Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

57 Ca 65/2009 - 65Rozsudek KSPL ze dne 29.06.2011

Prejudikatura

7 Aps 3/2008 - 98

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
5 As 99/2011 (zrušeno a vráceno)

přidejte vlastní popisek

57Ca 65/2009-65

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Daňkové a soudců JUDr. Zdeňka Pivoňky a Mgr. Miroslavy Kašpírkové v právní věci žalobců a) Ing. H.K., b) V.K., zastoupených Mgr. Alicí Benešovou, advokátkou, se sídlem Rokycany, Míru 17, proti žalovanému Zeměměřičskému a katastrálnímu inspektorátu v Plzni, se sídlem Plzeň, Radobyčická 12, za účasti osoby zúčastněné na řízení obce Útušice, se sídlem Útušice 59, Štěnovice, zastoupené Mgr. Lukášem Hrabětem, advokátem, se sídlem Plzeň, Brojova 16, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 6. 2009, čj. ZKI-O-8/112/2009

takto :

I. Žaloba žalobkyně a) sezamítá .

II. Žaloba žalobce b) se odmítá .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobci se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Plzni domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22.6.2009, čj. ZKI-O-8/112/2009 (dále jen rozhodnutí žalovaného), kterým bylo rozhodnuto o odvolání žalobkyně a) proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrálního pracoviště Přeštice (dále jen katastrální úřad) ze dne 2.3.2009, čj. OR-22/2008-434 (dále jen rozhodnutí katastrálního úřadu), jímž nebylo vyhověno návrhu žalobců na opravu chybného zápisu záznamem do katastru nemovitostí ve smyslu § 8 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (dále jen katastrální zákon), a navrhovali, aby jim soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

II. Důvody žaloby

2. Žalobci nesouhlasili se skutkovými a právními závěry správních orgánů obou stupňů, které rozhodnutí založily na tom, že byly v řízení o návrhu na zápis záznamem předloženy právně relevantní listiny obsahující požadované náležitosti, které byly dle platné právní úpravy způsobilé k provedení zápisu záznamem. Návrhu žalobců nebylo vyhověno s tím, že nepředložili listiny, ze kterých by bylo možné dovodit, že provedený zápis záznamem je chybným údajem ve smyslu § 8 odst. l a 2 katastrálního zákona.

3. Za chybný označili žalobci k návrhu obcí Útušice a Štěnovice provedený zápis záznamem místní komunikace IV. třídy, chodníku z Útušic do Štěnovic podél komunikace III/18032, nacházející se v k.ú. Útušice na pozemcích p.č. 328/15, p.č. 328/16 a p.č.328/17 a v k.ú. Štěnovice na pozemku p.č. 663/16, včetně změny druhu pozemku a doplnění částí pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem podle příslušných geometrických plánů do katastrální mapy.

4. K návrhu na zápis obce doložily potvrzení odboru výstavby Obecního úřadu Štěnovice ze 6.2.2007 o existenci stavby z 19.3.2007; rozhodnutí tehdejšího odboru dopravy Okresního národního výboru Plzeň-jih z 18.8.1986, čj. dopr/411/86; geometrické plány z 28.12.1999, č.187-57/1999 a z 9.2.2007, č. 853-9/2007, kterými došlo k oddělení části pozemku p.č. 740/1 v podílovém spoluvlastnictví žalobců a ke vzniku nové pozemkové parcely p.č. 663/16 o výměře 660 m, ostatní plocha, ostatní komunikace. Návrh obce odůvodnily tím, že chodník podél komunikace III/18032 (jehož část byla zapsána na nově oddělenou část pozemku p.č. 740/1, tj. nově vzniklý pozemek p.č. 663/16 ve vlastnictví žalobců) je místní komunikací IV. třídy.

5. S odkazem na § 7 odst. l a § 8 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem (dále jen zákon o zápisech) žalobci namítali, že vlastnické právo ke stavbě komunikace nevzniklo ze zákona, rozhodnutím správního orgánu, příklepem licitátora ve veřejné dražbě, vydržením, přírůstkem ani zpracováním, proto listiny předložené obcemi, které nemají v dané věci povahu správního orgánu, nemohly prokázat oprávněnost provedení zápisu záznamem. K tomu žalobci argumentovali námitkami v šesti bodech.

6. Ad 1) uvedli, že oddělovací geometrický plán z 24.1.2007, č. 853-9/2007, kterým došlo k rozdělení pozemku žalobců p.č. 740/1 vedeného ve zjednodušené evidenci (původ přídělový plán), byl proveden bez jejich vědomí a souhlasu. Tím došlo k porušení § 82 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – (dále jen stavební zákon).

7. Ad 2) uvedli, že geometrickým plánem a zápisem záznamem došlo ke změně kultury odděleného pozemku p.č. 663/16 z pozemku vedeného ve zjednodušené evidenci jako orná půda na pozemek se způsobem využití ostatní plocha. Nedošlo však k rozhodnutí o vynětí pozemku p.č. 663/16 ze zemědělského půdního fondu. Dle tehdy platné právní úpravy, tj. zákona č. 50/1976 Sb. a vyhlášky č. 132/1998 Sb., byl nezbytný souhlas orgánu zemědělského půdního fondu k trvalému odnětí ze zemědělského půdního fondu. Podle § 9 a § 10 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu bylo v případě změny druhu pozemku z orné půdy na ostatní plochu nezbytné vydání souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Dle potvrzení odboru výstavby Obce Štěnovice z 23.1.2008 je pozemek p.č. 663/16 podle dosud platného územního plánu obce i nadále veden jako orná půda.

8. Ad 3) namítali, že obce doložily stavební povolení z 18.8.1986, čj. 411/86 s doložkou právní moci vyznačenou 19.3.2007, které se však netýká pozemku žalobců p.č. 740/1, neboť stavebním povolením byla povolena stavba chodníku z Útušic do Štěnovic na pozemku p.č. 1101 a p.č. 375, které nikdy nebyly ve vlastnictví žalobců ani jejich právních předchůdců. V minulosti nebylo vydáno stavební povolení, které by se týkalo pozemku žalobců p.č. 740/1 a to ani v části nově vzniklé rozdělením tohoto pozemku a vytvořením nového pozemku p.č. 663/16. Pokud katastrální úřad zápis záznamem k pozemku p.č. 740/1 povolil na základě této listiny vztahující se k pozemkům p.č.1101 a p.č. 375, jedná se o zjevnou chybu. V souvislosti s tím je nesprávný i geometrický plán z 9.2.2007, č. 853-9/2007, který nebyl stavební úřad Obce Štěnovice oprávněn jako věcně správný potvrdit. Odborem výstavby Obce Štěnovice bylo žalobkyni přípisem z 27.2.2008, čj. výst: 64/08, k dotazu z 12.2.2008 sděleno, že je předpoklad, že stavební povolení z 18.8.1986, čj. dopr/411/86, nabylo právní moci 17 dní po jeho vydání a v originále s doložkou právní moci není k dispozici. Dle žalobců uvedené vzbuzuje pochybnosti o věrohodnosti listin připojených k návrhu na zápis záznamem.

9. Ad 4) žalobci namítali, že potvrzením z 19.3.2007 stavební úřad potvrzuje existenci stavby chodníku na pozemku p.č. 663/16 s tím, že chodník byl zbudován na základě stavebního povolení z 18.8.1986, čj. dopr/411/86 a kolaudační rozhodnutí se nedochovalo. Dle žalobců se stavební povolení netýkalo pozemku p.č.740/1 (jeho oddělené části p.č. 663/16). Chodník měl být vystavěn v roce 1986, tj. za účinnosti zákona č.50/1976 Sb., dle kterého nebylo možné vycházet pouze z potvrzení o existenci stavby, ale bylo nutné doložit kolaudační rozhodnutí, které nebylo doloženo ani nebylo tvrzeno, že by se nedochovalo. Dle žalobců kolaudační rozhodnutí neexistuje a stavba nebyla zkolaudována. Ke kolaudačnímu řízení by byl zhotoven i geometrický plán, který by obsahoval zaměření kolaudované stavby. Ve stavebním povolení z roku 1986 je stanoveno, že po dokončení stavby požádá investor stavby o kolaudaci podle zákona č.50/1976 a vyhlášky č. 83/1976 Sb. a před započetím stavby bude vyřešena majetkoprávní podstata staveniště.

10. Ad 5) žalobci nesouhlasili s tvrzením obcí v návrhu, že chodník podél komunikace III/18032 je dle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen zákon o pozemních komunikacích) zařazen v jejich evidenci jako místní komunikace IV. třídy. Z přehledu místních komunikací (pasportu) je zřejmé, že chodník není zařazen do evidence místních komunikací. Rozhodnutí tehdejšího odboru dopravy Okresního národního výboru Plzeň-jih z 18.8.1986 nemá v dané věci právní význam a povahu správního povolení. Dle § 40 odst. 5 zákona o pozemních komunikacích rozhodují obce při výkonu státní správy z pozice silničního správního orgánu o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie. Zařazení pozemní komunikace podléhá správnímu řízení vedenému podle § 3 zákona o pozemních komunikacích, podle něhož se místní komunikace zařadí do této kategorie na základě správního rozhodnutí, nikoliv tedy například pouhým vepsáním do pasportu místních komunikací. Chodník, který je dle tvrzení obou obcí zařazen do místních komunikací IV. třídy, však nebyl zapsán do pasportu místních komunikací a nebylo ani vedeno správní řízení o jeho zařazení do kategorie místní komunikace.

11. Ad 6) žalobci namítali, že v řízení o zápisu záznamem došlo k porušení oznamovací povinnosti, když žalobci jako vlastníci dotčeného pozemku nebyli katastrálním úřadem vyrozuměni o provedených změnách v řízení Z-920/2007-434. Žalobci nesouhlasili s argumentací katastrálního úřadu, že tato oznamovací povinnost nevyplývá ze žádného právního předpisu. Oznamovací povinnost správního orgánu vyplývá z čl. 28 odst. 4 Jednacího řádu katastrálního úřadu, čj. ČÚZK 3007/2006-22.

12. Dále žalobci namítali, že žalovaný s odkazem na § 8 odst. 2 katastrálního zákona řešil otázku chybného zápisu a přesto, že bylo prokázáno, že zápis záznamem neodpovídá předloženým listinám, potvrdil rozhodnutí katastrálního úřadu. Žalovaný správně poukazuje na judikaturu a v dané věci se jí neřídil. Podstatou řízení o opravě chyby je zajištění souladu zápisů v katastru nemovitostí s právně relevantními listinami, viz usnesení Ústavního soudu ze dne 29.1.2004, sp.zn. II. ÚS 45/03, podle něhož je stav katastru nemovitostí odrazem práv a závazků vážících se ke konkrétní nemovitosti a vyplývajících z listin, které splňují zákonem uvedené náležitosti. Potvrzení o existenci stavby vydané stavebním úřadem 6.2.2007 a souhlas s navrženým dělením pozemků vydaný stavebním úřadem 19.3.2007 nejsou správními rozhodnutími. Oba tyto úkony lze považovat pouze za vyjádření, osvědčení nebo sdělení podle § 154 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen správní řád). Takové úkony mají pouze deklaratorní účinky, tzn. nevyvolávají hmotněprávní následky.

III. Vyjádření žalovaného

13. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedl, že předložené listiny byly právně relevantní, obsahující požadované náležitosti a dle platné právní úpravy způsobilé k provedení zápisu. Katastrální úřad neprováděl zápis vlastnického práva ke stavbě komunikace (chodníku z Útušic do Štěnovic), jak by se mohlo podle argumentace žalobců jevit, nýbrž zápis změny druhu pozemku podle skutečného stavu v terénu, existujícího již několik let a zaměřeného dvěma geometrickými plány, které obce k ohlášení přiložily. Námitka týkající se „zápisu stavby chodníku“ se tak jeví jako irelevantní, stejně jako námitka týkající se nutnosti vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu, neboť v případě pozemků, které se podle § 29 odst. 3 katastrálního zákona evidují ve zjednodušené evidenci (zemědělské a lesní pozemky, jejichž hranice v terénu neexistují a jsou sloučeny do větších půdních celků) se kultura neeviduje. V době, kdy došlo k vydání stavebního povolení, nebyly ve zjednodušené evidenci evidovány právní vztahy k pozemkům (v současné době evidovaným vk atastru nemovitostí) a tyto pozemky ani nebyly zobrazovány na mapě evidence nemovitostí. Již vr ozhodnutí žalovaný uvedl, že pozemky, na které stavební povolení z roku 1986 umisťovalo stavbu „chodníku“, byly v tehdejší evidenci nemovitostí pouze pozemky evidenční, které nevyjadřovaly vlastnické vztahy. Hranice mezi nimi odpovídaly pouze hranicím užívání a není vyloučeno, že se mohly i částečně překrývat s hranicemi vlastnickými, jak je zřejmé i z mapové dokumentace, která je součástí předloženého spisu. Původně dotčené zemědělské pozemky, jak vyplývá z dodatečného sdělení katastrálního úřadu ze 4.6.2009, byly dle hospodářské smlouvy z roku 1977 v trvalém užívání JZD „Obránců míru“ v Útušicích, které mělo v době výstavby chodníku oprávnění s nimi nakládat, a posléze je získala (konkrétné část pozemku ve zjednodušené evidenci p.č. 740/1 v k.ú. Štěnovice) vr estituci oprávněná osoba.. Tvrzení žalobců, že nebyli seznámeni s existencí chodníku a souvisejícími změnami druhu pozemků (z druhu orná půda na druh ostatní plocha - způsob využití ostatní komunikace) je účelové, alespoň v případě žalobkyně a), která byla se změnami v k.ú. Utušice seznámena již v minulosti, kdy vykonávala funkci starostky obce a 10.1.2000 uzavřela za obec na straně kupující kupní smlouvu (vklad práva povolen s právními účinky ke 3.2.2000), jejíž nedílnou součástí byl geometrický plán z 24.11.1999, č. 187-57/1999, podle něhož vznikl v k.ú. Utušice i nový pozemek p.č. 328/15 o výměře 412 m (ostatní plocha - chodník), který právě za tímto účelem obec vykoupila. Žalovaný odmítl také námitku o porušení oznamovací povinnosti podle čl. 28 odst. 4 Jednacího řádu katastrálního úřadu s tím, že podle tohoto ustanovení vyrozumí katastrální úřad o provedeném zápisu osoby, jejichž právo podle provedeného zápisu vzniklo nebo se rozšířilo, resp. zaniklo nebo se omezilo. Zápis změny druhu pozemku nelze považovat za změnu právních vztahů, protože právo osoby zapsané jako vlastník pozemku v katastru nemovitostí dotčeno není, nelze vyžadovat splnění oznamovací povinnosti.

IV. Posouzení věci Krajským soudem v Plzni

14. Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.).

1. Odmítnutí žaloby vůči žalobci b)

15. Ohledně žalobce b) soud zjišťoval, jsou-li splněny podmínky řízení, neboť podle § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve spojení s § 64 s.ř.s. kdykoliv za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Mezi základní podmínky řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu patří podmínka uvedená v § 5 s.ř.s., nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.

16. Rozhodnutí katastrálního úřadu bylo v daném případě vydáno k návrhu obou žalobců na opravu chyb v katastru nemovitostí. Zvláštním zákonem je katastrální zákon, který v § 8 odst. 5 stanoví: Sdělí-li do 30 dnů od doručení oznámení vlastník nebo jiný oprávněný katastrálnímu úřadu, že s provedenou opravou nebo s tím, že se nejedná o chybu, nesouhlasí, vydá katastrální úřad rozhodnutí ve věci. Proti rozhodnutí je možno podat odvolání k zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu, v jehož obvodu je dotčená nemovitost. Podle § 27a katastrálního zákona není-li v zákoně stanoveno jinak, platí pro rozhodování podle tohoto zákona správní řád. Podle § 83 odst. 1 správního řádu odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. O tom byli oba žalobci v rozhodnutí katastrálního úřadu poučeni. Proti prvoinstančnímu správnímu rozhodnutí podala odvolání jen žalobkyně a), žalobce b) odvolání nepodal.

17. Podle § 68 písm. a) s.ř.s. je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.

18. Podle § 68 písm. a) s.ř.s. je žaloba nepřípustná vždy, kdy žalobce žalobou napadá rozhodnutí, proti němuž bylo možné podat v řízení před správním orgánem řádný opravný prostředek. Při tom není rozhodné, zda proti žalobou napadenému rozhodnutí byl řádný opravný prostředek podán či nikoliv, ale je podstatné, že je žalobou napadáno rozhodnutí, proti němuž je možné podat v řízení před správním orgánem řádný opravný prostředek. Žalobce žalobou napadá rozhodnutí, proti němuž zákon připouští podat řádný opravný prostředek (odvolání) a žalobce b) jej nepodal. Žaloba proti takovému rozhodnutí je podle § 68 písm. a) s.ř.s. nepřípustná. Soud proto žalobu žalobce b) podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. odmítl, neboť návrh (žaloba) je podle tohoto zákona nepřípustný.

2. Věcné projednání žaloby žalobkyně a)

19. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud vycházel podle § 75 odst. 1 s.ř.s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, podle § 75 odst. 2 s.ř.s. přezkoumal napadený výrok rozhodnutí v mezích žalobou včas uplatněných žalobních bodů, neshledal při tom vady podle § 76 odst. 2 s.ř.s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

2.1. Závěrečné návrhy při jednání soudu

20. O žalobě žalobkyně a) soud rozhodl po provedeném jednání, při němž žalobkyně a) i žalovaný setrvali na svých stanoviscích.

21. Zástupkyně žalobců uvedla, že žalobci uplatnili 6 základních žalobních námitek, které prokazují nezákonnost uvedeného záznamu a prokazují, že mělo být návrhu na opravu chybného údaje v katastru nemovitostí vyhověno.

22. Žalovaný uvedl, že oba správní orgány posuzovaly legálnost zápisu záznamem a dospěly k závěru, že se žalobcům nepodařilo prokázat, že by zápis záznamem změny pozemku byl chybný. Zápis záznamem byl proveden na základě listin, které platná právní úprava požaduje. Katastrální úřad není oprávněn při zápisu záznamem zkoumat jiné skutečnosti než to, zda předložené listiny neobsahují chyby v psaní či počtech nebo jiné zřejmé nesprávnosti. Pokud by takové chyby v listinách byly, je oprávněn pouze zápis neprovést a listiny vrátit ohlašovateli. K tomu v daném případě nedošlo, proto mohl rozhodovat jen o tom, zda zápis provede či nikoliv. Záznamové řízení není řízením ve smyslu správního řádu a proti provedenému zápisu není možno podat řádný ani mimořádný opravný prostředek. Kdo s takovým zápisem nesouhlasí může podat návrh na opravu chyby podle § 8 katastrálního zákona, musí však prokázat, že jsou zapsané skutečnosti chybné, a svoje tvrzení doložit právně relevantními listinami. V daném případě takové listiny předloženy nebyly.

2.2. Shrnutí skutkového stavu

23. Obce Štěnovice a Útušice podaly ke katastrálnímu úřadu 20.3.2007 návrh na zápis záznamem změny druhu pozemku. Na listu vlastnictví (dále jen LV) č. 1115 byl tak proveden záznam pozemkové parcely č. 663/16 o výměře 660 m (ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace) vzniklé oddělením z parcely v podílovém spoluvlastnictví žalobců vedené ve zjednodušené evidenci, původ Grafický podíl, č. 740/1 o výměře 14 ha 1317 m (orná půda) v k.ú. Štěnovice. Dle navrhovatelů se jednalo o místní komunikaci IV. třídy, chodník z Útušic do Štěnovic podél komunikace III/18032 na pozemcích v k.ú. Útušice a Štěnovice.

24. Žalobci podali 17.3.2008 ke katastrálnímu úřadu návrh na opravu chyby v katastrálním operátu (čj. Z-920/2007-434), neboť nesouhlasili se zápisem záznamem na LV č. 1115. Uvedli: že stavba chodníku nebyla nikdy zkolaudována; jako vlastníci pozemku nebyli vyrozuměni o změnách provedených na LV č. 1115; neměli možnost vyjádřit se k rozdělení pozemku a změně kultury pozemku v jejich vlastnictví; ke změně kultury na ostatní plochu je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu; navrhovatelé neprokázali oprávnění podat návrh na zápis záznamem, proto jim nemělo být vyhověno.

25. Katastrální úřad po té, co žalobcům oznámil 15.4.2008 neprovedení opravy, se kterým žalobci nesouhlasili, zahájil 9.6.2008 řízení o opravě chyby v katastru nemovitostí a rozhodnutím z 30.7.2008, čj. OR-22/2008-434, návrhu nevyhověl. Toto rozhodnutí žalovaný k odvolání žalobkyně a) z 21.8.2008 rozhodnutím z 31.10.2008, čj. ZKI-O-32/323/2008, zrušil s tím, že účastníkům nebyla dána možnost se vyjádřit k podkladům před vydáním rozhodnutí a účastníky řízení musí být i obce Štěnovice a Útušice.

26. Katastrální úřad následně po provedeném řízení vydal 2.3.2009 pod čj. OR-22/2008-434 rozhodnutí podle § 8 odst. 5 katastrálního zákona: Návrhu na opravu chybného údaje v katastru nemovitostí se nevyhovuje. V katastrálním operátu zůstane nadále zapsána na listu vlastnictví č. 1115 pro k.ú. Štěnovice pozemková parcela č. 663/16 s druhem pozemku ostatní plocha.

27. Katastrální úřad rozhodnutí zdůvodnil tím, že zápis záznamem nevznikl ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona omylem a žalobci nepředložili žádné nové skutečnosti. Uvedl, že pro zápis bylo postačující potvrzení o existenci stavby vydané oprávněným stavebním úřadem a zaměření na základě geometrického plánu. Stavba chodníku se nachází i na parcele vedené ve zjednodušené evidenci č. 740/1 a byla zaměřena již v roce 1999, tedy dříve, než ji žalobci nabyli do vlastnictví (směnnou smlouvou s právními účinky vkladu k 17.9.2003), přičemž se měli s jejím skutečným stavem při převzetí seznámit. Pro zápis změny druhu pozemku je dostačující geometrický plán a prohlášení stavebního úřadu, že se kolaudační rozhodnutí nedochovalo. U parcel vedených ve zjednodušené evidenci se druh pozemku neeviduje, proto nejde u parcely ve zjednodušené evidenci č. 740/1 zapsat druh pozemku orná půda. Z žádného právního předpisu nevyplývá povinnost, že by vlastníci dotčených pozemků měli být vyrozuměni o změnách provedených v daném řízení. Katastrální úřad postupuje v řízení o záznamech na základě evidenčního principu, proto mu nepřísluší, až na chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti ve smyslu § 8 katastrálního zákona, posuzovat platnost rozhodnutí vydaných orgány státní správy. Rozpory mezi stavebním povolením a provedenou stavbou, napadení potvrzení o existenci stavby, určení vlastnictví pozemků atd. je věcí soudního řízení.

28. K odvolání žalobkyně a) z 16.3.2009 žalovaný podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a vydal 22.6.2009 pod čj. ZKI-O-8/112/2009 touto žalobou napadené rozhodnutí, kterým změnil výrok rozhodnutí katastrálního úřadu tak, že za stávající text doplnil: způsob využití – ostatní komunikace.

29. V odůvodnění rozhodnutí žalovaný uvedl, že oprava chyby podle § 8 katastrálního zákona je institutem sloužícím k opravě chybných údajů v katastrálních operátech, které vznikly buď zřejmým omylem při vedení a obnově katastru [§ 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona] nebo nepřesnostmi při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v mapách a při výpočtu parcel, pokud tyto chyby překračují mezní odchylky stanovené v prováděcí vyhlášce [§ 8 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona]. Jedná se o chyby mající základ v pochybení osoby, která úkony provádí. Podle § 8 odst. 2 katastrálního zákona se dále jedná o chyby vzniklé na základě zápisu chybných údajů do katastru z listin, které jinak splňují podmínky, aby podle nich byl zápis proveden. Takovou chybu lze opravit na základě opravy listiny provedené kompetentním orgánem v řízení, kde je řešena pouze otázka, zda je zápis chybný, tj. zda neodpovídá listině, na jejímž základě byl proveden. Je-li zápis chybný, provede katastrální úřad opravu chyby, v opačném případě rozhodne, že údaje zapsané v katastru chybné nejsou a návrhu nevyhoví. Podstatou řízení o opravě chyby je tedy zajištění souladu zápisů v katastru s právně relevantními listinami, bez nichž nemohou být právní vztahy podle § 5 odst. 7 katastrálního zákona dotčeny opravou chyby. Takovéto chápání institutu opravy chyby vychází z usnesení Ústavního soudu ze dne 29.1.2004, sp.zn. II. ÚS 45/03, podle něhož je stav katastru nemovitostí odrazem práv a závazků vážících se ke konkrétní nemovitosti a vyplývajících z listin, které splňují zákonem uvedené náležitosti.

30. Dále žalovaný uvedl, že na základě směnné smlouvy uzavřené 12.9.2003 mezi Statutárním městem Plzeň a oběma žalobci (vklad práva proveden s právními účinky k 17.9.2003) žalobci získali do spoluvlastnictví pozemky vedené ve zjednodušené evidenci, původ Pozemkový katastr p.č. 740/2 o výměře 1493 m, p.č. 740/11 o výměře 3354 m a původ Přídělový plán nebo jiný podklad p.č. 740/1 o výměře 142472 m, p.č. 740/4 o výměře 119154 m a p.č. 740/40 o výměře 51153 m - vše v k.ú. Štěnovice. Dle článku VI. směnné smlouvy byly smluvní strany seznámeny se stavem směňovaných nemovitostí.

31. Dále uvedl, že obce Útušice a Štěnovice požádaly 20.3.2007 o zápis místní komunikace (chodníku z Útušic do Štěnovic) a předložily: stavební povolení vydané Okresním národním výborem Plzeň-jih 18.8.1986 pod čj. 411/86; potvrzení odboru výstavby Obecního úřadu Štěnovice z 6.2.2007 o existenci stavby, kde je uvedeno, že za účelem zápisu do listu vlastnictví stavební úřad potvrzuje existenci chodníku pro pěší z Útušic do Štěnovic podél silnice III/18032, stojícího na pozemcích p.č. 375, 328/15, 328/16, 358/17 v k.ú. Útušice a p.č. 1101/1, 663/16 v k.ú. Štěnovice (dle geometrických plánů č. 187-57/1999 a č. 853-9/2007) postaveného v roce 1986 na základě stavebního povolení vydaného ONV Plzeň-jih dne 18.8.1986 pod čj. dopr/411/86 s tím, že kolaudační rozhodnutí se nedochovalo. Dále předložily geometrické plány z 28.12.1999, č. 187-57/1999 týkající se pozemků v k.ú. Útušice a z 9.2.2007, č. 853-9/2007, kterým byl v k.ú. Štěnovice z pozemku ve zjednodušené evidenci p.č. 740/1 oddělen pozemek katastru nemovitostí p.č. 663/16 o výměře 660 m, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace.

32. Na základě uvedených podkladů došlo dle žalovaného ke změně druhu pozemků na ostatní plochu a ke změně způsobu využití pozemků na ostatní komunikaci, a to v k.ú Útušice u p.č. 328/15 (LV č. 10001 - vlastník obec Útušice), p.č. 328/16 (LV č. 22 - spoluvlastníci Ing. M.H., a SJM V.L. a A. L.) a p.č. 328/17 (LV č. 10001 - vlastník obec Útušice), v k.ú. Štěnovice u pozemku p.č. 663/16 o výměře 660 m (LV č. 1115 - podílové spoluvlastnictví žalobců). Ze stavebního povolení žalovaný dovodil, že stavba byla v roce 1986 povolena na pozemku p.č. 1101/1 pro k.ú. Štěnovice [dříve pozemek p.č. 1101, jak vyplývá z částečného ručně vedeného LV č. 2 vlastník Čs. stát - národní výbor Plzeň-jih, který jako přílohu k odvolání z 21.8.2008 předložila žalobkyně a)] a pozemku p.č. 375 pro k.ú. Útušice.

33. Žalovaný posoudil i listiny předložené žalobkyní a). K potvrzení odboru výstavby Obecního úřadu Štěnovice z 23.1.2008 uvedl, že z něj vyplývá, že pozemek p.č. 663/1 (740/1 dle pozemkového katastru) v k.ú. Štěnovice je dle dosud platného územního plánu obce veden jako orná půda. Ze sdělení Obecního úřadu Štěnovice ze 17.7.2003 vyplývá, že pozemky p.č. 740/2, 740/11, 740/1, 740/4 a 740/40 jsou územním plánem určeny jako zemědělské - orná půda. Ze stanoviska Jednotného zemědělského družstva Obránců míru v Útušicích z 5.8.1986 adresovaného Místnímu národnímu výboru Útušice vyplývá, že chodník pro pěší mezi Štěnovicemi a Útušicemi je veden tak, že nepředstavuje žádný zábor zemědělské půdy - je prakticky součástí silničního tělesa.

34. Dle žalovaného provedl katastrální úřad předmětný zápis záznamem podle § 7 a § 8 zákona o zápisech. V řízení byly předloženy právně relevantní listiny, které obsahovaly požadované náležitosti a byly dle platné právní úpravy způsobilé k provedení zápisu záznamem. Žalovaný se ztotožnil se závěrem katastrálního úřadu, že v řízení o opravě chyby nepředložili navrhovatelé takové listiny, z nichž by bylo možno dovodit, že provedený zápis záznamem, resp. provedená změna v údajích týkajících se druhu a způsobu využití pozemku p.č. 663/16, je chybným údajem ve smyslu § 8 odst. 1 a 2 katastrálního zákona.

35. Pokud žalobkyně a) zpochybňovala provedený zápis, včetně změny druhu a způsobu využití předmětných pozemků, došel žalovaný k závěru, že byla s uvedenými změnami v k.ú. Útušice seznámena již v minulosti, neboť 10.1.2000 jako starostka obce Útušice uzavřela za tuto obec jako stranu kupující kupní smlouvu (vklad práva povolen s právními účinky k 3.2.2000), jejíž součástí byl geometrický plán z 24.11.1999, č. 187-57/1999 z 24.11.1999, podle něhož vznikl v k.ú. Útušice mimo jiné nový pozemek p.č. 328/15 o výměře 412 m (ostatní plocha - chodník), který právě za tímto účelem obec vykoupila.

36. Žalovaný se ztotožnil se závěry katastrálního úřadu a upřesnil výrok rozhodnutí, aniž by změnil jeho věcný obsah, a rozšířil odůvodnění rozhodnutí katastrálního úřadu s ohledem na skutečnost, že nedostatky předchozího žalovaným zrušeného rozhodnutí byly pouze procesního charakteru. Uvedl, že od vydání stavebního povolení došlo v důsledku celospolečenských změn k zásadním změnám i ve vlastnictví dotčených pozemků. V roce 1986, kdy byl chodník zajišťující bezpečnost pěších osob (jak vyplývá z předložených listin) vybudován, byly dotčené pozemky ve vlastnictví státu. V současné době vlastnická práva k nezanedbatelné části těchto pozemků přešla do rukou soukromých vlastníků, proto je situace podstatně složitější. Na všechny úkony a posuzované listiny je tak nutno nahlížet podle doby jejich vzniku a s ohledem na tehdy platné právní předpisy, byť současná právní úprava doznala podstatných změn. Za skutečnost podstatnou a rozhodující považoval žalovaný, že pozemky, na které stavební povolení umisťovalo stavbu „chodníku“, byly v tehdejší evidenci nemovitostí, kde nebyly vyjádřeny vlastnické vztahy a hranice mezi pozemky odpovídaly pouze hranicím užívání a není vyloučeno, že se mohly částečně překrývat s hranicemi vlastnickými. Původně dotčené zemědělské pozemky, jak vyplývá z dodatečného sdělení katastrálního úřadu ze 4.6.2009, byly dle hospodářské smlouvy z roku 1977 v trvalém užívání JZD „Obránců míru“ v Útušicích, které mělo v době výstavby chodníku oprávnění s nimi nakládat (vyjma změny vlastnictví), a posléze je získal (konkrétně část pozemku ve zjednodušené evidenci p.č. 740/1 v k.ú. Štěnovice) v restitučním řízení pan Jaroslav Vykoukal. „Chodník“ tedy bez pochyby již od minulého století existoval a jeho zápis, o který dotčené obce požádaly dodatečně v roce 2007, byl jen logickým završením jeho výstavby ve změněných vlastnických podmínkách.

37. Žalovaný proto dospěl k závěru, že nebyly žalobkyní a) předloženy ani v katastrálním operátu katastrálního úřadu zjištěny důkazy, které by prokázaly důvodnost námitek, na jejichž základě by bylo možno konstatovat, že současný zápis provedený na LV č. 1115 pro k.ú. Štěnovice ohledně pozemku p.č. 663/16 je chybný. Naplněn byl § 3 správního řádu, podle něhož postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonů s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu. Žalovaný nezjistil skutečnosti či závady, které by prokazovaly, že o zjištěném stavu existují pochybnosti zapříčiňující nesoulad rozhodnutí katastrálního úřadu s právními předpisy a jeho věcnou správností. Proto provedl změnu výroku jen po formální stránce, aniž by tím změnil jeho věcný obsah.

2.3. Závěr krajského soudu

38. Zápis záznamem byl katastrálním úřadem proveden podle § 7 a § 8 zákona o zápisech. Při zápisu záznamem reaguje katastrální úřad na právní skutečnosti nezávislé na jeho činnosti, proto nejsou se zápisem práv záznamem spojovány konstitutivní účinky, tj. zápisem práva záznamem toto právo nevzniká, jak je tomu u zápisu práv vkladem, ale je zapisováno právo, které vzniklo (změnilo se nebo zaniklo) ze zákona, rozhodnutím státního orgánu, příklepem licitátora ve veřejné dražbě, vydržením nebo zhotovením věci apod. Předpokladem pro zápis takovýchto práv jsou listiny vyhotovené státními orgány nebo jiné listiny osvědčující nesporným způsobem právní vztahy k nemovitostem. Zápis práv záznamem do katastru nemovitostí nemá povahu správního řízení, s touto činností nejsou spojeny žádné rozhodovací pravomoci, proto katastrální úřad nevydává rozhodnutí. Katastrální úřad je oprávněn pouze zjišťovat, zda je předložená listina bez chyb v psaní nebo počtech a bez jiných zřejmých nesprávností. Nemá sice podle § 8 zákona o zápisech možnost zkoumat předloženou listinu z hmotně právních hledisek, ale podle § 5 odst. 4 katastrálního zákona, je-li k provedení zápisu záznamem předložena listina charakteru jednostranného prohlášení právní skutečnosti (např. prohlášení o vydržení) nebo jednostranného právního úkonu (např. prohlášení o odstoupení od smlouvy), spočívá nespornost takové listiny v důkazu, že zákonné podmínky pro vznik nebo zánik právního vztahu, který má být předmětem zápisu, skutečně byly splněny. Kromě uvedených případů nemá katastrální úřad zákonnou možnost odmítnout předloženou listinu, i když se domnívá, že obsahuje nesprávné údaje, které však nemají povahu chyby v psaní a počtech. Jestliže je listina předložená k zápisu záznamem způsobilá k vykonání záznamu, provede katastrální úřad zápis do katastru. Pokud způsobilou k vykonání záznamu není, vrátí listinu tomu, kdo ji předložil. Vrácení listiny je neformální, není rozhodnutím ve správním řízení, proto se proti němu nelze odvolat ani použít opravný prostředek (viz www.vugtk.cz/odis/sborniky/cd/cd_zak/kliment98/kap8.htm). V daném případě bylo návrhu na zápis záznamem do katastru nemovitostí vyhověno a zápis byl katastrálním úřadem proveden.

39. Žalobci nesouhlasili s tímto zápisem záznamem a brojili proti němu cestou návrhu na opravu chyby v katastrálním operátu. Katastrální úřad a v odvolacím řízení žalovaný proto návrh správně posuzovali podle § 8 odst. 1 katastrálního zákona, podle něhož na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím předpisem. A podle § 8 odst. 2 katastrálního zákona, kde je uvedeno, že katastrální úřad opraví chybné údaje katastru, které vznikly nesprávnostmi v listinách, podle nichž byly zapsány, na základě opravy listiny provedené tím, kdo listinu vyhotovil nebo kdo je oprávněn opravu listiny provést. Z uvedených ustanovení vyčlenili § 8 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona, jehož aplikace nepřipadala v úvahu.

40. V návrhu na opravu chyby v katastru a později v odvolání nebylo namítáno ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, že by byla navrhována oprava chybného údaje v katastru, který vznikl zřejmým omylem při vedení či obnově katastru ani ve smyslu § 8 odst. 2 katastrálního zákona, že by se mělo jednat o opravu chybného údaje katastru, který vznikl nesprávnostmi v listinách, podle nichž byl zápis záznamem učiněn. V návrhu a v odvolání podaném žalobkyní a) bylo namítáno, že listiny předložené navrhovateli katastrálnímu úřadu k provedení zápisu záznamem nebyly listinami, na jejichž základě by bylo možné zápis záznamem provést. V návrhu na opravu chyby v katastru nemovitostí tak bylo zpochybňováno samotné provedení zápisu záznamem.

41. Katastrální úřad i žalovaný dospěli shodně k závěru, že není důvod pro opravu předmětného zápisu záznamem podle § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, neboť nevznikl zřejmým omylem při vedení či obnově katastru, ani podle § 8 odst. 2 katastrálního zákona, neboť se nejednalo o chybné údaje katastru, které by vznikly nesprávnostmi v listinách, podle nichž byly zapsány (katastrální úřad viz odst. 27, žalovaný viz odst. 29-37). Dle názoru soudu je tento závěr žalovaného a katastrálního úřadu správný a oba správní orgány nemohly v řízení o opravě chyby v katastru nemovitostí dojít k jinému závěru za situace, kdy byla navrhována oprava zápisu záznamem a námitky směřovaly vůči zákonnosti zápisu záznamem, resp. vůči obsahu listin, na jejichž základě byl proveden.

42. Pokud se žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí kromě nesplnění podmínek pro provedení opravy zápisu záznamem podle § 8 katastrálního zákona zabýval také na str. 6-7 svého rozhodnutí obsahem předložených listin a zdůvodňoval zákonnost zápisu záznamem na jejich podkladě provedeným a při jednání soudu uvedl, že posuzoval legálnost zápisu záznamem, soud konstatuje, že v řízení o opravě chyb v katastrálním operátu nebyl žalovaný oprávněn posuzovat zákonnost provedeného zápisu záznamem, ale v souladu s podaným návrhem bylo jeho povinností toliko posoudit, zda nejsou dány podmínky pro opravu zápisu záznamem podle § 8 odst. 1 písm. a) a § 8 odst. 2 katastrálního zákona. I když žalovanému posouzení zákonnosti zápisu záznamem v tomto řízení nepříslušelo, bylo by jeho rozhodnutí stejné, i kdyby jej odůvodnil jen nesplněním podmínek § 8 katastrálního zákona. Nebyl proto důvod zrušit rozhodnutí žalovaného z důvodu, že se zabýval i zákonností předmětného zápisu záznamem, ač mu to v daném řízení nepříslušelo. Bylo by nepřípustným formalismem, pokud by soud zrušil rozhodnutí žalovaného jen proto, že sice byl důvod pro zamítnutí odvolání žalobkyně a) a potvrzení rozhodnutí katastrálního úřadu, ale důvodem mělo být jen nesplnění podmínek stanovených v § 8 katastrálního zákona.

43. Cílem žalobkyně a) bylo odstranit dle jejího názoru v rozporu se zákonem provedený zápis záznamem. Postup podle § 8 katastrálního zákona, tedy cestou řízení o opravě chyb v katastrálním operátu, však neměl naději na úspěch. Uvedený závěr zdejšího soudu je podporován judikaturou Nejvyššího správního soudu, který v usnesení rozšířeného senátu ze dne 16.11.2010, čj. 7Aps 3/2008-98, dostupném na www.nssoud.cz, konstatoval, že výsledek postupu podle § 7 a 8 zákona o zápisech nepochybně zasahuje do subjektivního veřejného práva jednotlivce na to, aby údaje o jeho nemovitostech byly evidovány v katastru nemovitostí předepsaným způsobem (včetně „negativního“ aspektu tohoto práva, tj. aby nebyly evidovány v případě, že k tomu není zákonný důvod), tzn. že provedení či neprovedení záznamu má pro toho, jehož vlastnického práva se týká, případně pro jiné osoby, zásadní právní význam, proto ochrana musí existovat a má ji poskytovat správní soudnictví. Dle citovaného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu: Soudní ochrany proti provedení či neprovedení záznamu do katastru nemovitostí podle § 7 a § 8 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, se lze ve správním soudnictví domáhat v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle § 82 a násl. s.ř.s. ... Na provedení zápisu záznamem do katastru nemovitostí, ač k němu nejsou splněny zákonné podmínky, bude třeba nahlížet jako na nezákonný zásah, proti kterému se lze bránit zásahovou žalobou ve správním soudnictví.…Nejsou-li zákonné podmínky pro provedení záznamu dány, soud žalovanému zakáže provedení záznamu opřené o důvod, který v rámci předmětu řízení shledal nezákonným, a pokud již záznam byl proveden, přikáže mu, aby jej odstranil.

44. Soud dospěl shodně jako katastrální úřad a žalovaný k závěru, že se v případě návrhu na opravu předmětného zápisu záznamem nejedná ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona o chybný údaj v katastrálním operátu, který by vznikl zřejmým omylem při vedení katastru, ani ve smyslu § 8 odst. 2 katastrálního zákona o chybné údaje katastru, které by vznikly nesprávnostmi v listinách, podle nichž byly zapsány, na základě opravy listiny provedené tím, kdo listinu vyhotovil nebo kdo je oprávněn opravu listiny provést. Návrhu žalobkyně a) proto nebylo možné ve správním řízení vyhovět a cestou opravy v katastrálním operátu zápis záznamem odstranit. Žalobkyně a) nebyla v mezích žalobních bodů zkrácena na svých právech ani rozhodnutím správního orgánu ani jeho postupem. Soud proto žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

45. Žalobci zaplatili společně a nerozdílně soudní poplatek za žalobu 2.000 Kč. Při odmítnutí žaloby za analogického použití § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích se zaplacený soudní poplatek žalobci vrací. Odmítnutí žaloby vůči žalobci b) však nemělo vliv na věcné projednání žaloby podané žalobkyní a), proto soud nerozhodl o vrácení soudního poplatku žalobci b).

46. Náhradu nákladů řízení soud žádnému z účastníků nepřiznal. Žalobkyni a) podle § 60 odst. 1 s.ř.s., protože ve věci úspěch neměla, žalovanému podle téhož ustanovení, protože se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal a žalobci b) podle § 60 odst. 3 věta prvá s.ř.s., protože byla žaloba vůči němu odmítnuta.

47. Osoba zúčastněná na řízení má podle § 60 odst. 5 s.ř.s. právo na náhradu jen těch nákladů řízení, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Jelikož soud osobě zúčastněné na řízení výslovně žádnou povinnost neuložil, nebyla jí náhrada nákladů řízení přiznána.

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Plzni ve dvou písemných vyhotoveních.

(§ 102, § 103 odst. l písm.e), § 106 odst. 2, 4 s.ř.s.)

Důvody kasační stížnosti jsou taxativně stanoveny v § 103 odst. 1 s.ř.s.

Kasační stížnost směřující jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu je nepřípustná.

(§ 104 odst. 2 s.ř.s.)

Kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s.ř.s., nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

(§ 104 odst. 4 s.ř.s.)

Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

(§ 105 odst. 2 s.ř.s.)

Kasační stížnost nemá odkladný účinek. (§ 107 s.ř.s.)

V Plzni dne 29. června 2011

JUDr. Jana Daňková,v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Lenka Kovandová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru