Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

15 A 26/2011 - 36Usnesení KSUL ze dne 04.05.2011


přidejte vlastní popisek

15A 26/2011-36

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Ivy Kaňákové v právní věci navrhovatelů: a) F. L., b) Ing. P. F., c) J. T., a dalšího účastníka řízení: Městského úřadu Litvínov, se sídlem Náměstí Míru 11, Litvínov, v řízení o návrhu ve věci voleb do zastupitelstva Obce Český Jiřetín konaných dne 9.4.2011,

takto:

I. Návrh na vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva Obce Český Jiřetín konaných dne 9.4.2011 se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Navrhovatelé a) až c) se návrhem, který soud obdržel dne 18.4.2011, domáhali vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva Obce Český Jiřetín konaných dne 9.4.2011.

Navrhovatelé uvádějí, že starostka obce nevyhradila plochu pro propagaci volebních stran, ale jako lídr Sdružení nezávislých kandidátů – „Za obec krásnější“ roznesla vybranému segmentu voličů svou volební propagaci spolu s roznáškou hlasovacích lístků. Tím podle názoru navrhovatelů zneužila svého přístupu k osobním údajům občanů. Žalobci se domnívají, že cílená propagace vlastní strany spojená s roznášením volebních lístků je v rozporu se zásadou rovnosti kandidujících volebních stran a ovlivnila výsledky voleb do obecního zastupitelstva konaných dne 9.4.2011. Poukazují na specifickou situaci v předmětné obci, kde v geograficky rozsáhlé obci s několika sty domy je registrováno jen několik desítek trvale hlášených obyvatel. Pro běžného občana, který nemá přístup k registru obyvatel, není většinou zřejmé, kdo je v obci oprávněným voličem a kdo je pouze chatařem, resp. kde oprávnění voliči bydlí. Bez této znalosti je velice obtížné a ekonomicky náročné zacílit volební kampaň na oprávněné voliče. Konstatuje, že volební strana Sdružení nezávislých kandidátů pro rozvoj obce Český Jiřetín dokáže identifikovat bydliště pouze asi 40 % voličů. Proto ani při osobní roznášce propagace nemůže tato volební strana oslovit všechny voliče. Zdůrazňují, že starostka obce oslovila cíleně všechny voliče kromě kandidátů výše uvedeného sdružení, a to včetně osob, které v obci skutečně nebydlí a jsou k pobytu hlášeny pouze formálně.

Uvádí, že text, který starostka přiložila k hlasovacím lístkům, propaguje pouze její volební stranu. Volební strana starostky se v textu vymezila vůči výše uvedenému sdružení Pokračování

15A 26/2011

jako strana, která je „osočována… sepisováním lží a pomluv“. Tím u občanů, kteří neměli přístup k informacím výše uvedeného sdružení, vyvolala falešný dojem o volebních argumentech tohoto sdružení.

Příslušný volební orgán se i přes výzvu soudu k podanému návrhu písemně nevyjádřil.

Před jednáním soudu byla doručena písemná omluva navrhovatele ad b) z nařízeného jednání. Omlouval se z důvodu léčby v lázních Luhačovice. Navrhovatel byl v řádně doručeném předvolání poučen, že v případě nedostavení se k jednání může být jednáno v jeho nepřítomnosti. S ohledem na toto poučení ted soud jednal v nepřítomnosti navrhovatele ad b).

Navrhovatel ad a) při jednání soudu přednesl návrh shodně jako v jeho písemném vyhotovení. Zdůraznil, že ve volebních obálkách by neměl být žádný propagační materiál. Pro dokreslení situace panující v Obci Český Jiřetín uvedl, že propagační materiál byl patrně vyhotoven z prostředků obecního úřadu dotyčné obce. Dále zmínil, že před volbami došlo k účelovému navýšení počtu voličů o 7 osob. Rovněž podotkl, že u jedné kandidátky Sdružení nezávislých kandidátů – „Za obec krásnější“byla uváděna fiktivní adresa rozdílná od skutečného pobytu. Konečně uvedl také, že v dané obci je ze strany starostky již po mnoho let porušován zákon o obcích. K tomuto porušování dochází i po volbách, když starostka cíleně očerňuje navrhovatele ad a) a další stoupence Sdružení nezávislých kandidátů pro rozvoj obce Český Jiřetín. K tomuto dokreslení situace výslovně uvedl, že jej neformuluje jako další námitky k původnímu návrhu.

Navrhovatelka ad c) se ke k věci nevyjádřila s tím, že se plně ztotožňuje s vyjádřením navrhovatele ad a).

Tajemnice dalšího účastníka řízení k věci uvedla, že její úřad toliko zajišťoval v dané věci úkoly jako volební orgán, přičemž ze strany úřadu bylo splněno vše, co zákon vyžaduje. Registrace kandidátních listin proběhla v pořádku, hlasovací lístky byly předány dotyčné obci, včetně dvou typů obálek, a to modrých – doručovacích a šedých – úředních. Dále uvedla, že při těchto volbách ani dotyčné obci neposkytovali neformální konzultaci, přičemž tajemnici ani není známo, že by při volebním procesu v této obci vznikl nějaký problém. K věcné stránce návrhu se nebude vyjadřovat, neboť její úřad v dané kauze plnil jen svoji zákonnou roli volebního orgánu.

Svědkyně K. H. ve své výpovědi uvedla, že krátce před volbami našla ve své domovní schránce dvě volební obálky, jednu adresovanou na své jméno a jednu na paní P.. Obě obálky byly modré barvy, přičemž následně omylem otevřela obálku adresovanou paní P., kde objevila vedle hlasovacího lístku a úředního poučení o hlasování i propagační materiál Sdružení nezávislých kandidátů – „Za obec krásnější“. Dále uvedla, že se jednalo o identický propagační materiál, který byl soudu zaslán jako příloha návrhu na vyslovení neplatnosti voleb. Dále uvedla, že ve své obálce již tento propagační materiál nenalezla.

Svědkyně V. L. ve své výpovědi uvedla, že v Obci Český Jiřetín vykonává funkci starostky, a proto při předmětných volbách do zastupitelstva obce Český Jiřetín konaných dne 9.4.2011 zajišťovala jejich průběh. Roznos hlasovacích lístků jednotlivým voličům zajišťovala osobně spolu se dvěma stávajícími zastupiteli obce, kteří byli zvoleni za Sdružení Pokračování

15A 26/2011

nezávislých kandidátů – „Za obec krásnější“. Dále uvedla, že kompletaci hlasovacích lístků do obálek prováděly stejné osoby, které následně i roznášely hlasovací lístky. Zdůraznila, že není pravdou, že by cíleně již na obecním úřadě byl z jejich strany vkládán předmětný propagační materiál Sdružení nezávislých kandidátů – „Za obec krásnější“ do volební obálky spolu s hlasovacím lístkem a úředním poučením o volbách. Připustila, že posléze při osobní roznášce byl některým voličům, a to voličům, kteří nebyli zastiženi doma v době roznášky, vložen předmětný propagační materiál do jejich volební obálky s hlasovacím lístkem. Bylo tak činěno proto, že v době roznášky pršelo a cílem bylo, aby se dotyčný propagační materiál nepoškodil. Svědkyně si již nepamatovala v kolika případech a u jakých voličů se tak stalo. Svědkyně dále uvedla, že k roznášce došlo patrně mezi 2. a 5. dubnem 2011. Ví však přesně, že do 6.4.2011 byla roznáška ukončena a tedy, že vše proběhlo v souladu se zákonem. Zdůraznila, že zákon o volbách do zastupitelstev obcí nikterak nezakazuje, že by spolu s roznášením volebních obálek nemohl být distribuován i propagační materiál jednotlivých volebních stran.

Ve svém původním návrhu navrhovatelé navrhovali rovněž provedení výslechu svědka A. J.. Ovšem v průběhu jednání přítomní navrhovatelé ad a) a c) výslovně uvedli, že na jeho výslechu již netrvají. Svědek A. J. se z účasti na jednání písmeně omluvil ze zdravotních důvodů. Proto soud i vzhledem k tomu, že dle jeho názoru skutkový stav byl dostatečným způsobem již prokázán, důkaz výslechem tohoto svědka neprovedl.

Ze zápisu o výsledku voleb do 7 členného zastupitelstva Obce Český Jiřetín po volbách vyplývá, že volby se konaly v jednom volebním okrsku s celkovým počtem 60 voličů. Dotyčných voleb se účastnily 2 volební strany, a to: volební strana č. 1 – Sdružení nezávislých kandidátů – „Za obec krásnější“, která získala 59,36% platných hlasů a tedy čtyři mandáty a volební strana č. 2 – Sdružení nezávislých kandidátů pro rozvoj obce Český Jiřetín, která získala 40,63% platných hlasů a tedy 3 mandáty v zastupitelstvu obce.

Podle ust. § 90 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je zákon o volbách, podle jehož ust. § 60 odst. 1 se může podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, přičemž návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.

Před přistoupením k vlastnímu meritornímu projednání podaného návrhu ve věci voleb do zastupitelstva Obce Český Jiřetín se soud nejprve zabýval tím, zda nejsou dány nějaké překážky bránící o předmětném návrhu věcně rozhodnout. Dospěl přitom k závěru, že žádné takové překážky nejsou dány, když návrh byl podán v zákonné 10 denní lhůtě a navrhovatelé byli k podání předmětného návrhu ve věci voleb aktivně legitimováni, neboť byli v den voleb k trvalému pobytu přihlášeni v Českém Jiřetíně.

Pokračování

15A 26/2011

Podle § 60 odst. 3 zákona o volbách návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, pokud má za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Z této právě citované zákonné dikce vyplývá, že návrh na neplatnost voleb je důvodný při splnění třech předpokladů, kterými jsou protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její jednotlivé kandidáty, jakož i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo (tzv. „zatemnění“ volebního výsledku).

Navrhovatelé argumentují ve svém návrhu ustanovením § 30 odst. 1 zák. č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, kde je uvedeno, že pro volební kampaň starosta může vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to nejméně 10 dnů přede dnem voleb. Dále je v tomto ustanovení uvedeno, že možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících volebních stran. Z formulace použité v uvedeném ustanovení jednoznačně vyplývá dispozitivnost dané normy. Jednoznačně jde o starostovo oprávnění a nikoli o jeho povinnost. Samotnou skutečností, že nebyla taková plocha pro vylepení volebních plakátů vyhrazena, nemohlo tedy dojít k porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí.

Navrhovatelé dále poukazují na skutečnost, že stávající starostka s volební kampaní provedenou prostřednictvím agitačních letáků oslovila pouze vybraný segment voličů a členy Sdružení nezávislých kandidátů pro rozvoj obce Český Jiřetín záměrně vynechala. K této námitce soud uvádí, že zákon o volbách do zastupitelstev obcí ani jiný právní předpis neukládá volebním stranám, aby se v rámci svojí volební kampaně zaměřovaly na všechny potenciální voliče. Naopak ze samotné podstaty a smyslu fungování politických subjektů jako zástupců určité větší či menší části obyvatelstva je zřejmé, že se volební strany budou orientovat a působit pouze na určitou část společnosti, která je názorově programu volební strany nejbližší, respektive, že v podmínkách malé obce, kde příslušnost k jednotlivým volebním uskupením je téměř všeobecně známá z denního civilního kontaktu obyvatel, nebude volební strana svou agitaci směřovat vůči členům „konkurenční“ volební strany. Je zcela zřejmé a přirozené, že volební strany nemohou zaujmout všechny voliče, a proto oslovují zejména ty jejich skupiny, u nichž lze očekávat, že se s jejich programem ztotožní a ve volbách je podpoří. Zejména lze velice těžko předpokládat, že by volební agitace mohla mít úspěch u členů „konkurenční„ volební strany. Skutečnost, že stávající starostka v rámci volební kampaně oslovila pouze určitý segment voličů, tedy dle názoru soudu nemůže být porušením zákona o volbách do zastupitelstev obcí a tato skutečnost nemůže ani zakládat jakoukoliv pochybnost o platnosti předmětných voleb.

Zásadní námitkou navrhovatelů pak byla námitka, že stávající starostka jako členka kandidující volební strany zneužila znalosti údaje o trvalém pobytu jednotlivých voličů, získané v souvislosti s roznosem hlasovacích lístků, když volební agitaci doručila právě jen oprávněným voličům a nikoli osobám užívajícím stavební objekty v obci k rekreaci. Vzhledem k tomu, že navrhovatelé jako členové „konkurující“ volební strany nemohli zjistit dle svého tvrzení bez vynaložení značných nákladů trvalé bydliště všech oprávněných voličů, spatřují v této skutečnosti porušení zásady rovnosti kandidujících volebních stran. K této námitce soud uvádí, že při hodnocení této námitky je nutno vzít v potaz skutečnost, že Pokračování

15A 26/2011

v daném případě se jedná o obec s poměrně malým počtem oprávněných voličů (60). Velký počet z těchto oprávněných voličů se tedy navzájem zná a v rámci běžných životních situací se potkávají a komunikují spolu. Povědomí o tom, kdo z osob pobývajících v předmětné obci je zde hlášen k trvalému pobytu a kdo zde pobývá pouze v rámci své rekreace, je tedy mezi obyvateli poměrně vysoké. Zvláště osoby vykonávající funkce v rámci obecní samosprávy a státní správy v přenesené působnosti mají o uvedené skutečnosti z důvodu výkonu těchto funkcí veliký přehled. Bez ohledu na tuto skutečnost soud dále poukazuje na skutečnost, že na veřejně přístupných internetových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (www.cuzk.cz) je dostupná aplikace “nahlížení do katastru nemovitostí“, kde je možno si zobrazit katastrální mapu jakékoliv obce v České republice a pouhým kliknutím na konkrétní budovu zjistit její vlastníky i s údajem o trvalém pobytu těchto vlastníků. Uvedeným postupem je tedy možné zcela bezplatně ověřit, zda vlastníci jednotlivých nemovitostí jsou oprávněnými voliči, či zda jsou k trvalému pobytu hlášeni v jiné obci. Tímto postupem je možné identifikovat většinu oprávněných voličů snad kromě osob využívajících možnosti nájemního bydlení. Takových osob však vzhledem k druhu zástavby v dané obci bude minimum.

Dle ustanovení § 25 odst. 5 zákona o volbách do zastupitelstev obcí starosta zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb a v den voleb všem okrskovým volebním komisím. Není neobvyklé, že v malých obcích s minimálním obsazením personálu tuto svou povinnost starosta zajistí tak, že sám popřípadě s výpomocí stávajících zastupitelů hlasovací lístky oprávněným voličům roznese. Přitom nelze odhlédnou od skutečnosti, že znalost bydliště oprávněných voličů, kterou získá konkrétní osoba v souvislosti s roznosem hlasovacích lístků nelze z paměti této osoby „vymazat“. Je proto nerozhodné, zda provede roznos volebních letáků současně s roznosem hlasovacích lístků či zda jeden či dva dny počká a provede roznos později. Je těžko představitelné, že by si obce speciálně sjednávaly pro roznos hlasovacích lístků osoby, které by nebyly oprávněnými voliči v dané obci, a byly tak zcela nezávislé. Stávající zákonná úprava tedy nepředpokládá, že by znalost stávající zvolených funkcionářů, kteří mohou opakovaně kandidovat, o okruhu oprávněných voličů a jejich bydlišti zakládala neplatnost voleb, když jim přímo ukládá povinnost doručit oprávněným voličům hlasovací lístky.

Z podání navrhovatelů rovněž vyplývá, že napadají skutečnost, že předmětné volební letáky byly stávající starostkou roznášeny a předávány oprávněným voličům současně s roznosem hlasovacích lístků. Na tomto místě je dle soudu nutné zdůraznit, že úprava volební agitace je v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí v § 30 upravena velice kuse a žádným způsobem nereguluje distribuci volebních letáků. I při posuzování volební kampaně je nutno mít na paměti základní atributy demokratického právního státu, mezi něž patří i princip, že každý může dělat to, co zákon výslovně nezakazuje a nikdo nesmí být nucen činit to, co zákon neukládá (viz čl. 2 odst. 2 Ústavy, čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod). Z uvedeného tedy dle názoru soudu vyplývá, že nic nebrání tomu, aby současně s roznosem hlasovacích lístků, provedl i roznos volebních letáků konkrétní volební strany. Dále soud poznamenává, že volební kampaň je v ustanovení § 30 zákona o volbách do zastupitelstev obcí zakázána pouze v den voleb v objektu, kde je umístěna volební místnost a jeho bezprostředním okolí. K naříkané volební agitaci evidentně došlo několik dnů před konáním voleb.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl soud k závěru, že tím, že byly volební letáky rozneseny stávající starostkou pouze oprávněným voličům při roznosu hlasovacích lístků, nedošlo k porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí, který roznos Pokračování

15A 26/2011

volebních letáků nijak nereguluje, ani k porušení základních principů demokratických voleb včetně zásady rovnosti kandidujících volebních stran.

Za diametrálně odlišnou situaci však soud považuje případy, kdy volební agitace byla vložena přímo do volebních obálek obsahujících hlasovací lístky. Z výpovědí svědků evidentně vyplynulo, že došlo i k takovým případům. Je sice pravdou, že žádné ustanovení samotného zákona o volbách do zastupitelstev obcí takový postup výslovně nezapovídá, ovšem vložením volební agitace přímo do volební obálky obsahující hlasovací lístek je v rozporu se základními principy demokratických voleb. Konkretizaci uvedených principů představuje zejména princip svobodné soutěže politických sil v demokratické společnosti zakotvený v čl. 22 Listiny základních práv a svobod, kde je uvedeno, že zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti, a princip rovnosti konkretizovaný pro potřeby volebního práva v čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, kde je stanoveno, že občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. V tomto světle proto soud vyhodnotil takový postup, kdy do volební obálky s hlasovacím lístkem je vkládána jakýkoliv propagační materiál jako jednání nezákonné. Uvedený postup je v rozporu s principem rovnosti volebních stran a mohl by ohrozit důvěru voličů v korektnost voleb. Za této situace se musel soud zabývat otázkou intenzity tohoto porušení zákona. Jak již bylo výše uvedeno, k vyslovení neplatnosti voleb přistoupí soud v případě, že zjištěná protizákonnost dosahuje takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo. Jak uvedl Ústavní soud ve svém nálezu sp.zn. Pl. ÚS 57/10 ze dne 18.1.2011 naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového, nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality. V daném konkrétním případě je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že předmětné volby se konaly v poměrně malé obci s nízkým počtem oprávněných voličů (60). Jde o obec, kde se jednotliví občané v rámci běžných aktivit denně setkávají, komunikují spolu a poměrně důvěrně se znají. Dle soudu by bylo pošetilé domnívat se, že jeden list obsahující volební agitaci konkrétní volební strany těsně před konáním voleb by mohl ovlivnit volební preference voličů, kteří důvěrně znají všechny kandidáty figurující na kandidátkách obou předmětných sdružení nezávislých kandidátů. V obci, kde je takto malý počet obyvatel, si jednotliví voliči utváří svůj názor na jednotlivé kandidáty na základě jejich dlouhodobé znalosti a vliv volebních propagačních materiálů těsně před konáním voleb do zastupitelstva obce je proto dle názoru spodu minimální.

S přihlédnutím právě k této skutečnosti soud dospěl k závěru, že předmětná protizákonnost tedy nedosahla takové intenzity, aby bylo možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelstva. Proto byl návrh navrhovatelů jako nedůvodný zamítnut.

Pokračování

15A 26/2011

Současně soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť podle ust. § 93 odst. 4 s.ř.s. v soudnictví ve věcech volebních takové právo účastníkům nepřísluší.

Usnesení pak nabývá právní moci dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s.ř.s.).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 104 odst. 1 s.ř.s.)

V Ústí nad Labem dne 4. května 2011

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru