Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

57 Af 34/2011 - 10Usnesení KSPL ze dne 29.07.2011

Prejudikatura

57 Af 28/2011 - 15


přidejte vlastní popisek

57 Af 34/2011-10

USNESENÍ

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Pivoňky a soudců Mgr. Miroslavy Kašpírkové a Mgr. Alexandra Krysla, v právní věci žalobce J. K., bytem, zastoupeného Ing. Ladislavem Kubicou, daňovým poradcem se sídlem Sokolov, Rokycanova 1929, proti žalovanému Finančnímu úřadu v Chebu, se sídlem Cheb, Hálkova 32, o žalobě proti vyrozumění žalovaného ze dne 17.5.2011, č.j. 74645/11/123920403371,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhal zrušení vyrozumění žalovaného ze dne 17.5.2011, č.j. 74645/11/123920403371, kterým byl žalobce podle § 74 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, vyrozuměn o neúčinnosti své žádosti o prominutí příslušenství daní.

Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne 23.12.2010 podal žádost o prominutí příslušenství daní podle zákona č. 337/1992 Sb. Touto žádostí žádal o prominutí vyčíslených a sdělených, ale stejně tak dosud nesdělených příslušenství daní tak, jak o těchto skutečnostech vede evidenci žalovaný. Dne 31.3.2011 vydal žalovaný výzvu k odstranění pochybností, ve které požadoval sdělit ty údaje, které jsou zcela v jeho kompetenci, a tudíž z obecných zásad pro správní řízení zcela nadbytečně je požadoval po žalobci. Žalobce odpověděl sdělením, ve kterém svou žádost rozvedl a uvedl, že požadované podklady je možné sdělit postupem, kdy žalovaný vyčíslí všechna aktuální příslušenství podle evidence, kterou vede ze zákona jako povinnost, a tento výstup žalobce obratem připojí ke své žádosti, aby byl naplněn formální, i když zcela iracionální požadavek žalovaného. Dne 17.5.2011 žalovaný na předmětnou výzvu reagoval rozhodnutím o odložení žádosti. Žalobce dále uvedl, že tato žaloba je podávána jako žaloba na přezkoumání rozhodnutí správního orgánu ve věci zamítnutí prominutí příslušenství daní. Žalovaný své rozhodnutí o neprominutí žádné části daní řádně nezdůvodnil, neprojednal jej a nerozhodl o této žádosti způsobem, kterým rozhodoval o jiných, obsahově shodných žádostech o prominutí daní, a proto zcela vybočil z mantinelů správní praxe a svévolně poškodil žalobce v jeho nárocích. Rozhodnutí o prominutí příslušenství daní trpí vadou nepřezkoumatelnosti.

Podle § 103 zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. soud usnesením odmítne žalobu, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustná. Ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími (§ 70 písm. a) s.ř.s.).

S ohledem na ustanovení § 70 písm. a) s.ř.s. je nezbytné zabývat se tím, zda žalobcem napadené vyrozumění podatele o neúčinnosti jeho podání podle § 74 odst. 3 věta druhá daňového řádu je či není rozhodnutím přezkoumatelným v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu.

Pojem „rozhodnutí“ definuje soudní řád správní v ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s. Rozhodnutím se rozumí úkon správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti žalobce.

Podle § 74 odst. 1 daňového řádu, má-li podání vady, pro které není způsobilé k projednání, nebo vady, pro které nemůže mít předpokládané účinky pro správu daní, vyzve správce daně toho, kdo podání učinil, aby označené vady odstranil podle jeho pokynu a ve lhůtě, kterou stanoví. Výzva obsahuje poučení o následcích spojených s neodstraněním označených vad (odst. 2 téhož ustanovení). Budou-li vady podání odstraněny ve stanovené lhůtě, hledí se na podání, jako by bylo učiněno řádně a včas. Nebudou-li vady podání odstraněny, stává se podání uplynutím stanovené lhůty neúčinným, o čemž pořídí správce daně úřední záznam a vyrozumí podatele; vyrozumění není třeba v případě, že podatel na výzvu k odstranění vad neučinil vůči správci daně žádný úkon (odst. 3 téhož ustanovení).

Z ustanovení § 74 odst. 3 věta druhá daňového řádu nevyplývá, že by vyrozumění podatele podle tohoto ustanovení bylo rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s.

Má-li podání vady, pro které není způsobilé k projednání, nebo vady, pro které nemůže mít předpokládané účinky pro správu daní, a podatel tyto vady přes výzvu správce daně ve stanovené lhůtě neodstraní, dochází přímo ze zákona k tomu, že podání se stává neúčinným. Po uplynutí lhůty pro odstranění vad podání je podání definitivně neprojednatelným nebo nezpůsobilým mít předpokládané účinky pro správu daní. Správce daně je tak zbaven obecné povinnosti podání projednat či vyvodit z něho jinak předpokládané účinky. Správce daně je za této situace toliko povinen pořídit úřední záznam o tom, že se podání stalo neúčinným a vyrozumět o tom podatele. Vyrozuměním podatele, stejně tak jako úředním záznamem, se nezakládají, nemění, neruší ani závazně neurčují žádná práva nebo povinnosti žalobce, neboť důsledek v podobě neúčinnosti podání nastal přímo ze zákona, nikoli teprve vyhotovením úředního záznamu a vyrozuměním podatele.

Vyrozuměním podatele, stejně tak jako úředním záznamem, se nezakládají, nemění, neruší, závazně neurčují žádná práva nebo povinnosti žalobce ani v případě, kdy správce daně postupuje podle § 74 odst. 3 věta druhá daňového řádu, aniž by pro to byly splněny zákonem stanovené podmínky. Nemá-li totiž podání vady, pro které není způsobilé k projednání, nebo nemá vady, pro které nemůže mít předpokládané účinky pro správu daní, či dokonce má některou z uvedených vad, avšak podatel tuto vadu ve stanovené lhůtě odstraní, nestane se podání neúčinným. Po uplynutí lhůty pro odstranění vad podání stále zůstává projednatelným nebo způsobilým mít předpokládané účinky pro správu daní. Správce daně tak není zbaven obecné povinnosti podání projednat či vyvodit z něho předpokládané účinky. Pořídí-li za této situace správce daně úřední záznam, že se podání stalo neúčinným, a vyrozumí o tom podatele, nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje žádná práva nebo povinnosti žalobce, neboť tyto úkony správce daně nemají žádný vliv na jeho trvající povinnost podání projednat či vyvodit z něho předpokládané účinky. Tato povinnost je totiž závislá nikoli na pořízení úředního záznamu a vyrozumění žalobce, nýbrž na splnění zákonných podmínek neúčinnosti podání. V případě nesplnění zákonných podmínek neúčinnosti podání se tak správce daně dostává do prodlení s projednáním podání či s vyvozením jeho předpokládaných účinků pro správu daní, resp. stává se nečinným.

Ochranu proti nečinnosti ve vydání rozhodnutí, v daném případě ve vydání rozhodnutí o návrhu na prominutí příslušenství daně, nelze poskytnout v řízení o žalobě proti vyrozumění podatele podle § 74 odst. 3 věta druhá daňového řádu, neboť tento úkon správce daně není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s., nýbrž v řízení o ochraně před nečinností správního orgánu podle části třetí hlavy druhé dílu druhého s.ř.s. Žalobce současně s touto žalobou žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného podal, přičemž tato je vedena zdejším soudem pod sp.zn. 57 Af 35/2011.

Vzhledem k tomu, že se žalobce žalobou domáhal zrušení úkonu správního orgánu, který není rozhodnutím, soud žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 70 písm. a) s.ř.s., neboť není přípustná.

O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s.ř.s., jelikož byla žaloba odmítnuta, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto usnesení lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační Poučení: stížnost u Krajského soudu v Plzni. Lhůta je zachována i tehdy, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.).

V Plzni dne 29. července 2011

JUDr. Zdeněk Pivoňka,v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Lenka Kovandová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru