Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

15 A 116/2010 - 44Usnesení KSUL ze dne 16.11.2010


přidejte vlastní popisek

15A 116/2010-44

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Štullerové a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Ivy Kaňákové v právní věci navrhovatele: Občanská demokratická strana, se sídlem Jánský vršek 13, 118 00 Praha 1, právně zastoupeného JUDr. Petrem Tomanem, advokátem, se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 a dalšího účastníka řízení: Obecní úřad Hřensko, se sídlem 407 17 Hřensko 71, v řízení o návrhu ve věci voleb do zastupitelstva Obce Hřensko, konaných ve dnech 15. a 16. října 2010,

takto:

I. Návrh na rozhodnutí o neplatnosti voleb se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

Odůvodnění:

Navrhovatel se návrhem, který soud obdržel dne 29. 10. 2010, domáhal vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva Obce Hřensko konaných ve dnech 15. a 16. 10. 2010.

V návrhu navrhovatel uvedl, že během voleb došlo k porušení právních předpisů vážících se na volební proces způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb, jakož i k porušení ústavního zákona č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, který je součástí ústavního pořádku České republiky. Dle přesvědčení navrhovatele jsou splněny oba zákonem stanovené předpoklady pro vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva Obce Hřensko, neboť došlo k porušení zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“) či jiných právních předpisů vážících se na volební proces a míra tohoto porušení dosáhla takové intenzity, jež mohla mít za následek ovlivnění výsledků voleb. Navrhovatel uvedl, že od 1. 10. 2010 do 15. 10. 2010, kdy se konaly volby do obecního zastupitelstva v Obci Hřensko, vzrostl počet občanů přihlášených k trvalému pobytu v Obci Hřensko o 67 nových obyvatel starších 18 let, tj. o 469 volebních hlasů. Počet obyvatel tak vzrostl o jednu třetinu původního počtu voličů, což zásadně ovlivnilo výsledek voleb a složení obecního zastupitelstva. Všichni noví občané se přihlásili k trvalému pobytu do tří nemovitostí v Obci Hřensko, a to do objektu čp. 123 (Penzion Jitřenka), do objektu č. 135 (Hotel Panda) a do objektu č.p. 79 (restaurace „U Přístavu“). Žádný z těchto objektů není Pokračování

15A 116/2010

určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci a ani nejsou těmito občany užívány. Podle katastru nemovitostí je na objekt č. 123 (Penzion Jitřenka) vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitostí. Exekuční příkaz k prodeji nemovitostí, jakož i zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu, je vydáno na objekt č.p. 135 (Hotel Panda). K tomuto objektu byla rozhodnutím Městského úřadu v Děčíně č.j. STÚ-332/7/4379A/95úKá ze dne 13. 12. 1995 povolena změna užívání výše uvedeného objektu na bar, čímž podle názoru navrhovatele není splněno kritérium uvedené v § 10 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o evidenci“). Objekt č.p. 79 byl na základě rozhodnutí Městského národního výboru v Děčíně č.j. OÚPA – 332/1/93/89/Há/Kz/Šá ze dne 25. 1. 1989 částečně odstraněn a zbývající část objektu není způsobilá k bydlení. Na základě výše uvedeného je dle navrhovatele možno dovodit, že žádný z objektů, do kterých byli noví občané přihlášeni, není způsobilý k užívání za účelem bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci, a proto ani jeden z nich nesplňuje kriteria dle § 10 odst. 1 zákona o evidenci nezbytná k tomu, aby v nich byl kdokoliv přihlášen k trvalému pobytu. Tuto skutečnost dokládá i prohlášení paní Ivany Stárkové i zjištění tisku, jejichž obsahem je to, že výše uvedené nemovitosti jsou v důsledku jejich zničení povodní v r. 2002 uzavřené a nejsou v provozu. Hotely Jitřenka i Panda jsou bývalé nevěstince, nyní jsou tyto budovy opuštěné. Vzhledem k tomu, že výše uvedené skutečnosti existovaly již v den přihlášení nových občanů k trvalému pobytu v obci Hřensko, ohlašovna vůbec neměla tyto občany k trvalému pobytu do obce přihlásit, a tudíž se voleb do zastupitelstva obce Hřensko konaných ve dnech 15. a 16. října 2010 neměli v žádném případě zúčastnit a volit, neboť nesplňovali zákonné požadavky dle § 4 odst. 1 volebního zákona, tedy požadavek, že volit mohou pouze skuteční občané obce. Pokud se tak stalo a tyto osoby byly přesto přihlášeny k trvalému pobytu v obci Hřensko v rozporu se zákonem, pak měl být jejich trvalý pobyt zrušen v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 zákona o evidenci. Navrhovatel konstatuje, že zápis nových občanů byl proveden na základě nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností. Vzhledem k ustanovení § 10 odst. 1 zákona o evidenci, ze kterého vyplývá, že adresa trvalého pobytu má být občanem zvolena zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt, nebo zaměstnání, je zcela evidentní, že žádný z nově přihlášených občanů nemá k obci vztah, nebydlí v ní, nemá v ní rodinu, chalupu, práci apod., ani nemá v úmyslu v obci skutečně pobývat, o čemž svědčí výše uvedený stavebně technický stav nemovitostí, zcela vylučující i sebekratší pobyt. S ohledem na výše uvedené je více než zřejmé, že skutečným důvodem přihlášení těchto osob k trvalému pobytu do obce Hřensko byla pouze snaha ovlivnit volby do obecního zastupitelstva ve prospěch stran, které jejich nábor zorganizovaly, což je zcela v rozporu s účelem zmíněného zákona. V této souvislosti bylo na Službu kriminální policie a vyšetřování, Územní odbor Děčín, dne 15. 10. 2010 podáno trestní oznámení č.j. KRPU-27654-1/TČ-2010-040271. Dle tvrzení uvedených v tomto trestním oznámení si pan J. H. sjednal se správcovskou službou SINAN s.r.o. možnost přihlásit k trvalému pobytu v nemovitostech č.p. 123 a č.p. 135 osoby starší 18 let za účelem možnosti získání většího počtu volebních hlasů v komunálních volbách. Každé z takto přihlášených osob, které budou volit stranu J. H., přislíbil finanční odměnu 5.000,- Kč. Dle navrhovatele je nepochybné, že jediným účelem přihlášení nových občanů do obce Hřensko k trvalému pobytu bylo zmanipulovat výsledky voleb ve prospěch Soutěsky – věc veřejná, věc neprodejná a Strany za trvalou prosperitu naší obce a soutěsek. Sami představitelé těchto stran to ve svých vyjádřeních rovněž potvrdili.

Pokračování

15A 116/2010

Navrhovatel dále uvedl, že díky tomu, že se voleb do obecního zastupitelstva účastnily i osoby, které byly za účelem umělého navýšení počtu voličů v rozporu se zákonem přihlášeny k trvalému pobytu v obci Hřensko, navýšil se počet volebních hlasů z původního počtu 1127 hlasů na 1596. Těchto 67 voličů představujících 469 volebních hlasů bylo do obce Hřensko neoprávněně přivedeno za účelem podpory jednoho konkrétního politického subjektu. Skutečnost, že voliči nově přihlášení k trvalému pobytu do obce Hřensko byli organizovaně „verbováni“, aby dopomohli k vítězství určité politické síle, dokresluje mimo jiné tvrzení paní I. S.

Navrhovatel uvedl, že pokud by tento jeden politický subjekt nezískal výše uvedených 469 volebních hlasů, bylo by procentuální rozložení hlasů voličů pro jednotlivé subjekty odlišné od stavu, který byl nyní oficiálně vyhlášen. Jednotlivé kandidující strany by získaly jiný počet hlasů, tedy i jiné procento platných hlasů, a tedy i jiný počet získaných mandátů v obecním zastupitelstvu.

Dle přesvědčení navrhovatele z výše uvedených skutečností vyplývá, že komunální volby byly zmanipulovány a došlo k závažnému porušení právních předpisů, které se váží na volební proces, jakož i k porušení jednoho ze základních a nezadatelných lidských práv obsažených v čl. 22 Listiny práv a svobod, který stanoví, že zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.

Obecní úřad Hřensko ve svém vyjádření pouze stručně uvedl, že návrh navrhovatele ve věci neplatnosti voleb do zastupitelstva Obce Hřensko je postaven pouze na obsahu novinových článků, což volební orgán považuje za nedostatečné.

Volební orgán předložil zápis o výsledku voleb do zastupitelstva Obce Hřensko, okres Děčín, konaných ve dnech 15. a 16. října 2010. Z něho soud zjistil, že voleb do 7 členného zastupitelstva obce se zúčastnily 4 volební strany a zvoleni byli 1 kandidát z volební strany Občanská demokratická strana, 3 kandidáti z volební strany Soutěsky – věc veřejná, věc neprodejná, a 3 kandidáti z volební strany Strana za trvalou prosperitu naší obce a soutěsek.

Dále volební orgán předložil volební dokumentaci, 2 listiny popisující dění v Obci
ze dne 14. 10. 2010 „Papírové Hřensko zpracované J. Č. a J. H., článek z www.novinky.cz

stěhování lidí před volbami poslance štve, ale nic s tím nenadělají a článek z www.parlamentnilisty.cz ze dne 15. 10. 2010 „Hřensko má strach. Počet obyvatel stoupl o čtvrtinu. A tuší proč.“

Podle ustanovení § 90 odst. 1 s.ř.s. se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je již výše citovaný volební zákon, podle jehož ustanovení § 60 odst. 1 se může podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební Pokračování

15A 116/2010

strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, přičemž

návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.

Navrhovatel je k podání návrhu na neplatnost voleb aktivně legitimován, neboť je volební stranou, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva Obce Hřensko. Tento návrh pak v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 věty druhé zákona o volbách do zastupitelstev podal v zákonné lhůtě 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.

Primárně v dané věci musel soud jednoznačně stanovit, čeho se navrhovatel domáhá, neboť navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že podává návrh na vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb do zastupitelstva Obce Hřensko, zároveň však v návrhu jako „odpůrce“ označil i P. F., zvoleného kandidáta ODS, J. H., M. D. a, JUDr. Z. P., všichni jsou zvolení kandidáti volební strany Soutěsky věc veřejná, věc neprodejná, a dále Josefa Černého, Bc. R. M. a S. K., všichni jsou zvolení kandidáti volební strany Strana za trvalou prosperitu naší obce a soutěsek, když ke všem výše uvedeným osobám (s výjimkou P. F.) navrhovatel uvádí, že v případě, pokud by v jejich prospěch nevolili voliči narychlo přihlášení v Obci Hřensko k trvalému pobytu, nezískali by tito kandidáti takový počet hlasů, by se mohli stát členy obecního zastupitelstva.

Tímto tvrzením navrhovatel zpochybňuje platnost hlasování, případně platnost volby jednotlivých výše uvedených kandidátů.

Podle § 60 odst. 2 volebního zákona, návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, pokud má za to, že byla porušena ustanovení volebního zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování. Z této právě citované zákonné dikce přitom vyplývá, že objektem ochrany řízení o neplatnosti hlasování je svoboda projevu vůle voliče při hlasování. Existuje totiž celá řada skutečností, které jeho výsledek mohou ovlivnit. K tomu je sice zaměřena i celá volební kampaň, ovšem zákon spojuje neplatnost hlasování pouze s protizákonným jednáním nebo opomenutím, k němuž dojde ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí během přesně zákonem vymezeného časového úseku končícího uzavřením volebních místností, a to za situace, kdy porušení zákona dosáhne takové intenzity a rozsahu, že je způsobilé mít vliv na výsledek hlasování. Výsledkem hlasování je projev vůle voličů, který je vyjádřen konkrétní úpravou hlasovacích lístků a jejich odevzdáním zákonem stanovenými způsoby.

Podle § 60 odst. 3 volebního zákona návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, pokud má za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Z této právě citované zákonné dikce vyplývá, že návrh na neplatnost voleb je důvodný při splnění třech předpokladů, kterými jsou protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její jednotlivé kandidáty, jakož i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo (tzv. „zatemnění“ volebního výsledku).

Podle § 60 odst. 4 volebního zákona návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta. Z této právě citované zákonné dikce vyplývá, že Pokračování

15A 116/2010

návrh na neplatnost volby kandidáta je důvodný při splnění tří předpokladů, a to: musí být dána protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, dále musí být dána příčinná souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitého kandidáta a konečně musí být dána i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné pořadí kandidátů v rámci konkrétní volební strany po sečtení hlasů. Dále soud uvádí, že v případě rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta podle § 53 věty druhé volebního zákona registrační úřad vydá do 7 dnů po právní moci rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta osvědčení o zvolení kandidátovi v pořadí stanoveném podle § 45 odst. 3 a 4 volebního zákona. Tato ustanovení volebního zákona však upravují pravidla pro přikazování mandátů přidělených kandidátní listině na ní uvedeným kandidátům, takže v případě vyslovení neplatnosti volby kandidáta by osvědčení o zvolení bylo vydáno bylo vydáno příslušnému kandidátovi z téže volební strany, za níž kandidoval neplatně zvolený kandidát (v daném konkrétním případě kandidáti).

Z námitek, které navrhovatel vznáší ve svém návrhu, jednoznačně vyplývá, že žádným způsobem nenapadá omezení osobní svobody voličů při samotném aktu hlasování a ani nepožaduje, aby namísto zvolených kandidátů bylo osvědčení o zvolení vydáno kandidátům z těchž volebních stran, kteří skončili na místech náhradníků. Navrhovatel napadá neplatnost voleb, neboť volili i voliči, kteří dle názoru navrhovatele nesplnili podmínky pro přihlášení se k trvalému pobytu v obci Hřensko, jak předpokládá zákon o evidenci. Navrhovatel se tak jednoznačně domáhá neplatnosti voleb.

V souvislosti s vyjasněním předmětu řízení se dále soud zabýval otázkou stanovení okruhu účastníků předmětného řízení. Navrhovatel označil jako dalšího účastníka mimo jiné Magistrát města Děčín.

Podle § 6 písm. g) volebního zákona jsou volebními orgány podle tohoto zákona obecní úřad, městský úřad, magistrát územně nečleněného statutárního města, úřad městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a úřad městské části hlavního města Prahy (dále jen „obecní úřad“). Podle § 14 volebního zákona obecní úřad zajišťuje volební místnosti pro okrskové volební komise, zejména jejich vybavení a potřebné pracovní síly, vede stálý seznam voličů a dodatek stálého seznamu voličů, řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni volebního okrsku, zajišťuje archivaci volební dokumentace převzaté od okreskových volebních komisí a plní další úkoly stanovené tímto zákonem.

Magistrát města Děčín je pověřeným obecním úřadem, jehož kompetence jsou uvedeny v § 12 volebního zákona.

V případě voleb do obecního zastupitelstva Obce Hřensko je příslušným volebním orgánem Obecní úřad Hřensko, který má dle § 14 písm. c) volebního zákona v kompetenci řešení stížností na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni volebních okrsků, nikoli Magistrát města Děčín. Tento by byl dalším účastníkem řízení v případě, že by byly napadeny volby do zastupitelstva Statutárního města Děčín. Proto jako s dalším účastníkem řízení nejednal soud s Magistrátem města Děčín, ale s Obecním úřadem Hřensko.

Pokračování

15A 116/2010

Ohledně toho, že navrhovatel označil za účastníky řízení i všechny zvolené kandidáty, uvádí soud následující. Ustanovení § 90 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) sice stanovuje, že účastníky řízení jsou navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba je napadena, nicméně toto ustanovení je nutné vykládat spolu s ustanovením odstavce 1, které rozlišuje tři typy návrhových oprávnění, jejichž prostřednictvím má být zajištěna ochrana řádného hlasování a řádného výsledku voleb, a to: návrh na neplatnost voleb, návrh na neplatnost hlasování a návrh na neplatnost volby kandidáta. V řízení o těchto třech typech návrhů jsou vždy účastníky řízení navrhovatel a příslušný volební orgán. Naproti tomu účastenství „toho, jehož volba byla napadena“ – tedy kandidáta, jemuž bylo vydáno osvědčení o zvolení, je dáno jedině tehdy, pokud se jedná o návrh na neplatnost volby kandidáta. Tento závěr soudu se přitom shoduje

s komentářem k ustanovení § 90 s.ř.s. v publikaci Soudní řád správní, nakladatelství C. H. Beck, a odpovídá stávající praxi správních soudů včetně Nejvyššího správního soudu. Jak již výše soud uvedl, dospěl k závěru, že navrhovatel se dle obsahu svého podání nedomáhal vydání rozhodnutí o neplatnosti zvolení kandidáta, proto soud osoby zvolených kandidátů nepovažuje za účastníky daného řízení.

V řízení o návrhu na neplatnost voleb si soud za účelem ověření tvrzení uvedených navrhovatelem od volebního orgánu vyžádal volební dokumentaci pro volby do zastupitelstva Obce Hřensko konaných ve dnech 15. a 16. října 2010.

Z volební dokumentace vyplývá, že navrhovatel obdržel jako volební strana celkem 183 hlasů. Volební výsledky dalších volebních stran byly následující: Strana Práv Občanů ZEMANOVI dosáhla 72hlasy, Soutěsky – věc veřejná, věc neprodejná dosáhla 579 hlasů a Strana za trvalou prosperitu naší obce a soutěsek dosáhla 488 hlasů. Se svým volebním ziskem postoupil navrhovatel spolu se všemi ostatními volebními stranami do skrutinia pro rozdělení mandátů. Po seřazení vypočtených podílů pro zjištění počtu mandátů pro jednotlivé volební strany získal navrhovatel jeden mandát.

Soud přistoupil ke zhodnocení jediné navrhovatelovy námitky, že došlo k neoprávněnému přihlášení většího počtu voličů v obci Hřensko k trvalému pobytu těsně před konáním voleb, což mělo za následek nepovolené ovlivnění výsledků voleb. Kdyby k takovému jednání nedošlo, získaly by jednotlivé kandidující strany jiný počet hlasů a tedy i jiný počet získaných mandátů v zastupitelstvu Obce Hřensko.

Aktivní i pasivní volební právo mají fyzické osoby splňující podmínky státního občanství České republiky, věku, trvalého pobytu, u kterých nejsou překážky výkonu volebního práva, kterými jsou zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu, zbavení způsobilosti k právním úkonům, zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody a výkon vojenské služby.

Podmínka trvalého pobytu se týká voleb do zastupitelstev v obcích, do zastupitelstev krajů a v případě občanů jiného členského státu ES i voleb do Evropského parlamentu, nikoliv však voleb do Poslanecké sněmovny a Senátu. U komunálních a krajských voleb je tato podmínka zcela přirozená a logická s ohledem na skutečnost, že se jedná o záležitost územní samosprávy. Ústava totiž definuje územní samosprávné celky jako územní společenství občanů, která mají právo na samosprávu (čl. 100 odst. 1), a volby do Pokračování

15A 116/2010

zastupitelstev těchto celků představují způsob vytváření jejich reprezentace. Vyloučení z možnosti volit a být volen do těchto zastupitelstev pro osoby, které v těchto společenstvích nemají trvalý pobyt, se jeví jako zcela pochopitelné. Tato podmínka proto není nikterak svévolná či dokonce diskriminující, nýbrž právě naopak je tím nejjednodušším způsobem prokázání těsnosti vztahu mezi těmito osobami a celky, v jejichž rámci dochází k realizaci tohoto politického práva. Rovněž Ústavní soud ve svém Nálezu sp. zn. IV. ÚS 420/2000, publikovaného ve Sbírce nálezů a usnesení, sv. 20, str. 45-46, vyjádřil právní názor, že trvalý pobyt lze považovat za standardní podmínku k nabytí volebního práva a k jeho výkonu, … neboť z takto konstruované podmínky volitelnosti lze dovodit, že na samosprávě společenství občanů se mají podílet pouze ti, kteří do tohoto společenství také patří.

Místo trvalého pobytu definuje zákon o evidenci jako „adresu pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je podle zvláštního právního předpisu určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci“. Při odpovědi na otázku ohledně významu přihlášení se k trvalému pobytu se dosavadní judikatura přiklonila k závěru, že se jedná o záležitost čistě evidenční a nikoliv faktickou. Krajský soud v Ústí nad Labem ve svém usnesení ze dne 21. 5. 2005, sp. zn. 15 Ca 102/2005 vyjádřil právní názor, že přihlášení občana k trvalému pobytu v obci jako jedna z podmínek práva volit do jejího zastupitelstva, která je zakotvena v § 4 odst. 1 volebního zákona, má formálně evidenční a nikoliv faktickou povahu. Z hlediska aktivního volebního práva do zastupitelstva obce není proto rozhodné, zdali občan má v obci stálé bydliště a skutečně tam žije, nýbrž to, jestli si za místo svého trvalého pobytu zvolil nějaký objekt, který se v ní nachází.

V nyní rozhodované věci se jedná o případ účelového přihlášení se 67 voličů k trvalému pobytu těsně před komunálními volbami v Obci Hřensko, a to zjevně z důvodu podpory jedné z volebních stran. Soud vzal za prokázané, že v případě 67 voličů jim souhlas s ohlášením změny místa trvalého pobytu bezprostředně před termínem voleb udělil kandidát jedné volební strany J. H., který je vlastníkem objektu Restaurace U Přístavu a společnost SINAN s.r.o., která je vlastníkem objektů č.p. 123, se kterou J. H. jednal. Vlastníkem objektu č.p. 135 je S. M., jednatel společnosti SINAN s.r.o. V důsledku toho se zvýšil počet oprávněných voličů o jednu třetinu. Dále vzal soud za prokázané, a to vyjádřením Magistrátu Města Děčín, odboru stavební úřad, ze dne 5. 11. 2010, resp. 10. 11. 2010, že v objektu č.p. 123 jsou v 1. NP dva pokoje, ve 2. NP osm pokojů a sociální zařízení, v podkroví 3. pokoje, v objektu č.p. 135 jsou ve 2. NP 2 pokoje se sociálním zařízením a u objektu č.p. 79 nelze z dochované dokumentace zjistit bližší účel využití jednotlivých prostorů stavby, tj. zda je určena pro ubytování. Z listin „Informace o budově“ vzal soud za prokázané, že u všech tří výše uvedených objektů je jako způsob využití uvedeno v katastru nemovitostí objekt občanské vybavenosti.

Povahou trvalého pobytu se zabýval rovněž Ústavní soud a ve svém nálezu IV. ÚS 420/2000, publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení, sv. 20, str. 46 dospěl k závěru, že povaha trvalého pobytu jako podmínky volebního práva je povahou evidenční.

Pokračování

15A 116/2010

Krajský soud v této souvislosti poznamenává, že současné znění zákona o evidenci obyvatel umožňuje snadné nabytí občanství obce a tím i výkonu aktivního či pasivního volebního práva do jejího zastupitelstva. V důsledku toho nelze zabránit situaci, kdy v období těsně před volbami do zastupitelstva obce se do ní přihlásí k trvalému pobytu značný počet nových občanů starších 18 let za účelem ovlivnění výsledku voleb ve prospěch určité volební strany nebo některého kandidáta, přičemž toto nebezpečí hrozí především u obcí s nízkým počtem oprávněných voličů.

Soud tedy uzavírá, že podmínka trvalého pobytu pro realizaci volebního práva byla u všech voličů pro volby do zastupitelstva Obce Hřensko splněna a i voliči přihlášení k trvalému pobytu těsně před konáním voleb byli oprávněni své aktivní volební právo realizovat.

Z výše uvedeného dle soudu vyplývá, že přihlášení osob k trvalému pobytu v obci těsně před konáním voleb do zastupitelstva obce, není jednáním, které by představovalo nějaké porušení volebního zákona, a to včetně jeho ustanovení § 28. Z tohoto důvodu soud proto ani nemohl shledat naplnění základního předpokladu pro vyslovení neplatnosti voleb, a to rozpor s volebním zákonem.

Soud závěrem poznamenává, že odpovědnost za přihlášení osoby k trvalému pobytu nese ve smyslu ustanovení § 10 zákona o evidenci ohlašovna, což je ve smyslu ustanovení § 2 písm. d) tohoto zákona obecní úřad. Pokud tedy Obecní úřad Hřensko příslušné osoby k trvalému pobytu v obci Hřensko přihlásil, byly tyto osoby zapsány do stálého seznamu voličů v souladu s ustanovením § 28 volebního zákona a mohly realizovat své aktivní volební právo. Soudní přezkum je koncipován podle jednotlivých fází volebního procesu a na základě jejich souslednosti, a proto se také v této fázi aktivní legitimace odvíjí již od zápisu do voličských seznamů. Jinými slovy řečeno, pokud některý ze subjektů dospěl na základě určitých skutečností či poznatků k závěru, že ve stálém senzamu voličů jsou chyby nebo nedostatky, mohl se domáhat soudní ochrany podle § 88 s.ř.s. Tato tvrzená pochybení nemůže napadat procesními prostředky jako je neplatnost hlasování, voleb nebo volby kandidáta, jelikož tak mohl činit jinými prostředky v rámci řízení ve věcech seznamu voličů.

Pokud situaci, která se v souvislosti s přihlašování osob k trvalému pobytu v obci tzv. na poslední chvíli v souzeném případě nastala, a která se může při volbách do zastupitelstev obcí kdykoliv při stávající právní úpravě v budoucnu opakovat, vyhodnotí veřejné mínění či politická reprezentace jako nežádoucí, je zde na místě úprava ustanovení § 28 odst. 1 volebního zákona například tak, že bude legislativně zakotvena doba, po kterou musí být osoba v obci přihlášen a k trvalému pobytu, aby mohla být do stálého seznamu voličů obecním úřadem zapsána.

S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti nemohl soud dospět k jinému závěru než k tomu, že návrh navrhovatele na neplatnost voleb do zastupitelstva Obce Hřensko konaných ve dnech 15. a 16. října 2010 není důvodný, a proto jej ve výroku ad. I. zamítl.

Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť podle § 93 odst. 4 s.ř.s. v soudnictví ve věcech volebních takové právo účastníkům nepřísluší. Pokračování

15A 116/2010

O návrhu pak v souladu s ustanovením § 90 odst. 3 s.ř.s. rozhodl usnesením ve dvacetidenní lhůtě od jeho doručení bez nařízení jednání, neboť všechny potřebné skutečnosti bylo možné zjistit z listin předložených navrhovateli, vyjádření dalších účastníků řízení a volební dokumentace, takže již nebylo zapotřebí provádět další dokazování výslechy účastníků či svědků. Usnesení pak nabývá právní moci dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s.ř.s.).

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 104 odst. 1 s.ř.s.)

V Ústí nad Labem dne 16. listopadu 2010

JUDr. Dagmar Štullerová v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Iva Tovarová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru