Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Ca 72/2009 - 69Rozsudek KSPL ze dne 28.07.2011

Prejudikatura

2 As 19/2009 - 93


přidejte vlastní popisek

30Ca 72/2009-69

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Kuchynky a soudců JUDr. Václava Roučky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce: P.Š., proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, 306 13 Plzeň, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 29.6.2009 č.j. DSH/6206/09,

takto:

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 29.6.2009 č.j. DSH/6206/09 se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2.000,- Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku .

Odůvodnění:

Žalobou doručenou zdejšímu soudu osobně dne 8.10.2009 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 29.6.2009 č.j. DSH/6206/09 (dále též jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Nýřany, odboru dopravy (dále též jen „prvoinstanční správní orgán“), ze dne 29.4.2009 č.j. OD-PEC/10359/2009 (dále též jen „prvoinstanční rozhodnutí“) a toto rozhodnutí potvrzeno. Prvoinstančním rozhodnutím byly zamítnuty námitky žalobce proti provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidičů a potvrzen bodový záznam 12 bodů ke dni 3.11.2008.

Problematika provozu na pozemních komunikacích byla upravena zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o provozu na pozemních komunikacích“).

Správní řízení bylo upraveno zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „správní řád“).

Žalobce tvrdil, že napadeným rozhodnutím byl porušen zákon o provozu na pozemních komunikacích i správní řád, zejména tím, že žalobce byl procesním postupem žalovaného zásadně zkrácen na procesních právech, skutkový stav, který vzal správní orgán za základ, nemá oporu ve spise a napadené rozhodnutí spočívá na chybných právních závěrech.

[I]

Žalobce v prvé řadě konstatoval, že dne 9.7.2009 podal u žalovaného námitku věcné a místní nepříslušnosti, jelikož se domníval, že žalovaný rozhoduje jako věcně a místně nepříslušný správní orgán. Žalobce zdůraznil, že určení procesního postupu při sporu o místní příslušnost správních orgánů se v tomto správním řízení řídí § 11 odst. 2 správního řádu. Dle věty prvé uvedeného ustanovení platí, že je-li místně příslušných více správních orgánů a nedohodnou-li se jinak, provede řízení ten z nich, u něhož prvního byla podána žádost nebo který z moci úřední učinil úkon jako první. Dle této věty jde o procesní postup pro případ tzv. kladného kompetenčního sporu správních orgánů. Vzhledem ke skutečnosti, že místní příslušnost může být samozřejmě zpochybněna v řízení i jinak (například námitkou účastníka řízení), stanovil zákonodárce pro takové ostatní případy jiný procesní postup k rozhodnutí o zpochybněné místní příslušnosti, a to v § 11 odst. 2 věty druhé správního řádu. Dle tohoto ustanovení platí, že v ostatních případech (tedy jiných, než kladných kompetenčních sporech, pro které platí věta prvá) určí místní příslušnost usnesením nejblíže společně nadřízený orgán. Není-li takového orgánu, určí místní příslušnost usnesením ústřední správní úřad, do jehož působnosti rozhodovaná věc náleží.

Pro případ námitky věcné nepříslušnosti musí správní orgán, jehož věcná nepříslušnost byla namítnuta, vzhledem k absenci explicitní procesní úpravy postupovat per analogiam legis, in concreto per analogiam § 11 odst. 2 správního řádu. Projednat věc příslušným orgánem, ale také moci se dovolat v řízení kontroly této příslušnosti, je součástí práva na spravedlivý proces, které nemůže být účastníkovi nikterak upřeno. Výjimku netvoří ani proces správní, kdy právě ve výše uvedeném dává zákonodárce správním orgánům jasný procesní postup pro případ, že jeho (ne)příslušnost bude namítnuta. Žalovaný, byť mohl být legitimně přesvědčen o své místní a věcné příslušnosti, měl a musel postupovat dle § 11 odst. 2 věty druhé správního řádu, postoupit spis ústřednímu správnímu úřadu, kterým je pro případ této právní věci Ministerstvo dopravy ČR, a nechat jej usnesením určit příslušnost. Nepostupoval-li tak, značně tím porušil procesní práva žalobce a zejména tím založil vadu řízení.

Žalobce zdůraznil, že nejen v této procesní otázce se žalovaný zachoval proti smyslu a dikci zákona, když nejenže svévolně nepostoupil věc k určení příslušnosti ústřednímu správnímu úřadu, ale v rozporu s explicitním § 68 odst. 3 správního řádu ani v odůvodnění rozhodnutí neuvedl, jak se vypořádal s touto námitkou. Byť byla účastníkem vznesena námitka věcné a místní nepříslušnosti žalovaného dne 9.7.2009 a žalovaný oznámil rozhodnutí až dne 27.8.2009, nikterak s ní ve smyslu zákona nenaložil.

[II]

Žalobce dále namítal, že žalovaný v rozporu s § 89 odst. 2 správního řádu neprozkoumal odvoláním napadené rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v odvolání. Žalobce ve smyslu § 82 odst. 2 správního řádu v odvolání uvedl, v jakém rozsahu napadá rozhodnutí správního orgánu I. stupně a v čem spatřuje rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí či řízení. Jako stěžejní odvolací tvrzení mj. uváděl, že dle výpisu z evidenční karty žalobce ze dne 1.12.2008 vyplývá, že se měl údajně:

a) dne 22.10.2007 dopustit přestupku, za který mu Dopravní inspektorát Plzeň-město uložil blokovou pokutu. Toto rozhodnutí mělo dle Městského úřadu v Nýřanech nabýt právní moci dne 24.10.2007. Z předloženého stejnopisu oznámení výše uvedeného orgánu policie však vyplývá, že odvolatel se měl údajně dopustit přestupku, za nějž jsou udělovány trestné body, nikoli dne 22.10.2007, nýbrž dne 23.10.2007. V žádném případě pak ani nemohlo nabýt rozhodnutí právní moci dne 24.10.2007, jelikož dle předloženého oznámení byl vyřešen přestupek v blokovém řízení na místě a tudíž ve smyslu § 84 odst. 2 zákona o přestupcích měl nabýt právní moci v den uložení.

b) dne 7.3.2007 dopustit přestupku, za který mu Dopravní inspektorát Plzeň-město uložil blokovou pokutu. Toto rozhodnutí mělo dle Městského úřadu v Nýřanech nabýt právní moci dne 8.3.2007, což žalobce zpochybnil, neboť podle předloženého oznámení byl přestupek vyřešen v blokovém řízení na místě a tudíž ve smyslu § 84 odst. 2 zákona o přestupcích měl nabýt právní moci v den uložení.

c) dne 8.2.2007 dopustit přestupku, za který mu Městská policie Plzeň uložila blokovou pokutu. Toto rozhodnutí mělo dle Městského úřadu v Nýřanech nabýt právní moci dne 27.4.2007, což žalobce zpochybnil, neboť podle předloženého oznámení byl přestupek vyřešen v blokovém řízení na místě a tudíž ve smyslu § 84 odst. 2 zákona o přestupcích měl nabýt právní moci v den uložení.

d) dne 23.10.2006 dopustit přestupku, za který mu Dopravní inspektorát Plzeň-sever uložil blokovou pokutu. Toto rozhodnutí mělo dle Městského úřadu v Nýřanech nabýt právní moci dne 29.11.2006, což žalobce zpochybnil, neboť podle předloženého oznámení byl přestupek vyřešen v blokovém řízení na místě a tudíž ve smyslu § 84 odst. 2 zákona o přestupcích měl nabýt právní moci v den uložení.

Žalobce v odvolání uvedl, že z evidenční karty žalobce ze dne 1.12.2008 je jasně prokázáno, že tato oznámení jsou právně vadná, vnitřně rozporná. Žalobce namítal, že tato právně vadná a tudíž nezákonná oznámení, o kterých je objektivně dána důvodnost o jejich správnosti, nemohla sloužit prvoinstančnímu správnímu orgánu ex lege jako podklad pro jakékoli rozhodnutí, tudíž ani pro zápis bodů do registru odvolatele. Dle žalobcova názoru není pochyb o tom, že výše uvedená oznámení dotčených policejních orgánů a orgánů města (městská policie) jsou svou formou tzv. sdělení, která se týkají dotčené osoby (= žalobce, s odkazem na Hendrych, D. a kol.: Správní právo. Obecná část. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 347). Je tedy ex lege povinností orgánů moci veřejné je po formální i materiální stránce vyhotovit v souladu s částí čtvrtou správního řádu. Ve smyslu výše uvedeného je pak evidentní, že takové sdělení či oznámení je nicotné a Městský úřad v Nýřanech nemohl na jejich základě relevantně zapisovat trestné body do registru řidiče a měl na základě námitek odvolatele opravit jeho bodový stav, nejméně co do výše uvedených 4 zápisů, tedy nejméně osmi bodů.

Výše uvedená odvolací tvrzení však žalovaný vůbec nezohlednil a vůbec se jimi relevantně nezabýval. V odůvodnění svého rozhodnutí tyto námitky pouze opsal a závěrem konstatoval, že byť oznámení musí obsahovat příslušné skutečnosti, správní orgán měl dostatečný právní titul k zápisu bodů. Namítané chybné a nepravdivé údaje v těchto oznámeních a to, že takový titul nemůže sloužit jako podklad pro rozhodnutí, však žalovaný vůbec nezohlednil. Nezabýval se ani odvolací námitkou, že tyto podklady musí mít materielní a formální náležitosti sdělení dle části čtvrté správního řádu a že správní orgány (zejména pak ty uvedené v § 123b odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích) měly postupovat v souladu s § 156 až 158 správního řádu. K tomu žalobce rovněž poznamenal, že na absenci zákonných náležitostí a vnitřní logické rozpornosti těchto podkladů pro rozhodnutí o zápisu upozornil již prvoinstanční orgán ve svém rozhodnutí, když uvedl, že ve výpisu z evidenční karty řidiče zjistil administrativní závady. Dle žalobcova přesvědčení se však nejedná o administrativní závady, nýbrž o zásadní rozpor se zákonem, který činí tato oznámení (nejméně do doby jejich zhojení dle § 156 až 158 správního řádu) nepoužitelnými jako podklad pro rozhodnutí o zápisu bodů. Žalobce dodal, že z výše uvedených důvodů je napadené rozhodnutí vadné a žalobci byla upřena procesní práva.

[III]

Žalobce dále namítal rozpor postupu žalovaného s § 89 odst. 2 správního řádu, protože žalovaný nepřezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v odvolání. Žalobce v odvolání mj. uváděl, že:

a) oznámení Městské policie Horní Bříza č.j. MPHB-367/2008, oznámení Policie ČR č.j. MRPM-4501/PŘ-07-2007, č.j. MRPM-20200/PŘ-07-2007 a č.j. ORPS-854/DN-BP-2006 a oznámení Městské policie Plzeň č.j. MP-OS-04-289-02/2007-přestupek neobsahují, v rozporu s § 17 odst. 1 věty poslední správního řádu, podací razítko. Tudíž v tomto případě pochybením přijímajícího orgánu ani není možné ověřit, kdy byla oznámení doručena a nelze na jejich základě ani zapsat body do registru řidiče. Navíc dle data jejich vyhotovení je seznatelné, že byla vyhotovována po stanovené třídenní lhůtě.

b) oznámení Policie ČR č.j. MRPM-4501/PR-07-2007 a č.j. MRPM-20200/Př-07-2007 bylo Městskému úřadu v Nýřanech doručeno v elektronické podobě. V podkladech pro zápis bodů do registru odvolatele však není doklad o zaručeném elektronickém podpisu odesílatele, tak jak stanoví § 37 odst. 4 správního řádu a zákon č. 227/2000 Sb. Tudíž v tomto případě pochybením přijímajícího i odesílajícího orgánu ani není možné ověřit, zda byla oznámení odeslána skutečně orgánem uvedeným v § 123b odst. 3 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích a na jejich základě nelze zapsat body do registru řidiče. Výše uvedeným zásadním odvolacím tvrzením se však žalovaný v rozporu s § 98 odst. 2 správního řádu vůbec nezabýval.

[IV]

Žalobce dále konstatoval, že žalovaný pochybil i tím, že na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k nesprávným právním závěrům. Žalobce vyslovil přesvědčení, že ex lege nemá mít doručení oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze strany subjektů vyjmenovaných v § 123b odst. 1, 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích i tak žádné právní účinky.

Byť je zápis tzv. trestných bodů do registru řidiče jakýmsi administrativním důsledkem předchozího přestupkového jednání řidiče, zákonodárce v § 123b odst. 1, 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích stanovil, jakým procesem má být takový administrativní důsledek zaznamenán v evidenční kartě řidiče. Zákon o provozu na pozemních komunikacích tehdy platného znění v § 123b odst. 2 stanovil policii nebo městské policii povinnost, jde-li o rozhodnutí uložené v blokovém řízení (a to bez možnosti postupovat jinak), doručit oznámení věcně a místně příslušnému správnímu orgánu nejpozději do 3 dnů ode dne uložení pokuty v blokovém řízení. Ustanovení § 123b odst. l stanoví, že záznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nejpozději do 5 pracovních dnů, v němž bylo doručeno oznámení policie nebo obecní policie o uložení pokuty v blokovém řízení za jednání zařazené do bodového hodnocení. Ve světle tohoto explicitního ustanovení zákona jest závěr obou správních orgánů, tedy i žalovaného, o tom, že se oznámení nedoručuje, evidentně chybné. Ve smyslu § 123b odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích se oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení za jednání zařazené do bodového hodnocení oznamuje příslušnému správnímu orgánu doručením nejpozději do 3 dnů ode dne uložení takové pokuty. V případě zápisů do evidenční karty žalobce však:

- oznámení od Městské policie Praha č.j. MP ÚCÚ ÚŘP-66279500000 bylo prokazatelně doručeno 7.11.2008, tedy až 4. den po uložení pokuty v blokovém řízení, a to ještě nikoliv příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností tak, jak to stanoví § 123b odst. 3 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Žalobce v odvolání odkazoval na § 2 odst. 2 správního řádu a zejména na čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny, podle kterých již ex lege nesmí Městská policie Praha doručit oznámení po lhůtě tří dnů. Pokud tak učinila, postupovala v přímém rozporu se zákonem a takové doručení pak nesmí být podkladem pro zapsání bodů do registru řidiče.

- oznámení Městské policie Horní Bříza č.j. MPHB-367/2008, oznámení Policie ČR č.j. MRPM-4501/PŘ-07-2007, č.j. MRPM-20200/PŘ-07-2007 a č.j. ORPS-854/DN-BP-2006 a oznámení Městské policie Plzeň č.j. MP-OS-04-289-02/2007-přestupek neobsahuje, v rozporu s § 17 odst. l věty poslední správního řádu, podací razítko. Pochybením přijímajícího orgánu není možné ověřit, kdy byla oznámení doručena a nelze na jejich základě ani zapsat body do registru řidiče. Navíc, dle data jejich vyhotovení je seznatelné, že byla vyhotovována po stanovené třídenní lhůtě.

- oznámení Policie ČR č.j. MRPM-4501/PŘ-07-2007 a č.j. MRPM-20200/Př-07-2007 bylo Městskému úřadu v Nýřanech doručeno v elektronické podobě. V podkladech pro zápis bodů do registru odvolatele však není doklad o zaručeném elektronickém podpisu odesílatele, tak jak stanoví § 37 odst. 4 správního řádu a zákon č. 227/2000 Sb. Pochybením přijímajícího i odesílajícího orgánu není možné ověřit, zda byla oznámení odeslána skutečně orgánem uvedeným v § 123b odst. 3 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích a na jejich základě nelze ani zapsat body do registru řidiče. Tuto vadu nemůže správní orgán zhojit pozdějším dodáním takového podkladu na úkor odvolatele.

Dle žalobcova názoru byl nesprávný právní názor žalovaného, že třídenní lhůta, ve které příslušný orgán [uvedený v § 123b odst. l písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích] musí oznámit uložení sankce v blokovém řízení, je lhůtou, kterou lze bez jakýchkoli právních následků nerespektovat. Při použití ustálených interpretačních metod k takovému názoru nelze dospět. Zejména pak s přihlédnutím k dikci § 2 odst. 2 správního řádu a zejména čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny. Správní orgány mohou vůči adresátům právních norem postupovat pouze secundum et intra legem a jakýkoli jiný postup, než zákonem přímo stanovený, je vyloučen. Byla-li by výše uvedená ustanovení vykládána non litera legis a nikoliv v jejich logickém kontextu, pak by bylo možné hypoteticky připustit, že uvedená lhůta je pouze orientační a že na základě praxe správních orgánů dochází k naprostému vyloučení právní jistoty adresátů těchto právních norem.

V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu nebyl výše uvedený závěr zjevně záměrem zákonodárce, a to zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že v normách nejvyšší právní síly, tedy ústavních, jasně stanovil, že správní orgán nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale musí postupovat striktně ex litera legis. Tedy zaslat oznámení nejpozději do 3 dnů, nikoli později (zde odkaz na rozsudky Nejvyššího správního soudu čísel jednacích 9 As 92/2007-63, 4 Ads 20/2007-59, 5 As 78/2006-95, 7 As 56/2006-102, 5 As 43/2006-36, 2 As 57/2005-71, 1 As 14/2004-77, 6 A 100/2002-74.) Použil-li zákonodárce jako sémantickou součást § 123b odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích taktéž slovo vyjadřující příslovečné určení času, konkrétně slovo nejpozději, jistě tím neměl na mysli, že by takto označený úkon šlo relevantně učinit i později.

Žalobce vyslovil přesvědčení, že právní názor žalovaného o lhůtě uvedené v § 123b odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích jako lhůtě pořádkové, je chybný, čímž byla založena vada napadeného rozhodnutí. Pokud správní orgán obecně určí účastníkovi řízení lhůtu pro splnění nějaké procesní povinnosti (a je-li k takovému určení lhůty správní orgán zákonem zmocněn), může jít o lhůtu tzv. pořádkovou. Pokud však sám zákon stanoví, že nějaké relevantní procesní úkony mají být provedeny nejpozději do stanovené lhůty, správní orgán nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o takové materii upravené zákonem, ale musí postupovat ex litera legis. V daném případě zákonodárce nestanovil, že by se dalo procesně postupovat i po uplynutí této stanovené lhůty. Pokud tak zákonodárce v zákoně o provozu na pozemních komunikacích neučinil, žalovaný si nesměl a nesmí stanovit svojí úvahou, že podklady dodané po takto explicitně stanovené lhůtě mohou být relevantně použity v neprospěch účastníka řízení pro zápis do jeho evidenční karty řidiče. Žalovaný (i prvoinstanční správní orgán) měl postupovat pouze tak, jak mu stanoví zákon, tudíž podklady obdržené po zákonem stanovené lhůtě již k zápisu nepoužít, jelikož takový podklad pro zápis by byl per analogiam k § 51 odst. 2 správního řádu získán i proveden v rozporu se zákonem. Pokud by si orgány moci veřejné ve věcech zápisů do bodového rejstříku řidičů zasílaly zmíněná oznámení libovolně, byla by odstraněna právní jistota adresátů příslušných norem (řidičů) a umožněna naprostá svévole rozhodujících osob. Takové následky zákonodárce nejenže nezamýšlel, ale také tak právní vztahy vzhledem k výše uvedenému neupravil.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě datovaném dne 4.1.2010 vyslovil přesvědčení, že žaloba není důvodná a navrhoval její zamítnutí.

Ze správního spisu se k věci podávají následující podstatné skutečnosti. Dne 27.11.2008 prvoinstanční správní orgán vydal (pod č.j. OD-Pec/29393/2008) a žalobci dne 1.12.2008 doručil „Oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzvu k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění“. Žalobce brojil proti tomuto oznámení a výzvě námitkami ze dne 4.12.2008. Prvoinstanční správní orgán vydal dne 17.12.2008 pod č.j. OD-PEC/30690/2008 rozhodnutí, kterým tyto námitky zamítl. Žalobce se i proti tomuto rozhodnutí odvolal (podání ze dne 2.1.2009) a žalovaný rozhodnutím ze dne 10.3.2009 č.j. DSH/361/09 rozhodnutí Městského úřadu Nýřany, odboru dopravy, ze dne 17.12.2008 č.j. OD-PEC/30690/2008 zrušil a věc vrátil k novému projednání.

Prvoinstanční správní orgán pak následně vydal prvoinstanční rozhodnutí. Žalobce se proti němu odvolal podáním ze dne 18.5.2009, když část odvolacích námitek se následně stala základem námitek žalobních. Žalovaný napadeným rozhodnutím odvolání zamítl a prvoinstanční rozhodnutí potvrdil.

Součástí správního spisu jsou dále:

a) Oznámení Policie ČR, Okresního ředitelství Plzeň-sever, o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 29.11.2006 č.j. ORPS-854/DN-BP-2006, podle něhož se žalobce dne 23.10.2006 v 15.05 hod. dopustil přestupku dle § 22 odst. 1 písm. f) bod 4 přestupkového zákona, za což mu byla téhož dne uložena pokuta v blokovém řízení ve výši 1.000,- Kč.

b) Oznámení Městské policie Plzeň o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 28.4.2007 č.j. MP-OS-04-289-02/2007-přestupek, podle něhož se žalobce dne 8.2.2007 v 10.53 hod. dopustil přestupku podle § 22 odst. 1 písm. f) bod 4 přestupkového zákona, za což mu byla dne 27.4.2007 uložena pokuta v blokovém řízení ve výši 1.000,- Kč.

c) Oznámení Policie ČR, Městského ředitelství Plzeň, o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 8.3.2007 č.j. MRPM-4501/PŘ-07-2007, podle něhož se žalobce dne 7.3.2007 v 9.05 hod. dopustil přestupku dle § 22 odst. 1 písm. l) přestupkového zákona, za což mu byla téhož dne uložena pokuta v blokovém řízení ve výši 200,- Kč.

d) Oznámení Policie ČR, Městského ředitelství Plzeň, o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 24.10.2007 č.j. MRPM-20200/PŘ-07-2007, podle něhož se žalobce dne 22.10.2007 v 9.20 hod. dopustil přestupku dle § 22 odst. 1 písm. l) přestupkového zákona, za což mu byla téhož dne uložena pokuta v blokovém řízení ve výši 200,- Kč.

e) Oznámení Městské policie Horní Bříza o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 14.8.2008 č.j. MPHB-367/2008, podle něhož se žalobce dne 14.8.2008 dopustil přestupku podle § 22 odst. 1 písm. f) bod 3 přestupkového zákona, za což mu byla téhož dne uložena pokuta v blokovém řízení ve výši 2.500,- Kč.

f) Oznámení Městské policie hl. m. Prahy o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 3.11.2008 č.j. MP ÚCÚ ÚŘP-66279500000, podle něhož se žalobce dne 20.8.2008 v 20.38 hod. dopustil přestupku podle § 22 odst. 1 písm. f) bod 4 přestupkového zákona, za což mu byla dne 3.11.2008 uložena pokuta v blokovém řízení ve výši 1.000,- Kč.

Součástí správního spisu je rovněž výpis z evidenční karty řidiče (žalobce) uzavřený ke dni 12.12.2008, podle něhož byl aktuální stav bodového hodnocení žalobce 12 bodů, a dále žalobcovo podání ze dne 1.7.2009 doručené žalovanému dne 9.7.2009, jímž žalobce namítal věcnou a místní nepříslušnost Městského úřadu v Nýřanech a žalovaného.

Žaloba je (částečně) důvodná.

Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“ nebo „s.ř.s.“).

Podle § 65 odst. 1 s.ř.s. se ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, může žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. vychází soud při přezkoumání rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Podle § 75 odst. 2 s.ř.s. soud přezkoumá napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů.

Podle § 78 odst. 1 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Pro nezákonnost zruší soud napadené rozhodnutí i tehdy, zjistí-li, že správní orgán překročil zákonem stanovené meze správního uvážení nebo jej zneužil. Podle § 78 odst. 7 s.ř.s. soud zamítne žalobu, není-li důvodná.

Obě strany souhlasily s tím, aby soud rozhodl o věci samé bez jednání (§ 51 odst. 1 věta prvá s.ř.s.).

[I]

Tuto žalobní námitku soud neshledal důvodnou. Součástí správního spisu je žalobcovo podání datované dne 1.7.2009, které bylo do podatelny žalovaného doručeno dne 9.7.2009. Žalobce tímto podáním namítal ve smyslu § 10 správního řádu věcnou a místní nepříslušnost správních orgánů – Městského úřadu v Nýřanech a žalovaného.

Žalovaný se uvedenou námitkou v napadeném rozhodnutí nezabýval, ovšem podstatné na věci je to, že se jí ani zabývat nemohl.

Žalobce velmi účelově argumentuje tím, že mu bylo napadené rozhodnutí doručeno až 27.8.2009, tedy více než měsíc po uplatnění námitky nepříslušnosti. Pro posouzení důvodnosti této žalobní námitky je však významné to, že napadené rozhodnutí je datováno dne 29.6.2009 a dle údaje uvedeného ve správním spisu bylo vypraveno dne 30.6.2009. Doručováno bylo právnímu zástupci žalobce, kterým byl podle předložené plné moci Mgr. Karel Hostaš, advokát v Plzni. Tomu byla také dne 2.7.2009 zanechána výzva a poučení provozovatele poštovní licence a zásilka s napadeným rozhodnutím byla od tohoto dne (tj. od 2.7.2009) připravena k vyzvednutí.

Dne 9.7.2009, tedy v den, kdy byla do podatelny žalovaného doručena žalobcova námitka věcné a místní nepříslušnosti, bylo krajskému úřadu doručeno podání Mgr. Hostaše, kterým správnímu orgánu sděloval, že k 1.7.2009 zaniklo jeho zastupování P.Š. ve věci řízení vedeného u Městského úřadu v Nýřanech pod sp. zn. MUNY/655/2009/OD-PEC a Krajského úřadu Plzeňského kraje pod sp. zn. DSH/361/09. Přílohou tohoto podání byla listina ze dne 1.7.2009, v níž žalobce konstatoval, že odvolává plnou moc udělenou Mgr. Hostašovi dne 2.12.2008 pro účely zastupování ve věci pozbytí řidičského oprávnění. Žalovaný proto následně doručoval napadené rozhodnutí přímo žalobci, což se mu, po opakovaných pokusech, podařilo až dne 27.8.2009.

Z právě uvedeného je patrné, že žalovaný vyhotovil a vypravil napadené rozhodnutí více než týden před tím, než obdržel námitku nepříslušnosti. Do textu tohoto rozhodnutí tak již nemohl nijak zasahovat a musel ho, po skončení zastupování Mgr. Hostašem, doručovat přímo žalobci přesně v tom znění, v jakém jej 29.6.2009 vyhotovil a poslední červnový den vypravil. Žalovaný se tak v napadeném rozhodnutí nemohl s touto námitkou vypořádat a tento postup mu nelze nikterak vyčítat.

[II]

Stran přestupku, jehož se měl žalobce dopustit dne 22.10.2007, prvoinstanční správní orgán ve svém rozhodnutí uvedl, že příslušné rozhodnutí nabylo právní moci téhož dne, tedy 22.10.2007. Totéž je uvedeno ve výpisu z evidenční karty řidiče (= žalobce). A v oznámení Policie ČR, Městského ředitelství Plzeň, o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 24.10.2007 č.j. MRPM-20200/PŘ-07-2007 je jako den spáchání přestupku uveden rovněž 22.10.2007 (9.20 hod.). Soud proto neshledal jako pravdivé žalobcovo tvrzení o tom, že rozhodnutí mělo dle Městského úřadu v Nýřanech nabýt právní moci dne 24.10.2007 a že z předloženého stejnopisu oznámení orgánu policie vyplývá, že žalobce se měl dopustit přestupku dne 23.10.2007.

K přestupku, jehož se měl žalobce dopustit dne 7.3.2007, prvoinstanční správní orgán ve svém rozhodnutí uvedl, že příslušné rozhodnutí nabylo právní moci téhož dne, tedy 7.3.2007. Totéž je uvedeno ve výpisu z evidenční karty řidiče. A v oznámení Policie ČR, Městského ředitelství Plzeň, o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 8.3.2007 č.j. MRPM-4501/PŘ-07-2007 je jako den spáchání přestupku uveden rovněž 7.3.2007 (9.05 hod.). Soud proto neshledal jako pravdivé ani žalobcovo tvrzení o tom, že rozhodnutí mělo dle Městského úřadu v Nýřanech nabýt právní moci dne 8.3.2007.

Stran přestupku, jehož se měl žalobce dopustit dne 8.2.2007, prvoinstanční správní orgán ve svém rozhodnutí uvedl, že příslušné rozhodnutí nabylo právní moci 27.4.2007. Totéž je uvedeno ve výpisu z evidenční karty řidiče. V oznámení Městské policie Plzeň o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 28.4.2007 č.j. MP-OS-04-289-02/2007-přestupek je jako den spáchání přestupku uveden 8.2.2007 (10.53 hod.). Ovšem bloková pokuta byla dle citovaného oznámení uložena skutečně až 27.4.2007, a to na základě předvolání ze dne 24.3.2007. Údaj uvedený v prvoinstančním rozhodnutí je proto správný a jeho zpochybnění ze strany žalobce soud nepovažuje za důvodné.

O posledním namítaném přestupku, jehož se měl žalobce dopustit dne 23.10.2006, prvoinstanční správní orgán ve svém rozhodnutí uvedl, že příslušné rozhodnutí nabylo právní moci téhož dne, tedy 23.10.2006. Totéž je uvedeno ve výpisu z evidenční karty řidiče. A v oznámení Policie ČR, Okresního ředitelství Plzeň-sever, o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 29.11.2006 č.j. ORPS-854/DN-BP-2006 je jako den spáchání přestupku uveden rovněž 23.10.2006 (15.05 hod.). Soud proto neshledal jako pravdivé žalobcovo tvrzení o tom, že rozhodnutí mělo dle Městského úřadu v Nýřanech nabýt právní moci dne 29.11.2006.

Žalobcovy námitky uplatněné tomto směru v žalobě jsou tak dle soudu v rozporu s údaji uvedenými v prvoinstančním rozhodnutí, výpisu z evidenční karty řidiče i příslušných oznámeních policie, kteréžto soud shledal jako věcně správné. Proto ani tato námitka nemohla být shledána důvodnou.

[III]

Oznámení Městské policie Horní Bříza č.j. MPHB-367/2008 je datováno dne 14.8.2008 (přestupek spáchán a pokuta uložena dne 14.8.2008), oznámení Policie ČR č.j. MRPM-4501/PŘ-07-2007, resp. č.j. MRPM-20200/PŘ-07-2007, resp. č.j. ORPS- 854/DN-BP-2006 jsou datována dne 8.3.2007 (přestupek spáchán a pokuta uložena dne 7.3.2007), resp. 24.10.2007 (přestupek spáchán a pokuta uložena dne 22.10.2007), resp. 29.11.2006 (přestupek spáchán a pokuta uložena dne 23.10.2006) a oznámení Městské policie Plzeň č.j. MP-OS-04-289-02/2007-přestupek je datováno dne 28.4.2007 (přestupek spáchán dne 8.2.2007, pokuta uložena dne 27.4.2007).

Podle § 123b odst. 1 písm. a) – d) zákona o silničním provozu, ve znění účinném od 1.7.2006 do 31.8.2008 (tedy v období, kdy mělo dojít ke spáchání žalobcem zmíněných přestupků) řidiči motorového vozidla, kterému byla za jednání zařazené do bodového hodnocení pravomocně uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, zaznamená příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v registru řidičů stanovený počet bodů ke dni uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek nebo trestu za trestný čin. Záznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo doručeno a) rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, které nabylo právní moci, nebo kdy obdržel od obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který projednal přestupek, oznámení o nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, b) oznámení policie nebo obecní policie o uložení pokuty v blokovém řízení za jednání zařazené do bodového hodnocení, c) oznámení soudu o nabytí právní moci rozsudku, kterým byl uložen trest za trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do tohoto hodnocení, d) rozhodnutí orgánu příslušného k projednání přestupku podle jiného zákona než zákona o přestupcích.

Podle § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu, ve znění účinném od 1.7.2006 do 31.8.2008, příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností oznámí policie nebo obecní policie uložení pokuty v blokovém řízení za přestupek, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne uložení pokuty, obecní úřad obce s rozšířenou působností uložení sankce za přestupek, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, orgán příslušný k projednání přestupku podle jiného zákona než zákona o přestupcích za přestupek, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku a soud uložení trestu za trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku.

Předně, nedodržení výše specifikovaných lhůt by se dalo dovodit (bylo-li by měřítkem datum vyhotovení rozhodnutí) pouze z jediného takového rozhodnutí, a to z oznámení Policie ČR, Okresního ředitelství Plzeň-sever, o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 29.11.2006 č.j. ORPS-854/DN-BP-2006, kde je jako den spáchání přestupku uveden 23.10.2006 (15.05 hod.).

Z výše citovaných ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích (a ani z jiných jeho ustanovení) však nevyplývá, že by tento zákon spojoval s případným nedodržením lhůty o oznámení o uložení pokuty řidiči v blokovém řízení konkrétní následek, tedy ani ten, jehož se dovolává žalobce, tj. nemožnosti zapsat na základě opožděného oznámení body do registru řidiče.

Problematikou lhůt uvedených v § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu se zabýval Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 10.12.2009 č.j. 2 As 19/2009-93 (k dispozici na www.nssoud.cz). K jím posuzované věci v té souvislosti mj. uvedl: „Ustanovení § 123b odst. 1, věta druhá citovaného zákona upravuje lhůtu pro provedení záznamu do evidence příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Ustanovení § 123b odst. 2 pak stanoví, že příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností oznámí (…) obecní úřad obce s rozšířenou působností uložení sankce za přestupek, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku. Rozhodnutí o uložení sankce stěžovatelce nabylo právní moci dne 30. 3. 2007. Ze správního spisu vyplývá, že (...) správní orgán, příslušný k projednání přestupku, skutečně nedodržel lhůtu stanovenou v § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu. V tomto případě se ovšem jedná o nedostatek postupu správního orgánu, který nedodržel lhůtu pořádkového charakteru, určenou pro styk mezi správními orgány navzájem. Tato skutečnost nemůže mít bez dalšího žádný vliv na existenci bodů, které měly být zaznamenány v registru řidičů; stěžovatelka přitom sama ani netvrdila, že by právě tímto pochybením došlo ke konkrétnímu zásahu do jejích veřejných subjektivních práv a ani Nejvyšší správní soud sám zde žádný zásah do stěžovatelčiných práv v ničem nespatřuje.“.

Podle zdejšího soudu, který se plně ztotožňuje s prezentovaným názorem Nejvyššího správního soudu, je zřejmé, že třídenní lhůta určená policii k oznámení o uložení pokuty řidiči v blokovém řízení, je lhůtou pořádkovou, a proto její nedodržení nemůže mít bez dalšího žádný vliv na existenci bodů, které měly být zaznamenány v registru řidičů.

Jiná situace, co do hodnocení soudu, však nastala v případě námitky týkající se oznámení Policie ČR č.j. MRPM-4501/PŘ-07-2007 a č.j. MRPM-20200/PŘ-07-2007, která byla Městskému úřadu v Nýřanech doručena v elektronické podobě. Žalobce stran těchto oznámení namítal, že v podkladech pro zápis bodů do registru řidiče není doklad o zaručeném elektronickém podpisu odesílatele (s odkazem na § 37 odst. 4 správního řádu a zákon č. 227/2000 Sb.). Dle žalobce tak není možné ověřit, zda byla oznámení odeslána skutečně orgánem uvedeným v § 123b odst. 3 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích a na jejich základě nelze zapsat body do registru řidiče.

Soud se s tímto názorem ztotožnil.

Obě uvedená oznámení byla skutečně doručována v elektronické podobě. Součástí správního spisu však není nic, z čeho by se bez jakýchkoliv pochybností dalo určit, kdo byl odesílatelem těchto písemností. Tato oznámení však byla podkladem pro záznam bodů do registru řidiče (žalobce) a i na jejich základě pak došlo k dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a následné žalobcově povinnosti odevzdat řidičský průkaz. Za takových okolností je ovšem nutné trvat na tom, aby veškeré relevantní podklady založené k tomu účelu ve správním spisu byly nezpochybnitelné. A ve chvíli, kdy žalobce zpochybnil, že se přestupků uvedených v těchto oznámeních dopustil (k tomu srov. text žaloby, příp. odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí, v nichž žalobce uvádí, že se těchto přestupků měl údajně dopustit) je takový požadavek ještě významnější. Ostatně, podle obecných zásad správního řízení, které dopadají i na tento případ, nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (viz § 3 správního řádu). Ve správním spisu vedeném v posuzované věci jsou však jako podklad k rozhodnutí založeny dvě listiny, o nichž nelze s jistotou říci, že je vyhotovil a odeslal správní orgán, který k tomu zákon o provozu na pozemních komunikacích povolává. Pokud prvoinstanční správní orgán tento nedostatek odstraní, což by vzhledem k předpokládanému zálohování údajů o odeslané a doručené elektronické poště neměl být problém, pak budou mít obě listiny jako podklad pro rozhodnutí plnohodnotný význam. Zatím tomu tak ovšem není, a proto zdejšímu soudu nezbývá než konstatovat, že řízení před správními orgány bylo zatíženo vadou spočívající v tom, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, nemá oporu ve správním spisu ve smyslu § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. Žaloba je proto v této části důvodná.

[IV]

Ohledně skupiny žalobních námitek uvedených v této části žaloby soud plně okazuje na své závěry uvedené v bodech II a III odůvodnění tohoto rozsudku.

Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je (částečně) důvodná, a proto podle § 78 odst. 1 s.ř.s. [ve spojení s § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s.] zrušil napadené rozhodnutí pro vady řízení. Současně soud podle § 78 odst. 4 s.ř.s. vyslovil, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.

V dalším řízení je správní orgán vázán právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).

Žalobce, který měl ve věci plný úspěch, má podle § 60 odst. 1 věty prvé s.ř.s. proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení před soudem. Žalobce v podání datovaném dne 18.11.2009 doručeném soudu osobně dne 19.11.2009 uvedl, že důvodně vynaloženým nákladem je v jeho případě výše soudního poplatku, tedy 2.000,- Kč. Proto bylo rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2.000,- Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Ke splnění povinnosti nahradit náklady řízení byla žalovanému určena pariční lhůta podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. ve spojení s § 64 s.ř.s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost ve dvou písemných vyhotoveních (§ 102 a násl. s.ř.s.). Kasační stížnost se podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Důvody kasační stížnosti jsou taxativně stanoveny v § 103 odst. 1 s.ř.s. Kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, je nepřípustná (§ 104 odst. 2 s.ř.s.). Kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s.ř.s., nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl (§ 104 odst. 4 s.ř.s.).

Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).

V Plzni dne 28. července 2011

JUDr. PhDr. Petr Kuchynka, Ph.D., v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru