), volební strana č. 7 – Krupka naše město, která získala 1 mandát (Tomáš Liška 393 hlasů), volební strana č. 8 – Volte Pravý Blok www.cibulka.net, která nezískala žádný mandát, volební strana č. 9 – Věci veřejné, jejíž všichni kandidáti se vzdali kandidatury, volební strana č. 10 – Občanská demokratická strana, která získala 3 mandáty (Milan Puchar 700 hlasů, Václav Krása 514 hlasů, Radomír Panchartek 497 hlasů), volební strana č. 11 – Strana Práv Občanů ZEMANOVCI, která nezískala žádný mandát, volební strana č. 12 – Česká strana sociálně demokratická, která získala 2 mandáty (Milada Sahulová 513 hlasů, Jiří Novák 465 hlasů) a volební strana č. 13 – Dělnická strana sociální spravedlnosti, která získala 1 mandát v zastupitelstvu města (Anna Holešinská 286 hlasů).

H.

Podle ust. § 90 odst. 1 s.ř.s. se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je zákon o volbách do zastupitelstev obcí, podle jehož ust. § 60 odst. 1 se může podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, přičemž návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.

Před přistoupením k vlastnímu meritornímu projednání podaného návrhu ve věci voleb do zastupitelstva Města Krupka se soud nejprve zabýval tím, zda nejsou dány nějaké překážky bránící o předmětném návrhu věcně rozhodnout. Dospěl přitom k závěru, že žádné takové překážky nejsou dány, když návrhy byly podány v zákonné 10 denní lhůtě a navrhovatelé byli k podání předmětných návrhů ve věci voleb aktivně legitimováni, neboť navrhovatelé a) a b) jsou volebními stranami, jejichž kandidátní listiny byly registrovány pro volby do daného zastupitelstva a navrhovatelé c) až f) byli v den voleb přihlášeni k trvalému pobytu v Krupce.

Dále v dané věci musel soud jednoznačně stanovit, čeho se navrhovatelé ve skutečnosti domáhají, a to porovnáním jednotlivých petitů a tvrzení obsažených v návrzích. Navrhovatelé přitom ve svých návrzích uvedli, že podávají návrh na vyslovení neplatnosti hlasování, neplatnosti voleb a navrhovatelé c) až e) a navrhovatel f) navrhli rovněž vyslovení neplatnosti volby kandidátů volební strany č. 1 - Sdružení hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst NK-Sportovci pro Krupku a volební strany č. 3 Sdružení politické strany ČSNS a nezávislých kandidátů-Šance pro město.

Podle § 60 odst. 2 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, pokud má za to, že byla porušena ustanovení volebního zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování. Z této právě citované zákonné Pokračování

15A 34/2011

dikce přitom vyplývá, že objektem ochrany řízení o neplatnosti hlasování je svoboda projevu vůle voliče při hlasování. Existuje totiž celá řada skutečností, které jeho výsledek mohou ovlivnit. K tomu je sice zaměřena i celá volební kampaň, ovšem zákon spojuje neplatnost hlasování pouze s protizákonným jednáním nebo opomenutím, k němuž dojde ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí během přesně zákonem vymezeného časového úseku končícího uzavřením volebních místností, a to za situace, kdy porušení zákona dosáhne takové intenzity a rozsahu, že je způsobilé mít vliv na výsledek hlasování. Výsledkem hlasování je projev vůle voličů, který je vyjádřen konkrétní úpravou hlasovacích lístků a jejich odevzdáním zákonem stanovenými způsoby.

Podle § 60 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, pokud má za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Z této právě citované zákonné dikce vyplývá, že návrh na neplatnost voleb je důvodný při splnění třech předpokladů, kterými jsou protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její jednotlivé kandidáty, jakož i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo (tzv. „zatemnění“ volebního výsledku).

Podle § 60 odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta. Z této právě citované zákonné dikce vyplývá, že návrh na neplatnost volby kandidáta je důvodný při splnění tří předpokladů, a to: musí být dána protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, dále musí být dána příčinná souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitého kandidáta a konečně musí být dána i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné pořadí kandidátů v rámci konkrétní volební strany po sečtení hlasů. Dále soud uvádí, že v případě rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta podle § 53 věty druhé zákona o volbách registrační úřad vydá do 7 dnů po právní moci rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta osvědčení o zvolení kandidátovi v pořadí stanoveném podle § 45 odst. 3 a 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Tato ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí však upravují pravidla pro přikazování mandátů přidělených kandidátní listině na ní uvedeným kandidátům, takže v případě vyslovení neplatnosti volby kandidáta by osvědčení o zvolení bylo vydáno příslušnému kandidátovi z téže volební strany, za níž kandidoval neplatně zvolený kandidát.

Vzhledem k obsahu a charakteru jednotlivých námitek navrhovatelů c) až e) a navrhovatele f) dospěl soud k závěru, že se žádným způsobem nedomáhají toho, aby namísto zvolených kandidátů z volebních stran č. 1 a č. 3 bylo osvědčení o zvolení vydáno kandidátům z těchže volebních stran, kteří skončili na místech náhradníků. Z charakteru námitek všech navrhovatelů jednoznačně vyplývá, že se domáhají „toliko“ vyslovení neplatnosti voleb či neplatnosti hlasování v předmětných volbách. Proto soud považuje návrhy navrhovatelů c) až e) a navrhovatele f) na vyslovení neplatnosti volby kandidátů volební strany č. 1 a volební strany č. 3 zvolených do zastupitelstva Města Krupka ve volbách konaných dne 7.5. 2011 za neopodstatněné a tedy zcela nedůvodné, neboť námitky obsažené v učiněných podáních se k uvedeným návrhům žádným způsobem nevztahují.

Pokračování

15A 34/2011

Z toho důvodu rovněž považoval soud v souladu s ustanovením § 90 odst. 2 s.ř.s. za účastníky řízení pouze navrhovatele a příslušný volební orgán. Nepovažoval tedy za účastníky řízení kandidáty volebních stran č. 1 a č. 3 zvolené do zastupitelstva Města Krupka ve volbách konaných dne 7.5. 2011. Ust. § 90 v odst. 2 s.ř.s. sice stanovuje, že účastníky řízení jsou navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena, nicméně toto ustanovení je nutné vykládat spolu s ust. odst. 1, které rozlišuje tři typy návrhových oprávnění, jejichž prostřednictvím má být zajištěna ochrana řádného hlasování a řádného výsledku voleb, a to: návrh na neplatnost voleb, návrh na neplatnost hlasování a návrh na neplatnost volby kandidáta. V řízení o všech těchto třech typech návrhů jsou vždy účastníky řízení toliko navrhovatel a příslušný volební orgán. Naproti tomu účastenství „toho, jehož volba byla napadena“ - tedy kandidáta, jemuž bylo vydáno osvědčení o zvolení, je dáno jedině tehdy, pokud se jedná o návrh na neplatnost volby kandidáta. Tento závěr soudu odpovídá stávající praxi správních soudů včetně Nejvyššího správního soudu. Jak již výše soud uvedl, dospěl tedy k závěru, že navrhovatelé se dle obsahu svých podání nedomáhali vydání rozhodnutí o neplatnosti zvolení kandidátů, nýbrž „pouze“ vyslovení neplatnosti voleb popř. vyslovení neplatnosti hlasování.

I.

K námitce, že před konáním voleb docházelo k manipulaci voličů prostřednictvím příslibů uvedení do funkcí a zaměstnaneckého poměru na městském úřadě, přísliby přednostního přidělení zakázek města a podobně, soud uvádí, že se jedná o pouhou spekulaci navrhovatelů a) a b), kterou ve svých návrzích nijak blíže nespecifikují ani nedokládají. I přes výzvu soudu tito navrhovatelé nebyli schopni blíže specifikovat, kdo měl tyto nabídky činit a kdy a komu měly být tyto nabídky adresovány ani nebyli schopni blíže konkretizovat ani samotný obsah údajně činěných nabídek. Nelze tedy než konstatovat, že uvedená tvrzení navrhovatelů zůstávají pouze na úrovni ničím nepodložených spekulací, které v důsledku neunesení důkazního břemene ze strany navrhovatelů nemůže soud blíže přezkoumat. Ve vztahu k této námitce navrhovatelé nenavrhli žádný důkaz kromě výslechu svědka Karla Roučka, který měl prohlásit, že za hlasování pro volební stranu č. 1 zajistí finanční prostředky pro fungování mládežnických sportovních oddílů.

Dle názoru soudu z výpovědi K. R. nevyplynuly žádné skutečnosti, ze kterých by bylo možné usuzovat na užívání praktik specifikovaných v návrhu. Z jeho výpovědi vyplývá, že se soustředil na běžnou předvolební kampaň. Jak uvedl, upřednostňoval osobní kontakt s voliči před roznášením propagačních letáků.

Soud poznamenává, že již ze samotného názvu volební strany (Sportovci pro Krupku) je patrno, že tato volební strana, jejímž lídrem je pan Karel Rouček, ve svém volebním programu klade důraz na sport. Dá se tedy předpokládat, že součástí jejího programu bude i podpora sportovních aktivit v mládežnických věkových kategoriích. Prohlášení volebního lídra, že v případě, že bude volena jeho strana a její zástupce (případně zástupci) získá mandát v zastupitelstvu obce, bude prosazovat zvýšení finančních prostředků vynakládaných z rozpočtu obce na mládežnické sportovní oddíly, lze považovat za zcela legitimní volební program či předvolební slib. Takové prohlášení nelze považovat za uplácení voličů. V opačném případě by musely být považovány za uplácení voličů prakticky veškeré volební programy, ve kterých by se volební strany zavazovaly k prosazení určitých ekonomických opatření v případě jejich zvolení.

Pokračování

15A 34/2011

Soudu nezbývá než konstatovat stejně jako v usnesení, kterým navrhovatele a) a b) vyzýval k odstranění vad podání, že soudní řízení vedené dle s.ř.s. není založeno na principu inkvizičním, kdy by si soud sám vyhledával veškeré relevantní důkazy k tvrzení účastníků, ale je založeno na zásadě, že každý musí svá tvrzení doložit dostatečnými důkazy. V tomto směru tedy navrhovatele tíží důkazní břemeno, jehož neunesení má obecně za následek neúspěch v soudním řízení. V daném případě navrhovatelé zůstali u pouhého tvrzení, aniž by navrhli jakékoli důkazy, které by byly způsobilé jejich tvrzení prokázat. Proto soud tuto námitku vyhodnotil jako zcela nedůvodnou.

J.

K námitce, že v období od 2.5. 2011 do 4.5. 2011 byl do schránek některých voličů distribuován leták s řadou nepravdivých a pomlouvačných údajů, soud konstatuje následující. Navrhovatelé žádným způsobem neupřesnili, které údaje z letáku, který předložili, považují za nepravdivé a pomlouvačné. Rovněž nespecifikovali, v jakém rozsahu byl tento leták distribuován. Předmětný leták je koncipován tak, že v prvé části jsou uvedeny nešvary, na které volební strana Zdravá Krupka poukazuje a následně jsou uvedeny volební cíle a předsevzetí této volební strany. Soud proto předpokládá, že navrhovatelé a) a b) považují za nepravdivá a pomlouvačná následují tvrzení obsažená v první části letáku: zmanipulované volby ve prospěch strany vedené současným starostou, opakované bitky extrémistů ve městě, hospodaření vedení radnice, které připravilo Krupku od roku 2000 o 300 milionů korun, radnicí řízené stěhování sociálně slabých do Krupky, zapáchající výrobny skelné vaty a plastů, skandály s místostarostovými pozemky ve Vrchoslavi, větrné elektrárny za Komáří vížkou ničící poslední kus čisté přírody, policejní razie na krupské radnici, pokuty od státní správy za podvodný projekt sociálního domu, radnice přistižená reportéry České televize při lživém zakazování natáčení průběhu jednání zastupitelstva. Na tvrzení navrhovatelů a) a b) reagoval navrhovatel c), který ve svém vyjádření ke každému uvedenému tvrzení uvedl nějaký argument, který jej má potvrzovat a případně i odkaz na webové stránky zpravodajských redakcí či různých občanských sdružení.

Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 26.6.2006 sp. zn. Vol 5/2006 publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslem 944/2006 judikoval, že volební kampaň může být vedena jak v pozitivním, tak i v negativním smyslu; je tedy zcela přirozené, že kandidující politické strany voliče nejen přesvědčují o tom, že právě jejich nabídka je nejlepší, nýbrž zcela legitimně se snaží je též odradit o nabídky svých politických soupeřů. Zveřejňování informací o svých kandidátech a programu, stejně jako o kandidátech a programu politických oponentů, je zásadně kryto takovými základními právy a svobodami, jako jsou zejména svoboda projevu a právo na informace, zastřešenými ochrannou svobodné soutěže politických sil v demokratické společnosti (čl. 17 a čl. 22 Listiny základních práv a svobod). Úkolem volebního soudnictví v této souvislosti pak není vytvářet alternativu vůči jiným prostředkům právní ochrany, nýbrž vyhodnotit, zda objektivně seznatelnou protizákonností nedošlo k tak intenzivnímu zásahu do volební soutěže, že to mohlo důvodně vést ke zpochybnění jejích výsledků.

Dle názoru soudu v daném případě nic takového nelze konstatovat. Soud zdůrazňuje, že není úkolem volebního soudu vyšetřit a následně prohlásit, zda údaje uvedené v předmětném letáku jsou pravdivé, či nikoli. To je předmětem samostatných řízení ať již občanskoprávních či trestněprávních. V tomto řízení může soud pouze posoudit to, zda Pokračování

15A 34/2011

distribucí předmětného letáku došlo k porušení zákona a pokud ano, zda mezi touto protizákonností a volebními výsledky existuje příčinný vztah a zásadní intenzita.

V předmětném případě v kontextu posuzování volební kampaně v předmětné distribuci letáku, který obsahoval výše uvedená tvrzení, soud zmíněnou nezákonnost neshledal. Dle soudu šlo v daném případě o subjektivně zabarvená hodnocení určitých objektivních skutečností. Podstatné dle soudu je, že tento leták byl distribuován v dostatečném předstihu před dnem konání voleb a nic tedy nebránilo subjektům, které se obsahem letáku cítily být poškozeny (v předmětném letáku nebyl žádný volební subjekt jmenován), aby na jeho obsah v rámci své předvolební kampaně reagovaly. Rovněž soud poznamenává, že argumentace užitá aktéry voleb ve volební kampani podléhá nepochybně kritickému posouzení ze strany voličů, kteří vnímají nejenom samotný obsah volebních prohlášení, ale i úroveň prostředků ve volebním boji použitých.

V tomto směru soud poznamenává, že předvolební boj má svá specifika vyplývající z vyostřeného střetu mezi účastníky tohoto předvolebního boje, kteří se jednak snaží získat podporu pro svůj volební program, jednak podlomit důvěru k volebnímu soupeři. I v nálezu Ústavního soudu ze dne 26.1.2005 sp. zn. Pl 73/04 lze nalézt názor, že pojmy jako čestnost a poctivost v prostředí voleb nelze ztotožňovat s dobrými mravy, tak, jak jsou chápány občanským zákoníkem, ani je nelze posuzovat z hlediska soukromého práva a obecné morálky. Dle Ústavního soudu je volební kampaň bojem o hlasy voličů, jejíž negativní projevy nelze zákonem vyloučit. Rovněž Evropský soud pro lidská práva v rozsudku ze dne 11.4. 2006 (stížnost č. 71343/01 ve věci Brasilier proti Francii) mimo jiné uvedl, že v kontextu volební soutěže je konečně ostrost projevu tolerovatelnější než za jiných okolností. S ohledem na vše výše uvedené dospěl soud k závěru, že distribucí předmětného letáku tedy nedošlo k porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí a proto je již zjevně nadbytečné zkoumat příčinnou souvislost mezi protizákonností a konečným volebním výsledkem.

K.

K námitce, že před konáním voleb docházelo ze strany médií k manipulaci s voliči, byl dáván prostor pouze některým volebním subjektům, což mělo způsobit, že řada voličů se rozhodla, že k volbám nepůjde, uvádí soud následující. Soud se nedomnívá, že by veřejnoprávní či soukromá média v daném případě nějakým podstatným způsobem, který by mohl mít vliv na výsledek voleb, zasáhla do průběhu voleb konaných dne 7.5.2011 v Městě Krupka. Veškeré námitky vztahující se k roli médií v průběhu voleb, které navrhovatelé vznášejí, se vztahují ryze k pořadům zpravodajským. V těchto zpravodajských pořadech byly přinášeny médii informace vztahující se k ostře sledované události, kterou opakované hlasování ve volbách do zastupitelstva Města Krupka nepochybně bylo. Po pozornosti, která byla věnována rozhodnutí Ústavního soudu ve věci vyslovení neplatnosti hlasování konaného v daném městě v říjnu 2010, bylo zcela pochopitelné, že veškeré zpravodajské kanály věnovaly této události zvýšenou pozornost. Veškeré zpravodajské vysílání se omezovalo pouze na čistě zpravodajskou úlohu právě s vědomím nebezpečí, že by mohla být media nařčena z ovlivňování výsledků voleb. Ve zpravodajských pořadech se nepořádala žádná diskusní setkání zástupců volebních subjektů účastnících se voleb do zastupitelstva Města Krupka a podobně.

Ze svědeckých výslechů zástupců medií dle soudu jednoznačně vyplývá, že všichni byli v Krupce jednoznačně za účelem monitorování průběhu voleb. Pokračování

15A 34/2011

K námitce navrhovatelů a) a b), že v důsledku masivního informování o možném nakupování hlasů i v rámci opakovaného hlasování do zastupitelstva Města Krupka se řada voličů určitě rozhodla, že k volbám již nepůjde, soud poznamenává, že předmětné vysílání mohlo fungovat i obráceně. Řadu voličů, kteří po zrušení původních voleb již mohli být rezignovaní a byli rozhodnuti se opakovaného hlasování nezúčastnit, mohlo předmětné vysílání přesvědčit, že v zájmu eliminace skupiny obyvatel, kteří snad hlasovali za úplatu, aniž by projevovali svou skutečnou vůli, je třeba zúčastnit se i opakovaného hlasování a zvýšit svojí účastí počet hlasů odevzdaných ve volbách v souladu se všemi jejich demokratickými principy.

I v případě této námitky tedy soud dospěl k závěru, že činností zástupců medií nedošlo k porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí ani základních ústavních principů, na kterých jsou volby postaveny.

Vzhledem ke skutečnosti, že soud nedospěl k závěru, že by došlo uvedenou činností k nezákonnosti, je nepřípadné, aby se dále zabýval otázkou příčinné souvislosti mezi jednáním medií a výsledkem voleb.

Vzhledem k výše uvedenému shledal i tuto námitku soud jako zcela nedůvodnou.

L.

K námitce navrhovatelů, že současný zákon o volbách do zastupitelstev obcí je v rozporu s Ústavou České republiky, protože nezaručuje volnou soutěž politických stran a hnutí a námitce, že samotný zákon o volbách do zastupitelstev obcí by měl řešit případy, kdy dojde k neoprávněnému osočování z trestných činů či jinému nactiutrhání, soud konstatuje následující. Do této námitky navrhovatelé a) a b) nevtělili žádnou konkrétní skutečnost, která by měla být důvodem pro prohlášení voleb či hlasování za neplatné. Jde zřejmě o jakousi politickou apelaci na zákonodárce.

Soud poznamenává, že je nesporné, že úprava obsažená v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí je velice kusá a již zcela nedostatečně reguluje průběh volební kampaně a samotných voleb. Samotný soud v rámci své rozhodovací praxe cítí, že došlo k razantní změně politické kultury hlavně na úrovni komunální politiky. To však neznamená, že by rezignoval na snahu plnit zodpovědně svoji úlohu strážce zákonnosti volebního procesu. Soudy vycházejí při své rozhodovací praxi nejen ze samotného textu zákona, ale aplikují rovněž na dané konkrétní případy základní zásady demokratické společnosti zakotvené v Ústavě České republiky a Listině základních práv a svobod. Z uvedeného tedy vyplývá, že skutečnost, že některé ústavní záruky nejsou v předmětném zákoně o volbách do zastupitelstev obcí přímo výslovně obsaženy, neznamená, že by nebyly relevantní při rozhodování volebních soudů. Nelze z absence těchto zásad v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí dovozovat, že tento zákon je v rozporu s Ústavou. Naopak to znamená, že pouze uvedený zákon neopakuje zásady, které jsou zakotveny v právním předpisu vyšší právní síly.

Nicméně na tomto místě i soud apeluje na zákonodárce v tom směru, že je nutno urychleně přijmout novou komplexní zákonnou úpravu volební problematiky, která by reagovala na problémy, které se v poslední době objevují zejména na úrovni komunální politiky. Soudům totiž i přes jejich snahu vycházet z demokratických zásad zakotvených v Ústavě a Listině základních práv a svobod nezbývá leckdy než konstatovat, že nedošlo k porušení zákona, ač se může jednat o jednání morálně pochybná. Volební soudy ani Ústavní soud nejsou nadány aktivní legislativní pravomocí a nemohou tedy přispět ke zkvalitnění Pokračování

15A 34/2011

právní úpravy. Mohou pouze v mezích zákona přijímat výklady platných předpisů. Na tomto místě by soud chtěl rovněž apelovat na orgány činné v trestním řízení, aby s veškerou razancí a nasazením se věnovaly problematice manipulací a machinací v průběhu voleb. V době, kdy se nebezpečně rozmáhá snaha o ovlivňování výsledků voleb prostřednictvím kupování hlasů a podobně, neumí si soud představit lepší prevenci než odhalení a řádné potrestání případných viníků.

K argumentaci navrhovatelů a) a b), že otázka nactiutrhání či pomlouvání v rámci volební kampaně by měla být upravena přímo v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí, soud poznamenává, jak již výše uvedl, že není úkolem volebního soudu vyšetřit a následně prohlásit, zda došlo ke spáchání trestného činu či ublížení na cti. To je předmětem samostatných řízení ať již občanskoprávních či trestněprávních. V řízení v rámci přezkumu voleb může soud pouze posoudit to, zda došlo k porušení zákona a pokud ano, zda mezi touto protizákonností a volebními výsledky existuje příčinný vztah a zásadní intenzita. Rovněž tak soud v daném případě nemá pravomoc k tomu, aby případně provedl úpravu zákona o volbách do zastupitelstev obcí z hlediska vedení volební kampaně.

S ohledem na výše uvedené ani v této námitce navrhovatelů soud tedy neshledal důvod pro prohlášení neplatnosti předmětných voleb či hlasování.

M.

K námitce vztahující se k otázce volně položených modrých obálek obsahujících hlasovací lístky uvádí soud následující. V ustanovení § 25 odst. 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí je mimo jiné stanoveno, že starosta zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb a v den voleb všem okrskovým volebním komisím. Kdo je ve smyslu uvedeného zákona voličem, je stanoveno v jeho § 4 odst. 1, kde je konstatováno, že právo volit do zastupitelstva města má občan městaza předpokladu, že jde o státního občana České republiky, který alespoň v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let, je v den voleb v tomto městě přihlášen k trvalému pobytu, a státní občan jiného státu, který v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let, je v den voleb v tomto městě přihlášen k trvalému pobytu a jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv, (dále jen „volič“). Voličem nemohou být osoby, u kterých jsou překážky výkonu volebního práva, kterými jsou zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu, zbavení způsobilosti k právním úkonům, zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody a výkon vojenské služby. Z výše uvedených ustanovení jednoznačně vyplývá, že pro to, aby konkrétní osoba mohla být považována za voliče, je podstatné přihlášení k trvalému pobytu a nikoli místo jejího faktického pobytu.

Podmínka trvalého pobytu se týká voleb do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů a v případě občanů jiného členského státu ES i voleb do Evropského parlamentu, nikoliv však voleb do Poslanecké sněmovny a Senátu. U komunálních a krajských voleb je tato podmínka zcela přirozená a logická s ohledem na skutečnost, že se jedná o záležitost územní samosprávy. Ústava totiž definuje územní samosprávné celky jako územní společenství občanů, která mají právo na samosprávu (čl. 100 odst. 1), a volby do zastupitelstev těchto celků představují způsob vytváření jejich reprezentace. Vyloučení z možnosti volit a být volen do těchto zastupitelstev pro osoby, které v těchto společenstvích nemají trvalý pobyt, se jeví jako zcela pochopitelné. Tato podmínka proto není nikterak svévolná, nýbrž právě naopak je Pokračování

15A 34/2011

tím nejjednodušším způsobem prokázání těsnosti vztahu mezi těmito osobami a celky, v jejichž rámci dochází k realizaci tohoto politického práva. Rovněž Ústavní soud ve svém Nálezu sp. zn. IV. ÚS 420/2000, publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení, sv. 20, str. 45-46, vyjádřil právní názor, že trvalý pobyt lze považovat za standardní podmínku k nabytí volebního práva a k jeho výkonu, … neboť z takto konstruované podmínky volitelnosti lze dovodit, že na samosprávě společenství občanů se mají podílet pouze ti, kteří do tohoto společenství také patří.

Místo trvalého pobytu definuje zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech (dále jen „zákon o evidenci obyvatel“), jako „adresu pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je podle zvláštního právního předpisu určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci“. Místo trvalého pobytu se změní pouze v důsledku přihlášení předmětné osoby k trvalému pobytu na jinou adresu či v případě zrušení údaje o místu trvalého pobytu. V případě zrušení údaje o místu trvalého pobytu, je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt úředně zrušen. Dle § 12 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, nebo byl-li objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, odstraněn nebo zanikl nebo je podle zvláštních právních předpisů nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení, nebo zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část. V odstavci 2 citovaného ustanovení ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místě trvalého pobytu podle odstavce 1 písm. c) jen na návrh vlastníka objektu nebo jeho vymezené části nebo na návrh oprávněné osoby, kterou je osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, která je oprávněna užívat předmětný objekt uvedený nebo jeho vymezenou část (např. byt nebo obytnou místnost), anebo je provozovatelem ubytovacího zařízení, kde se občan hlásí k trvalému pobytu. V takovém případě musí navrhovatel své tvrzení ohlašovně prokázat.

Z výše uvedeného vyplývá, že okruh případů, kdy lze změnit popřípadě zrušit údaj o trvalém pobytu a okruh zákonem připuštěných navrhovatelů je striktně vymezen. Příslušná obec či městský úřad nemá žádné oprávnění v rámci své úřední činnosti zasáhnout do evidence trvalých pobytů. Apel navrhovatele e), kterým se domáhá na obci, aby udělala před konáním dalších voleb pořádek v evidenci obyvatel, vyplývá z čiré neznalosti platné právní úpravy. Platná právní úprava staví příslušný správní orgán, který spravuje evidenci obyvatel čistě do pozice orgánu, který koná pouze na základě podnětu, který mu mohou dát pouze osoby v zákoně vyjmenované (viz výše). Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že je na občanské odpovědnosti každého vlastníka či oprávněného uživatele příslušné nemovitosti, zda bude v případě, že nastanou okolnosti odůvodňující zrušení údaje o trvalém pobytu, iniciovat zahájení příslušného správního řízení a zda také bude schopen svá tvrzení v tomto řízení řádně doložit.

Při odpovědi na otázku ohledně významu přihlášení se k trvalému pobytu se dosavadní judikatura přiklonila k závěru, že se jedná o záležitost čistě evidenční a nikoliv faktickou. Z hlediska aktivního volebního práva do zastupitelstva obce není proto rozhodné, zdali občan má v obci stálé bydliště a skutečně tam žije, nýbrž to, jestli si za místo svého trvalého pobytu Pokračování

15A 34/2011

zvolil nějaký objekt, který se v ní nachází. Povahou trvalého pobytu se zabýval rovněž Ústavní soud a ve svém nálezu IV. ÚS 420/2000, publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení, sv. 20, str. 46 dospěl k závěru, že povaha trvalého pobytu jako podmínky volebního práva je povahou evidenční.

Ustanovení § 25 odst. 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, kde je stanovena povinnost starosty zajistit, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb, nelze vykládat s ohledem na výše uvedené jinak, než že je starosta povinen zajistit dodání hlasovacích lístků na adresu trvalého pobytu všech voličů. Pokud tedy některé osoby se v místě, kam jsou přihlášeny k trvalému pobytu, nezdržují, a nemají tam ani svou poštovní schránku, vzniká pro starosty obcí poměrně složitý problém. Jedním z řešení dané situace je ponechání obálky označené jménem oprávněného voliče v místě, kde lze očekávat ponechání zásilky, kterou nebylo možno vhodit do poštovní schránky z důvodu jejího neoznačení. Soud dospěl k závěru, že starosta ani osoby, které roznesením obálek s hlasovacími lístky pověřil, nepochybili, pokud je nechaly položeny na poštovních schránkách. K pochybení by došlo jedině v případě, že by předmětné osoby nebyly hlášeny v předmětné budově k trvalému pobytu. Nelze totiž vyloučit, že volič vědomý si toho, že je hlášen k trvalému pobytu v určité budově, se v období před konáním voleb dostaví do místa, kde je hlášen k trvalému pobytu, právě za účelem vyzvednutí hlasovacích lístků.

V seznamu volně ležících volebních lístků z domu čp. 278 v ulici Dukelských hrdinů v Krupce, který vyhotovil pan H. a navrhovatel f) při předání obálek Městskému úřadu Krupka jsou uvedena následující jména: H., H., V., S., R. 4x, P., P. 2x, M., K., H., F., K., Š. a S.. Soudu bylo Městským úřadem předloženo 18 modrých obálek s hlasovacími lístky, které měly být přílohou uvedeného seznamu. Označení voličů na obálkách se prakticky shoduje se jmenným seznamem vypracovaným panem H. a navrhovatelem f), pouze s drobnými odchylkami (V. x V., S. x S., S. x S.). Dle názoru soudu se jedná o tytéž obálky, které byly přílohou uvedeného seznamu, a k odchylkám ve jménech došlo při přepisu jmen z obálek do předmětného seznamu.

K výzvě soudu předložil Městský úřad Krupka kopie přihlašovacích lístků, ze kterých vyplývá, že všechny uvedené osoby byly v době konání voleb dne 7.5. 2011 hlášeny k trvalému pobytu v budově č. p. 278 v Krupce, a to K. H. ode dne 23.8.2004, J. H. ode dne 23.8. 2004, S. V. ode dne 27.2. 2008, M. S. ode dne 26.9.2006, J. R. ode dne 23.6. 2004, D. R. ode dne 23.6. 2004, P. R. ode dne 23.6. 2004, P. R. ode dne 23.6. 2004, K. P. ode dne 24.4.1989, R. P. ode dne 17.3. 2003, S. P. ode dne 12.6.2002, M. M. ode dne 7.7. 2010, M. K. ode dne 17.12. 2003, S. H. ode dne 31.5. 2004, M. F. ode dne 1.9. 2004, A. K. ode dne 12.6. 2002, L. Š. ode dne 14.1.2004 a G. S. ode dne 14.1.2004. Těmito kopiemi přihlašovacích lístků bylo dle soudu jednoznačně doloženo, že uvedené osoby byly ke dni konání voleb hlášeny k trvalému pobytu v budově s č.p. 278 v Krupce a nedošlo k žádnému pochybení, pokud jim byly na uvedenou adresu dodány hlasovací lístky.

Nelze souhlasit s názorem, že obálku s hlasovacími lístky je nutno považovat za zásilku a nelze ji doručit v případě, že v předmětné budově není řádně označena poštovní schránka oprávněného voliče. Takový výklad by dle názoru soudu šel za rámec možného výkladu platné právní úpravy. Z dikce zákona totiž vyplývá, že starosta je povinen zajistit, aby byly hlasovací lístky dodány voličům a nikoli zajistit, že si oprávněný volič, který nemá řádně označenou poštovní schránku, může hlasovací lístek někde vyzvednout.

Pokračování

15A 34/2011

K problematice existence volně položených obálek s hlasovacími lístky soud dále poznamenává, že z úředního záznamu Policie ČR ze dne 29.4.2011, ve kterém je uvedeno, že na základě podnětu manželů H. bylo provedeno v dotyčné budově č.p. 278 v Krupce ohledání místa nálezu hlasovacích lístků, vyplývá, že obálky s hlasovacími lístky, které byly vhazovány do řádně označených poštovních schránek oprávněných voličů nebyly označovány jmény voličů, kterým byly určeny. Povinnost označovat obálky jménem oprávněného voliče, pro kterého je určena, není stanovena žádným předpisem. V této skutečnosti tedy soud nevidí rovněž žádné pochybení. Z uvedeného zápisu Policie ČR a úředního záznamu o provedení šetření ze dne 30.4.2011 vyplývá, že obálky bez uvedení jména odkládali samotní voliči, kteří se nechtěli účastnit opakovaného hlasování ve volbách, na místo, kam dávají nevyžádané letáky apod. To vysvětluje hromadění obálek s hlasovacími lístky na schránkách v jednotlivých panelových domech. V uvedené skutečnosti tedy nelze dle soudu nutně vidět prokazatelnou přípravu k manipulaci s volbami.

Soud konstatuje, že z žádné výpovědi svědka, či listinného důkazu předloženého soudu nevyplývá, že by v souvislosti s roznosem obálek s hlasovacími lístky došlo k nějakému porušení platných právních předpisů.

Pro úplnost k této námitce soud uvádí, že k zajištění případné manipulace s volbami není nezbytně nutné zajišťovat si prázdné hlasovací lístky. Každý oprávněný volič totiž dostává před konáním voleb hlasovací lístky domů a postačovalo by tedy upravit lístky, které si jednotliví voliči přinesou sami, nehledě k tomu, že každý volič je oprávněn požádat o hlasovací lístek v samotné volební místnosti. Nebylo žádným způsobem prokázáno, že by existence volně položených obálek měla mít nějaký vztah k eventuálnímu ovlivňování průběhu předmětných voleb.

Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že i tato námitka je nedůvodná, neboť nebylo zjištěno žádné jednání ze strany volebních orgánů, které by bylo v rozporu splatnou právní úpravou a nebylo prokázáno žádné protizákonné jednání jiných konkrétních osob.

N.

K námitce manipulace s voliči v rámci voleb a uplácení voličů uvádí soud následující. Tyto námitky byly vzneseny všemi navrhovateli. Navrhovatelé a) a b) poukazovali na skutečnost, že voliči byli upláceni a že se objevilo veliké množství stejně vyplněných hlasovacích lístků, jejich vyplnění bylo provedeno jednou rukou a jednou propiskou. Navrhovatelé c) až e) a navrhovatel f) pak vedle uplácení voličů poukazovali rovněž na existenci bytu, do kterého byli odváděni voliči po odhlasování, odkazovali na vyjádření paní Bačové týkající se aktivity pana H., poukazovali na doprovázení skupinek voličů do volebních místností stále stejnými osobami a na skutečnost, že pan N. na kandidátce volební strany č. 12 (ČSSD) se nevysvětlitelně dostal ze 17. místa na kandidátce na 2. místo.

Navrhovatelka paní B. tvrdí, že krátce po jedenácté hodině zahlédla u domu č.p. 278 v ulici Dukelských hrdinů v Krupce skupinu romů, k nimž se přibližovala skupina asi šesti policistů a následně viděla, jak se ke skupině připojil pan H. a mluvil s policisty. Dále uvedla, že osobně slyšela jednoho z policistů, jak prohodil ke kolegům, že s nimi pan H. debatoval, zda nemají nic jiného na práci. K tomuto tvrzení soud uvádí, že neprokazuje žádnou „podezřelou“ činnost ze strany pana H.. Pan H. si na tuto situaci rovněž vzpomněl a uvedl, že Pokračování

15A 34/2011

v hloučku stála jeho známá, které se ptal, jestli má auto. K poznámce jednoho z policistů je možné poznamenat, že pan H. je člověk, který těžko vychází s autoritami, což bylo patrné i v průběhu soudního jednání. Jeho eventuelní poznámka směrem k policistům, že asi nemají nic jiného na práci, tedy mohla být pouhou drobnou provokací z jeho strany. Dle soudu uvedená epizoda neprokazuje eventuální ovlivňování voleb v Krupce.

K tvrzení navrhovatelů c) až e) a navrhovatelky f), že pan H. byl viděn, jak „diriguje“ skupinky romů, soud uvádí následující. V případě této námitky zůstalo ze strany navrhovatelů u pouhého tvrzení, které nebylo doloženo vůbec žádným důkazem. Pan O. H. při své svědecké výpovědi výslovně uvedl, že k volbám nikoho nedoprovázel a že mu není nic známo o kupčení s volebními hlasy a on sám nebyl nikým uplácen. Jediná zmínka v listinných důkazech o panu H. je v úředním záznamu o tom, jak probíhalo dozorování voleb v době od 7.00 do 18.00 hod. ve volebním okrsku č. 9 v Krupce vyhotoveným Policií ČR dne 7. 5. 2011. V tomto záznamu je uvedeno, že v osobě muže, který dle anonymního oznamovatele opakovaně přicházel se skupinkami romských voličů k volební místnosti, byl policisty identifikován pan H.. V daném případě se však musí jednat o zcela odlišnou osobu než pana O. H., o kterém hovořili navrhovatelé, neboť v předmětném úředním záznamu je daný muž popisován jako 170 cm vysoký muž s šedými vlasy ve věku kolem 50 let oblečený do pruhovaného trika s modrobílými pruhy. Pan O. H. vypadá mlaději, je prakticky bez vlasů a dle záznamů České televize, na kterých se několikrát objevil, byl oblečen v den voleb do modrého trika a červené bundy. Na tomto místě soud podotýká, že popis dotyčné osoby spíše odpovídá vzhledu a oblečení svědka horáka, a to s ohledem na záběry poskytnuté soudu Českou televizí. Žádný svědek se výslovně o panu O. H. ve vztahu k nějakému organizování voleb nezmínil. Pouze na záznamu poskytnutém Českou televizí je anonymní osobou, které jsou vidět pouze nohy, zmiňováno, že k uplácení došlo den předem a organizoval to pan H.. To však nekoresponduje s tvrzením navrhovatelů, kteří uváděli, že měl „dirigovat“ skupinky romů v den voleb. Tvrzení navrhovatelů tedy zůstalo bez jakékoliv opory v provedených důkazech a dle závěru soudu v tomto tvrzení nelze spatřovat důvod pro vyslovení neplatnosti voleb či neplatnosti hlasování.

Námitky vztahující se k uplácení voličů za odevzdávání předem upravených hlasovacích lístků, doprovázení voličů od volebních místností do konkrétního bytu a provádění „kupování volebních hlasů“ v konkrétním bytě na sídlišti v Maršově spolu tak úzce souvisí, že je nutno je posuzovat společně.

První zmínka o uplácení voličů je na záznamu poskytnutém Českou televizí. Neidentifikovatelný muž, ze kterého jsou vidět pouze nohy, tvrdí, že k uplácení voličů došlo již den předem a to v rozsahu přibližně 100 až 150 osob. Toto vyjádření neznámé osoby má velice malou vypovídací hodnotu, neboť nelze řečníka nijak identifikovat. Rovněž jeho prohlášení nekoresponduje s ostatními tvrzeními jiných osob, které se shodují v tom, že k uplácení mělo docházet přímo v den voleb.

Jako velice silný důkazní prostředek se zdají být autentické výpovědi pana M. H. a pana L. K., kteří, jak shodně uvedli ve svých svědeckých výpovědích zástupci medií i pan H., si velice důrazně vynutili pozornost novinářů za účelem oznámení skutečnosti, že byli uplaceni v souvislosti s volbami. M. H. a L. K. shodně tvrdili, že dostali za odevzdání předem připraveného hlasovacího lístku 100,- Kč, ačkoliv jim bylo původně slibováno 300,- Kč. Uvedli, že k uplácení mělo dojít v bytě pana C.. Význam jejich výpovědi je však velice relativizován skutečností, že z voličských seznamů, do kterých se zaznamenává účast voličů u voleb soud zjistil, že pan M. H. se voleb konaných dne 7.5. 2011 vůbec neúčastnil. Dále je Pokračování

15A 34/2011

nutno konstatovat, že M. H. uvedl při podání vysvětlení na Policii ČR dne 9.5. 2011, že byl v den voleb velice opilý a vůbec si nepamatuje, co dělal a výslovně uvedl, že mu nikdy pan M. C. nenabízel žádné peníze za to, že půjde volit. Toto vyjádření zopakoval M. H. i před soudem v pozici poučeného svědka. Z novinářů, kteří činili s uvedenými muži rozhovor v den voleb, pouze redaktor České televize J. S. dle své výpovědi zaznamenal, že nebyli střízliví. Ostatní novináři vypověděli, že nepozorovali žádné známky toho, že by M. H. a L. K. nebyli zcela v obraze.

S výpovědí pana H. koresponduje i sdělení pana C., který policii při podání vysvětlení dne 7.5. 2011 v 16.38 hod uvedl, že pouze prodává byt a žádné uplácení voličů neorganizuje. Nařčení ze strany pana H., který dle jeho tvrzení byl u něj asi v 15 hodin opilý, si vysvětloval tím, že před několika dny měl konflikt s jeho bratrem. Považuje to tedy za určitou formu msty.

Vzhledem k výše uvedenému hodnotí především vystoupení pana H. v den voleb před novináři jako nevěrohodné zejména vzhledem ke skutečnosti, že pan H. se předmětných voleb vůbec nezúčastnil.

Důsledkem vystoupení pana H. v den konání voleb, bylo, že pan H., který do té doby byl, jak těsně před vystoupením pana H. sděloval novinářům, přesvědčen o relativní regulérnosti voleb, se odhodlal podat v souvislosti s uplácením voličů trestní oznámení a ztratil důvěru v průběh celých voleb.

Ve vztahu k uplácení voličů se vyjadřoval i svědek R. N.. Uvedl, že jej dva romové kontaktovali s tím, že v okolí volební místnosti by měl být muž jménem V., a to v autě, a ten přislíbil bratrovi jednoho z mužů odměnu ve výši 300,- Kč zato, že půjdou volit. Uvedené romy však nebyl schopen blíže identifikovat. Jejich sdělení nestihl zachytit na žádný zvukový ani obrazový nosič. Neuvedl ani žádného svědka, který by jeho tvrzení mohl potvrdit, přičemž ani o této události bezprostředně ani později neinformoval žádnou policejní hlídku dohlížející na průběh voleb. Proto i jeho vyjádření zůstává dle soudu na úrovni pouhého neurčitého tvrzení.

Ve vztahu k uplácení v průběhu voleb naopak považuje soud za velice věrohodné tvrzení pana E. B., který se sice předmětných voleb nezúčastnil, ale uvedl, že je mu známo, že někteří romští spoluobčané hovořili o tom, že za účast ve volbách byla vyplácena finanční odměna. Právě s ohledem na skutečnost, že se předmětných voleb nezúčastnil, neměl dle soudu důvod si uvedené tvrzení vymýšlet.

K tvrzení, že voliči byli z volebních místností odváděni do konkrétních budov, kde zřejmě dostávali odměnu za provedenou volbu, soud uvádí, že kromě samotných navrhovatelů tuto skutečnost uvedla ve své svědecké výpovědi paní G. Č.. Ta uvedla, že do volebních místností chodí skupinky lidí o počtu pěti až sedmi lidí, které byly doprovázeny průvodci. Následně byly skupinky odváděny směrem k panelovému sídlišti do jednoho konkrétního domu. V průvodcích svědkyně identifikovala kromě jiných i pana C.. Váhu své výpovědi však svědkyně poněkud snížila tím, že i přes opakované poučení o povinnostech svědka odmítla odpovědět na relevantní otázku navrhovatele a) o tom, kdo jí poskytl informaci, že i opakované volby budou zmanipulované.

Konečně k námitce, že se objevilo veliké množství stejně vyplněných hlasovacích lístků, které byly vyplněny stejnou rukou a stejnou propiskou, soud uvádí následující. Celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamu voličů a jejich dodatků byl ke dni předmětných voleb 11 155. Z těchto oprávněných voličů přišlo k volbám 3 907 voličů a odevzdalo obálku 3 898 voličů. Přestože navrhovatelé a) a b) uváděli, že stejně vyplněné Pokračování

15A 34/2011

hlasovací lístky budou tvořit většinu hlasů pro volební stranu č. 1 a č. 3 ve volebních obvodech č. 4, 5, 6, 8 a 9, soud přistoupil ke kontrole všech odevzdaných hlasovacích lístků. Po kontrole 3 898 hlasovacích lístků ze všech jedenácti volebních okrsků Města Krupka soud zjistil, že je možno identifikovat 60 kusů naprosto totožných hlasovacích lístků, na kterých jsou zaškrtáni jednotliví kandidáti napříč volebními stranami v naprosto stejné kombinaci. U těchto shodně vyplněných hlasovacích lístků je možno identifikovat dva „rukopisy“ (styly křížkování a použitá psací náčiní). Ve volební dokumentaci bylo soudem nalezeno ještě dalších 26, které se však od výše zmíněných hlasovacích lístků lišily v jednom až dvou preferenčních hlasech.

Ve všech totožně vyplněných hlasovacích lístcích v počtu 60 ks jsou vyznačeny preferenční hlasy následujícím způsobem: Volební strana č. 1: kandidát č. 1 Karel Rouček, kandidát č. 2 Jiří Penc a kandidát č. 7
Vladimír Šnobl Volební strana č. 3: kandidát č. 1 Ing. Zdeněk Matouš, kandidát č. 3 Václav Šanda,
kandidát č. 4 Zdeněk Seifert, kandidát č. 6 MUDr. Zuzana
Gregorová, kandidát č. 7 Mgr. Jitka Svobodová, kandidát č. 8
Jaroslav Dudek, kandidát č. 9 Miroslav Řehák, kandidát č. 10 Mgr.
Věra Pavková, kandidát č. 11 Jakub Kašpar, kandidát č. 12 Bc.
Ludmila Kváčová, kandidát č. 13 Pavel Vácha, kandidát č. 14
Zdeněk Chládek, kandidát č. 15 Antonín Hricák, kandidát č. 16
Zdeněk Flégl, kandidát č. 17 Stanislav Kovrzek a kandidát č. 19
Herbert Barták

Volební strana č. 12: kandidát č. 4 Ing. Milada Sahulová a kandidát č. 17 Ing. Jiří
Novák. Zcela totožně vyplněné hlasovací lístky v počtu 60 kusů byly soudem nalezeny ve volebním okrsku č. 1 v počtu 6 kusů, ve volebním okrsku č. 2 v počtu 5 kusů, ve volebním okrsku č. 3 v počtu 3 kusy, ve volebním okrsku č. 4 v počtu 12 kusů, ve volebním okrsku č. 5 v počtu 10 kusů, ve volebním okrsku č. 6 v počtu 10 kusů, ve volebním okrsku č. 8 v počtu 9 kusů, ve volebním okrsku č. 9 v počtu 1 kusu a ve volebním okrsku č. 10 v počtu 4 kusů. Ve volebních okrscích č. 7 a 11 soud nezjistil žádný hlasovací lístek vyplněný výše uvedeným způsobem. Z uvedeného vyplývá, že totožně vyplněné hlasovací lístky se vyskytovaly napříč téměř všemi volebními okrsky.

Dle názoru soudu je zcela vyloučena možnost náhodné shody ve vyplnění preferenčních hlasů na hlasovacím lístku v takovém rozsahu. V daném případě bylo totiž možno rozdělit 21 hlasů mezi 218 kandidátů. Možnost, aby se náhodně opakovala zcela stejná kombinace preferenčních hlasů v počtu 60 kusů, je ze statistického hlediska minimální. Přestože soud respektuje, že v rámci voleb hraje významnou roli volební kampaň a veřejná známost kandidátů a jejich postoje, cíle a morální profil, přesto shodnost preferencí u takto vysokého počtu voličů považuje s pravděpodobností hraničící s jistotou za nemožné. Na tomto místě soud podotýká, že mezi „podezřelé“ hlasovací lístky si v tomto případě nezařadil lístky, ve kterých se preference voličů lišila pouze v jednom či dvou preferenčních hlasech.

Je sice skutečností, že další účastník řízení zastoupený Ing. Matoušem (který je současně volebním lídrem volební strany č. 3) v druhý den jednání soudu téměř před jeho samotným závěrem uvedl, že se na schůzi volební strany č. 3 její kandidáti před volbami dohodli, že budou volit napříč volebními stranami pomocí jednotného klíče rozdělení preferenčních hlasů kandidáty z různých kandidátek, a odůvodnil to tím, že ne každý kandidát v kandidátce se chtěl nechat skutečně zvolit do zastupitelstva. Někteří měli na kandidátce Pokračování

15A 34/2011

figurovat, protože chtěli volební stranu podpořit. Toto tvrzení však soud považuje za účelové. Na účelovost tohoto tvrzení poukazuje dle soudu skutečnost, že s uvedenou argumentací vystoupil Ing. Matouš až v samotném závěru jednání soudu a nikoli okamžitě po rekapitulaci správního spisu. Rovněž v neprospěch tohoto tvrzení je skutečnost, že předmětné lístky dle soudu vyplňovaly s největší pravděpodobností s ohledem na styl vyplnění křížků a užité psací náčiní pouze dvě osoby. Rovněž soud považuje za málo pravděpodobné, že osoba, která kandiduje na druhém místě kandidátky (konkrétně pan Lumír Kváča) kandiduje za volební stranu s tím, že nechce být v zastupitelstvu. Nehledě na skutečnost, že dle platné právní úpravy za kandidáta, který složí již získaný mandát, nastupuje náhradník z volební strany, za kterou odstupující kandidát ve volbách kandidoval.

Vzhledem ke všem výše uvedeným indiciím, zejména s důrazem na existenci 60kusů zcela shodně vyplněných hlasovacích lístků dospěl soud k závěru, že v předmětném opakovaném hlasování ve volbách do zastupitelstva Města Krupka došlo k manipulaci s voliči. S ohledem na důkazy provedené při jednání soudu a obsah volební dokumentace již soud nepovažoval za nutné zajišťovat výslechy i T. K., L. K., R. K., T. K., L. R., J. B., D. B., L. H., E. K., E. B., J. H., R. R., M. K. a T. K., kteří se nedostavili k jednání soudu na základě předvolání.

O.

Na tomto místě soud musí akcentovat ustálenou judikaturu Ústavního soudu, který mimo jiné i v nálezu týkajícím se předchozího hlasování v Městě Krupka sp.zn. Pl. ÚS 57/10 ze dne 18.1.2011 zastává názor, že naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového, nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality.

Tuto ustálenou judikaturu Ústavního soudu respektují krajské soudy v rámci své rozhodovací činnosti ve věcech volebních, a to včetně případů tzv. „uplácení voličů“. To dokládá i nedávné usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 7.2.2011 č.j. 22 A 7/2011-69. V tomto usnesení dospěl Krajský soud v Ostravě k závěru, že intenzitu porušení zákona a její dopad na výsledky voleb je nutno zkoumat vždy, tedy i v případě prokázaného hlasování za úplatu, neboť se nejedná o nijakým způsobem nadřazenou volební vadu, která by bez dalšího sama o sobě způsobovala neplatnost volby zastupitelského orgánu. Tzv. „kupčení“ s volebními hlasy musí být tedy prokázáno jako negativní společenský jev (nikoli ojedinělý exces), jehož intenzita bude s vysokou mírou pravděpodobnosti způsobilá faktického dopadu na konkrétní volební výsledek. K závěru, že je nutno posuzovat uplácení volebních hlasů také z hlediska intenzity, vedou krajský soud následující důvody. Je to závažná hrozba zneužití opačného názoru k fingovanému tvrzení a formálnímu prokázání, že k uplácení, byť v ojedinělém případě, došlo, a to s cílem dobrat se poměrně jednoduchým způsobem opakovaného hlasování v případě nežádoucího volebního výsledku. Je nutno mít také na zřeteli, že vždy bude existovat skupina volně a eticky slabých jedinců, kteří mohou být k hlasování za úplatu zneužiti a je zde tedy reálná hrozba „uplácení“ jako negativního jevu, který může do budoucna provázet i další volby. Ve svém důsledku by absence zkoumání Pokračování

15A 34/2011

intenzity takového jednání mohla vést k řetězení marně se opakujících snah o demokratické zvolení zastupitelského orgánu. Taková situace by nutně měla negativní dopad na důvěru občanů v institut demokratických voleb a vedla by k oslabení právní jistoty voličů, že realizací svého volebního práva se podílejí na vytvoření demokratického zastupitelského sboru.

Veden duchem výše uvedené judikatury zdejší soud přistoupil k přezkoumání skutečnosti, zda výše zmíněných 60 kusů hlasovacích lístků mohlo mít vliv na výsledek voleb do zastupitelstva Města Krupka. Z počtu 3 898 odevzdaných hlasovacích lístků vyhledal soud 60 kusů hlasovacích lístků, jejichž úprava byla s pravděpodobností hraničící s jistotou výsledkem nedovolené manipulace s voliči. Podíl těchto shodně vyplněných hlasovacích lístků činí 1,5 % z celkového počtu odevzdaných hlasovacích lístků. Soud se však nespokojil s pouhým porovnáním počtu celkem odevzdaných hlasovacích lístků a počtu zcela totožně upravených, a přistoupil k výpočtům, jaký vliv by mělo na výsledek voleb jako takových, kdyby uvedené lístky nebyly vůbec odevzdány.

Při výpočtu počtu mandátů pro jednotlivé strany dospěl soud k závěru, že v případě eliminace podezřelých hlasovacích lístků by nedošlo k žádné změně v počtu mandátů přidělených jednotlivým volebním stranám. Na této úrovni by tedy k „zatemnění“ výsledků voleb v daném případě při uvedeném počtu problematických hlasovacích lístků nemohlo dojít.

Následně tedy soud přistoupil ještě ke zjišťování, zda by uvedené hlasovací lístky mohly mít vliv na pořadí kandidátů u volebních stran č. 1, 3 a 12 na místech, které zajišťují dle výsledků voleb účast v zastupitelstvu obce.

V případě volební strany č. 1 soud zjistil, že po eliminaci inkriminovaných 60 kusů hlasovacích lístků by kandidáti měli následující počet hlasů: Karel Rouček 542, Jiří Penc 482 a Vladimír Šnobl 453. Kandidát Adolf Vítů, který byl na třetím místě předmětné kandidátky, získal ve volbách 478 hlasů. Vzhledem k tomu, že pana Vítů se eliminované hlasovací lístky netýkaly (nebyl tam uveden preferenční hlas v jeho prospěch), dostal by se v případě, že by podezřelé hlasovací lístky nebyly odevzdány na 3. místo, a získal by tak mandát za volební stranu č. 1.

V případě volební strany č. 3 zjistil soud, že by ke změně obsazení mandátů nedošlo.

V případě volební strany č. 12 zjistil soud, že po eliminaci inkriminovaných 60 kusů hlasovacích lístků by kandidáti měli následující počet hlasů: Milada Sahulová 507 a Jiří Novák 405. Kandidát Jiří Motyčka, který byl na prvním místě této kandidátky, získal 417 hlasů. Vzhledem k tomu, že pana Motyčky se eliminované hlasovací lístky netýkaly (nebyl tam uveden preferenční hlas v jeho prospěch), dostal by se v případě, že by podezřelé hlasovací lístky nebyly odevzdány, na 2. místo a získal by tak mandát za volební stranu č. 12.

Z výše uvedených výpočtů dospěl soud k závěru, že předmětných 60 hlasovacích lístků mohlo ovlivnit výsledky voleb na úrovni obsazení mandátů pro jednotlivé volební strany konkrétními kandidáty.

Pro úplnost soud konstatuje, že námitka navrhovatelů c) až e) a navrhovatele f), ve které argumentovali volebními výsledky jednotlivých volebních stran popřípadě jednotlivých kandidátů v jednotlivých volebních okrscích a ze zjištěných rozdílů dovozovali, že nutně Pokračování

15A 34/2011

muselo dojít manipulaci voleb, nemůže sama o sobě obstát. Rozdílnost výsledků oproti předchozímu hlasování popřípadě rozdílnost výsledků jednotlivých kandidátů v jednotlivých okrscích může být ovlivněna celou řadou těžko postižitelných skutečností. Může jít o intenzitu volební kampaně jednotlivých kandidátů v jednotlivých volebních okrscích, může jít o společenskou prestiž a postavení jednotlivých kandidátů v různých komunitách, o sociální složení voličů v předmětných volebních okrscích, aktuální rozpoložení voličů a podobně. Nápadné rozdíly ve volebních výsledcích mohou sloužit pouze jako určitá indicie, která však sama o sobě nikdy nemůže obstát jak důkaz manipulace s volbami.

P.

Na tomto místě se soud musel zabývat otázkou, zda byly naplněny důvody pro vyslovení neplatnosti celých voleb či jen pro vyslovení neplatnosti hlasování.

Návrh na neplatnost voleb je důvodný při splnění třech předpokladů, kterými jsou protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí, souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu, nebo její jednotlivé kandidáty a intenzita této protizákonnosti, která musí dosahovat v konkrétním případě takového stupně, že je možno předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo.

Zákon spojuje neplatnost hlasování pouze s protizákonným jednáním nebo opomenutím, k němuž dojde ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí během přesně zákonem vymezeného časového úseku končícího uzavřením volebních místností, a to za situace, kdy porušení zákona dosáhne takové intenzity a rozsahu, že je způsobilé mít vliv na výsledek hlasování. Výsledkem hlasování je projev vůle voličů, který je vyjádřen konkrétní úpravou hlasovacích lístků a jejich odevzdáním zákonem stanovenými způsoby.

V daném konkrétním případě dospěl soud k závěru, nebylo prokázáno, že by došlo k nezákonnostem v období předcházejícím samotnému hlasování voličů, ale naopak právě v den konání voleb. Jak je výše uvedeno, výsledkem hlasování, je projev vůle voličů, který je vyjádřen konkrétní úpravou hlasovacích lístků a jejich odevzdání. Soud dospěl k závěru, že pokud byla voličům vnucována či podbízena cizí vůle vyjádřená v konkrétní úpravě hlasovacího lístku a samotné odevzdání hlasovacího lístku mělo být motivováno zištnými důvody, jedná se o zásah do průběhu hlasování. Proto soud konstatuje, že v předmětném případě nejsou dány podmínky k vyslovení neplatnosti voleb, ale jsou dány podmínky vyslovení neplatnosti opakovaného hlasování.

Vzhledem k tomu, že zcela shodně upravené hlasovací lístky se vyskytovaly napříč prakticky všemi volebními okrsky, dospěl soud k závěru, že jsou dány podmínky pro vyslovení neplatnosti opakovaného hlasování ve všech volebních okrscích, tedy v celém města Krupka.

R.

Pokračování

15A 34/2011

O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 93 odst. 4 s.ř.s, podle kterého v řízení ve věcech volebních a ve věcech místního referenda nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.

Usnesení nabývá právní moci dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s.ř.s.).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 104 odst. 1 s.ř.s.)

V Ústí nad Labem dne 8. června 2011

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru