Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

57 A 112/2010 - 45Rozsudek KSPL ze dne 31.01.2012


přidejte vlastní popisek

57 A 112/2010-45

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Pivoňky a soudců Mgr. Miroslavy Kašpírkové a Mgr. Alexandra Krysla, v právní věci žalobkyně J.Š., zastoupené JUDr. Jaroslavou Šafránkovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Mezibranská 577/19, proti žalovanému Krajskému úřadu Plzeňského kraje, se sídlem Plzeň, Škroupova 18, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26.8.2010, č.j. RR/2553/10,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 26.8.2010, č.j. RR/2553/10 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Kralovice (dále jen „prvoinstanční orgán“) ze dne 18.5.2010, č.j. OV-10581/10-58/2010-Vo (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.

Prvoinstančním rozhodnutím bylo pod výrokem I. podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), žalobkyni nařízeno „odstranění stavby plotu, provedeného mimo původní trasu oplocení, a to od bodu CB č. 52 na p.p.č. 524 k bodu č. 47 na hranici pozemků st.p.č. 29 a p.p.č. 526/2 s plynulým napojením na původní hranici mezi body č. 47 a č. 46 na pozemku č. 526/2 dle polohopisného a výškového zaměření, provedeného dne 6.6.2005 - 10.6.2005 fa PROGEKA v.o.s. Rakovník. Úsek plotu, jehož odstranění se nařizuje, je vyznačen v kopii výše citovaného polohopisného a výškového zaměření, která je přílohou tohoto rozhodnutí“. Pod výrokem II. bylo žalobkyni uloženo nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1.000 Kč a pod výrokem III. byly stanoveny podmínky pro odstranění stavby.

Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dospěl k závěru o správnosti rozhodnutí prvoinstančního orgánu, tedy odstranění stavby plotu, na základě zcela jiných důkazů a podkladů, než jak učinil prvoinstanční orgán, aniž však byly takovéto důkazy v řízení při ústním jednání provedeny, případně aniž bych byla o jejich provedení mimo ústní jednání vyrozuměna. Prvoinstanční orgán opřel své rozhodnutí výlučně o technickou zprávou zpracovatele polohopisu a výškopisu firmy PROGEKA v.o.s., Rakovník, ze dne 10.6.2005, který žalobkyně v řízení předložila. Pouze a výlučně na základě této zprávy dospěl k závěru, že stávající plot je postaven v jiné trase, než byl plot původní, aniž by obstaral a provedl jakýkoliv jiný důkaz o tom, v jaké údajné jiné trase byl původně vybudován původní plot, který žalobkyně měla zbourat a místo něho postavit plot, jehož odstranění je žalobkyni nařízeno. Žádným měřením provedeným na místě samém nebylo správním úřadem zjišťováno a zjištěno, jaké je skutečné vedení údajného nově vybudovaného plotu, resp. plotu vybudovaného v údajně nové trase. Žalovaný nad rámec argumentace prvoinstančního orgánu argumentuje i jakousi koordinační situací (č. výkresu 2) z dokumentace pro vydání stavebního povolení z 07.2008 na stavbu rodinného domu na pozemku ve vlastnictví vlastníka stavby plotu, kde má být zakreslen stávající dřevěný plot. Dále argumentuje rozhodnutím Odboru dopravy Městského úřadu Královice ze dne 28.4.2010, č.j. OD 10341/10- 232/2010-sie, kterým se povoluje úprava stávajícího připojení nemovitosti. V těchto výkresech má být podle žalovaného již reagováno na stávající stav, tj. již je brán v úvahu nový drátěný plot. Žalobkyně konstatovala, že podle § 68 odst. 3 správního řádu se v odůvodnění rozhodnutí uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Podle § 89 odst. 2 správního řádu odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Pro odvolací řízení se přitom podle § 93 odst. 1 obdobně použijí ustanovení hlav I až IV, VI a VII správního řádu, tzn. mimo jiné i ustanovení opravující průběh řízení v I. stupni. Žalovaný měl tedy možnost nařídit ústní jednání k provádění veškerých dalších opatřených podkladů a nutných důkazů, o které by následně své rozhodnutí mohl opřít. Pouze při takovémto postupu by tedy odvolací správní orgán mohl při potvrzeném rozhodnutí argumentovat dalšími důkazy, o které by své rozhodnutí opíral a ke kterým by žalobkyni byla dána před rozhodnutím možnost se vyjádřit. Pokud tak neučinil, dopustil se při svém rozhodování a postupu závažného pochybení, které má za důsledek nezákonnost napadeného rozhodnutí. Napadeným rozhodnutím byly tedy porušeny jednak základní zásady správního řízení a jednak i čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, neboť odvolací správní orgán postupoval v rozporu s kogentními normami upravujícími jeho činnost, zejména v rozporu s ustanovením § 3 správního řádu, podle kterého postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu. Porušení uvedených zásad se dopustil tím, že aniž by byl prvoinstančním orgánem objektivně zjištěn skutkový stav věci, s tímto zjištěním se ztotožnil, ovšem na základě zcela jiných důkazů a podkladů, které však nebyly v odvolacím řízení provedeny a ke kterým se žalobkyně neměla možnost se vyjádřit.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že napadené rozhodnutí opřel o podklady již obsažené ve spisu, tj. o stejné podklady jako stavební úřad. Stavební úřad tyto podklady uvádí v prvním odstavci odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí. Žalovaný tedy nemohl porušit základní zásady správního řízení ani čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Vzhledem k tomu, že žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím o věci samé bez jednání, rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 1 zák.č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), o věci samé bez jednání.

V souladu s § 75 odst. 1, 2 s.ř.s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě.

Prvoinstanční orgán v odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí (str. 2) uvedl, že „při výkonu stavebního dozoru a na základě podnětu SÚS Královice stavební úřad zjistil, že na pozemcích st. p. 29, st. p. 65, pare. č. 524, 526/2, 526/3 v katastrálním území Trojany u Mladotic je provedena stavba nového plotu, která je zřejmé zčásti postaven mimo trasu původního oplocení. Stavební úřad proto dne 26.11.2009 oznámil provedení kontrolní prohlídky na den 10.12.2009 a majitelku pozemků vyzval k účasti na kontrolní prohlídce. Na místě bylo ověřeno, že místo původního laťkového oplocení byl zřízen nový plot z ocelových sloupků a pletiva, a to zčásti v jiné trase než plot původní. Tato skutečnost byla jednak patrná v terénu, neboť původní vjezd k objektu na st.p.č. 29 byl zapuštěn do pozemku a navazující plot byl k tomuto zapuštěnému vjezdu napojen a v současné době je provedeno oplocení v přímce po vlastnické hranici pozemků, a jednak je tato skutečnost patrná z polohopisného a výškopisného zaměření pozemku. Umístění plotu lze doložit rovněž koordinační situací pro stavbu rodinný dům Trojany, kde je původní laťkový plot zakreslen. Pro stavbu plotu nebylo stavebním úřadem vydáno územní rozhodnutí ani územní souhlas. Správa a údržba silnic Královice, jako správce komunikace, ve svých stanoviscích k umístění a stavbě RD ze dne 21.9.2009 a 4.12.2009 upozorňuje, že oplocením pozemků musí být respektováno odvodnění komunikace a její údržba a že provádění oplocení v těsné blízkosti komunikace je z hlediska správce silnice nepřijatelné. Dále upozorňuje, že nesmí být narušen rozhled komunikace a bude-li plot povolován stavebním úřadem a jeho umístění bude do 15 m od komunikace, je nutné u silničního správního úřadu požádat o výjimku z ochranného pásma komunikace. Vzhledem k tomu, že posunutý plot je postaven v ochranném pásmu komunikace a stavba v ochranném pásmu podléhá stanovisku a případně udělení výjimky z ochranného pásma silničním správním úřadem, vyzval stavební úřad dne 28.12.2009 majitelku pozemku k podání vysvětlení a uvedení kdo je stavebníkem (vlastníkem) plotu a kdy byla stavba plotu provedena. Dne 8.1.2010 bylo sděleno J.Š. v zastoupení JUDr. Jaroslavou Šafránkovou, že plot byl pouze opraven v r. 2007 a že vlastníkem plotu je paní J.Š., nar. X. Protože se jedná o stavbu v oblouku komunikace a v jejím ochranném pásmu, provedenou bez územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, stavební úřad proto dne 5.2.2010 zahájil řízení o nařízení odstranění stavby a oznámil jeho zahájení známým účastníkům řízení a dotčeným orgánům. Současně nařídil ústní jednání spojené s ohledáním na místě na 5.3.2010. Dne 2.3.2010 obdržel stavební úřad dopis JUDr. Šafránkové, ve kterém se omlouvá zjednání, neboť má zlomenou ruku a dne 3.3.2010 zaslala JUDr. Šafránková níže uvedené námitky. O jednání ze dne 5.3.2010 byl sepsán protokol. Vzhledem k tomu, že se JUDr. Šafránková zjednání omluvila, oznámil stavební úřad změnu termínu ústního jednání na den 2.4.2010, kterého se JUDr. Šafránková zúčastnila, odkázala na svoje původní námitky a uvedla nové připomínky (viz dále). Při ústním jednání byla JUDr. Šafránková opakovaně upozorněna, že pokud nepožádá o dodatečné povolení stavby plotu do 15.4.2010, rozhodne stavební úřad o odstranění stavby plotu v místě, kde je nový plot posunut oproti plotu původnímu. Do dnešního dne vlastník stavby nepožádal podle § 129 odst. 3 stavebního zákona o dodatečné povolení stavby a nepředložil podklady jako k žádosti o stavební povolení. Stavební úřad proto vlastníku stavby podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona nařídil odstranění stavby“. V další části odůvodnění (str. 3) prvoinstanční orgán uvedl, že „z technické zprávy zpracovatele polohopisu a výškopisu fa PROGEKA v.o.s. Rakovník ze dne 10.6.2005, který byl předložen s námitkami, samozřejmě nevyplývá, že se jedná o opravu plotu, neboť při zpracování polohopisu a výškopisu se nic takového neposuzuje. Naopak vlastního polohopisu a výškopisu, Samota Trojany, mimo jiné vyplývá, že původní plot na východní hranici pozemků v blízkosti bývalého vjezdu, byl původně postaven dále od komunikace, než je současné oplocení“. Na straně 4 prvoinstančního rozhodnutí bylo uvedeno, že „umístění původního plotu je patrné z polohopisu a výškopisu, Samota Trojany, ze dne 10.6.2005, zpracovaným fa PROGEKA vos. Rakovník. Konstatování, že plot byl postaven i v místech, kde parcela nebyla ve vlastnictví Lesů ČR, ale ve vlastnictví PF, který později tuto parcelu zvlášť prodával, se nezakládá na pravdě, neboť nejrozsáhlejší posun oplocení byl proveden u pozemku st.p.č. 29, který byl zároveň s původní hájovnou odkoupen od Lesů ČR. Stavební úřad neposuzuje rozkradeni plotu, ani skutečnost, zda silnice, která je zde v současném stavu vybudována od r. 1973, byla postavena v souladu s rozhodnutím, ale pouze skutečnost, že oplocení bylo vybudováno na jiném místě než byl původní plot, a to bez rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu“.

Z odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí vyplývá, že prvoinstanční orgán při rozhodování vycházel z protokolu o provedení kontrolní prohlídky ze dne 10.12.2009. Tato skutečnost vyplývá z údajů uvedených na str. 2 prvoinstančního rozhodnutí, kde se hovoří o provedení kontrolní prohlídky dne 10.12.2009 a zjištění při ní učiněných. Prvoinstanční orgán dále vycházel z listiny označené „Polohopis a výškopis Samota v Trojanech“ vyhotovené společností PROGEKA v.o.s. Tato skutečnost vyplývá ze strany 2 odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí, kde je uvedeno, že „jednak je tato skutečnost patrná z polohopisného a výškopisného zaměření pozemku“, tak ze strany 4 odůvodnění, kde je uvedeno, že „umístění původního plotu je patrné z polohopisu a výškopisu, Samota Trojany, ze dne 10.6.2005, zpracovaným fa PROGEKA v o s. Rakovník“. Nelze pominout ani to, že tato listina se stala na základě výroku I. prvoinstančního rozhodnutí jeho nedílnou součástí. Prvoinstanční orgán dále vycházel z listiny označené „Koordinační situace“ zpracované Ing. arch. Václavem Mastným ze srpna 2008 (výkres č. 2). Tato skutečnost vyplývá ze strany 2 odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí, kde je uvedeno, že „umístění plotu lze doložit rovněž koordinační situací pro stavbu rodinný dům Trojany, kde je původní laťkový plot zakreslen“. Na tomto místě je nezbytné uvést, že součástí prvoinstančního spisu jsou celkem tři listiny, které lze označit jako „Koordinační situace“ zpracovaná Ing. arch. Václavem Mastným ze srpna 2008. Jedná se výkres č. 2, 2A a 2B. Vzhledem k tomu však, že „plot dřevěný“ je zakreslen toliko na výkresu č. 2, nemůže být pochyb o tom, že prvoinstanční správní orgán „koordinační situací pro stavbu rodinný dům Trojany, kde je původní laťkový plot zakreslen“ mínil právě výkres č. 2. Dlužno dodat, že z výkresu č. 2 byla toliko ověřena tatáž informace, která již vyplývala z listiny označené „Polohopis a výškopis Samota v Trojanech“ vyhotovené společností PROGEKA v.o.s. Na obou listinách je vyznačeno umístění dřevěného plotu ve sporné části jeho délky. Prvoinstanční orgán dále vycházel z vyjádření Správy a údržby silnic Kralovice ze dne 21.9.2009 a 4.12.2009. Tato skutečnost vyplývá ze strany 2 odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí, kde je uvedeno, že „Správa a údržba silnic Královice, jako správce komunikace, ve svých stanoviscích k umístění a stavbě RD ze dne 21.9.2009 a 4.12.2009 upozorňuje, že…“. Prvoinstanční orgán dále vycházel z výzvy prvoinstančního orgánu k poskytnutí vysvětlení ze dne 28.12.2009 a odpovědi žalobkyně na tuto výzvu ze dne 6.1.2010. Tyto skutečnosti vyplývají ze strany 2 odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí, kde je uvedeno, že „vyzval stavební úřad dne 28.12.2009 majitelku pozemku k podání vysvětlení a uvedení, kdo je stavebníkem (vlastníkem) plotu a kdy byla stavba plotu provedena“ a že „dne 8.1.2010 bylo sděleno J.Š. v zastoupení JUDr. Jaroslavou Šafránkovou, že …“. Z dalších listin, ze kterých prvoinstanční orgán při rozhodování vycházel lze zmínit například protokoly o ústních jednáních ze dne 5.3.2010 a 1.4.2010. Tyto skutečnosti vyplývají ze strany 2 odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí, kde je uvedeno, že „o jednání ze dne 5.3.2010 byl sepsán protokol“ a že „oznámil stavební úřad změnu termínu ústního jednání na den 2.4.2010, kterého se JUDr. Šafránková zúčastnila“.

S ohledem na shora uvedené se soud nemůže ztotožnit s námitkami žalobkyně, že „prvoinstanční orgán opřel své rozhodnutí výlučně o technickou zprávou zpracovatele polohopisu a výškopisu firmy PROGEKA v.o.s., Rakovník, ze dne 10.6.2005, který žalobkyně v řízení předložila“. Z obsahu odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí naopak vyplývá, že se prvoinstanční orgán opřel o řadu dalších listin, které byly součástí prvoinstančního správního spisu.

Soud se neztotožňuje ani s tvrzením žalobkyně o tom, že prvoinstanční orgán „pouze a výlučně na základě této zprávy (pozn. soudu - míněna listina označená „Polohopis a výškopis Samota v Trojanech“ vyhotovená společností PROGEKA v.o.s.) dospěl k závěru, že stávající plot je postaven v jiné trase, než byl plot původní, aniž by obstaral a provedl jakýkoliv jiný důkaz o tom, v jaké údajné jiné trase byl původně vybudován původní plot, který žalobkyně měla zbourat a místo něho postavit plot, jehož odstranění je žalobkyni nařízeno, a že žádným měřením provedeným na místě samém nebylo správním úřadem zjišťováno a zjištěno, jaké je skutečné vedení údajného nově vybudovaného plotu, resp. plotu vybudovaného v údajně nové trase.“ Z obsahu odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí totiž vyplývá, že prvoinstanční orgán k vytýkanému závěru dospěl i na základě obsahu protokolu o provedení kontrolní prohlídky ze dne 10.12.2009 a na základě z listiny označené „Koordinační situace“ zpracované Ing. arch. Václavem Mastným ze srpna 2008 (výkres č. 2).

Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí na straně páté uvedl, že „stavební úřad měl pro své rozhodnutí podklady, podle nichž lze s jistotou deklarovat, že stavba plotu, jehož odstranění bylo nařízeno, se nachází v jiné trase než původní plot. Tím dokladem bylo polohopisné a výškopisné zaměření zpracované společností PROGEKA v.o.s. s datem vyhotovení již 10.6.2005. Dalším dokladem prokazujícím umístění původního plotu je koordinační situace (číslo výkresu 2) z dokumentace pro vydání stavebního povolení z 07/2008 na stavbu rodinného domu na pozemku ve vlastnictví vlastníka plotu. V koordinační situaci je zakreslen stávající dřevěný plot. Na straně č. 5 technické zprávy uvedené dokumentace se taktéž píše o stávajícím plotu. Ani předmětem této dokumentace tak není nový plot, jehož odstranění bylo nařízeno. Ve spisu stavebního úřadu vedeného ve věci odstranění stavby plotu se také nachází rozhodnutí odboru dopravy Městského úřadu Královice ze dne 28.4.2010 pod č.j. OD-10341/10-232/2010-sie, kterým se povoluje úprava stávajícího připojení nemovitosti. K rozhodnutí je přiložen výkres koordinační situace (číslo výkresu 2A) a výkres koordinační situace + rozhledové poměry (číslo výkresu 2B). V těchto výkresech je již reagováno na stávající stav, tj. již je brán v úvahu nový drátěný plot, jenž by měl být právě v řešené trase přemístěn takřka do shodné trasy původního dřevěného plotu. Stavební úřad však správně vycházel zejména z výkresu koordinační situace z dokumentace pro vydání stavebního povolení (číslo výkresu 2) a také z polohopisného a výškopisného zaměření z roku 2005. Tím bylo prokázáno, že se jedná o část plotu umístěnou mimo původní trasu dřevěného plotu a tedy o nepovolenou stavbu“.

Z citované části odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaný při rozhodování vycházel z listiny označené „Polohopis a výškopis Samota v Trojanech“ vyhotovené společností PROGEKA v.o.s. Tato skutečnost vyplývá z odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde je uvedeno, že „tím dokladem bylo polohopisné a výškopisné zaměření zpracované společností PROGEKA v.o.s. s datem vyhotovení již 10.6.2005“. Dále vycházel z listiny z listiny označené „Koordinační situace“ zpracované Ing. arch. Václavem Mastným ze srpna 2008 (číslo výkresu 2). Tato skutečnost vyplývá z odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde je uvedeno, že „dalším dokladem prokazujícím umístění původního plotu je koordinační situace (číslo výkresu 2) z dokumentace pro vydání stavebního povolení z 07/2008 na stavbu rodinného domu na pozemku ve vlastnictví vlastníka plotu“. Žalovaný dále vycházel z rozhodnutí „odboru dopravy Městského úřadu Královice ze dne 28.4.2010 pod č.j. OD-10341/10-232/2010-sie“ a jeho dvou příloh, tj. „výkres koordinační situace (číslo výkresu 2A) a výkres koordinační situace + rozhledové poměry (číslo výkresu 2B)“.

Soud se ztotožňuje se žalobkyní, že žalovaný na rozdíl od prvoinstančního orgánu, argumentoval navíc dalšími třemi listinami, a to rozhodnutím prvoinstančního orgánu ze dne 28.4.2010 pod č.j. OD-10341/10-232/2010-sie, „Koordinační situací“ zpracovanou Ing. arch. Václavem Mastným ze srpna 2008 (výkres č. 2A) a „Koordinační situací“ zpracovanou Ing. arch. Václavem Mastným ze srpna 2008 (výkres č. 2B). V této souvislosti však nelze přehlédnout, že žalovaný výslovně ve shora citované části napadeného rozhodnutí vyslovil, že skutečnost, že se v daném případě jedná o část plotu umístěnou mimo původní trasu dřevěného plotu, bylo prokázáno již dvěma listinami, ze kterých vycházel prvoinstanční orgán, a to listinou označenou „Koordinační situace“ zpracovanou Ing. arch. Václavem Mastným ze srpna 2008 (výkres č. 2A) a listinou označenou „Polohopis a výškopis Samota v Trojanech“ vyhotovenou společností PROGEKA v.o.s. Soud tak dovozuje z části odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde žalovaný uvedl, že „stavební úřad však správně vycházel zejména z výkresu koordinační situace z dokumentace pro vydání stavebního povolení (číslo výkresu 2) a také z polohopisného a výškopisného zaměření z roku 2005. Tím bylo prokázáno, že se jedná o část plotu umístěnou mimo původní trasu dřevěného plotu a tedy o nepovolenou stavbu“. Žalovaný tak ve své podstatě deklaroval nadbytečnost skutkových zjištění učiněných na základě „nových tří listin“.

Je nutné uzavřít, že se žalovaný dopustil procesního pochybení, když o provedení důkazu těmito „třemi novými listinami“ neučinil záznam do spisu (§ 53 odst. 6 věta prvá zákona č. 500/2004 Sb., správní řád) a nedal žalobkyni možnost se před vydáním rozhodnutí k těmto podkladům vyjádřit (§ 36 odst. 3 správního řádu). Toto pochybení však nemohlo mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Žalovaný totiž žalobkyni v odůvodnění napadeného rozhodnutí sdělil, že k učinění skutkových závěrů potřebných pro rozhodnutí postačovaly toliko listiny, ze kterých vycházel již prvoinstanční orgán. Zákonnost prvoinstančního a napadeného rozhodnutí tak nebyla opřena o tyto „nové tři listiny“, nýbrž o listiny, ze kterých vycházel již prvoinstanční orgán. Bylo tudíž na žalobkyni, aby správnost tohoto závěru věcnými žalobními námitkami zpochybnila. To žalobkyně neučinila, když své žalobní námitky založila na tvrzení, že „žalovaný dospěl k závěru o správnosti rozhodnutí prvoinstančního orgánu, tedy odstranění stavby plotu, na základě zcela jiných důkazů a podkladů, než jak učinil prvoinstanční orgán.“ Tato námitka však není důvodná. Žalovaný akceptoval, že k potřebným skutkovým zjištěním postačovaly toliko listiny, ze kterých v odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí vycházel prvoinstanční orgán.

Soud neshledal žádný ze žalobkyní uvedených žalobních bodů důvodným, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl, neboť není důvodná.

Soud neprovedl žalobkyní navržené důkazy prvoinstančním rozhodnutím, napadeným rozhodnutím a odvoláním proti prvoinstančnímu rozhodnutí, neboť provedení těchto důkazů nebylo třeba k posouzení důvodnosti žaloby.

Podle § 60 odst. 1 s.ř.s. by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, když měl ve věci plný úspěch. Jelikož se žalovaný vzdal práva na náhradu nákladů řízení, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační Poučení: stížnost u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.).

V Plzni dne 31. ledna 2012

JUDr. Zdeněk Pivoňka,v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Lenka Kovandová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru