Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

57 A 59/2014 - 35Rozsudek KSPL ze dne 31.08.2015

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
2 As 255/2015

přidejte vlastní popisek

57A 59/2014-35

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudkyň JUDr. Aleny Hocké a Mgr. Jany Komínkové v právní věci žalobce: O.F., zastoupeného: Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Praha 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Plzeň, Škroupova 18, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30.5.2014, čj. DSH/6693/14 ve znění opravného rozhodnutí žalovaného ze dne 24.9.2014 č.j. DSH/12276/14

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo jako nepřípustné zamítnuto odvolání právnické osoby Fleet control s.r.o. proti rozhodnutí Magistrátu města Plzně, odboru správních činností, oddělení dopravních přestupků, ze dne 1.11.2013 č.j. MMP/227078/13, kterým byla žalobci uložena podle § 60 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, pořádková pokuta ve výši 500,- Kč za bezdůvodné nedostavení se k podání vysvětlení dne 16.10.2013.

Žalobce v žalobě tvrdil, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivé řízení dle článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dle článku 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod tím, že poté, co žalovaný dospěl k názoru, že plná moc vystavená žalobcem zmocněnci Fleet control s.r.o. trpí údajně nedostatky, usnesením ze dne 14.5.2014 vyzval k odstranění vady plné moci pouze zmocněnce, a nikoli i přímo žalobce. Žalobce měl za to, že žalovaný byl povinen odeslat a doručit výzvu k doplnění podání o řádnou plnou moc rovněž přímo žalobci. Pokud totiž má správní orgán pochybnosti, zda určité zastoupení vůbec existuje, není možné činit úkony vůči osobě, kterou zatím nelze za zmocněnce účastníka řízení považovat. Podle § 37 odst. 3 správního řádu výzvu k odstranění je třeba učinit vůči podateli. Teoreticky by podatelem mohl být jak účastník řízení, tak i zmocněnec, pokud jde o případy, kdy o zmocnění nemá správní orgán pochybnosti. Pokud pochybnosti má, nemůže nedoloženého zmocněnce za zmocněnce vůbec považovat a musí činit úkony vůči účastníkovi řízení. Uplatnit nelze v těchto pochybnostech ani § 34 odst. 2 správního řádu, podle něhož s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco osobně vykonat, doručí se písemnosti pouze zástupci. To lze uplatnit pouze tehdy, je-li zastoupení postaveno na jisto. Pokud plnou moc vystavil zmocněnci účastník řízení, je účastník řízení tím, kdo učinil nyní správním orgánem zpochybněný úkon a musí jej napravit. Ust. § 43 odst. 1 písm. a) správního řádu uvádí, že úkon, z něhož není možné zjistit, kdo jej činil, není pro správní orgán vůbec relevantní, nezahajuje se jím správní řízení a má být odložen. Jedná se o natolik zásadní vadu, že brání

v provádění dalších úkonů v řízení. Pokud u žádosti chybí vlastnoruční podpis žadatele, není stvrzeno, že se žadatel ztotožňuje s obsahem žádosti, a správní orgán (nebyla-li náprava přes jeho výzvu zjednána) by se jí proto neměl zabývat. Jak tedy vyplývá z výše uvedeného podle žalobce, pokud požaduje správní orgán dodání originálu plné moci, nemůže vyzvat zmocněnce, ale musí tak učinit vůči účastníkovi řízení. Žalobce poukázal na rozhodnutí NSS ze dne 29.9.2011 č.j. 4 As 27/2011-37, podle něhož jestliže zástupce stěžovatele zůstal nečinný jen ve vztahu k odstranění nedostatku žaloby spočívajícího v nedoložení plné moci, neměl se s tím krajský soud spokojit a bez dalšího žalobu odmítnout, nýbrž měl se pokusit věc vyjasnit i přímo se stěžovatelem a vyzvat i jeho k doložení plné moci. Žalobce považuje za nesprávné, že zmocněnec žalobce také nebyl v usnesení ze dne 14.5.2014 řádně poučen o tom, jaké negativní následky může mít neodstranění vad plné moci na samotné rozhodnutí ve věci.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalobce byl vyzván k doplnění plné moci a na toto rezignoval, proto žalovaný již neměl žádnou povinnost žalobce jako účastníka řízení opětovně vyzývat a splnil si jen svou povinnost vyzvat podatele (v dané věci společnost Fleet control s.r.o.). Tím, že došlo k vyzvání jak účastníka řízení, tak i podatele, byla žalobcova procesní práva řádně chráněna. Žalovaný považuje argumentaci ohledně pojmu podatel v § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. za absurdní. Podle žalovaného v dané věci nebylo pochybností o tom, kdo předmětné podání podal, když právnická osoba v podání uvedla své identifikační údaje. Rozsudek NSS citovaný žalobcem podle žalovaného nelze aplikovat, neboť k doplnění plné moci byl vyzván žalobce přímo jako účastník i podatel společnost Fleet control s.r.o. K námitce nedostatku poučení o následcích nedoplnění plné moci žalovaný uvedl, že usnesení zmíněné žalobcem č.j. DSH/4424/14 má za účel stanovení lhůty, zatímco současně zasílaná výzva stanoví, k čemu je daná osoba vyzývána. V této výzvě byla společnost Fleet control s.r.o. řádně poučena o následcích nedoložení plné moci. I žalobce osobně, když byl vyzýván k doplnění plné moci, byl ve výzvě upozorněn, že k podání společnosti Fleet control s.r.o. nebude, nedoloží-li plnou moc dle požadavku správního orgánu, přihlíženo.

Součástí správního spisu je úřední záznam Městské policie města Plzně, podle něhož dne 21.8.2013 v 17:18 hodin hlídka zaregistrovala vozidlo Honda Civic RZ … zaparkované v Plzni v Perlové ulici v úseku označeném dopravní značkou IP12 (Rezervé parkoviště) s dodatkovou tabulkou „8 vozidel MP“. Ve 20:00 hodin bylo požádáno telefonicky o sejmutí TPZOV a byl ztotožněn žalobce, který uvedl, že chce věc předat správnímu orgánu k došetření. S touto osobou bylo současně sepsáno oznámení o podezření z přestupku, kde se uvádí, že přestupce se odmítl k přestupku vyjádřit a podepsat se. Žalobce byl předvolán správním orgánem I. stupně k podání vysvětlení písemností ze dne 24.9.2013 na den 16.10.2013, přičemž zásilka mu byla doručena do vlastních rukou dne 27.9.2013. Žalobce se bez omluvy nedostavil.

Rozhodnutím správního orgánu I. stupně byla žalobci uložena pořádková pokuta 500,-Kč s odůvodněním, že řádné doručení výzvy k podání vysvětlení je vykázáno dodejkou, a přesto se jmenovaný k podání vysvětlení nedostavil, aniž by se omluvil s uvedením závažných důvodů nedostavení se. Tímto jednáním závažným způsobem ztížil postup řízení o přestupku. Požadované podání vysvětlení je nezbytné ke zjištění, zda žalobce byl řidičem vozidla v danou dobu. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo doručeno do vlastních rukou žalobce dne 5.11.2013.

Dne 18.11.2013 bylo podáno odvolání označené jménem žalobce a podané zástupcem Fleet control s.r.o. se sídlem Smetanovo nábřeží 14, Praha 1 prostřednictvím datové schránky, přičemž přílohou byla prostá kopie plné moci ze dne 30.9.2013. Výzvou ze dne 28.11.2013 správní orgán I. stupně vyzval žalobce, pokud chce být v řízení o pořádkovém deliktu zastupován, aby správnímu orgánu I. stupně ve lhůtě stanovené v přiloženém usnesení doručil plnou moc k tomuto řízení s poučením, že v případě marného uplynutí stanovené lhůty se podaným odvoláním nebude správní orgán zabývat. Výzva byla doručena do vlastních rukou žalobce dne 29.11.2013. Na výzvu nebylo reagováno. Žalovaný výzvou ze dne 14.5.2014 vyzval právnickou osobu Fleet control s.r.o. k doplnění plné moci ze dne 30.9.2013 s tím, že plná moc nebyla podepsána zaručeným elektronickým podpisem žalobce, ani se nejedná o výstup autorizované konverze, ani nebyla dodána prvostupňovému či odvolacímu správnímu orgánu v originální listinné podobě. Současně ve výzvě byla společnost poučena, že pokud by ve stanovené lhůtě uvedené v přiloženém a současně vydávaném usnesení nebyla doplněna, nelze ji považovat za akceptovatelnou plnou moc dle § 33 správního řádu. Výzva spolu s usnesením byly doručeny právnické osobě dne 14.5.2014.

V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že v dané věci účastník řízení měl podat odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí cestou svého údajného zástupce právnické osoby Fleet control s.r.o., kdy k odvolání byla doložena jen kopie (sken) plné moci, která byla přílohou odvolání zaslaného datovou schránkou. Plná moc však nebyla podepsána zaručeným elektronickým podpisem zmocnitele, ani se nejednalo o výstup autorizované konverze, a plná moc nebyla správnímu orgánu prvostupňovému ani žalovanému v originální listinné podobě do dnešního dne dodána, přestože byl jak žalobce správním orgánem I. stupně, tak podatel společnost Fleet control s.r.o. (odvolatelka) žalovaným k odstranění tohoto nedostatku vyzván. V současné podobě je tedy plná moc neakceptovatelná, neboť nebyla doložena ve stanovené lhůtě uvedeným způsobem, proto podané rozhodnutí bylo podáno nepříslušnou osobou, u které je na místě pochybovat, že je zmocněncem odvolatele, tedy je odvolání nepřípustné. Podle § 37 odst. 3 nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit, nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne k tomu přiměřenou lhůtu. Této povinnosti žalovaný dostál, když podatele (společnost Fleet control s.r.o.) vyzval, a k tomu stanovil usnesením lhůtu k doplnění plné moci. Odvolatelka však na doplnění plné moci rezignovala. Vzhledem k tomu, že předložená plná moc je neakceptovatelná, vyzýval správní orgán k jejímu doplnění a současně odvolatelku ve výzvě poučil, že pokud plná moc nebude doplněna požadovaným způsobem, nebude považována za akceptovatelnou. Odvolatelka nedostatky plné moci neodstranila. Proto odvolání vzhledem k absenci akceptovatelné plné moci nebyla odvolatelka oprávněna učinit, a je odvolání učiněno neoprávněnou osobou a je nepřípustné.

Rozhodnutím žalovaného se dne 24.9.2014 č.j. DSH/12276/14 bylo opraveno žalobou napadené rozhodnutí ohledně označení prvostupňového rozhodnutí Magistrátu města Plzně.

O věci samé bylo rozhodnuto bez jednání podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, (dále jen s.ř.s.), neboť s tím žalovaný souhlasil a žalobce se k tomu ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

Žaloba není důvodná.

Žalobce v žalobě poukazuje na rozsudek NSS ze dne 29.9.2011 čj. 4 As 27/2011-37 (dostupný na www.nssoud.cz). V tomto rozsudku šlo o posouzení otázky, zda Městský soud v Praze postupoval správně, pokud žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro neodstranění vady řízení spočívající v chybějícím doložení zmocnění advokáta k zastupování. Ve zmíněné kauze Městský soud zástupce vyzval k předložení originálu plné moci. Podle názoru NSS jestliže zástupce stěžovatele zůstal nečinný ve vztahu k odstranění nedostatku žaloby spočívajícího v nedoložení plné moci, neměl se s tím krajský soud spokojit a bez dalšího žalobu odmítnout, nýbrž měl se pokusit věc vyjasnit i přímo se stěžovatelem a vyzvat i jeho, a nejen jeho advokáta, k doložení plné moci.

S poukazem žalobce na zmíněný rozsudek NSS se nelze než ztotožnit. Nicméně z výše popsaného shrnutí skutkových okolností jasně vyplývá, že v projednávané věci správní orgány vyzvaly k odstranění nedostatku plné moci jak zástupce žalobce (výzva žalovaného), tak i přímo žalobce (výzva prvostupňového správního orgánu). Postup byl tedy v souladu s požadavky vyslovenými NSS.

Soud neuznal ani žalobní tvrzení, podle něhož absentuje v usnesení ze dne 14.5.2014 řádné poučení o tom, jaké negativní následky může mít neodstranění vad plné moci na samotné rozhodnutí ve věci. Jak ve vyjádření k žalobě správně uvedl žalovaný, společnost Fleet Control s.r.o. byla dostatečně poučena o následcích nedoplnění plné moci (tj. že za plnou moc nebude vůbec považována), a to ve výzvě zaslané spolu susnesením, jímž byla pouze stanovena lhůta k odstranění vytýkané vady. Obdobné poučení adresované přímo žalobci obsahovala i výzva ze dne 28.11.2013.

Na základě výše uvedeného soud neshledal žalobní námitky důvodnými, a žalobu proto zamítl podle § 78 odst. 7 s.ř.s.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého by měl nárok na jejich náhradu žalovaný, který měl ve věci plný úspěch. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, a proto jejich náhrada nebyla žádnému z účastníků přiznána.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení rozsudku. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,

vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Plzni dne 31. srpna 2015

Mgr. Alexandr Krysl,v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Lenka Kovandová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru