Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

57 A 145/2019 - 33Rozsudek KSPL ze dne 26.03.2020


přidejte vlastní popisek

57 A 145/2019-33

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Lukáše Pišvejce ve věci

žalobce: V. P. T.,
zastoupený advokátem Mgr. Ing. Janem Lerchem
sídlem Bedřicha Smetany 2, 301 00 Plzeň

proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců
sídlem nám. Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 8. 2019, č. j. MV-97615-4/SO-2019,

takto:

I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:


I.
Napadené rozhodnutí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalované, kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 10. 5. 2019, č. j. OAM-24832-44/DP-2015 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), jímž byla podle 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3, § 37 odst. 2 písm. b) v návaznosti na § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zamítnuta jeho žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání – OSVČ.

II.
Žaloba

2. Žalobce svou žalobu odůvodnil tím, že správní orgán prvního stupně postupoval vadně, pokud své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce se bez dostatečné omluvy nedostavil k výslechu dne 6. 11. 2018, neboť žalobce v souvislosti s omluvou ze dne 23. 10. 2018 nedoložil důvod své nepřítomnosti spočívající v akutním onemocnění žalobce ve vlasti. Prvoinstanční orgán sice považoval omluvu žalobce za odůvodněnou a včasnou, avšak pominul, že žalobce objektivně nemohl prokázat důvod svého nedostavení se k výslechu, protože se stále léčil ve vlasti, přičemž do České republiky přicestoval po ukončení léčby až v době odvolacího řízení. Žalobce stále nemá k dispozici lékařskou zprávu o svém léčení, ale o jejím vydání ve vlasti jedná. Žalobce zdůraznil, že má pouze omezené možnosti, jak dosáhnout vydání lékařské zprávy, a že toto prvostupňovému orgánu vysvětlil. Žalovaná vadný postup prvoinstančního orgánu nenapravila. Žalobce dodal, že lékařskou zprávu předloží správnímu soudu, jakmile ji obdrží.

3. Žalobce žádal, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
III.
Vyjádření žalované k žalobě

4. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaná s odkazem na judikaturu správních soudů a charakter správního řízení zahájeného na žádost žalobce uvedla, že řádná omluva z účasti na úkonu vyžaduje předložení dokladu o důvodu omluvy. Žalobce měl v průběhu prvoinstančního i odvolacího řízení možnost předložit jakýkoli důkaz (nemuselo jít o lékařskou zprávu) o tom, že jeho nespecifikovaný zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý a vyžaduje podrobení se léčení ve vlasti.

5. Žalovaná žádala, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
IV.
Replika

6. Žalobce v replice ze dne 30. 10. 2019 uvedl, že žalovaná ve vyjádření opakuje skutečnosti uvedené ve správních rozhodnutích. Pokud žalobce předloží soudu důkazy o svém léčení, musí k nim soud přihlédnout.

V.
Posouzení věci soudem

7. Vzhledem k tomu, že oba účastníci řízení vyjádřili výslovně souhlas s tímto postupem (žalovaná ve vyjádření k žalobě a žalobce v replice), rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. o věci samé bez jednání.

8. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě.

VI.

Rozhodnutí soudu

9. Žaloba je nedůvodná. 10. Žalobci byl na území ČR povolen dlouhodobý pobytu za účelem podnikání – OSVČ s platností od 9. 9. 2013 do 8. 9. 2015. Dne 29. 7. 2015 podal žalobce žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za stejným účelem.

11. Prvoinstanční orgán předvolal žalobce k výslechu dne 25. 9. 2018. Dne 16. 10. 2018 sdělil podáním ze dne 24. 9. 2018 zástupce žalobce prvoinstančnímu orgánu, že se žalobce z výslechu omlouvá, protože se nachází v domovském státě – do České republiky se nemohl vrátit z důvodu akutního onemocnění a nutného léčení. Zástupce dodal, že správnímu orgánu předloží zprávu zdravotnického zařízení o důvodech a předpokládané době léčení s českým překladem bezodkladně poté, kdy ji od žalobce obdrží. Následně znovu prvoinstanční orgán předvolal žalobce k výslechu dne 6. 11. 2018. Předvolání bylo doručeno zástupci žalobce dne 16. 10. 2018 a žalobci dne 29. 10. 2018 a žalobce byl v něm poučen, že závažný důvod případné neúčasti musí být správnímu orgánu doložen, jinak bude řízení zastaveno. Dne 23. 10. 2018 sdělil podáním ze dne 23. 10. 2018 zástupce žalobce prvoinstančnímu orgánu, že se žalobce z výslechu omlouvá, protože se stále nachází v domovském státě, odkud se nemůže vrátit z důvodu akutního onemocnění a nutného léčení. Zástupce dodal, že mu žalobce sdělil, že léčení si vyžádá cca dva měsíce a že lékařskou zprávu obdrží až po skončení léčení. Zástupce zopakoval, že správnímu orgánu předloží zprávu s českým překladem bezodkladně poté, kdy ji od žalobce obdrží. Následně žalobce ani jeho zástupce nevyužili možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí.

12. Prvoinstanční správní orgán žádost žalobce dne 10. 5. 2019 zamítl s odůvodněním, že omluva ze dne 23. 10. 2018 je omluvou včasnou a odůvodněnou, nikoli však prokázanou. Podle prvoinstančního orgánu se žalobce z obou výslechů omluvil, aniž doložil důvod své nepřítomnosti, což je projevem obstrukčního jednání a vyhýbání se výslechu. Prvoinstanční orgán shrnul, že žalobce se bez dostatečné omluvy nedostavil k výslechu přes poučení o negativních důsledcích takového jednání a nutnosti doložit důvod omluvy. Závěry prvoinstančního orgánu žalovaná v napadeném rozhodnutí ze dne 1. 8. 2019 aprobovala a doplnila, že avizovanou lékařskou zprávu žalobce nedoložil ani v odvolacím řízení.

13. Soud vyšel z následující právní úpravy účinné ke dni zahájení správního řízení: Podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 ve spojení s § 37 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 56 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců nelze dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu prodloužit, pokud se cizinec na požádání ministerstva nedostaví k pohovoru.

14. Soud dodává, že podle ustálené judikatury správních soudů (např. rozsudek Krajského soudu v Brně čj. 62 A 162/2016 – 32 ze dne 5. 12. 2018) se v případě výslechu a pohovoru jedná z materiálního hlediska o stejné pojmy, které mají pro účely zákona o pobytu cizinců tentýž význam.

15. Podle § 168 odst. 1 ve spojení s § 59 in fine správního řádu platí, že předvolaný je povinen dostavit se včas na určené místo; nemůže-li tak ze závažných důvodů učinit, je povinen bezodkladně se s uvedením důvodů správnímu orgánu omluvit.

16. Z judikatury Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2013, čj. 6 As 25/2013-23) vyplývá, že náležitá omluva musí splňovat tři podmínky: omluva musí být učiněna bezodkladně (tj. ihned, jakmile to okolnosti dovolí), v omluvě musí být uveden důvod, který účast na jednání znemožňuje, a důvod omluvy musí být doložen.

17. Lze též vyjít i rozsudku Městského soudu v Praze čj. 3 A 89/2016 – 34 ze dne 14. 12. 2018, podle něhož „Povinností předvolané fyzické osoby bylo dostavit se ke správnímu orgánu, který ji předvolal, v čase a na místo jím určené. Pro případ, že by tak předvolaná fyzická osoba nemohla učinit, avšak výhradně pouze jen ze závažných důvodů, je povinna o tom předvolávající správní orgán bezodkladně vyrozumět, uvést důvody zakládající jejímu dostavení ke správnímu orgánu překážku a z požadované účasti se správnímu orgánu omluvit. V daném případě v „omluvě“ žalobce nedoložil žádný, natož závažný, důvod, proč se sám, či v doprovodu jiného zmocněnce nemůže dostavit k jednání, ačkoli v předvolání byl výslovně upozorněn, že jeho výslech považuje správní orgán za nezbytný a současně byl poučený, že pokud se bez vážného důvodu nedostaví, pak jeho žádost bude zamítnuta. Přesto žalobce prostřednictvím zástupce nedoložil jím tvrzené skutečnosti nejen v „omluvě“, nýbrž ani následně poté, co na uvedenou skutečnost byl upozorněn zástupce prvostupňovým orgánem dne 7. 12. 2015 a ničeho nedoložil rovněž ani k žalobě a ani při jednání. Žalobce i jeho zástupce přitom měli lhůtu delší než měsíc, aby svou předchozí neúčast na výslechu žalobce včas a řádně, tedy s doložením důvodů, proč se zástupce nemůže zúčastnit, prvostupňovému orgánu, doložili.“

18. Popsanou právní úpravu a judikaturu soud shrnuje tak, že nedostavení se k výslechu může být důvodem pro zamítnutí žádosti jen při splnění následujících podmínek: Účastník se z výslechu omluvil bezodkladně (tj. ihned, jakmile to okolnosti dovolí) a v omluvě uvedl důvod, který (objektivně) výslech znemožňoval. Pokud tyto dvě povinnosti účastník splnil, je rozhodující, zda byl v předvolání k výslechu účastník poučen o tom, že nedoloží-li důvod omluvy, může být jeho žádost zamítnuta. Pokud se takového poučení účastníkovi dostalo a omluva nebyla doložena, účastníkova žádost může být zamítnuta z důvodu nedostavení se k výslechu.

19. V posuzovaném případě byl žalobce v předvolání k výslechu nařízeného na den 6. 11. 2018 poučen prvoinstančním orgánem tak, že závažný důvod případné neúčasti musí být správnímu orgánu doložen, jinak bude řízení zastaveno. Zástupce žalobce prvoinstančnímu orgánu pak zaslal správnímu orgánu omluvu s odůvodněním, že se žalobce stále nachází v domovském státě, odkud se nemůže vrátit z důvodu akutního onemocnění a nutného léčení, a přislíbil předložit lékařskou zprávu. Žalobce nedoložil důvod omluvy od 23. 10. 2018 (omluva) do 1. 8. 2019 (vydání napadeného rozhodnutí).

20. Soud z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že omluvu žalobce nelze považovat za řádnou. Předně je třeba konstatovat, že omluva byla ve smyslu ustanovení § 59 část věty třetí za středníkem správního řádu učiněna včas a v ní uvedený důvod je způsobilý znemožnit provedení výslechu (akutní onemocnění žalobce je obecně okolností, která objektivně může bránit účastníku řízení, aby se ve stanovený termín k výslechu dostavil). Nicméně žalobce přes poučení v předvolání o negativním rozhodnutí o žádosti žalobce v případě nedoložení důvodu omluvy důvod omluvy neprokázal, a to po dobu více než devět měsíců po omluvě do vydání napadeného rozhodnutí. Do vydání napadeného rozhodnutí žalobce doklad o svém akutním onemocnění znemožňující provedení výslechu nedoložil, ač tak vzhledem k době téměř devíti měsíců nepochybně učinit mohl. Je na místě ve shodě s žalovanou dodat, že nemuselo jít nutně o lékařskou zprávu, jíž žalobce v žalobě argumentuje. Tímto postupem žalobce vyloučil, aby žalovaná mohla důležitost důvodu uvedeného v omluvě zkoumat a hodnotit.

21. Pokud žalobce v žalobě namítal, že nemohl a dosud ani nemůže prokázat důvod své omluvy, protože se do ČR po ukončení léčby dostavil až v průběhu odvolacího řízení a s vietnamským zdravotnickým zařízením dosud o vydání lékařské zprávy jedná, pak nejde o námitku důvodnou, protože jednak mohl důvod omluvy žalobce prokázat i jinak než lékařskou zprávou a jednak žalobce ani neprokázal, že by o lékařskou zprávu marně žádal. Jinými slovy, správní orgány postupovaly správně, pokud nedoložení omluvy ze strany žalobce, potažmo jeho neomluvené nedostavení se k výslechu dne 6. 11. 2018, žalobci přičetli k tíži.

22. Žalobu tedy soud shledal nedůvodnou, proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 23. Soud dodává, že žalobce sice k důkazu navrhl lékařskou zprávu, ale soudu ji nepředložil, proto soud při rozhodnutí o žalobě žalobce ze zprávy nemohl vycházet. Nicméně, i kdyby žalobce lékařskou zprávu soudu předložil, na rozhodnutí soudu by to nemělo žádný vliv, protože pro soudní přezkum zákonnosti napadeného rozhodnutí byl podle § 75 odst. 1 s. ř. s. rozhodující skutkový a právní stav v době rozhodování žalované.

VII.
Náklady řízení

24. Náhradu nákladů řízení soud žádnému z účastníků podle § 60 odst. 1 s. ř. s. nepřiznal, protože žalobce ve věci úspěch neměl a žalovaná se práva na náhradu nákladů řízení výslovně ve vyjádření k žalobě vzdala.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozsudku. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 26. března 2020

Mgr. Alexandr Krysl v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru