Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

57 Af 9/2014 - 18Usnesení KSPL ze dne 30.05.2014

Prejudikatura

2 Afs 162/2005


přidejte vlastní popisek

57 Af 9/2014-18

USNESENÍ

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Miroslavy Kašpírkové a Mgr. Ing. Veroniky Baroňovév právní věci žalobce M.V., proti žalovanému Generálnímu ředitelství cel, se sídlem Praha 4, Budějovická 1387/7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11.12.2013, č.j. 42092/2013-900000-304.6,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 17.2.2014 byla soudu doručena žaloba žalobce prostřednictvím emailové zprávy z adresy faltyn@ak-faltynova.cz, advokátem JUDr. Václavem Faltýnem.

Vzhledem k tomu, že ač bylo v úvodu žaloby avizováno, že přílohou žaloby je i plná moc, tato plná moc nebyla soudu předložena, vyzval soud výzvou ze dne 13.3.2014 advokáta k předložení plné moci, přičemž advokáta současně poučil o tom, že nebude-li výzvě soudu vyhověno, soud žalobu odmítne podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní

řád správní (dále jen „s.ř.s.“). Advokát na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nijak nereagoval.

Soud proto výzvou ze dne 10.4.2014 vyzval k předložení plné moci přímo žalobce, přičemž i jej poučil o tom, že nebude-li výzvě soudu vyhověno, soud žalobu odmítne podle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. Ani žalobce na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nijak nereagoval.

S ohledem na skutečnost, že předchozí napadená rozhodnutí týkající se žalobce byla předmětem soudního řízení, ověřil soud v soudních spisech zdejšího soudu sp.zn. 30 Af 34/2010 a sp.zn. 57 Af 21/2013, zda se zde nenachází generální plná moc, kterou by žalobce zmocnil JUDr. Václava Faltýna svým zastoupením. Plné moci zde založené byly však omezeny pouze na soudní řízení týkající se toho kterého napadeného rozhodnutí označeného vždy datem jeho vydání a číslem jednacím. Nejsou tudíž způsobilé prokázat existenci zastoupení v této věci.

Podle § 103 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Podle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

V rozsudku ze dne 17.1.2012, č.j. 2 As 115/2011-45 (dostupný na www.nssoud.cz), Nejvyšší správní soud uvedl, že „nedoložením oprávnění zastupovat účastníka řízení vzniká pochybnost, zda zástupce skutečně vykonává v řízení práva osoby, za jejíhož zástupce se označil. Doložení plné moci zástupce je považováno za jednu z podmínek řízení. Tento názor potvrdil i rozšířený senát Nejvyšší správního soudu v usnesení ze dne 16. 12. 2008, č. j. 8 Aps 6/2007 - 247( publ. pod č. 1773/2009); uvedl, že „[v]e správním soudnictví jsou podmínky řízení vnímány jako takové podmínky, za nichž soud může rozhodnout ve věci samé; jejich nedostatek tedy brání soudu vydat meritorní rozhodnutí (srov. § 103 o. s. ř. podpůrně za použití § 64 s. ř. s.). Jsou chápány jako podmínky přípustnosti procesu jakožto celku, přičemž se upínají k procesním úkonům stran či soudu. … Teorie procesního práva i soudní praxe řadí mezi podmínky řízení na straně soudu především pravomoc, příslušnost, na straně účastníků řízení způsobilost být účastníkem řízení, procesní způsobilost, popřípadě též plná moc zmocněnce v případě zastoupení“. Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku rovněž dospěl k závěru, že k předložení plné moci je nezbytné vyzvat nejprve advokáta, a pokud on nesplní svoji povinnost, dále ještě přímo žalobce. Teprve tedy až po nečinnosti obou těchto osob je nutné přistoupit k odmítnutí žaloby.

Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 19.4.2012, sp.zn. I. ÚS 2522/10 (dostupný na http://nalus.usoud.cz), uvedl, že „mezi podmínky řízení na straně účastníků řízení patří způsobilost být účastníkem řízení (procesní subjektivita) a způsobilost před soudem samostatně jednat (procesní způsobilost). Je-li navíc účastník řízení zastoupen zmocněncem na základě udělené plné moci, vzniká další podmínka v podobě předložení plné moci, která opravňuje zmocněnce vystupovat před soudem jménem účastníka řízení. Není-li tato plná moc soudu předložena, soud na základě ustanovení § 104 odst. 2 o. s. ř. učiní vhodná opatření, aby tuto vadu odstranil. Nedojde-li ke konvalidaci, soud postupuje podle stadia řízení. V zásadě platí, že nedoložení plné moci zmocnitelem nebo zmocněncem nevede k zastavení řízení, nýbrž soud bude nadále jednat pouze s účastníkem řízení. Poněkud odlišná je situace, kdy podá žalobu (návrh na zahájení řízení) zmocněnec. V tomto případě záleží na tom, zda byla či nebyla žaloba podepsána kromě zmocněnce také účastníkem řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2001 sp. zn. 29 Cdo 2352/2000, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 60/2002). Je-li podání, jímž se zahajuje řízení, podepsáno i účastníkem řízení (osobou, jejímž jménem ten, kdo vystupuje jako zmocněnec, v řízení jedná), pohlíží soud nadále na uvedeného účastníka jako na osobu, jež v řízení zastoupena není. Je-li ovšem takové podání podepsáno jen tvrzeným zástupcem účastníka, vede okolnost, že se uvedený nedostatek podmínky řízení nezdařilo odstranit, k zastavení řízení“.

Právě tato Ústavním soudem označená „odlišná situace“ nastala v případě žalobce. Žaloba jím podepsaná není a plná moc nebyla k výzvě soudu ve stanovené lhůtě předložena advokátem ani žalobcem.

Ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. tak přes výzvu soudu nedošlo k odstranění odstranitelné podmínky řízení. Vzhledem k tomu, že pro neodstraněný nedostatek jedné z podmínek řízení nelze v řízení pokračovat, když není především zřejmé, s kým má soud jednat, soud žalobu odmítl.

O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s.ř.s., jelikož byla žaloba odmítnuta, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto usnesení lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační Poučení: stížnost u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.).

V Plzni dne 30. května 2014

Mgr. Alexandr Krysl,v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Lenka Kovandová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru