Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

57 A 37/2010 - 27Rozsudek KSPL ze dne 29.07.2011

Prejudikatura

7 As 69/2008 - 47


přidejte vlastní popisek

57 A 37/2010

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Daňkové a soudců Mgr. Miroslavy Kašpírkové a Mgr. Alexandra Krysla v právní věci žalobce M.K., zastoupeného Mgr. Martinem Vovsíkem, advokátem, se sídlem Plzeň, Malá ul. 6, proti žalovanému Krajskému úřadu Plzeňského kraje, se sídlem Plzeň, Škroupova 18, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16.3.2010, čj. DSH/3939/10

takto :

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 16.3.2010, čj. DSH/3939/10 (dále jen napadené rozhodnutí), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Klatovy (dále jen správní orgán I. stupně) ze dne 29.1.2010, čj. OD/855/10/Ka (dále jen rozhodnutí správního orgánu I. stupně), jímž bylo rozhodnuto o zadržení řidičského průkazu žalobce.

II. Důvody žaloby

2. V řízení o zadržení řidičského průkazu žalobce namítal, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu ve smyslu § 118c odst. 1, resp. odst. 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), (dále jen zákon o silničním provozu). Na tyto námitky nebyl brán správními orgány zřetel, proto je žalobce učinil součástí žaloby.

3. Žalobce byl účastníkem dopravní nehody a následně se podrobil dechové zkoušce. Neodmítl se podrobit lékařskému vyšetření na ovlivnění alkoholem, naopak provedení tohoto vyšetření, resp. odběr krve, požadoval. Zasahující policisté však považovali za dostatečný důkaz o ovlivnění žalobce alkoholem opakované pozitivní dechové zkoušky, proto jej nevyzvali, aby se podrobil lékařskému vyšetření. Žalobce uvedl, že rozumí postoji zasahujících policistů, který vychází z § 16 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů (dále jen zákon č. 379/2005 Sb.), kde je uvedeno, že se odborné lékařské vyšetření neprovede, spočívá-li orientační vyšetření v dechové zkoušce provedené analyzátorem, který splňuje podmínky vyhlášky č. 345/2002 Sb. To však neznamená, že by výsledek orientační dechové zkoušky, byť byl proveden přístrojem splňujícím podmínky vyhlášky č. 345/2002 Sb., byl důkazem jednoznačně prokazujícím přítomnost alkoholu v krvi, který by bez dalšího postačoval k uznání obviněného vinným ze spáchání trestného činu či přestupku, resp. k zadržení řidičského průkazu.

4. Bez ohledu na zákon č. 379/2005 Sb. stále existuje základní zásada trestního a přestupkového řízení v pochybnostech ve prospěch, která musí platit i pro rozhodování o zadržení řidičského průkazu, a nemůže ji prolomit zákon upravující způsoby provádění vyšetření na ovlivnění osoby alkoholem. I z § 16 odst. 2 zákona č.379/2005 Sb. jednoznačně vyplývá, že je dechová zkouška pouze orientačním vyšetřením na obsah alkoholu v krvi. Je-li tedy dechová zkouška prováděná jakýmkoliv dechovým analyzátorem pouze orientačním vyšetřením, pak z jejího výsledku nelze činit jednoznačné závěry. Závěr o ovlivnění řidiče alkoholem pro rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu jednoznačný být musí. Nelze připustit nesprávnou právní argumentaci, že pozitivní výsledek orientační dechové zkoušky zakládá právní domněnku, že osoba má v krvi alkohol a že je povinností této osoby, aby tuto domněnku vyvrátila tím, že bude požadovat provedení odběru krve. Nelze dovozovat, nepožádá-li o odběr krve, že platí v případě pozitivní dechové zkoušky domněnka přítomnosti alkoholu v krvi a že měla být dotyčná osoba usvědčena z přítomnosti alkoholu v krvi. Takováto právní argumentace porušuje základní zásadu, tj. presumpci neviny, naopak zakládá presumpci viny a ukládá podezřelé osobě povinnost vyvinit se. Právní argumentace tohoto druhu, byť by byla odůvodňována jakýmikoliv chvályhodnými zájmy, je neslučitelná se základními zásadami právního státu. Pro rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu je nezbytné, aby bylo v řízení prokázáno, že řidič řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu, jak vyplývá z § 118a odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu. Nestačí pouhé podezření, jak vyplývá á contrario z § 118a odst. 1 písm. a) zákona o silničním povozu. Jelikož nebylo v řízení prokázáno, že žalobce řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu, nemělo být rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu vydáno, ale řidičský průkaz měl být vrácen. Prokázané řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu je totiž esenciální zákonnou podmínkou pro vydání rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

5. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedl, že předmětem řízení bylo posouzení, zda byly splněny podmínky pro zadržení řidičského průkazu dle § 118b odst. 1 s odkazem na § 118a odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, tedy zda vzniklo důvodné podezření, že žalobce řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu. Toto důvodné podezření nastalo po té, kdy byly výsledky dechové zkoušky pozitivní s hodnotami 0,35, 0,34 a 0,30 promile alkoholu v dechu (nikoli v krvi).

6. Ohledně námitky, že správní řízení o zadržení řidičského průkazu nebylo zahájeno v souladu se zákonem podle § 118c odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích a že se touto námitkou správní orgán I.stupně ani žalovaný nezabývali, uvedl, že žalobce zcela obecně odkazoval na uvedené ustanovení bez toho, že by konkrétním způsobem specifikoval, co je namítáno, proto správní orgány obou stupňů vzaly tuto námitku v potaz, ale vzhledem k její obecnosti na ni dále nereagovaly. Pokud žalobce směřoval tuto námitku do lhůty pěti pracovních dnů pro zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu, žalovaný podrobně vysvětlil, že správní orgán I. stupně postupoval bezodkladně.

7. K dalším námitkám žalovaný uvedl, že tyto může žalobce uplatnit v řízení o přestupku, kde správní orgány posuzují, zda se přestupku dopustil či nikoli. Předmětem řízení o zadržení řidičského průkazu však je toliko, zda byly splněny zákonné podmínky pro zadržení řidičského průkazu. Tyto zákonné podmínky byly naplněny, tedy bylo v souladu se zákonem rozhodnuto o jeho zadržení.

8. K námitce, že bez ohledu na zákon č. 379/2005 Sb. zde stále existuje zásada v pochybnostech ve prospěch, žalovaný uvedl, že námitky týkající se spáchání přestupku může žalobce uplatnit v řízení o přestupku, a proto se jimi nezabýval. V případě zadržení řidičského průkazu jde o předběžné opatření, jehož smyslem je do právní moci rozhodnutí o přestupku řidiči zabránit v řízení motorových vozidel v případě splnění zákonných podmínek dle § 118b odst. 1 s odkazem na § 118 a odst. 1 písm. a) až h) zákona o provozu na pozemních komunikacích. Pokud by před zadržením řidičského průkazu muselo dojít k prokázání spáchání přestupku, odporovalo by to úmyslu při tvorbě zákona. Z logiky věci tedy vyplývá, vznikne-li podezření, že řidič řídil pod vlivem alkoholu, zcela postačuje pozitivní dechová zkouška, aniž by muselo být spáchání přestupku řidičem prokázáno. Vzhledem k podezření na řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu je smyslem zákona dosáhnout prozatímního vyloučení takového řidiče z provozu na pozemních komunikacích, a to až do právní moci rozhodnutí o přestupku. Jelikož jde o předběžné opatření, je možno vycházet toliko z podezření nikoli viny daného řidiče. Tento postup správních orgánů však nelze vnímat jako uplatnění presumpce viny. K vrácení řidičského průkazu tedy nebyl správní orgán oprávněn, a pokud by takto postupoval, byl by tento postup v rozporu se zákonem.

IV. Posouzení věci Krajským soudem v Plzni

9. Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.).

10. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud vycházel podle § 75 odst. 1 s.ř.s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, podle § 75 odst. 2 s.ř.s. přezkoumal napadený výrok rozhodnutí v mezích žalobou včas uplatněných žalobních bodů, neshledal při tom vady podle § 76 odst. 2 s.ř.s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. O věci samé rozhodl soud podle § 51 odst. 1 s.ř.s. bez nařízení jednání, neboť žalobce i žalovaný s tím vyslovili souhlas.

11. Žaloba není důvodná.

Skutkový základ věci

12. Dne 5. 10. 2009 v 06:50 hod. řídil žalobce osobní motorové vozidlo tovární značky Ford Transit, RZ: x po silnici č. I/22 ve směru Zavlekov - Klatovy. Před obcí Kocourov vjel do uzavřené levé části vozovky a následně narazil do rekonstruovaného mostu. Na vozidle vznikla škoda cca 480.000 Kč. Žalobce utrpěl lehké zranění a byl převezen k lékařskému ošetření do nemocnice v Klatovech. Dechová zkouška provedená přístrojem Alcotest 7410, č. ARWF-0259, byla pozitivní na alkohol s výsledky měření 0,35 promile, 0,34 promile, 0,30 promile alkoholu. Žalobce uplatnil technickou závadu na vozidle spočívající v selhání brzdového systému.

13. Dne 5.10.2009 bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno oznámení o zadržení řidičského průkazu Policií ČR. Správní orgán I. stupně zahájil oznámením doručeným žalobci 13.10.2009 správní řízení o zadržení řidičského průkazu. Podkladem pro jeho zahájení byl protokol o nehodě v silničním provozu sepsaný Policií ČR, kopie řidičského průkazu žalobce a potvrzení o zadržení řidičského průkazu Policií ČR. Zástupce žalobce přípisem z 19.10.2009 namítal, že nejsou splněny podmínky pro vydání rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu. Uvedl, že žalobce žádal opakovaně o provedení krevní zkoušky, avšak bez výsledku. Mezi dechovými zkouškami byly velké rozdíly, jež odporují biologickému odbourávání alkoholu, neboť byly pořízeny v rychlém sledu. Žalobce po dopravní nehodě informoval policisty o požitém alkoholu předchozího dne, který však již v době nehody musel být odbourán. Pozitivní výsledek dechové zkoušky žalobce způsobil lék - sprej Stopangin, který si aplikoval do úst v obci Zavlekov z důvodu nachlazení. Nevěděl, že uvedený lék obsahuje alkohol, avšak tento alkohol nemohl v dávkovaném množství ovlivnit schopnost řídit motorové vozidlo. Uvedl, že je pro zadržení řidičského průkazu nutné prokázání, že řidič řídil pod vlivem alkoholu a pouhé podezření nepostačuje. Jako příčinu dopravní nehody zopakoval technickou závadu brzdového systému.

14. Správní orgán I. stupně vydal dne 22.10.2009 pod čj. OD/9703/09/Ka rozhodnutí, které bylo k odvolání žalobce rozhodnutím žalovaného ze dne 10.12.2009, čj. DSH/16153/09, zrušeno pro nepřezkoumatelnost spočívající v jeho nedostatečném odůvodnění. Zástupce žalobce následně přípisem z 10.12.2009 sdělil, že nesouhlasí s právním názorem žalovaného, že vzhledem k pozitivním dechovým zkouškám vzniklo důvodné podezření, že žalobce požil alkohol, přičemž toto podezření je dostačující pro rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu. 15. Správní orgán I. stupně vydal 29.1.2010 pod čj. OD/855/10/Ka (viz rozhodnutí správního orgánu I. stupně) rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu žalobce podle § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že zkoumal, zda byly splněny zákonné důvody pro zadržení řidičského průkazu. Vycházel z toho, že byly žalobci naměřeny dechovou zkouškou hodnoty 0,35 promile, 0,34 promile a 0,30 promile alkoholu v dechu. Na základě těchto pozitivních dechových zkoušek vzniklo důvodné podezření, že žalobce řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, což bylo důvodem pro zadržení jeho řidičského průkazu Policií ČR. Zadržení řidičského průkazu shledal v souladu s § 118b odst. 1 zákona o silničním provozu, neboť policista je oprávněn zadržet řidičský průkaz z důvodů uvedených v § 118a odst. 1 písm. a) až b) tohoto zákona. V daném případě bylo naplněno ustanovení § 118a odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, podle něhož může policista zabránit v jízdě řidiči, který řídil vozidlo pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Na základě uvedených podkladů od Policie ČR správní orgán I. stupně rozhodl o zadržení řidičského průkazu žalobce, neboť se ztotožnil se skutečnostmi uváděnými v protokolu o nehodě v silničním provozu, kde je mj. uvedeno, že u žalobce nebylo zjištěno požití léků a nepožadoval odběr krve. Zda tomu tak bylo či nikoliv bude předmětem jiného správního řízení. V řízení o zadržení řidičského průkazu správnímu orgánu nepřísluší toto hodnotit a není to předmětem řízení. Důvodem pro zadržení řidičského průkazu bylo důvodné podezření z řízení vozidla žalobcem pod vlivem alkoholu, které bylo jednoznačně prokázáno pozitivními dechovými zkouškami.

16. Odvolání podané žalobcem proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí správního orgánu I.stupně potvrdil.

17. V odvolání žalobce odkázal na předchozí odvolání proti rozhodnutí z 22.10.2009, čj. OD/9703/09/Ka a na své vyjádření z 19.10.2009. Dle žalovaného tím žalobce namítal nedostatečně odůvodněné a proto nepřezkoumatelné rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Tuto námitku označil žalovaný za nedůvodnou s tím, že správní orgán I. stupně své rozhodnutí řádně odůvodnil a odkázal na příslušná zákonná ustanovení. Dále žalovaný uvedl, že správnímu orgánu nepřísluší v řízení o zadržení řidičského průkazu rozhodovat, zda se žalobce přestupku dopustil či nikoli, toto je předmětem řízení o přestupku. Pro řízení o zadržení řidičského průkazu postačuje vznik důvodného podezření řízení pod vlivem alkoholu. Toto podezření vzniklo, když měl žalobce pozitivní dechové zkoušky na alkohol v dechu, zjištěné přístrojem Dräger.

18. V odvolání žalobce dále namítal, že nebyly splněny zákonné požadavky, když nebylo prokázáno, že žalobce řídil pod vlivem alkoholu, protože pouhé podezření nestačí. Dle žalovaného byl žalobci odebrán řidičský průkaz předběžně do pravomocného rozhodnutí v přestupkovém řízení, vzhledem k pozitivním dechovým zkouškám s výsledkem 0,35, 0,34 a 0,3 promile alkoholu v dechu. Tyto pozitivní dechové zkoušky byly důvodem pro zadržení řidičského průkazu, neboť zde vzniklo důvodné podezření, že žalobce řídil pod vlivem alkoholu.

19. V odvolání žalobce dále namítal, že mu nebylo umožněno lékařské vyšetření spojené s odběrem krve, ačkoli o něj několikrát žádal. Namítal, že není z potvrzení o zadržení řidičského průkazu zřejmé, v jakém časovém rozmezí byly dechové zkoušky prováděny, a tvrdil, že jejich rozpětí bylo velmi malé. Uvedl, že lidský organizmus dokáže odbourat max. 0,2 promile za hodinu, proto není takové snížení promile alkoholu v dechu biologicky možné a zkouška musela být ovlivněna dalšími faktory, které měly vliv na její výsledek. Policistům bezprostředně po dopravní nehodě sdělil, jaký alkohol, kdy a v jakém množství zkonzumoval, a předpokládá, že jsou úřední záznamy o tom součástí spisového materiálu. Alkohol zkonzumoval předcházející den (v množství dvě piva, 1 větší a 1 menší odlívka slivovice), proto není možné, aby nebyl v době nehody odbourán. K tomu žalovaný uvedl, že tyto námitky může žalobce uplatnit v řízení o přestupku, v daném řízení žalovaný pouze posuzuje, zda byly splněny podmínky pro zadržení řidičského průkazu. Ke splnění zákonných předpokladů došlo, když vzniklo podezření, že žalobce řídil pod vlivem alkoholu. Toto důvodné podezření nastalo, když měl pozitivní dechové zkoušky na alkohol v dechu. Žalovaný se proto těmito námitkami nezabýval, neboť se týkají spáchání přestupku, což není předmětem řízení o zadržení řidičského průkazu.

20. V odvolání žalobce dále uvedl, že není pravdou, že by nepožadoval odběr krve, a namítal, že protokol o nehodě v silničním provozu není jím podepsán. Uváděl, že dechová zkouška, ať je provedena jakýmkoli přístrojem, je pouze zkouškou orientační. Pokud byla opakovaně pozitivní, měl být žalobce vyzván k lékařskému vyšetření, zejména k odběru krve. Dle žalobce je výzva k odběru krve povinností policistů, když je předchozí dechová zkouška pozitivní. Pokud policisté svou povinnost nesplnili, nelze mít za prokázané, že žalobce řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, a nemůže ani existovat důvodné podezření. Dle žalobce proto nejsou splněny podmínky pro zadržení řidičského průkazu. K tomu žalovaný uvedl, že tyto námitky bude moci žalobce uplatnit v řízení o přestupku, neboť se týkají spáchání přestupku. Dle žalovaného byly splněny podmínky, které zákon pro zadržení řidičského průkazu stanoví, neboť vzniklo důvodné podezření, že žalobce řídil pod vlivem alkoholu. Zda se přestupku řízení pod vlivem alkoholu dopustil či nikoli, je předmětem řízení o přestupku. Žalovaný uzavřel, že mu v současné době nepřísluší hodnotit, zda byl žalobce pod vlivem alkoholu v době řízení motorového vozidla či nikoliv. Pro potřeby řízení o zadržení řidičského průkazu je podstatné, že je zde důvodné podezření, že žalobce řídil pod vlivem alkoholu, pro což postačují samotné výsledky dechových zkoušek. Rozhodnutí ve věci samé, tedy posouzení, zda žalobce řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu, je předmětem řízení o přestupku.

Právní úprava

21. Podle § 118a odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích přikázat řidiči motorového vozidla jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidla a zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen "technický prostředek") nebo odtažením vozidla, jestliže řidič řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.

22. Podle § 118b odst. 1 zákona o silničním provozu policista je oprávněn z důvodů uvedených v § 118a odst. 1 písm. a) až h) zadržet řidičský průkaz. Po zadržení řidičského průkazu oznámí policista bez zbytečného odkladu zadržení řidičského průkazu registru řidičů, u zahraničních řidičů příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

23. Podle § 118c odst. 1 věty první zákona o silničním provozu obecní úřad obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu podle § 118b zahájí řízení, na základě něhož lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu; jde-li o podezření ze spáchání trestného činu, zahájí řízení po předchozím souhlasu státního zástupce.

24. Podle § 118c odst. 2 zákona o silničním provozu obecní úřad obce s rozšířenou působností vrátí zadržený řidičský průkaz bez zbytečného odkladu jeho držiteli, jestliže nerozhodne o zadržení řidičského průkazu podle odstavce 1.

Závěr krajského soudu

25. Nejprve soud uvádí, že úvodní námitka žalobce, že již v řízení o zadržení řidičského průkazu namítal, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu ve smyslu § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu a na jeho námitky nebyl brán správními orgány zřetel, proto je učinil součástí žaloby (odst. 2), byla v žalobě rozvedena tak (odst. 3 a 4), že je jednoznačně patrné, že žalobce namítá pochybení spočívající v neprovedení odborného lékařského vyšetření na ovlivnění alkoholem, resp. odběru krve, po té, kdy byly v jeho dechu zjištěny hodnoty alkoholu 0,35 ‰, 0,34 ‰ a 0,30 ‰ toliko orientační dechovou zkouškou. Žalobcem není zpochybňováno zahájení řízení v rozporu s § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu, jímž je obecnímu úřadu uloženo zahájit řízení o zadržení řidičského průkazu do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu podle § 118b zákona o silničním provozu, jak ve vyjádření k žalobě in eventum k této námitce uvádí žalovaný (odst. 6).

26. Žalobou je namítáno, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu žalobce, neboť i když policisté vycházeli z § 16 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., výsledek orientační dechové zkoušky, byť by byl proveden přístrojem splňujícím podmínky vyhlášky č. 345/2002 Sb., není důkazem jednoznačně prokazujícím přítomnost alkoholu v krvi, který by bez dalšího postačoval k uznání obviněného vinným ze spáchání přestupku, resp. k zadržení řidičského průkazu (odst. 3). Dle žalobce musí být pro rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu učiněn jednoznačný závěr o ovlivnění řidiče alkoholem, který v daném případě nemohl být učiněn, když správní orgány obou stupňů vycházely jen z výsledku orientační dechové zkoušky.

27. Institut zadržení řidičského průkazu upravený v § 118b a § 118c zákona o silničním provozu je prostředkem ochrany zavedeným do zákona o silničním provozu s účinností od 1.7.2006 a jeho smyslem je poskytnout orgánům veřejné moci rychlý a účinný prostředek k ochraně před určitými typy protiprávního jednání držitelů řidičského oprávnění v provozu na pozemních komunikacích. Tento institut poskytuje orgánům veřejné moci vyjmenovaným v zákoně o silničním provozu oprávnění zadržet řidičský průkaz v případech stanovených tímto zákonem, způsobem tam upraveným, a to do právní moci rozhodnutí o přestupku nebo trestném činu. Podstatou tohoto právního institutu je zamezit dalšímu protiprávnímu jednání, které by ohrožovalo právem chráněné zájmy společnosti v případech, kdy by se užití jiných mírnějších prostředků ochrany jevilo jako neúčinné.

28. Zákon o silničním provozu spojuje se zadržením řidičského průkazu bezprostřední zásah, který je oprávněn uplatnit policista vůči řidiči motorového vozidla v rámci výkonu správního dozoru podle § 118b odst. 1 zákona o silničním provozu, a dále rozhodnutí vydané na základě tohoto bezprostředního zásahu příslušným správním orgánem v řízení zahájeném podle § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu. Důvody pro zadržení řidičského průkazu jsou taxativně stanoveny v § 118a odst. 1 písm. a) až h) zákona o silničním provozu. Prostředek ochrany před případným nezákonným zadržením řidičského průkazu policistou, jehož zásah by vybočil z mezí stanovených zákonem o silničním provozu, je dán pravomocí poskytnutou příslušnému správnímu orgánu následně rozhodnout o zadržení řidičského průkazu. Shledá-li správní orgán, že pro zadržení řidičského průkazu neexistují důvody stanovené zákonem, bez zbytečného odkladu řidičský průkaz vrátí. Shledá-li, že byly splněny zákonem stanovené podmínky pro zadržení řidičského průkazu, rozhodne o jeho zadržení. O případném odvolání proti tomuto rozhodnutí rozhoduje příslušný odvolací správní orgán.

29. Judikatura týkající se soudního přezkumu zákonnosti rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu podle § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu se od zavedení tohoto institutu do zákona o silničním provozu vyvíjela jak ve směru nemožnosti přezkumu takového rozhodnutí jako rozhodnutí předběžné povahy, tak ve směru jeho přezkumu. Nejvyšší správní soud v rozšířeném senátě v rozsudku ze dne 8.12.2009, čj. 7As 69/2008-47 (dostupný na www.nssoud.cz.) dospěl k závěru, že rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu podle § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu nemůže být předmětem zákonné výluky podle § 70 písm. b) s.ř.s. V tomto rozhodnutí je dále v souvislosti s argumentací, že se nejedná o rozhodnutí předběžné povahy, uvedeno, že mezi řízením o zadržení řidičského průkazu a řízením o přestupku nejsou splněny podmínky věcné a časové souvislosti. Z věcného hlediska jsou hmotně právní podmínky obou rozhodnutí v podstatné míře odlišné; není shodný ani jejich smysl. Smyslem zadržení řidičského průkazu je zamezit osobě řídit motorová vozidla, dokud nebude o jejím skutku rozhodnuto. Smyslem přestupkového řízení je potrestat pachatele za spáchaný protiprávní čin a vést ho k nápravě. Rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu totiž má vlastní zákonné podmínky, vede se o něm samostatné řízení, a vybočení z jejich rámce není předmětem přezkumu v žádném dalším řízení; z časového i věcného hlediska toto rozhodnutí tedy nepředchází žádnému konečnému rozhodnutí s obdobným hmotně právním obsahem. Zákon o silničním provozu nepředpokládá, že by rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu bylo zrušeno, obecní úřad zadržený průkaz jeho držiteli pouze vrátí.

30. Citace z uvedeného judikátu byla v daném případě soudem použita zejména proto, že žalobce v žalobě namítá, že výsledek orientační dechové zkoušky, byť by byl proveden přístrojem splňujícím podmínky vyhlášky č. 345/2002 Sb., není důkazem jednoznačně prokazujícím přítomnost alkoholu v krvi, který by bez dalšího postačoval k uznání obviněného vinným ze spáchání trestného činu či přestupku, resp. k zadržení řidičského průkazu. Dle názoru zdejšího soudu a v souladu s názorem Nejvyššího správního soudu vyjádřeného v citovaném judikátu z 8.12.2009, čj. 7As 69/2008-47, je smyslem zadržení řidičského průkazu zamezit osobě řídit motorová vozidla, dokud nebude o jejím skutku rozhodnuto. Nelze tedy směšovat, resp. stavět na roveň, jak to činí v žalobě žalobce, řízení o zadržení řidičského průkazu a řízení (zde) o přestupku, neboť z věcného hlediska jsou hmotně právní podmínky obou rozhodnutí v podstatné míře odlišné.

31. Úkolem žalovaného bylo v řízení o zadržení řidičského průkazu posoudit, zda byly splněny podmínky pro zadržení řidičského průkazu podle § 118b odst. 1 s odkazem na § 118a odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, jak ve vyjádření k žalobě správně uvádí žalovaný. Dle žalovaného vzniklo důvodné podezření, že žalobce řídil motorové vozidlo, po té, kdy byly výsledky jeho dechové zkoušky pozitivní s hodnotami 0,35 ‰, 0,34 ‰ a 0,30 ‰ alkoholu v dechu žalobce. Žalobce namítá, že k prokázání, že ve smyslu § 118a odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu, nepostačovala jen orientační dechová zkouška a měl být příslušníky policie vyzván, aby se podrobil lékařskému vyšetření.

32. Podle § 16 odst. 1 zákona č. 379/2005 Sb. osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním. Podle § 16 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb. orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu je povinna se podrobit osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že vykonává činnosti podle odstavce 1 pod vlivem alkoholu, a dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje. Spočívá-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, odborné lékařské vyšetření se neprovede. V případě, že osoba tento způsob orientačního vyšetření odmítne, provede se odborné lékařské vyšetření.

33. Zákonem č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky bylo s účinností od 1.1.2009 změněno ust. § 16 zákona č. 379/2005 Sb., jak je výše uvedeno. Podle tohoto ustanovení se odborné lékařské vyšetření neprovede, pokud je provedeno orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu pomocí dechové zkoušky realizované kvalitním certifikovaným přístrojem.

34. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 16.12.2009, čj. 6As 40/2009-132 (dostupný na www.nssoud.cz.) uvedl: Ustanovení § 16 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb. stanoví modality zjišťování, zda je určitá osoba ovlivněna alkoholem, a určuje, za jakých podmínek se ten který způsob zjišťování použije. Novelizací tohoto ustanovení tak došlo ke změně okolností, za jakých policista či jiná k tomu oprávněná osoba realizuje výzvu k podrobení se vyšetření.

35. V důvodové zprávě k zákonu č. 274/2008 Sb. je k § 16 odst. 2 zákona o silničním provozu krom jiných důvodů uvedeno … jako argument ve prospěch navrženého řešení se jeví fakt, že Nejvyšší soud České republiky dospěl v rámci své rozhodovací činnosti k závěru, že orientační zkouška přítomnosti alkoholu v organismu provedená přístrojem schopným kvantifikovat množství požitého alkoholu je způsobilá, vedle případných dalších důkazních prostředků, prokázat existenci protiprávního stavu, a to i přes skutečnost, že přístroj, kterým byla zkouška provedena, je zatížen určitou nepřesností. Tento právní názor byl vytvořen v roce 1999. Od této doby uplynula poměrně dlouhá doba. Na základě požadavku nejenom Policie České republiky byla v roce 2006 Českým metrologickým institutem zpracována odborná metrologická studie, která na základě objektivního vědeckého zkoumání dospěla k závěru, že pokud je použit kvalitní certifikovaný přístroj a samotné měření alkoholu v dechu je provedeno fundovaně, jedná se o relevantní metodu ověření způsobilosti osob k činnostem z hlediska ovlivnění alkoholem, zcela srovnatelnou s analýzou vzorku odebrané krve….. Zároveň dojde k výraznému zefektivnění činnosti správních orgánů a orgánů činných v trestním řízení, z důvodu mnohem jednoduššího získávání důkazních prostředků. Zároveň se vytváří optimální nástroj eliminace možného korupčního jednání subjektů oprávněných vyzvat povinnou osobu k ověření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky, odstraňuje se možnost následné účelové manipulace s důkazním materiálem (technické provedení alkoholtesterů uvedených v příslušných ustanoveních této novely takový zásah vylučují). … Pokud povinná osoba odmítne provedení orientačního vyšetření na přítomnost alkoholu odpovídajícím analyzátorem alkoholu v dechu, bude povinna se podrobit odbornému lékařskému vyšetření.

36. V daném případě bylo policisty provedeno ve smyslu § 16 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb. orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu dechovou zkouškou přístrojem Alcotest 7410. Žalobce v žalobě nezpochybňoval, že bylo provedeno přístrojem splňujícím podmínky vyhlášky č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu..

37. Namítal porušení základní zásady trestního a přestupkového řízení „v pochybnostech ve prospěch“, která musí platit i pro rozhodování o zadržení řidičského průkazu. Pochybnosti spatřoval ve výsledku orientační dechové zkoušky, která dle jeho názoru nemůže být důkazem, který by bez dalšího postačoval k zadržení řidičského průkazu a namítal, že z § 16 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb. jednoznačně vyplývá, že je dechová zkouška pouze orientačním vyšetřením na obsah alkoholu v krvi. Je-li tedy dechová zkouška provedená jakýmkoliv dechovým analyzátorem pouze orientačním vyšetřením, pak z jejího výsledku nelze činit jednoznačné závěry a závěr o ovlivnění řidiče alkoholem pro rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu jednoznačný být musí. Uvedená argumentace žalobce není správná. Ustanovení § 16 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb. určuje, za jakých podmínek se ten který způsob zjišťování přítomnosti alkoholu použije. V daném případě bylo provedeno orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu dechovou zkouškou, a to analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem. Ačkoliv je v textu tohoto ustanovení uvedeno … orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu … , je nutno učinit závěr, že vyšetření v tomto ustanovení označené jako orientační, není vyšetřením toliko pro prvotní orientaci, ale bylo-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové zkoušce provedeno analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem (vyhláškou č. 345/2002 Sb.), nebylo třeba provést odborné lékařské vyšetření, neboť zákon stanoví, že za takových podmínek se odborné lékařské vyšetření neprovede. Žalobce tento způsob orientačního vyšetření neodmítl, proto nebylo na místě, aby byl ve smyslu § 16 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb. policisty vyzván k podrobení se následně odbornému lékařskému vyšetření, např. odběru krve. Důvod k odbornému lékařskému vyšetření, odběru krve, nebyl, ani když žalobce, jak namítá, odběr krve požadoval po té, kdy byly výsledky dechové zkoušky pozitivní. V daném případě bylo dostačující provedení orientační dechové zkoušky. Tímto orientačním vyšetřením byl poskytnut jednoznačný závěr o ovlivnění řidiče alkoholem, o kterém nebyl důvod pochybovat. Nebylo proto na místě použití zásady „v pochybnostech ve prospěch“.

38. Soud proto činí závěr, že orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu spočívalo v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu Alcotest 7410, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem (vyhláškou č. 345/2002 Sb.). Byly tak splněny podmínky § 16 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb. a tím, že byly výsledky dechové zkoušky pozitivní s hodnotami 0,35 ‰, 0,34 ‰ a 0,30 ‰ alkoholu v dechu, byly naplněny podmínky § 118a odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu. Zadržení řidičského průkazu žalobce tak bylo v souladu s § 118b odst. 1 zákona o silničním provozu [policista byl oprávněn z důvodu uvedeného v § 118 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu zadržet žalobci řidičský průkaz] a zadržení řidičského průkazu rozhodnutím správních orgánů I. a II. stupně bylo v souladu s § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu.

39. Z uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že v mezích žalobních bodů nebyl žalobce zkrácen na svých právech ani rozhodnutím správního orgánu ani jeho postupem, proto žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

V. Náklady řízení

40. Náhradu nákladů řízení soud žádnému z účastníků podle § 60 odst. 1 s.ř.s. nepřiznal, protože žalobce ve věci úspěch neměl a žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal.

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Plzni ve dvou písemných vyhotoveních . (§ 102, § 106 odst. 2, 4 s.ř.s.)

Důvody kasační stížnosti jsou taxativně stanoveny v § 103 odst. 1 s.ř.s.

Kasační stížnost směřující jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu je nepřípustná.

(§ 104 odst. 2 s.ř.s.)

Kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s.ř.s., nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být

přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

(§ 104 odst. 4 s.ř.s.)

Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské

právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

(§ 105 odst. 2 s.ř.s.)

Kasační stížnost nemá odkladný účinek. (§ 107 s.ř.s.)

V Plzni dne 29. července 2011

JUDr. Jana Daňková,v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Michaela Vurmová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru