Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

15 A 29/2011 - 8Usnesení KSUL ze dne 26.04.2011

Prejudikatura

Konf 123/2003 - 7


přidejte vlastní popisek

15A 29/2011-8

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Ivy Kaňákové prvávní věci žalobkyně: Mgr. V. U., „X“, zastoupené JUDr. Zdenkou Jurákovou, advokátkou se sídlem v Teplicích, ul. K. Čapka č.p. 16, proti žalovanému: Ministerstvu zemědělství - Pozemkovému úřadu Teplice, se sídlem v Teplicích, ul. Masarykova č.p. 66, PSČ 415 02, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 2. 2011, č.j. 28367/2011, ve věci vydání restitučního nároku,

takto:

I. Žaloba se odmítá .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 2. 2011, č.j. 28367/2011, ve věci vydání restitučního nároku k nemovitostem v k.ú. Duchcov, které bylo vydáno v intencích zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“).

Před přikročením k vlastnímu projednání žaloby se správní soud nejprve zaobíral tím, zda má vůbec pravomoc rozhodovat o předmětné žalobě.

Podle § 2 zákona č. 150/2002 Sb, soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), který vstoupil v účinnost dnem 1. 1. 2003, ve správním soudnictví platí, že dotyčné soudy poskytují ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob. Veřejná subjektivní práva jsou taková práva, která mají osoby ve vztazích vůči státu, jako právnické osobě, a jiným subjektům veřejné správy, tj. fyzické a právnické osoby, o nichž tak stanoví ústava nebo zákon. Podle § 4 odst. 1 s.ř.s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud Pokračování

15A 29/2011

jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.

Naproti tomu ust. § 68 písm. b) s.ř.s. stanovuje, že žaloba je nepřípustná tehdy, směřuje-li tato žaloba proti rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu. Na tato rozhodnutí pak dopadá ust. § 7 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož platí, že v situacích, kdy správní orgán pravomocně rozhodl o sporu nebo o jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, může být tatáž věc na návrh projednána a rozhodnuta soudem za podmínek uvedených v části páté o.s.ř. Jinými slovy to znamená, že o rozhodnutích správních orgánů v soukromoprávních věcech podle stávající právní úpravy nerozhodují soudy v rámci správního soudnictví, nýbrž soudy v občanskoprávním řízení.

Podle § 46 odst. 2 s.ř.s. soud usnesením návrh odmítne, jestliže se navrhovatel domáhá rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení.

V projednávané věci rozhodoval správní orgán v rámci uplatněného nároku na vydání zemědělského majetku podle zákona o půdě, z čehož je zřejmé, že se jednalo o soukromoprávní věc, která vyplývala z občanskoprávního vztahu (k tomu srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 2. 2003, č.j. 7A 148/2001-33, který byl publikován ve Sbírce NSS pod č. 4/2003 a také je dostupný na www.nssoud.cz či usnesení zvláštního senátu zřízeného dle zák. č. 131/2002 Sb. ze dne 22. 6. 2004, č.j. Konf 123/2003-7, který je publikován ve Sbírce NSS pod č. 372/2004 a také je dostupný na www.nssoud.cz). Z této skutečnosti pak vyplývá, že k jednání o žalobě proti žalobou napadenému rozhodnutí zdejší krajský soud ve správním soudnictví nemá pravomoc, jelikož se jedná o věc podřaditelnou pod ust. § 7 odst. 2 o.s.ř, která se projednává a rozhoduje za podmínek uvedených v části páté o.s.ř. a v níž je dána dle ust. § 249 odst. 1 o.s.ř. věcná příslušnost okresních soudů. K řízení je pak místně příslušný v daném případě dle ust. § 250 odst. 2 o.s.ř. Okresní soud v Teplicích.

Na základě těchto skutečností soud žalobu podle § 46 odst. 2 s.ř.s. odmítl. Současně v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení skončilo odmítnutím žaloby.

Poučení: Žalobkyně může podat proti napadenému rozhodnutí správního orgánu k Okresnímu soudu v Teplicích do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení žalobu podle části páté občanského soudního řádu. Jestliže tak žalobkyně v této lhůtě učiní, platí, že soudní řízení podle části páté občanského soudního řádu o takové žalobě bylo zahájeno dnem, kdy takový návrh došel soudu ve správním soudnictví.

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

Pokračování

15A 29/2011

Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Ústí nad Labem a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, což neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Podání kasační stížnosti nestaví lhůtu pro podání žaloby podle části páté občanského soudního řádu.

V Ústí nad Labem dne 26. dubna 2011

JUDr. Markéta Lehká Ph.D. v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru