Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

57 A 79/2010 - 37Rozsudek KSPL ze dne 29.07.2011


přidejte vlastní popisek

57 A 79/2010-37

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Daňkové a soudců Mgr. Miroslavy Kašpírkové a Mgr. Alexandra Krysla, v právní věci žalobce M.U., zastoupeného JUDr. Ivanou Čadkovou, advokátkou se sídlem Plzeň, Modřínová 2, proti žalovanému Krajskému úřadu Plzeňského kraje, se sídlem Plzeň, Škroupova 18, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20.7.2010, č.j. RR/1779/10,

takto:

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 20.7.2010, č.j. RR/1779/10, se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení v částce 6.800 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Ivany Čadkové, advokátky.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 20.7.2010, č.j. RR/1779/10 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle § 90 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004, správní řád, zrušeno rozhodnutí Městského úřadu Sušice (dále jen „prvoinstanční orgán“) ze dne 24.3.2010, č.j. 9529/06/VYS/Pr (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“) a řízení bylo zastaveno.

Prvoinstančním rozhodnutím bylo vydáno stavební povolení na stavbu „Rodinný dům č.p. 16 – udržovací práce“ na pozemcích č. 16 a 17 v katastrálním území Damíč. Bylo stanoveno, že stavba obsahuje zaprvé plotovou zeď, tj. otlučení stávající zvětralé vnější omítky, doplnění narušeného zdiva, provedení nové vnější omítky včetně nátěru vnější omítky. Zadruhé rodinný dům, tj. otlučení vadných částí vnější omítky a vyškrabání spár zdiva, od utrženého hradla žlabu odstranit plíseň a mech na zdivu v tomto místě, vyškrabání spár roztroušeného zdiva, stávající střešní svod od žlabu rodinného domu prostupující pod římsou ve výšce cca 2 m vedený po vnitřní straně zdi je nevyhovující, svod bude přemístěn na vnější stranu zdi a zaústěn do patečního kolena prodloužené kanalizace v již připraveném prostupu v základu zdi, vrácení odplaveného terénu v místě stékání dešťových vod do původního stavu, oprava a doplnění koncové části rigolu mezi objekty, oprava omítky včetně nátěru omítky, nátěry oken, parapetu, lemování větracích trub ve střeše a žlabu, u jednoho kusu lemování oprava pájením. Prvoinstančním rozhodnutím byly dále stanoveny podmínky pro provedení stavby a rozhodnuto o námitkách účastníků řízení. V podmínce 4 bylo uvedeno, že spoluvlastníci sousedního pozemku č. 16 v katastrálním území Damíč pánové J.K., T.K., a paní D.K. umožní žalobci za účelem provedení stavby (udržovací práce) přístup na uvedený pozemek, a to ve dnech 28.6.2010. až 3.7.2010 (to je 6 dní po sobě jdoucích, a to každý den v době od 8 do 17 hodin). V podmínce 5 bylo uvedeno, že stavebník v uvedených dnech , které v předstihu prokazatelně dohodě s majiteli rodinného domu č.p. 15, ohlásí u hlavního vchodu do rodinného domu č.p. 15 u jeho spolumajitelů popřípadě u osob zplnomocněných, bude se po pozemku č. 16 pohybovat podle pokynů oprávněných osob a uvedený pozemek uvede po skončení stavby do původního stavu, což stavebník doloží k závěrečné kontrolní prohlídce fotodokumentací, která bude obsahovat stávající stav před udržovacími pracemi a po provedení udržovacích prací.

Žalobce žalobu odůvodnil tím, že předmětem řízení byla žádost žalobce o povolení stavby udržovacích prací na rodinném domu, hospodářském objektu a plotové zdi Damíč č.p. 16, spojená se žádostí o nařízení povinnosti souseda umožnit stavebníkovi vstup na pozemek za účelem provedení předmětných stavebních prací. Žádost o povolení stavby a umožnění přístupu, resp. o uložení povinnosti umožnit přístup byla podána 27.7.2006. Napadené rozhodnutí je výsledkem již třetího odvolací řízení v téže věci, mimoto byl postup prvoinstančního orgánu přezkoumáván Krajským soudem v Plzni z důvodu žaloby na nečinnost správního orgánu. Žalovaný se v posledním odvolacím řízení odmítl zabývat žádostí o povolení údržby a úprav věcně, a tato skutečnost je důvodem pro podání žaloby. Předně nevyplývají ani z výroku, ani z odůvodnění žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly zastavení řízení. Řízení bylo zahájeno na žádost žalobce, a tato žádost měla dva požadavky. Jednak se jednalo o povolení stavebních prací (údržba, úpravy), jednak o provedení prací ze sousedního pozemku a tudíž uložení povinnosti toto provedení umožnit. Řízení bylo zahájeno a dále vedeno podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“). Žádost byla žalobcem podána na základě požadavku stavebního úřadu, kterému nepostačovalo v té době (rok 2006) pouhé ohlášení. Proto žalobce podal žádost o stavební povolení. Tím, že podal žádost, je zahájeno řízení, které může být zastaveno pouze z důvodů podle § 66 odst. l správního řádu (zákon č. 413/2005 Sb.) v prvém stupni, ze stejných důvodů podle § 90 odst. 4 správního řádu v odvolacím řízení a podle § 90 odst. l písm. a) správního řádu. Žalovaný vydal rozhodnutí podle § 90 odst. l písm. a) správního řádu, podle kterého rozhodnutí zrušil a řízení zastavil. I když správní řád umožňuje takový postup, tj. zrušení rozhodnutí a zastavení řízení, měl by být podle odst. 4 kvalifikovaný důvod pro to, aby řízení bylo zastaveno, jelikož je to pouze žadatel, kdo je oprávněn (až na výjimky) disponovat žádostí. Rovněž tak není stavebním zákonem zakázáno podat žádost o povolení stavby, která by vyžadovala pouze ohlášení. Navíc žádostí byla zahájena vlastně dvě řízení, a to o povolení stavby a o umožnění provedení stavby ze sousedního pozemku. Žalovaný se v odůvodnění napadeného rozhodnutí nezabývá důvody svého rozhodnutí mimo poslední větu na str. 4 rozhodnutí, tj. že není třeba projednávat stavební činnost, uvedenou v žádosti (doplněné a přepracované vč. projektu) ve stavebním řízení. Žalobce dále uvedl, že čtyři roky je vedeno řízení k jeho žádosti. V rámci těchto let bylo několikrát provedeno jednání ve věci, třikrát podal odvolání proti rozhodnutí ve věci. V průběhu řízení musel některé drobné práce, které byly předmětem řízení, provést, aby zachoval slušný stav své nemovitosti, tudíž přepracoval svoji žádost, tak projektovou dokumentaci, vyžadovanou ke stavebnímu řízení. Podání žádosti o stavební povolení mu bylo uloženo stavebním úřadem, aby po čtyřech letech bylo konstatováno, že je žádost vlastně zbytečná. Výrok však není podražen pod některé ustanovení správního řádu, jež umožňuje zastavit řízení. Žalobce konstatoval, že odůvodnění takového postupu žalovaného je nedostatečné. Odůvodnění napadeného rozhodnutí v zásadě pouze shrnuje dosavadní průběh řízení a názory žalovaného na některé dílčí otázky, a to věcné. Jedná se o reakci na námitky žalobce vznesené v odvolání. Nic z jednání účastníků ani správních úřadů nenaznačovalo, že by žádost byla např. zjevně bezdůvodná nebo že by byla podána u nepříslušného orgánu apod. Proto je výrok rozhodnutí v zásadním rozporu s odůvodněním rozhodnutí. Stavební práce, které jsou předmětem řízení (resp. byly upřesněny naposledy před rozhodnutím stavebního úřadu), jsou uváděny jen v odůvodnění, a to pouze příkladmo, takže závěr, že je již není potřeba projednávat v režimu stavebního řízení je rovněž neodůvodněný. I kdyby však byl důvodný, musel by se žalovaný vypořádat s tím, proč nemůže stavebník požádat o povolení stavby, přestože není nutno vydávat pro její provedení stavební povolení. Takový zákaz ze stavebního zákona nevyplývá. Zcela se pomíjí druhá složka žádosti, tj. uložení umožnit přístup pro provedení prací. Řízení, které se zastavuje, není ve výroku určeno, z odůvodnění (již zmíněná věta na str.4 rozhodnutí) lze dovodit, že zastavení se má asi týkat povolení stavby. Nástin dalšího postupu je výsměchem dosavadní snaze žalobce splnit požadavky správních úřadů - podat žádost o stavební povolení, přepracovat projekt, zpracovat požadavek na přístupnost ze sousedního pozemku - harmonogram prací atd. Co hodlá žalobce konkrétně provést po změnách, vyvolaných časovou prodlevou od podání žádosti do posledního rozhodnutí, je naprosto zřejmé z jeho podání ze dne 9.3.2010. Že k tomu potřebuje vstoupit na sousední pozemek, je zřejmé od počátku. Potřebná doba k provedení ze sousedního pozemku byla určena např. dne 29.5.2009 (z neznámých důvodů nebylo na základě protokolu z tohoto jednání vydáno rozhodnutí a řízení opět přes půl roku nebylo vedeno). Všechny tyto požadavky na další úkony ze strany žalobce (str. 5 rozhodnutí nahoře) jsou splněny, žalobce pouze očekává, že bude o nich rozhodnuto. Žalobce dále namítl, že se domnívá, že byl poškozen ve svých právech procesních, zejm. v délce trvání řízení, především však tím, že bez zákonného důvodu nebylo rozhodnuto věcně o jeho žádosti, což ve spojení s délkou trvání a s tím, že celou věc projednával předtím dvakrát i odvolací orgán, aby po třetí přišel s převratným stanoviskem o zastavení řízení, má zásadní dopad i na jeho práva vlastníka, jelikož je bržděn v údržbě své nemovitosti a tím přímo poškozován na majetku. Žalobce namítl, že žalovaný postupoval nezákonně, když jeho zjevně přípustnou a důvodnou žádost o vydání povolení stavby a žádost o umožnění provést stavbu ze sousedního pozemku neprojednal, ale řízení zastavil. Mimo jiné postupoval v rozporu s § 2 správního řádu, např. odst. 4 (ve stejném řízení dvakrát rozhodl tak, že věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí, při třetím odvolání usoudil, že řízení zastaví), § 4 správního řádu, např. odst. 2, jelikož před vydáním rozhodnutí neučinil žádné poučení, které by účastníky připravilo na pozdější rozhodnutí, nemluvě o § 6 správního řádu, když žalovaný mlčky přihlížel nečinnosti stavebního úřadu, dvakrát zrušil rozhodnutí a vrátil je k novému projednání a rozhodnutí, byť si byl vědom úrovně rozhodování prvoinstančního orgánu, což vedlo pouze k dalším jednáním a požadavkům na žalobce. Rozhodnutí samo jako celek nevysvětluje výrok rozhodnutí, a je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že trvá na tom, že napadené rozhodnutí je odůvodněné a přezkoumatelné. Žalobce před vydáním prvoinstančního rozhodnutí zúžil předmět své žádosti také proto, že některé práce obsažené v žádosti o stavební povolení již byly provedeny. Upravená žádost již obsahovala pouze práce, které nevyžadují povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Žalovaný konstatoval, že žalobce není napadeným rozhodnutím omezen v provádění údržby své nemovitosti, protože žalovaný konstatoval, že práce uvedené v žádosti může provést bez povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu. Pokud se žalobce nedokáže dohodnout s vlastníky sousedních nemovitostí na tom, aby mu umožnili provést udržovací práce z jejich pozemku, může požádat stavební úřad, aby mu vstup na sousední pozemek zajistil postupem podle § 141 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „nový stavební zákon“). Prvoinstančním rozhodnutím mu právo vstupu na sousední pozemek zajištěno nebylo, protože rozhodnutí neobsahovalo výrok podle § 141 stavebního zákona. Podmínky č. 4 a 5 stavebního povolení nelze považovat za rozhodnutí, které by žalobci zajistilo vstup na sousední pozemek.

Podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní rád správní (dále jen „s.ř.s.“), soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že soud shledal napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů, rozhodl o věci samé bez jednání.

Podle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví.

Z ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu, podle kterého, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, lze dovodit, že odvolací orgán může řízení zastavit toliko tehdy, pokud je zde důvod pro zastavení řízení. Vzhledem k tomu, že podle čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví, je možné správní řízení zastavit pouze tehdy, je-li naplněn důvod pro zastavení řízení stanovený zákonem. Zastavit správní řízení proto není možné z jiných než zákonných důvodů.

Zákonné důvody pro zastavení správního řízení, které nebylo zahájeno z moci úřední vymezuje § 66 odst. 1 písm. a) až h) správního řádu. Správní orgán zastaví řízení zaprvé tehdy, jestliže žadatel vzal svou žádost zpět; jestliže je žadatelů více, musí se zpětvzetím souhlasit všichni žadatelé; ve sporném řízení správní orgán řízení nezastaví, pokud se zpětvzetím odpůrce z vážných důvodů nesouhlasí. Zadruhé tehdy, jestliže byla podána žádost zjevně právně nepřípustná. Zatřetí tehdy, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení. Začtvrté tehdy, jestliže žadatel ve stanovené lhůtě nezaplatil správní poplatek, k jehož zaplacení byl v řízení povinen. Zapáté tehdy, jestliže zjistí překážku řízení podle § 48 odst. 1 správního řádu. Zašesté tehdy, jestliže žadatel zemřel nebo zanikl, pokud v řízení nepokračují právní nástupci nebo pokud není více žadatelů, anebo zanikla-li věc nebo právo, kterého se řízení týká; řízení je zastaveno dnem, kdy se správní orgán o úmrtí nebo zániku žadatele nebo o zániku věci nebo práva dozvěděl. Zasedmé tehdy, jestliže žádost se stala zjevně bezpředmětnou.

V souladu s ustanovením § 66 odst. 1 písm. h) správního řádu může další důvody pro zastavení řízení stanovit zvláštní zákon. Stavební zákon tak stanoví například v ustanovení § 60 odst. 2, podle kterého stavební úřad zastaví stavební řízení, jestliže dokumentace nebyla zpracována oprávněnou osobou, popřípadě stavebník nedoplnil žádost ve lhůtě stanovené podle odstavce 1 nebo neuvedl dokumentaci do souladu s podmínkami územního rozhodnutí.

Správní orgány jsou v souladu s § 68 odst. 3 správního řádu povinny v odůvodnění rozhodnutí uvést důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se řídily při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se vypořádaly s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.

Může-li správní orgán zastavit správní řízení pouze z důvodu stanoveného zákonem, je povinen v odůvodnění svého rozhodnutí uvést, podle jakého ustanovení jakého právního předpisu správní řízení zastavuje. Současně je povinen uvést, z jakých podkladů lze dovodit, že jsou zde skutečnosti odůvodňující zastavení řízení, a úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu ustanovení, umožňujícího zastavení řízení.

Jak vyplývá z obsahu napadeného rozhodnutí, žalovaný vůbec neuvedl, podle jakého ustanovení jakého právního předpisu správní řízení zastavil, z jakých podkladů dovodil, že jsou zde skutečnosti odůvodňující zastavení řízení, jak tyto podklady hodnotil. V logické souvislosti s tím v odůvodnění napadeného rozhodnutí chybějí úvahy, kterými byl žalovaný veden při výkladu ustanovení, umožňujícího zastavení řízení. Žalovaný sice opřel svůj výrok o ustanovení § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu, avšak je nutné si uvědomit, že toto ustanovení nestanoví podmínky, za kterých je odvolací orgán oprávněn řízení zastavit. Není-li dán některý ze správním řádem stanovených důvodů pro zastavení řízení (§ 66 odst. 1 správního řádu) nebo jiný důvod stanovený zvláštním zákonem, nemůže odvolací orgán postupovat podle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu.

Mezi účastníky řízení bylo sporné, zda zde byly či nebyly splněny zákonné podmínky pro zastavení řízení. Ač žalovaný dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro zastavení řízení splněny byly, neuvedl přezkoumatelným způsobem důvody, které jej k učinění jeho závěru vedly. Soud zásadně přezkoumává v rozsahu žalobních bodů závěry odvolacího orgánu, které ohledně předmětu správního řízení v odůvodnění napadeného rozhodnutí zaujal. Pokud odvolací orgán nesplnil povinnosti uložené v § 68 odst. 3 správního řádu, nejsou zde závěry, které by bylo možné v řízení o žalobě proti napadenému rozhodnutí přezkoumat. Zaujetí těchto závěrů je proto nezbytnou podmínkou možnosti soudního řízení o žalobě. Soud není oprávněn odůvodnění napadeného rozhodnutí v neprospěch žalobce v soudním řízení doplňovat a dohledávat skutečnosti odůvodňující zákonnost výroku napadeného rozhodnutí namísto žalovaného. Tím, že žalovaný nepostupoval v souladu s § 68 odst. 3 správního řádu, byl žalobce zároveň zkrácen na možnosti relevantním způsobem proti žalovaným nevysloveným závěrům brojit.

Nad rámec shora uvedeného je nezbytné upozornit na vnitřní rozpornost závěrů žalovaného uvedených v odůvodnění napadeného rozhodnutí.

Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že „z obsahu žádosti o stavební povolení podané dne 27.7.2006 vyplývalo provedení prací vyžadujících stavební povolení (např. vybourání částí kamenného zdiva kamenné plotové zdi); provedení prací majících charakter udržovacích prací vyžadujících ohlášení (např. z důvodu změny vzhledu stavby) a prací nevyžadujících ani ohlášení (např. vyčištění okapových žlabů). Stavební úřad pak na základě podané žádosti vedl stavební řízení. V průběhu tohoto řízení trvajícího 4 roky, kdy rozhodnutí ze dne 24.3.2010 je předmětem tohoto odvolacího řízení, došlo k upřesnění předmětu žádosti, tak, že zúžením předmětu žádosti podané dne 27.7.2006 se v současné době jedná např. již jen o odstranění zvětralé omítky, doplnění zdiva, vyškrabání spár zdiva, odstranění mechu a plísně, barvení omítek, nátěry oken apod., požadavek o vstup na sousední st.p.č.16 podle § 135 je uplatňován i nadále“. Žalovaný k tomu dále uvedl, že „dle názoru odvolacího již není třeba projednávat uvedené práce v režimu stavebního řízení. Z tohoto důvodu odvolací orgán odvoláním napadené rozhodnutí zrušil a řízení ve věci žádosti podané dne 27.7.2006 zastavil“. Po učinění tohoto závěru žalovaný uvedl, že „jelikož na toto řízení již není možné uplatnit postup podle § 190 odst. 3 písm. a) nového stavebního zákona, postačí, aby stavebník ty udržovací práce, které hodlá provést, avšak neuvedené v § 103 odst.1 písm. e) nového stavebního zákona ohlásil ve smyslu § 104 odst.2 písm. p) nového stavebního zákona stavebnímu úřadu. Další postup stavebního úřadu pak vyplyne z obsahu podaného ohlášení, tzn. pokud by ve výčtu ohlášených udržovacích prací byly obsaženy též takové, které souvisejí s věcí, která byla předmětem jiného řízení, pak bude stavební úřad v konkrétních případech postupovat dle § 155 odst.3 správního řádu. V případě těch prací, které bude nutno provést ze sousedního pozemku st.p.č.16 a pokud nedojde mezi stavebníkem a spoluvlastníky sousedního pozemku st.p.č.16 k dohodě o provedení prací z jejich pozemku, požádá stavebník u stavebního úřadu o opatření dle § 141 nového stavebního zákona“.

Ač žalovaný dospěl k závěru, že žalobcem uváděné práce „již není třeba projednávat v režimu stavebního řízení“; dlužno dodat že tento jeho závěr je naprosto obecný a zcela neodůvodněný ve smyslu § 68 odst. 3 správního řádu, když nejsou zejména uváděny žádné důvody, proč každá ze žalobcem uváděných prací nemá být projednána ve správním řízení; současně žalobci uložil podat zcela novou žádost a prvoinstančnímu orgánu naznačil, jak má s touto novou žádostí nakládat. Žalovaný tak na jednu stranu vyslovil, že o žádosti žalobce nemá být vedeno řízení, na druhou stanu však dospěl k závěru, že o nové, obsahově shodné žádosti, má být řízení vedeno. Tyto proti sobě jdoucí závěry naprosto podrývají zákonnost postupu žalovaného při zastavení řízení.

Zdá se, že jediným důvodem pro zastavení řízení byla snaha udělat tlustou čáru za neúměrně dlouhým správním řízením, jehož délka byla zapříčiněna nikoli žalobcem nýbrž správními orgány. Tato snaha však nemá oporu v žádném zákoně a není odůvodnitelná ani nabytím účinnosti nového stavebního zákona. Soud v této souvislosti připomíná, že podle § 190 odst. 3 písm. a) nového stavebního zákona se řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou stavebních řízení neukončených v prvním stupni, která se týkají staveb, u nichž podle nové právní úpravy postačí ohlášení; na takové stavby se hledí jako na ohlášené podle tohoto zákona, za ohlášení se v tomto případě považuje žádost o vydání stavebního povolení a za den ohlášení den nabytí účinnosti tohoto zákona. Nový stavební zákon výslovně stanoví zásadu, že řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Jedinou výjimkou je situace, kdy se jedná o stavební řízení neukončené v prvním stupni, které se týká staveb, u nichž podle nové právní úpravy postačí ohlášení. I v tomto případě však není správní orgán oprávněn řízení o žádosti zastavit, nýbrž je toliko povinen posuzovat již podanou žádost o vydání stavebního povolení jako ohlášení podle nového stavebního zákona.

Zcela na závěr soud pokazuje na to, že již v rozsudku ze dne 9.7.2008, sp.zn. 57 Ca 113/2007, shledal důvodnou žalobu žalobce na ochranu proti nečinnosti prvoinstančního orgánu a prvoinstančnímu orgánu uložil povinnost „vydat rozhodnutí o žádosti žalobce z 27.7.2006 o povolení udržovacích prací na rodinném domu, hospodářském objektu a plotové zdi, Damíč čp. 16 a umožnění vstupu na sousední pozemek st.p.č. 16, Damíč, které je vedeno u žalovaného pod čj. 9529/06, ve lhůtě do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku“. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuvedl jediný relevantní důvod, pro který by bylo nutné dospět k závěru, že o žádosti žalobce nemá být věcně rozhodnuto, je nezbytné konstatovat, že správní orgány nezákonně pokračují ve své nečinnosti ve správním řízení zahájeném žádostí žalobce ze dne 27.7.2006.

Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí nebylo náležitě odůvodněno, soud jej zrušil pro vady řízení podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí. S ohledem na zrušení napadeného rozhodnutí, soud současně vyslovil, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.). Správní orgán je v dalším řízení vázán právním názorem, který soud vyslovil ve zrušujícím rozsudku (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).

Podle § 60 odst. 1 s.ř.s. má právo na náhradu nákladů řízení před soudem žalobce, neboť měl plný úspěch ve věci. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2.000 Kč a v odměně advokátky za 2 úkony právní služby, a to za jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, když advokáta podala jménem žalobce žalobu. Podle § 9 odst. 3 písm. f) a § 7 bod 5. vyhl.č. 177/1996 Sb., činí sazba za jeden úkon právní služby ve věcech žalob projednávaných podle soudního řádu správního částku 2.100 Kč, tj. 4.200 Kč za dva úkony právní služby. Podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu má advokát za jeden úkon právní služby nárok na paušální částku ve výši 300 Kč. Advokátka ve věci učinila celkem dva úkony, a proto soud přiznal žalobci částku ve výši 600 Kč. Lhůtu k plnění určil soud podle § 160 odst. 1 zák.č. 99/1963 Sb. ve spojení s § 64 s.ř.s. Místo plnění určil soud v souladu s § 149 odst. 1 zák.č. 99/1963 Sb. ve spojení s § 64 s.ř.s.

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační Poučení: stížnost u Krajského soudu v Plzni. Lhůta je zachována i tehdy, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.).

V Plzni dne 29. července 2011

JUDr. Jana Daňková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru