Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

15 A 30/2015 - 27Usnesení KSUL ze dne 25.03.2015

Prejudikatura

2 As 11/2005

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
5 As 70/2015

přidejte vlastní popisek

15A 30/2015-27

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobce: J. P., nar. „X“, bytem „X“, t. č. ve VTOS ve Věznici Jiřice, P. O. Box 8, okres Lysá nad Labem, PSČ 289 22, proti žalované: Vězeňská služba České r e p u b l i k y, Věznice Všehrdy,se sídlem ve Všehrdech č. p. 26, PSČ 430 01, v řízení o žalobě proti rozhodnutí speciálního pedagoga žalované ze dne 20. 11. 2014,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce u Krajského soudu v Ústí nad Labem podal prostřednictví pošty dne 16. 3. 2015 žalobu ze dne 15. 3. 2015, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí vychovatelky žalované ze dne 19. 10. 2014, jímž byl žalobci dle ust. § 46 odst. 3 písm. f) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, uložen kázeňský trest umístění do uzavřeného oddělení na 7 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení. Na tomto místě soud poznamenává, že žalobce v žalobě za žalobou napadené rozhodnutí nesprávně označil prvostupňové rozhodnutí vychovatelky žalované ze dne 19. 10. 2014, když jím je ve smyslu ust. § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), druhostupňové rozhodnutí speciálního pedagoga žalované ze dne 20. 11. 2014, kterým byla zamítnuta žalobcova stížnost proti prvostupňovému rozhodnutí vychovatelky žalované ze dne 19. 10. 2014 o uložení kázeňského trestu. Proto soud z úřední povinnosti bez dalšího provedl korekci v označení žalobou napadeného rozhodnutí.

Předmětná žaloba tedy směřovala proti rozhodnutí správního orgánu, na což dopadá právní úprava v ust. § 65 a násl. s. ř. s. V této souvislosti je ale třeba uvést, že k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle ust. § 65 odst. 1 s. ř. s. je legitimován ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Podle ust. § 72 odst. 1 s. ř. s. ve znění účinném ke dni podání žaloby pak platí, že žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným Pokračování

15A 30/2015

způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle odst. 4 téhož ustanovení zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.

Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odst. 2 citovaného ustanovení pak stanoví, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

Podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh (žalobu) odmítne, jestliže byl návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně.

K výzvě soudu žalovaná zaslala kopii relevantní části správního spisu včetně žalobou napadeného rozhodnutí ze dne 20. 11. 2014 s dokladem, kdy byl žalobce s tímto rozhodnutím seznámen, na základě čehož soud mohl posoudit, kdy začala žalobci běžet lhůta pro podání správní žaloby vůči předmětnému rozhodnutí. Tuto skutečnost totiž žalobce v žalobě neuváděl a ani z jím předložených písemností to nebylo patrné, ovšem před vlastním meritorním přezkumem žalobou napadeného rozhodnutí je soud vždy povinen zabývat se tím, zda jsou splněny všechny zákonné podmínky pro tento meritorní přezkum, mezi které podmínka podání žaloby v zákonem stanovené lhůtě, nepochybně patří.

Z obsahu předložené relevantní části správního spisu soud zjistil, že s žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 20. 11. 2014 byl žalobce seznámen dne 20. 11. 2014, což stvrdil svým vlastnoručním podpisem obsaženým přímo na dotyčném rozhodnutí. Tento den je pak zapotřebí považovat za den oznámení ve smyslu běhu lhůty pro podání správní žaloby podle ust. § 72 odst. 1 s. ř. s.

Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců bylo tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí čtvrtek 20. 11. 2014 a dvouměsíční lhůta pro podání správní žaloby tak skončila ve smyslu ust. § 40 odst. 3 s. ř. s. v úterý 20. 1. 2015, které bylo běžným pracovním dnem.

Z předmětné žaloby ovšem soud zjistil, ostatně jak již bylo poznamenáno shora, že žalobce žalobu, jíž brojí proti rozhodnutí speciálního pedagoga žalované ze dne 20. 11. 2014, prokazatelně podal k poštovní přepravě až dne 16. 3. 2015, když tato skutečnost zjevně vyplývá z otisku razítka podací pošty na obálce, v níž byla soudu zaslána předmětná žaloba. V dané věci žalobce sice zmiňoval, že žádá o prominutí zmeškané lhůty k podání žaloby, s tím, že žalobu údajně podával zdejšímu soudu prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Této žádosti o prominutí zmeškané lhůty k podání žaloby však soud nemohl vyhovět s ohledem na kogentní dikci ust. § 72 odst. 4 s. ř. s., v níž je výslovně uvedeno, že zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Lhůta pro podání žaloby je zákonnou procesní lhůtou s propadnými účinky, jejíž nedodržení má za následek ztrátu možnosti tento procesní úkon s úspěchem provést (k tomu srov. např. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 10. 2003, sp. zn. 30 Az 356/2003, které je publikováno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 755/2006 a také na www.nssoud.cz).

K tomu soud doplňuje, že k jeho dotazu na Okresní soud v Chomutově, zda žalobce podal u tohoto soudu v identické věci žalobu, dotyčný okresní soud sdělil, že eviduje žalobu žalobce pod sp. zn. 21 C 532/2014, jejíž kopii současně přiložil. K této žalobě zdejší soud Pokračování

15A 30/2015

uvádí, že byla výslovně adresována a určena toliko Okresnímu soudu v Chomutově, a nikoliv Krajskému soudu v Ústí nad Labem, přičemž jejím předmětem není rozhodnutí speciálního pedagoga žalované ze dne 20. 11. 2014, popř. rozhodnutí vychovatelky žalované ze dne 19. 10. 2014, nýbrž záležitosti občanskoprávní, a proto v daném případě nelze pobídnout Okresní soud v Chomutově, aby žalobu evidovanou pod sp. zn. 21 C 532/2014, krajskému soudu přeposlal, když krajskému soudu nebyla určena.

Na základě předloženého dokladu o oznámení žalobou napadeného rozhodnutí ze dne 20. 11. 2014 a s ohledem na výše uvedená příslušná ustanovení s. ř. s. tak soudu nezbylo jinak, než učinit závěr, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání. Proto soud byl nucen v intencích ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu jako opožděnou ve výroku usnesení ad I. bez dalšího odmítnout.

Výrok ad II. o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

O poplatkové povinnosti žalobce a o jeho žádosti o ustanovení právního zástupce nebylo soudem rozhodováno s ohledem na vyhodnocení žaloby jako opožděné.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Ústí nad Labem dne 25. března 2015

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru