Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

57 A 12/2019 - 59Rozsudek KSPL ze dne 10.06.2020

Prejudikatura

6 As 67/2013 - 16

9 As 96/2008 - 44

5 As 39/2010 - 76


přidejte vlastní popisek

57 A 12/2019 - 59

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Lukáše Pišvejce a JUDr. Veroniky Burianové ve věci

žalobce: Mgr. V. F., bytem D.

proti

žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, 306 13
Plzeň

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 10. 2018, č.j. PK-DSH/12023/18,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:


I.
Napadené rozhodnutí

1. Žalobce se žalobou ze dne 29. 1. 2019, Krajskému soudu v Plzni (dále též jen „soud“) doručenou osobně téhož dne, domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 10. 2018, č.j. PK-DSH/12023/18 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Domažlice (dále jen „prvoinstanční orgán“) ze dne 31. 5. 2018, č.j. MeDO-45647/2018-Václ (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvoinstančním rozhodnutím byly zamítnuty žalobcovy námitky proti provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče (žalobce) a provedené záznamy byly potvrzeny. Žalobce požadoval též zrušení prvoinstančního rozhodnutí.

II.
Žaloba

2. Žalobce uvedl, že prvoinstančním rozhodnutím bylo rozhodnuto, že námitky žalobce proti záznamu v registru řidičů o počtech bodů dosažených řidičem v bodovém hodnocení se ve všech položkách zamítají jako nedůvodné a provedený záznam bodů se potvrzuje. Celkem se jednalo o šest položek záznamů v bodovém hodnocení řidiče. Výše zmíněným rozhodnutím bylo rozhodnuto o námitkách žalobce proti oznámení, že žalobce dosáhl v bodovém hodnocení řidiče celkem dvanácti bodů, a to za přestupky v období od roku 2014 do konce roku 2017 (celkem se jednalo o šest položek - o šest přestupků). Ve všech případech se jednalo o drobné překročení nejvyšší povolené rychlosti, které bylo ohodnoceno dvěma body a blokovou pokutou v rozmezí 200 – 500 Kč. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal řádně a včas dne 28. 6. 2018 odvolání k žalovanému, které následně doplnil Odůvodněním odvolání ze dne 30. 7. 2018. V předmětném odvolání žalobce napadl prvoinstanční rozhodnutí ve všech šesti případech. V tomto odvolání se žalobce velmi podrobně vyjádřil ke všem šesti případům jeho přestupků a měl za to, že by bylo zbytečné znovu popisovat námitky žalobce u jednotlivých položek jeho bodového hodnocení řidiče, když vše je podrobně uvedeno v jeho odvolání, které je přílohou tohoto žalobního návrhu. Námitky žalobce spočívali zejména v tom, že byl ze strany Policie ČR nesprávně poučován, když mu bylo sděleno, že po zaplacení drobné pokuty již mu žádný další postih nehrozí, dále byly vytýkány nesprávnosti ve vyplněných blokových pokutách, nejasnosti v pozici vozidla při měření rychlosti atd. Závěrem tohoto odvolání pak žalobce s ohledem na jeho obsah požádal žalovaného, aby prvoinstanční rozhodnutí zrušil, když měl za to, že jeho námitky u jednotlivých přestupků jsou důvodné. V bližším odkázal žalobce na své odvolání, které je přílohou tohoto žalobní návrhu.

3. Žalobce dále uvedl, že žalovaný napadeným rozhodnutím prvoinstanční rozhodnutí v plném rozsahu potvrdil s tím, že se zcela ztotožnil se závěry prvoinstančního orgánu a v prvoinstančním rozhodnutí neshledal žádná pochybení. V podstatě stručně řečeno dle žalovaného prvoinstanční orgán rozhodl zcela správně a žalovaný se s tímto rozhodnutím zcela ztotožnil. Veškerá žalobcova tvrzení jsou dle žalovaného irelevantní.

4. Žalobce se rozhodnutími obou orgánů cítil poškozen a zkrácen ve svých právech a žádal proto, aby soud přezkoumal zákonnost těchto rozhodnutí, především přezkoumal postup obou orgánů. Dle žalobcova názoru oba správní orgány nesprávně vyhodnotily provedené důkazy a především pak dále nesouhlasil i s interpretací předmětného zákona, tak jak v odůvodnění svého rozhodnutí předestřel žalovaný.

III.
Vyjádření žalovaného k žalobě

5. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že se k žalobcem namítaným skutečnostem podrobně vyjádřil v napadeném rozhodnutí, na jehož odůvodnění se plně odvolal. Nadto uvedl, že dosažení hranice 12 bodů bylo žalobci oznámeno, a to dne 18. 12. 2017, kdy mu bylo doručeno oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče. Jak vyplývá ze spisové dokumentace, žalobce se dopustil celkem šesti přestupků, na jejichž podkladě dosáhl v registru řidičů celkové hranice 12 bodů. Prvoinstanční orgán vyžádal pokutové bloky v rámci všech přestupků a na základě jejich prověření konstatoval, že body do bodového hodnocení řidiče byly zaznamenány správně. Žalobce následně v podaném odvolání brojil proti jednotlivým přestupkům, a to ve smyslu, že vidí rozpor v údajích na pokutovém bloku, že nebyl ze strany Policie ČR poučen o tom, že mu budou za uvedený přestupek přiděleny body, a dále že pokutové bloky jsou nečitelné a nepřezkoumatelné. Žalovaný k tomuto předně uvedl, že správnost a zákonnost jednotlivých pokutových bloků správní orgán, který zaznamenává body, ani odvolací správní orgán dále nepřezkoumává, jelikož je na ně nahlíženo jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci prohlásí za nezákonné a zruší je, což se v tomto případě nestalo. Dále zmínil, že řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidiče je výlučně řízení směřující k prověření, zda:

- podklad, na základě kterého je záznam proveden, je způsobilý, tedy zda obsahuje potřebné náležitosti k provedení takového záznamu,

- došlo ke správnému zaznamenání informací obsažených v podkladech k provedení záznamů do registru řidičů,

- došlo na základě provedených záznamů v registru řidičů k zaznamenání bodů v souladu s přílohou k zákonu č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).

Závěrem žalovaný konstatoval, že v rámci správního řízení prověřil pokutové bloky ve věci jednotlivých spáchaných přestupků, které spisová materie obsahuje, že na podkladě těchto pokutových bloků musely být za jednotlivé přestupky zaznamenány body do bodového hodnocení řidiče a že počet bodů za jednotlivé přestupky byl zaznamenán správně a v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. V ostatních bodech žaloby plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí.

IV.
Posouzení věci soudem

6. Vzhledem k tomu, že žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním věci bez jednání, rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) o věci samé bez jednání.

7. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s.ř.s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě.

A.

8. Pokud jde o námitku žalobce o tom, že byl „ze strany policie nesprávně poučován, že mu po zaplacení drobné pokuty již žádný další postih nehrozí“, nelze ji shledat důvodnou. 9. Předně je nezbytné uvést, že žádný zákon nestanoví povinnost policie poučovat žalobce o tom, že se dopustil jednání spočívajícího v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích stanovených v příloze k zákonu o silničním provozu, za které je stanoven a jaký počet bodů.

10. Podle § 123a zákona o silničním provozu se bodovým hodnocením zajišťuje sledování opakovaného páchání přestupků, jednání, které má znaky přestupku podle jiného právního předpisu, nebo trestných činů, spáchaných porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích řidičem motorového vozidla nebo že se řidič porušování těchto povinností nedopouští. Přehled jednání spočívajícího v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích a počet bodů za tato jednání je stanoven v příloze k tomuto zákonu.

11. Řidiči motorového vozidla, kterému byl příslušným správním orgánem uložen správní trest za přestupek nebo za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, nebo mu byl uložen kázeňský trest za jednání mající znaky přestupku anebo mu byl soudem uložen trest za trestný čin nebo jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo u něhož bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, a přestupek, jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, jednání mající znaky přestupku anebo trestný čin, za který mu byl uložen trest nebo pro nějž bylo trestní řízení vedeno, spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení, se zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů (§ 123b odst. 1 zákona o silničním provozu).

12. Záznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek nebo za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí, kterým se ukládá trest za trestný čin, nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno a) oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě, b) rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek nebo za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku, nebo c) rozhodnutí, kterým byl uložen trest za trestný čin, d) rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání (§ 123b odst. 2 zákona o silničním provozu).

13. Z právě citovaných ustanovení zákona o silničním provozu vyplývá, že došlo-li ke spáchání jednáním zařazeného do bodového hodnocení, zaznamená příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností stanovený počet bodů v registru řidičů. Tato skutečnost je stanovena zákonem, stejně tak jako seznam jednání spočívajících v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích stanovených v příloze k zákonu o silničním provozu, za které je stanoven a jaký počet bodů.

14. S ohledem na zásadu „Neznalost zákona neomlouvá“ se žalobce nemůže důvodně dovolávat toho, že o důsledku svého jednání v podobě následného záznamu bodů nemohl vědět. To samé platí pro eventuální „nesprávné poučení“, neboť při znalosti zákona by nesprávnému poučení žalobce nemohl přikládat žádnou váhu. Dlužno doplnit, že žalobce své tvrzení o „nesprávném poučení“ ve správním řízení nijak blíže nerozvedl tak, aby jej bylo možné považovat za věrohodnou skutkovou verzi reality a nikoli jen ničím nepodloženou obecně relativizující námitku.

15. Nad rámec uvedeného je vhodné připomenout, že jak vyplývá z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů správní orgán nepřezkoumává zákonnost a správnost jednotlivých rozhodnutí o přestupku, neboť ta jsou v době řízení o námitkách již pravomocná. V případě souhlasu obviněného z přestupku s jeho projednáním v blokovém řízení přebírá přestupce odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené na příslušných pokutových blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutkový stav byl zjištěn úplně a zejména že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla přestupci udělena pokuta uvedená na pokutových blocích (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013-16). Žalobce nemůže v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů s úspěchem namítat například, že v přestupkovém řízení nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav. Předmětem řízení o námitkách je pouze otázka, zda byly řidiči body do evidence zapsány na základě způsobilých rozhodnutí a zda byl řidiči za každý ze spáchaných přestupků započten odpovídající počet bodů (srov. např. rozsudky ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44, nebo ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013-16). Správní orgány tudíž postupovaly správně, pokud si v řízení o námitkách vyžádaly pokutové bloky vztahující se k záznamům, které žalobce zpochybnil (tato jejich povinnost ostatně vyplývá z rozsudku NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010-76), a zaměřily se právě jen na přezkoumání toho, zda mají předložené pokutové bloky všechny náležitosti a zda byl žalobci započten správný počet bodů. Žalobcova námitka žádnou z potencionálně důvodných námitek není.

B.

16. Pokud jde o zbytek žaloby, má soud za to, že v ní žalobce řádně neuplatnil žádný žalobní bod, z pohledu kterého by soud byl povinen přezkoumat zákonnost napadeného rozhodnutí. 17. Podle § 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné.

18. Žalobce pouze odkázal na obsah svého odvolání, aniž by však uvedl, v čem konkrétně a z jakých důvodů mají být závěry žalovaného o nedůvodnosti jeho odvolacích námitek nesprávné. 19. Nad rámec tohoto závěru je vhodné uvést, že žalovaný se v obsahu odůvodnění napadeného rozhodnutí vyjádřil k odvolacím námitkám žalobce. Žalobce ostatně ani netvrdil, že by žalovaný některou z jeho námitek pominul.

20. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí konkrétně uvedl: „K výše uvedeným skutečnostem odvolací správní orgán uvádí, že s rozhodnutím Městského úřadu Domažlice, č.j. MeDO-45647/2018-Václ ze dne 31. května 2018, kterým se zamítají námitky odvolatele a potvrzuje se provedený záznam 12 bodů se zcela ztotožňuje. V řízení o námitkách byly učiněny všechny úkony, které byly potřebné pro účely kontroly správnosti napadeného záznamu. K problematice námitkového řízení odvolací správní orgán uvádí, že řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidiče je výlučně řízení, směřující k prověření, zda podklad, na základě kterého je záznam proveden je způsobilý, tedy zda obsahuje potřebné náležitosti k provedení takového záznamu, došlo ke správnému zaznamenání informací obsažených v podkladech k provedení záznamů do registru řidičů, došlo na základě provedených záznamů v registru řidičů k zaznamenání bodů v souladu s přílohou k zákonu o provozu na pozemních komunikacích. Tyto skutečnosti byly v průběhu řízení prověřeny a bylo zjištěno, že všechny údaje týkající se jednotlivých přestupků spolu plně korespondují. Správnost a zákonnost jednotlivých pokutových bloků správní orgán, který zaznamenává body, ani odvolací správní orgán dále nepřezkoumává, jelikož je na něj nahlíženo jako na správné a zákonné a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci prohlásí za nezákonné a zruší je. Toto tvrzení vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 9 As 96/2008-44 ze dne 6. 8. 2009. Z uvedeného je zřejmé, že správní orgán I. stupně, který je příslušný k záznamu bodů, ani odvolací správní orgán nemůže zkoumat jak skutkovou podstatu přestupku, tak i dalších okolností s projednáním přestupku souvisejících, jako například pravost podpisu přestupce, jelikož přezkum samotného rozhodnutí o přestupku provede pouze ten správní orgán, který rozhodnutí o přestupku vydal. Odvolatel měl v rámci správního řízení možnost využít mimořádné opravné prostředky, které umožňuje správní řád a podat například návrh na provedení přezkumné řízení ve věci některého z uvedených přestupků, potažmo pokutových bloků. Toto se však nestalo a po celou dobu trvání správního řízení ke změně rozhodnutí v blokovém řízení nedošlo, a proto nemohlo dojít ani ke změně týkající se některého z bodových záznamů vyznačených v registru řidičů. Odvolatel ve svém odvolání uvádí, že u přestupku ze dne 18. 10. 2014 je na pokutovém bloku uveden datum 18. 12. 2014 a dále, že nechápe, co znamená pokutový blok na pokutu na místě nezaplacenou. K tomuto odvolací správní orgán uvádí, že na pokutovém bloku je uveden datum 18. 10. 2014, pouze zápis číslice nula je prodloužen k tečce za tímto číslem. Ohledně pokutového bloku na pokutu na místě nezaplacenou odvolací správní orgán uvádí, že blokovou pokutu lze zaplatit buď na místě silniční kontroly a nebo později, přičemž na pokutovém bloku, který přestupce obdrží se nachází poučení do jaké doby a jakým způsobem má být pokuta zaplacena. Ve spisové materii se nachází obě formy pokutových bloků (blok na pokutu na místě zaplacenou i nezaplacenou) a tudíž je přinejmenším zarážející, že odvolatel neví, co znamená blok na pokutu na místě nezaplacenou. K tomuto odvolací správní orgán dodává, že k záznamu bodů do bodového hodnocení není zapotřebí zaplacení pokuty, čímž přestupce dle názoru odvolatele uzná svoji vinu za přestupek. Odvolatel uzná svoji vinu již okamžikem podpisu pokutového bloku, čímž rozhodnutí o přestupku nabývá právní moci a k tomuto dni je následně na základě oznámení o uložení blokové pokuty dle ustanovení § 123b odst. 2, písm. a) zákona o silničním provozu stanovený počet bodů za toto zákonem vymezené přestupkové jednání zaznamenán. K odvolacímu důvodu, že policisté nesdělili odvolateli, že mu budou následně za spáchané přestupky přiděleny body odvolací správní orgán uvádí, že policisté nemají takovou povinnost zákonem stanovenou. Ba naopak, každý řidič se musí sám ve svém vlastním zájmu zajímat o své bodové konto, a to podáním žádosti o výpis z bodového hodnocení buď u příslušného orgánu evidence anebo na jakékoliv přepážce Czech - point. Toto by mělo být prioritním zájmem každého řidiče, který stejně jako odvolatel má na svědomí větší množství přestupků proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, jelikož bezprostřední postih za dosažení celkové hranice 12 bodů lze za určitých podmínek odvrátit tím, že absolvuje školení bezpečné jízdy ve středisku bezpečné jízdy. Tímto způsobem může dojít k odečtu 3 bodů z dosaženého počtu bodů. Odvolatel však tuto možnost nevyužil a celková hranice 12 bodů u něj byla dosažena dne 2. 12. 2017. Odvolatel dále k přestupku ze dne 26. 2. 2016 uvádí, že tento pokutový blok je zcela nečitelný a tudíž nepřezkoumatelný. Chybí zde popis přestupku, není z něj patrno, jakého přestupku se měl dopustit, v jakém směru jet apod. K tomuto odvolací správní orgán uvádí, že pokutový blok ze dne 26. 2. 2016 prozkoumal a zjistil, že v jeho horní polovině se nachází jméno a příjemní odvolatele, jeho rodné číslo, adresa trvalého bydliště a číslo občanského a řidičského průkazu, kdy podle těchto dokladů byla jeho osoba ztotožněna. V popisu přestupkového jednání je uvedeno: 26. 2. 2016, 13:07, 1/26 Křenový, § 18/4 z.č. 361/2000 Sb., R-obec- 50/65/62 km/h, 5P0 3360“. Jako další údaj je na pokutovém bloku uvedeno porušené zákonné ustanovení - § 125c/1f4 zákona č. 361/2000 Sb. Ve spodní polovině pokutového bloku je dále uvedeno služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby, která pokutu uložila a dále datum a podpis přestupce. Odvolací správní orgán konstatuje, že údaje na pokutovém bloku (jeho ověřené kopii obsažené ve spisu) jsou bez nejmenších obtíží čitelné. Je z nich patrné, že odvolatel spáchal přestupek překročením stanovené rychlosti v obci dle ustanovení § 125c odst. 1, písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu porušením ustanovení § 18 odst. 4 téhož zákona tím, že dne 26. 2. 2016 mu byla v obci Křenový naměřena rychlost 65 km/h, po odečtu odchylky měřícího zařízení byla vypočítána rychlost 63 km/h, přičemž povolená rychlost v této obci je 50 km/h. Na podkladě takto řádně vyplněného pokutového bloku musí dojít k záznamu příslušného počtu bodů do bodového hodnocení řidiče. Jak je již výše uvedeno, správnost a zákonnost pokutového bloku správní orgán I. stupně, ani odvolací správní orgán nemůže posuzovat.“

21. Z provedené citace rozhodné části odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že se žalovaný řádně vypořádal s odvolacími námitkami žalobce a dospěl k logickým a správným závěrům. 22. Tvrdí-li žalobce v žalobě, že „byly vytýkány nesprávnosti ve vyplněných pokutových blocích“, jak vyplývá z doplnění odvolání, žalobce tak učinil ve vztahu k přestupkům ze dne 18. 10. 2014 a 26. 2. 2016. Žalovaný důvodnost těchto odvolacích námitek přesvědčivě vyvrátil. Soud se s hodnocením žalovaného zcela ztotožňuje.

23. Tvrdí-li žalobce v žalobě, že „dále byly vytýkány nejasnosti v pozici vozidla při měření rychlosti“, je nezbytné znovu zopakovat, jak již bylo uvedeno shora, že v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů správní orgán nepřezkoumává zákonnost a správnost jednotlivých rozhodnutí o přestupku, neboť ta jsou v době řízení o námitkách již pravomocná.

24. Zcela nad rámec shora uvedeného lze doplnit, že pokud by chtěl žalobce prokázat, že některé z pokutových bloků nepodepsal, bylo by nezbytné, aby tvrdil věrohodnou skutkovou verzi reality, na základě které by bylo nutné dospět k závěru, že tomu tak skutečně bylo. Obecné tvrzení žalobce, navíc neuvedené ani v žalobě, že „má důvodné pochybnosti o tom, že podpis je jeho podpisem“, takovou věrohodnou skutkovou verzí reality není. Samo o sobě totiž nevylučuje ani to, že se o žalobcův podpis jedná.

V.
Rozhodnutí soudu

25. Soud neshledal žádný z žalobcem uvedených žalobních bodů důvodným, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl, neboť není důvodná.

VI.
Náklady řízení

26. Podle § 60 odst. 1 s.ř.s. by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, když měl ve věci plný úspěch. Jelikož žalovanému žádné důvodně vynaložené náklady nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozsudku. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 10. červen 2020

Mgr. Alexandr Krysl v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru