Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

57 Ca 20/2009 - 75Rozsudek KSPL ze dne 30.07.2010


přidejte vlastní popisek


57 Ca 20/2009-75

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Pivoňky a soudců JUDr. Jany Daňkové a Mgr. Alexandra Krysla, v právní věci žalobce Občané za svá práva, IČ 26517728, se sídlem Plzeň, Dlouhá 13, zastoupeného O.S., bytem, proti žalovanému Krajskému úřadu Plzeňského kraje, se sídlem Plzeň, Škroupova 18, za účasti osoby zúčastněné na řízení GIENGER BOHEMIA, s.r.o., IČ 62623401, se sídlem Karlovy Vary – Otovice, Mostecká 157, zastoupené R.N., bytem, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17.12.2008, č.j. ŽP/12534/08,

takto:

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 17.12.2008, č.j. ŽP/12534/08, a rozhodnutí Magistrátu města Plzně ze dne 1.10.2008, č.j. ŽP/4325/08, se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení .

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17.12.2008, č.j. ŽP/12534/08 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo změněno rozhodnutí Magistrátu města Plzně ze dne 1.10.2008, č.j. ŽP/4325/08 (dále jen „prvoinstanční správní rozhodnutí“), tak, že ve výroku prvoinstančního správního rozhodnutí se do seznamu pozemků, které tvoří významný krajinný prvek č. 0402 „Mokřad u Ovčína“, doplňuje pozemek č. 885/4 v katastrálním území Křimice. Prvoinstančním správním rozhodnutím byla podle § 84 odst. 1

2 pokračování

57 Ca 20/2009

písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, změněna registrace významného krajinného prvku č. 0402 „Mokřad u Ovčína“ ze dne 27.1.1999, č.j. ŽP/2579/97, tak, že významný krajinný prvek tvoří pozemky č. 885/1, 885/2, 886/2, 886/3, 890/41, 890/43 a nově vzniklý pozemek č. 753/13 vše v katastrálním území Křimice, který vznikl geometrickým rozdělením pozemku č. 753/2 v tomtéž katastrálním území.

Žalobce žalobu odůvodnil tím, že již v odvolání namítal, že jsou zde důvody pro to, aby bylo prvoinstanční správní rozhodnutí zrušeno. Žalovaný k těmto důvodům vůbec nepřihlédl. Napadené rozhodnutí není řádně odůvodněno. Pouze z něho vyplývá, že prvoinstanční správní orgán pravděpodobně splnil to, k čemu byl zavázán právním názorem žalovaného v rozhodnutí ze dne 20.5.2008, č.j. ŽP/4300/08. Důvodem ke zrušení prvního prvoinstančního správního rozhodnutí byla nedostatečná identifikace nově vzniklé hranice významného krajinného prvku, která byla provedena pouze zákresem v katastrální mapě. Žalovaný prvoinstančnímu správnímu orgánu uložil zajistit její identifikaci např. geometrickým zaměřením a oddělením části pozemku č. 753/2 v katastrálním území Křimice, která funkci významného krajinného prvku již neplní. Na řádném splnění uloženého však netrval. Žalobce konstatoval, že prvoinstanční správní orgán splnil jen částečně to, co měl. Formálně sice provedl geometrické rozdělení pozemku č. 753/2, avšak aniž by byl zjistil, která část tohoto pozemku ještě plní funkci významného krajinného prvku a která ji již neplní. K tomu, aby splnil to, k čemu byl zavázán právním názorem žalovaného, musel nejprve zadat odborné posouzení skutečností rozhodných k nalezení nové hranice významného krajinného prvku, na jehož základě by bylo zjištěno, která část pozemku funkci významného krajinného prvku ještě plní a která již nikoliv, a teprve pak by mohl odborně vyznačenou hranici mezi oběma částmi pozemku zadat k jejímu geometrickému zaměření. Vzhledem k tomu, že geodet, který zaměření provedl, nemá odbornou způsobilost k posouzení, která část pozemku plní a která neplní funkci významného krajinného prvku, nelze uzavřít nijak, než že hranice mezi zbylým pozemkem č. 753/2 a z něho odděleným pozemkem č. 753/13 není hranicí významného krajinného prvku.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že se vypořádal s odvolacími námitkami žalobce. Žalovaný dále uvedl, že v dané věci došlo ke změně rozhodných skutečností ve smyslu § 84 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně přírody a krajiny. Staly se jimi terénní úpravy spojené s přístavbou areálu společnosti Knorr na pozemcích 753/2, 753/5 a 885/3 v katastrálním území Křimice. Ve věci zjištění legálnosti terénních úprav u přístavby objektu vzorkovny areálu zmíněné společnosti požádal prvoinstanční správní orgán o vyjádření stavební úřad. Stavební úřad ve vyjádření ze dne 3.12.2007 oznámil, že stavba byla řádně povolena, probíhala podle projektové dokumentace a dne 5.12.2002 byla zkolaudována. Ke stavebnímu řízení ani kolaudačnímu řízení nebyly uplatněny řádné ani mimořádné opravné prostředky. Orgán ochrany přírody se stavbou souhlasil vyjádřením ze dne 28.11.2001. Stavební úpravy se staly důvodem pro úpravu části pozemku a změnu registrace významného krajinného prvku.

Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že souhlasí se žalovaným, že stavební činností došlo k zásahu do významného krajinného prvku. Je proto nutné stanovit novou hranici významného krajinného prvku. Žalovaný však nepopisuje, jakým postupem v terénu tuto hranici zjistil před tím, než ji zadal geodetovi k vypracování geometrického plánu.

3 pokračování

57 Ca 20/2009

Povinností správního orgánu bylo provést místní šetření, při němž by zjistil přesný rozsah významného krajinného prvku, které nebylo zasaženo stavebními úpravami. Teprve poté mohlo dojít k geodetickému zaměření. Pokud by byla hranice odborně vytyčena správními orgány, byl žalobce zkrácen na svém právu účastnit se místního šetření. Součástí správních spisů není protokol o místním šetření. Je proto možné, že část území zasaženého stavbou byla přičleněna k významnému krajinnému prvku anebo část významného krajinného prvku se stala součástí stavebního pozemku.

Podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní rád správní (dále jen „s.ř.s.“), soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že soud shledal napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů rozhodnutí, rozhodl o věci samé bez jednání.

Správní orgány jsou v souladu s § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, povinny v odůvodnění rozhodnutí uvést důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se řídily při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se vypořádaly s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.

V dané věci bylo z moci úřední zahájeno, vedeno a následně prvoinstančním správním rozhodnutím ve spojení s napadeným rozhodnutím ukončeno řízení podle § 84 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně přírody a krajiny. Podle zmíněného ustanovení může orgán ochrany přírody z vlastního podnětu nebo na návrh po provedeném řízení jím vydané rozhodnutí změnit, popřípadě zrušit, dojde-li ke změně skutečností rozhodných pro vydání rozhodnutí. V řízení podle § 84 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně přírody a krajiny proto musí být prokázáno, že došlo k takové změně skutečností rozhodných pro vydání rozhodnutí, která vyžaduje změnu, popřípadě zrušení původně vydaného rozhodnutí.

Správní orgány přistoupily ke změně rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku vydaného podle § 6 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, přičemž rozhodly o zmenšení jeho území. Ve správním řízení tudíž muselo být prokázáno, že vyčleňovaná část území již nenaplňuje definici významného krajinného prvku, resp. že se skutečnosti, ze kterých při registraci významného krajinného prvku správní orgány vycházely, změnily natolik, že to vyžaduje zmenšení jeho území. V souladu s § 68 odst. 3 správního řádu musely být v odůvodněních rozhodnutí správních orgánů uvedeny zejména podklady, na základě kterých správní orgány dospěly k závěru, že jsou naplněny podmínky pro změnu původního rozhodnutí, konkrétní skutečnosti, které správní orgány z těchto podkladů zjistily, jak tyto skutečnosti hodnotily ve vztahu k naplnění definice významného krajinného prvku a ve vztahu k původnímu rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku.

Je-li podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody a krajiny významný krajinný prvek ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou částí krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability, je bezpodmínečně nutné, při zmenšení plochy významného krajinného prvku, konkrétně odůvodnit, proč vyčleňovaná část, doposud zahrnutá do území významného krajinného prvku, již není částí krajiny, která by byla

4 pokračování

57 Ca 20/2009

ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná a jako taková způsobilá utvářet typický vzhled krajiny nebo přispívat k udržení její stability.

Oznámením prvoinstančního správního orgánu ze dne 22.4.1998, č.j. ŽP/2579/98, byla podle § 6 zákona o ochraně přírody a krajiny registrována lokalita zvaná „Mokřad u Ovčína“ v katastrálním území Křimice jako významný krajinný prvek ve smyslu § 3 písm. b) téhož zákona. Bylo stanoveno, že lokalitu tvoří komplex pozemků č. 753/2 – část, 885/1, 558/2, 886, 890/41 a 890/43. Registrace byla odůvodněna tak, že „uvedená lokalita je cennou plochou z hlediska krajinářského, botanického i historického, plní ekostabilizační funkci v daném území. Ochrana systému ekologické stability je celospolečenským zájmem a povinností všech vlastníků a nájemců pozemků“. Rozhodnutím prvoinstančního správního orgánu ze dne 27.1.1999, č.j. ŽP/2579/98, byla registrace významného krajinného prvku potvrzena. K tomuto rozhodnutí byl připojen zákres významného krajinného prvku v části mapy katastrálního území. Prvoinstančním správním rozhodnutím ve spojení s napadeným rozhodnutím byla z významného krajinného prvku vyčleněna část pozemku č. 753/2 doposud tvořící součást významného krajinného prvku, která vyplývá z geometrického plánu ze dne 28.7.2008, jenž byl učiněn nedílnou součástí prvoinstančního správního rozhodnutí. Část pozemku č. 753/2 tvořící nadále součást významného krajinného prvku byla označena jako pozemek č. 753/13. S ohledem na obsah rozhodnutí, kterými bylo rozhodnuto o registraci významného krajinného prvku, bylo povinností správních orgánů v odůvodnění svých rozhodnutí uvést, proč vyčleňovaná část doposud zahrnutá pod území významného krajinného prvku již není plochou, která by byla cenná z hlediska krajinářského, botanického a historického, a proč již neplní ekostabilizační funkci v daném území.

Správní orgány obou stupňů povinnosti řádně odůvodnit svá rozhodnutí nedostály. Prvoinstanční správní orgán v odůvodnění prvoinstančního správního rozhodnutí od počátku odůvodnění do jeho konce toliko konstatoval dosavadní průběh správního řízení. Prvoinstanční správní orgán vůbec neodůvodnil, proč vyčleňovaná část území již nenaplňuje znaky významného krajinného prvku podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody. Ve vztahu k rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku neuvedl, proč vyčleňovaná část doposud zahrnutá pod území významného krajinného prvku již není plochou, která by byla cenná z hlediska krajinářského, botanického a historického, a proč již neplní ekostabilizační funkci v daném území. Pokud se prvoinstanční správní orgán při konstataci průběhu správního řízení zmínil o místním šetření ze dne 25.10.2007, neuvedl, jaké konkrétní skutečnosti významné pro rozhodnutí byly při tomto šetření zjištěny. Dlužno dodat, že z obsahu protokolu o místním šetření žádné konkrétní skutečnosti ani zjistit nelze. V protokole bylo pouze uvedeno, že bude zahájeno řízení o změně hranic významného krajinného prvku, vlastníkovi bude nařízeno oplocení, navážka, na kterou žalobce upozornil byla odstraněna, další navážka vznikla v souvislosti s přístavbou vzorkovny Knorr, není důvod k zahájení řízení o přestupku, a dále bylo zaznamenáno vyjádření žalobce a pana RNDr. H. Pokud se prvoinstanční správní orgán zmínil o stavební činnosti na pozemku č. 753/2, kterou označil jako „terénní úpravy stavby vzorkovny“ či jako „přístavba vzorkovny“, a to v souvislosti se sdělením stavebního úřadu ze dne 3.12.2007, neuvedl, jaké konkrétní skutečnosti významné pro rozhodnutí správních orgánů byly zjištěny. Není vůbec zřejmé, v jakém konkrétním rozsahu se tato stavební činnost dotkla území významného krajinného prvku, jakým konkrétním způsobem bylo území významného krajinného prvku dotčeno,

5 pokračování

57 Ca 20/2009

z jakých konkrétních důvodů a jaká konkrétní část pozemku nemůže plnit funkci významného krajinného prvku, proč území nemůže plnit funkci významného krajinného prvku i po provedené stavební činnosti, v jakém rozsahu bylo faktické provedení stavby, resp. její umístění, v souladu či v rozporu se stavebním povolením eventuelně územním rozhodnutím. Pokud žalobce v odvolání mimo jiné namítal, že „odůvodnění rozhodnutí je natolik stručné, že vůbec nelze zhodnotit skutkový stav, úvahy a závěry rozhodujícího orgánu“ či že „rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů“, je nutné jeho námitkám přisvědčit. Prvoinstanční správní rozhodnutí ve své podstatě vůbec neobsahuje odůvodnění postupu správního orgánu podle § 84 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně přírody a krajiny.

Žalovaný v odůvodnění rozhodnutí po konstataci dosavadního průběhu řízení, obsahu odůvodnění a závěru, že odůvodnění prvoinstančního správního rozhodnutí splňuje náležitosti ustanovení § 68 odst. 3 správního řádu, uvedl, že je toho názoru, že „prvoinstanční správní orgán za přítomnosti geodetické kanceláře určil novou hranici významného krajinného prvku zcela odpovědně. V terénu tvoří hranici hrana svahu, kde dochází k výškovému rozdílu mezi plochou významného krajinného prvku a plochou vzorkovny Knorr. Jak bylo zjištěno v předcházejících řízeních, byla tato stavba řádně povolena, proběhla podle projektové dokumentace ověřené stavební úřadem a řádně byla zkolaudována. Proti povolení stavby ani proti její kolaudaci nikdo neuplatnil řádné ani mimořádné opravné prostředky. Hranice významného krajinného prvku je v terénu zcela zřetelná, účastníci řízení byli s touto hranicí seznámeni již od počátku řízení, jiná varianta z jejich stany navržena nebyla a nebyla by ani účelná. Po geometrickém zaměření hranice významného krajinného prvku, kterého se žalobce v předcházejícím řízení domáhal, je hranice v mapách katastru nemovitostí již také identifikována novým pozemkem s parcelním číslem. V další části odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, proč změnil prvoinstanční správní rozhodnutí, a dále proč nejednal s vlastníky okolních pozemků. V závěrečné části odůvodnění žalovaný uvedl, že „významný krajinný prvek byl zaregistrován v roce 1999 prvoinstančním orgánem na pozemcích 885/1, 885/2, 886, 890/41, 890/3 a na části p.č. 753/2 vše v k.ú. Křimice, přílohou registrace byl zákres významného krajinného prvku do katastrální mapy. Registrace byla odůvodněna tak, že uvedená lokalita je cennou plochou z hlediska krajinářského, botanického i historického, plní ekologicko - stabilizační funkci v daném území a je součástí územního systému ekologické stability. Plocha významného krajinného prvku byla na pozemku 753/2 v k.ú. Křimice provedením terénní úpravy v souvislosti s přístavbou vzorkovny firmy Knorr zmenšena právě o plochu této vzorkovny. Na základě těchto zjištění přistoupil prvoinstanční orgán k zahájení řízení o změně hranic významného krajinného prvku podle § 84 odst. 1 písm. a) zákona. Podle tohoto ustanovení může orgán ochrany přírody z vlastního podnětu nebo na návrh jím vydané rozhodnutí změnit nebo zrušit, dojde-li ke změně skutečností rozhodných pro vydání rozhodnutí. Je zřejmé, že k této změně došlo. Prvoinstanční orgán vydal dne 8.2.2008 rozhodnutí sp. zn. ŽP/7018/08, které bylo na základě odvolání zrušeno a věc byla vrácena k novému řízení prvoinstančního orgánu s tím, že je třeba přesně identifikovat nově vzniklou hranici. Tato identifikace byla provedena geometrickým zaměřením a bylo vydáno nové rozhodnutí ve věci, kde byl názor odvolacího orgánu respektován. Rozhodnutí bylo opět napadeno odvoláním, přičemž argumenty uvedené v odvolání nebyly odvolacím orgánem shledány natolik závažnými, aby bylo možno odvolání vyhovět a napadené odvolání zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení.

6 pokračování

57 Ca 20/2009

Ač se žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí odvolává na jakési určení nové hranice významného krajinného prvku za přítomnosti geodetické kanceláře a jasnou zřetelnost hranice v terénu, kdy hranici má tvořit hrana svahu, kde dochází k výškovému rozdílu mezi plochou významného krajinného prvku a plochou vzorkovny Knorr, v rozporu s § 68 odst. 3 správního řádu v odůvodnění rozhodnutí neuvedl podklady, na základě kterých k těmto svým závěrům dospěl. Součástí správních spisů přitom byl pouze již zmíněný neprůkazný protokol o místním šetření ze dne 25.10.2007 a geometrický plán ze dne 28.7.2008. Z geometrického plánu však bylo možné pouze zjistit, kde je geodetem v katastrální mapě vedena čára rozhraničující pozemek č. 753/2 s nově vykonstruovaným pozemkem označeným jako č. 753/13. Skutečný stav na místě samém či zda v geometrickém plánu zakreslená čára odpovídá skutečné hranici významného krajinného prvku ověřit nelze. Z obsahu správních spisů navíc ani nevyplývá, že by vůbec v rámci řízení podle § 84 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně přírody a krajiny proběhlo ústní jednání či ohledání na místě samém, místní šetření či jiný úkon, při němž by byl za účasti účastníků řízení řádně zdokumentován stav na místě samém. Pokud jde o zmíněnou „stavbu“, resp. „plochu vzorkovny Knorr“, není z odůvodnění napadeného rozhodnutí obdobně jako z odůvodnění prvoinstančního správního rozhodnutí vůbec zřejmé, v jakém konkrétním rozsahu se tato stavební činnost dotkla území významného krajinného prvku, jakým konkrétním způsobem bylo území významného krajinného prvku dotčeno, z jakých konkrétních důvodů a jaká konkrétní část pozemku nemůže plnit funkci významného krajinného prvku, proč území nemůže plnit funkci významného krajinného prvku i po provedené stavební činnosti, v jakém rozsahu bylo faktické provedení stavby, resp. její umístění, v souladu či v rozporu se stavebním povolením eventuelně územním rozhodnutím. Žalovaný dále v odůvodnění napadeného rozhodnutí pouze konstatoval, že je zřejmé, že došlo ke změně skutečností podle § 84 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně přírody a krajiny odůvodňujících změnu původního rozhodnutí, avšak vůbec neodůvodnil, proč vyčleňovaná část území již nenaplňuje znaky významného krajinného prvku podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody. Ve vztahu k rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku neuvedl, proč vyčleňovaná část doposud zahrnutá pod území významného krajinného prvku již není plochou, která by byla cenná z hlediska krajinářského, botanického a historického, a proč již neplní ekostabilizační funkci v daném území. Je nutné uzavřít, že napadené rozhodnutí neobsahuje důvody, které by skýtaly oporu závěru žalovaného o naplnění podmínek ustanovení § 84 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně přírody a krajiny. Napadené rozhodnutí bylo odůvodněno v rozporu s ustanovením § 68 odst. 3 správního řádu, když v odůvodnění napadeného rozhodnutí nebyly uvedeny podklady, na základě kterých žalovaný dospěl k závěru, že jsou naplněny podmínky pro změnu původního rozhodnutí, konkrétní skutečnosti, které žalovaný z těchto podkladů zjistil, jak tyto skutečnosti hodnotil ve vztahu k naplnění definice významného krajinného prvku a ve vztahu k původnímu rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku.

Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí nebylo náležitě odůvodněno, soud jej zrušil pro vady řízení podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí. Totožnou vadou bylo zatíženo prvoinstanční správní rozhodnutí, a proto soud rozhodl také o jeho zrušení (§ 78 odst. 3 s.ř.s.). S ohledem na zrušení napadeného rozhodnutí, soud současně vyslovil, že se věc vrací žalovanému kdalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.). Správní orgán je v dalším řízení vázán právním názorem, který soud vyslovil ve zrušujícím rozsudku (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).

7 pokračování

57 Ca 20/2009

Podle § 60 odst. 1 s.ř.s. by měl právo na náhradu nákladů řízení před soudem žalobce, neboť měl plný úspěch ve věci. Vzhledem k tomu, že žalobci žádné náklady řízení nevznikly, od soudního poplatku byl osvobozen a nebyl zastoupen advokátem, popřípadě jinou osobou, která vykonává specializované právní poradenství podle zvláštních zákonů (§ 35 odst. 2 s.ř.s.), rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 60 odst. 5 s.ř.s. osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Z důvodů zvláštního zřetele hodných může jí soud na návrh přizna tprávo na náhradu dalších nákladů řízení .Vzhledem k tomu, že soud neuložil osobě zúčastněné na řízení žádnou povinnost, nemohly jí vzniknout náklady podle § 60 odst. 5 s.ř.s. Soud neshledal ani důvody zvláštního zřetele hodné, které by odůvodňovaly přiznání dalších nákladů řízení osobě zúčastněné na řízení, proto rozhodl, že osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení .

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační Poučení: stížnost u Krajského soudu v Plzni. Lhůta je zachována i tehdy, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.).

V Plzni dne 30. července 2010

JUDr. Zdeněk Pivoňka

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru