Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

15 A 135/2012 - 16Usnesení KSUL ze dne 10.12.2012

Prejudikatura
1 As 32/2006 - 99

přidejte vlastní popisek


15A 135/2012-16

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph. D. v právní věci žalobce: M. A., nar. „X“, adresa pro doručování „X“, proti žalovanému: Oblastní inspektorát práce pro Ústecký a Liberecký kraj, se sídlem SNP 2720/21, Ústí nad Labem, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26.6.2012, sp. zn. 13457/7.71/12/14.3, č.j. 15633/7.71/12/14.3,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se předmětnou žalobou domáhal zrušení příkazu žalovaného ze dne 26.6.2012, sp. zn. 13457/7.71/12/14.3, č.j. 15633/7.71/12/14.3, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 250 000,- Kč.

V ustanovení § 5 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), je výslovně uvedeno, že ochrany veřejných subjektivních práv se lze domáhat teprve po vyčerpání řádných opravných prostředků, pokud je právní úprava připouští. Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 19.7.2007 č.j. 7 Afs 12/2007-110 podmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby ve správním soudnictví soudu je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivních veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy. Svých práv se tedy žalobou proti rozhodnutí správního orgánu nemůže úspěšně domoci ten, o jehož opravném prostředku nebylo doposud vůbec rozhodnuto.

Žalobce ve své žalobě napadá jednoznačně příkaz, kterým mu byla uložena pokuta za spáchání správního deliktu. Příkaz vydaný v souladu s ustanovením § 150 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), je prvostupňovým rozhodnutím ve věci. Proti příkazu může v souladu s ustanovením § 150 odst. 3 správního řádu ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Pokračování

15A 135/2012
2

V daném konkrétním případě soud kontaktoval žalovaného s dotazem, zda v předmětném řízení byl využit opravný prostředek či nikoliv. Žalovaný soudu sdělil, že předmětný příkaz nebyl napaden opravným prostředkem a současně předložil soudu i správní spis. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že předmětný příkaz byl žalobci doručen prostřednictvím fikce doručení na jeho doručovací adresu, když si žalobce nevyzvedl zásilku uloženou na poště od 27.6.2012 do 10.7.2012. Dle údajů ve správním spise příkaz nabyl právní moci dne 18.7.2012. Z obsahu předloženého správního spisu vyplynulo, že žalobce se obrátil na žalovaného přípisem předaným k poštovní přepravě dne 31.8.2012, který je označen jako stížnost a žádost o zaslání rozhodnutí. Správní orgán tento přípis vyhodnotil dle názvu i dle obsahu jako stížnost. Je však nutné konstatovat, že i kdyby byl tento přípis vyhodnocen jako odpor, šlo by o opožděný odpor. Pro úplnost soud poznamenává, že pokud byl odpor podán opožděně, na rozdíl od opožděného odvolání o tom správní orgán nevydává žádné rozhodnutí o zamítnutí odporu pro opožděnost. V takovém případě by měl správní orgán, který příkaz vydal, sdělit tomu, kdo opožděný odpor podal, že šlo o odpor opožděný, a jaké to má důsledky, tzn., že se odpor stal pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Cestou jak je možné se domáhat autoritativního zjištění, že odpor byl i přes názor správního orgánu podán včas, je dle soudu podání žádosti o vydání deklaratorního rozhodnutí dle § 142 správního řádu o tom, že právní vztah nevznikl, neboť bylo vydáno nepravomocné rozhodnutí.

Je nutno konstatovat, že z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobce v předmětném případě nevyčerpal zákonem upravené opravné prostředky. Žalobce se nemůže domáhat žalobou soudního přezkumu prvoinstančního rozhodnutí, pokud nebyly z jeho strany využity řádné opravné prostředky v rámci správního řízení. Takovou žalobu je nutné považovat za nepřípustnou a ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. ve spojení s § 68 písm. a) s.ř.s. ji nelze soudem meritorně přezkoumat, nýbrž musí být odmítnuta. Proto rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku ad) I.

V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. ve výroku ad) II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů. O soudním poplatku nebylo rozhodováno, protože ke dni vydání rozhodnutí nebyl poplatek uhrazen.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, Pokračování

15A 135/2012
3

proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Ústí nad Labem dne 10. prosince 2012

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru