Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

15 A 16/2019 - 85Rozsudek KSUL ze dne 24.06.2020

Prejudikatura

2 Aps 1/2005

8 As 40/2013 - 27

6 A 25/2002 - 42

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
8 As 104/2020

přidejte vlastní popisek

15 A 16/2019-85

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse ve věci

žalobce: Ing. L. H., narozen „X“,
bytem „X“,
zastoupen JUDr. Markétou Tukinskou, Ph.D., advokátkou,
sídlem J. V. Sládka 1363/2, 415 01 Teplice,

proti žalovanému: Městský úřad Žatec,
sídlem náměstí Svobody 1, 438 01 Žatec,

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou v zákonem stanovené lhůtě se žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost obnovit zápis registrace Honebního společenstva Žiželice v rejstříku honebních společenstev k datu 1. 3. 2018. Žalobce se současně domáhal toho, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady soudního řízení.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Žalobu podal žalobce společně s Honebním společenstvem Žiželice, nicméně jeho žalobu soud usnesením ze dne 16. 6. 2020, č. j. 15 A 16/2019-81, které nabylo právní moci dne 17. 6. 2020, vyloučil k samostatnému řízení.

Žaloba

2. V žalobě žalobce uvedl, že žalobce je vlastníkem několika pozemků, které byly součástí honitby Žiželice a které byly za poslední rok poškozeny nekontrolovaně se pohybující zvěří. Dotazem u žalovaného žalobce zjistil, že na jeho pozemcích v honitbě Žiželice neprovádí výkon práva myslivosti ani myslivecké obhospodařování žádné honební společenstvo, neboť dne 1. 3. 2018 došlo k výmazu Honebního společenstva Žiželice z rejstříku honebních společenstev. Tímto výmazem se žalobce cítil být zkrácen na svých právech, neboť se nemůže se svým nárokem na náhradu škody působené zvěří na jeho pozemcích obrátit na odpovědný subjekt podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“). Podle žalobce byl zásah nezákonný, neboť výmaz honebního společenstva nebyl proveden v souladu s § 25 zákona o myslivosti, nebylo provedeno jeho zrušení s likvidací, o výmazu nebyl nikdo informován, žalobce se o něm dozvěděl až doručením přípisu ze dne 8. 11. 2018.

3. Závěr žalovaného, že Honební společenstvo Žiželice zaniklo ve smyslu § 69 odst. 2 zákona o myslivosti, považoval žalobce za nesprávný. Upozornil na rozhodnutí o uvedení honitby do souladu se zákonem o myslivosti a připomněl, že na jeho základě bylo v honitbě Žiželice myslivecky hospodařeno čtrnáct let. Žalobce poukázal na § 2 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), podle něhož správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, a zdůraznil, že Honební společenstvo Žiželice, které se čtrnáct let řídilo rozhodnutím žalovaného a vykonávalo v honitbě Žiželice právo myslivosti, nabylo tato práva v dobré víře a následný zásah žalovaného tato práva poškodil. Žalovaný podle žalobce nerespektuje ani usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 42/2018-33 a jedná zcela svévolně.

4. Žalobce měl za to, že stanovy Honebního společenstva Žiželice ze dne 7. 2. 2013 byly v souladu s § 26 zákona o myslivosti ve znění účinném v době, kdy byly přijímány. Podotkl, že novela provedená zákonem č. 59/2003 Sb. již neobsahovala žádnou sankci za neuvedení stanov do souladu s novelizovaným zněním zákona, tudíž se na ni vztahuje pravidlo o neplatnosti ustanovení, které je v rozporu se zákonem, a užití ustanovení zákona bez dalších sankcí. Žalobce namítal, že žalovaný při výkladu zákona nesprávně využil analogii v neprospěch Honebního společenstva Žiželice, a upozornil na to, že stejné znění stanov má 60 % honebních společenstev v oblasti, kde státní správu myslivosti vykonává žalovaný, avšak u jiných subjektů nebyla přijata žádná opatření a zánik podle § 69 odst. 2 zákona o myslivosti žalovaný tvrdil jen u Honebního společenstva Žiželice. Žalobce uzavřel, že toto honební společenstvo vzniklo podle dosavadních právních předpisů a v rozhodné době byly splněny podmínky § 69 odst. 1 a 2 zákona o myslivosti, tudíž nebylo vydáno konstitutivní rozhodnutí, ale pouze deklaratorní, a samotná skutečnost, že Honební společenstvo Žiželice není v současné době zapsáno v registru honebních společenstev, neznamená, že neexistuje.

Vyjádření žalovaného k žalobě

5. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že žalobce může podat návrh na přičlenění svých pozemků k jiné honitbě podle § 30 odst. 1 zákona o myslivosti, a požadovat pak náhradu za případné škody po uživateli honitby, ke které budou pozemky přičleněny. Zánik Honebního společenstva Žiželice proto podle žalovaného přímo neomezuje žalobcovo právo na náhradu škody způsobené zvěří, neboť není vázáno výhradně na existenci Honebního společenstva Žiželice, které navíc svou honitbu po většinu doby pronajímalo jinému uživateli. Žalovaný konstatoval, že Honební společenstvo Žiželice zaniklo ve smyslu přechodných ustanovení zákona o myslivosti, nikoli zrušením podle § 25 tohoto zákona. Žalovaný uzavřel, že žalobcovo právo na eliminaci škod

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

působených zvěří nemohlo být zánikem a následným výmazem Honebního společenstva Žiželice z rejstříku honebních společenstev dotčeno, a navrhl zamítnutí žaloby pro nedůvodnost.

Posouzení věci soudem

6. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobce nesdělil soudu do dvou týdnů od doručení příslušné výzvy svůj nesouhlas s takovýmto projednáním, ačkoli byl ve výzvě výslovně poučen, že nevyjádří-li se v dané lhůtě, má se za to, že souhlas s rozhodnutím bez jednání byl udělen.

7. Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem soud posoudil podle části třetí hlavy druhé třetího dílu s. ř. s. Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu se podle § 82 odst. 1 s. ř. s. může každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, domáhat ochrany proti takovému zásahu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. Podle § 87 odst. 1 s. ř. s. platí, že soud o této žalobě rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; pokud soud rozhoduje pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu. Podle § 87 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud rozsudkem určí, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem. Žalovaným je pak podle § 83 s. ř. s. správní orgán, který podle žalobního tvrzení zásah provedl.

8. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu, který existuje ke dni vydání tohoto rozsudku (neboť jde o žalobu zápůrčí), dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

33 9. Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu platí, že „[o]chrana podle § 82 a násl. s. ř. s. je důvodná tehdy, jsou-li – a to kumulativně, tedy zároveň – splněny následující podmínky: Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením (‚zásahem‘ správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka) … Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Aps 1/2005-65, publ. pod č. 603/2005 Sb. NSS, dostupný na www.nssoud.cz).

10. V projednávané věci nebyla podle názoru zdejšího soudu splněna již první z citovaných podmínek, neboť napadeným aktem žalovaného nebyl žalobce přímo zkrácen na svých právech. Žalobce spatřoval zásah do svých práv v tom, že jeho pozemky byly za poslední rok poškozeny nekontrolovaně se pohybující zvěří, neboť v důsledku výmazu Honebního společenstva Žiželice z rejstříku honebních společenstev nikdo na žalobcových pozemcích nevykonává právo myslivosti ani je myslivecky neobhospodařuje, a žalobce se tak ani nemá na koho obrátit s nárokem na náhradu škody.

11. Soud má za to, že popsaný zásah do žalobcovy právní sféry přímo nesouvisí s výmazem Honebního společenstva Žiželice z rejstříku honebních společenstev, neboť nejde o konkrétní honební společenstvo, nýbrž o to, že žalobcovy pozemky nikdo myslivecky neobhospodařuje. V tomto směru žalovaný zcela správně poukázal na § 30 odst. 1 zákona o myslivosti, podle kterého platí, že „[h]onební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, přičlení orgán státní správy myslivosti zpravidla k honitbě, která má s těmito honebními pozemky nejdelší společnou hranici a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění.“ Žalobce tedy skutečně mohl dát žalovanému podnět k postupu podle citovaného ustanovení, resp. sám žalovaný byl povinen podle tohoto ustanovení postupovat a jeho případná pasivita může být považována za porušení povinností vyplývajících z § 30 a § 61 zákona o myslivosti, a tím i za nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Žalobce se tak případně mohl domáhat náhrady škody podle tohoto zákona.

12. Žalobce by rovněž měl mít na paměti, že podle § 53 věty první a druhé zákona o myslivosti platí, že „[v]lastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby.“ Toto ustanovení zákona o myslivosti tedy předpokládá přímé aktivní působení vlastníka honebního pozemku k zabránění vzniku škod, přičemž uživatel honitby smí taková opatření činit jen se souhlasem vlastníka. Žalobce jako vlastník honebního pozemku tedy měl povinnost průběžně sledovat, zda nevzniká škoda, a sám činit příslušná opatření k zabránění vzniku škod, pokud nebyl ze strany uživatele honitby žádán o souhlas s opatřeními k předcházení škodám. Pokud by žalobce takto postupoval, jistě by včas (a nikoli s delším časovým odstupem) zjistil, že na jeho pozemcích nikdo myslivecky nehospodaří, a poté se mohl obrátit na žalovaného, aby zjednal nápravu. V žádném případě tedy žalobcem tvrzený zásah do jeho práv přímo nesouvisí s výmazem Honebního společenstva Žiželice z rejstříku honebních společenstev, a proto není splněna hned první podmínka nutná k tomu, aby mohlo být žalobě vyhověno.

13. K ostatním žalobcovým argumentům soud připomíná, že podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu platí, že „… žalobce musí tvrdit zkrácení na svých vlastních subjektivních právech, tj. musí jít o subjektivní práva náležející žalobci, nikoliv třetí osobě“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 12. 2013, č. j. 8 As 40/2013-27, nebo ze dne 26. 11. 2009, č. j. 5 As 95/2008-73, případně usnesení rozšířeného senátu téhož soudu ze dne 23. 3. 2005, č. j. 6 A 25/2002-42, publ. pod č. 906/2006 Sb. NSS, vše dostupné na www.nssoud.cz). S tímto právním názorem se zdejší soud plně ztotožňuje a dodává, že ani v projednávané věci žalobci nepřísluší namítat pochybení žalovaného při výmazu Honebního společenstva Žiželice z rejstříku honebních společenstev, neboť těmito tvrzenými pochybeními nebyl na svých právech zkrácen žalobce, nýbrž právě a jen Honební společenstvo Žiželice, jemuž uplatňování takových námitek na rozdíl od žalobce přísluší.

14. Žalobcem navržené dokazování soud v souladu s § 52 odst. 1 s. ř. s. pro nadbytečnost neprovedl, neboť nebylo způsobilé jakkoli ovlivnit výše uvedené závěry soudu. 15. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že výmazem Honebního společenstva Žiželice z rejstříku honebních společenstev žalovaný přímo nezasáhl do žalobcových práv, tedy se ve vztahu k žalobci nedopustil tvrzeného nezákonného zásahu. Za dané procesní situace soud vyhodnotil žalobu jako nedůvodnou, a proto ji podle § 87 odst. 3 s. ř. s. zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly, ani jejich náhradu nepožadoval, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 24. června 2020

Mgr. Václav Trajer, v. r.

předseda senátu

(K.ř.č. 1 - rozsudek)

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru