Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 A 42/2011 - 12Usnesení KSPL ze dne 06.10.2011

Prejudikatura

2 Afs 98/2004


přidejte vlastní popisek

30A 42/2011 -

U S N E S E N Í

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Kuchynky a soudců JUDr. Václava Roučky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce: S. K., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky, Oddělení pobytu cizinců Plzeň, se sídlem Slovanská alej 2064/26, Plzeň, v řízení o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 8.8.2011 č.j. OAM-26655-11/DP-2011,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou podanou soudu osobně dne 3.10.2011 se žalobce domáhal zrušení usnesení žalovaného ze dne 8.8.2011 č.j. OAM-26655-11/DP-2011 a vrácení věci k dalšímu řízení žalovanému.

Usnesením ze dne 8.8.2011 č.j. OAM-26655-11/DP-2011 Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky, Oddělení pobytu cizinců Plzeň, podle § 66 odst. 1 písm. c) spr. ř. zastavilo řízení o žádosti žalobce o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání podle § 44a odst. 1 zákona o pobytu cizinců.

Podmínky pobytu cizince na území České republiky jsou upraveny zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o pobytu cizinců“).

Na řízení o žádosti cizince o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se vztahuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „správní řád“ nebo „spr. ř.“), nestanoví-li zákon o pobytu cizinců jinak [§ 168 a contrario a § 169 až 170b zákona o pobytu cizinců].

Ve své žalobě žalobce mj. uvedl, že s výše uvedeným usnesením žalovaného nesouhlasí a napadá je touto žalobou, s níž souběžně podává odvolání, které však není včasné, a proto žalobce spolu s podáním odvolání žádá správní orgán o prominutí zmeškání lhůty k podání opravného prostředku. Vzhledem k tomu, že se však žalobce obává, zda bude žádosti o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání vyhověno, podává z opatrnosti též tuto žalobu, když se obává, aby nezmeškal též lhůtu k jejímu podání. Lhůtu pro podání odvolání žalobce nezmeškal vlastní vinou.

Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“ nebo „s.ř.s.“).

Za uvedené situace se soud musel prioritně zabývat tím, zda o předmětné žalobě je možné rozhodnout věcně nebo je nutno ji vyřídit jen procesně.

Podle § 5 s.ř.s. nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.

Podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

Podle § 68 písm. a) s.ř.s. je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.

K tomu soud uvádí, že usnesení žalovaného ze dne 8.8.2011 č.j. OAM-26655-11/DP-2011 je rozhodnutím správního orgánu prvního stupně. Proti tomuto usnesení lze podat odvolání ke Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, a to podle § 76 odst. 5 věty prvé spr. ř. ve spojení s § 170b odst. 1 zákona o pobytu cizinců.

V daném případě tedy zákon o pobytu cizinců jako zvláštní zákon připouští odvolání jako řádný opravný prostředek. Žalobou ve správním soudnictví je pak třeba primárně napadat rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců jako správního orgánu druhého stupně. Rozhodnutí (usnesení) správního orgánu prvního stupně ovšem spolu se zamítavým rozhodnutím správního orgánu druhého stupně tvoří jeden celek, a proto žalobou napadající druhostupňové rozhodnutí je možno argumentovat i proti rozhodnutí (usnesení) prvostupňovému.

Aktuálně (tj. k datu podání žaloby i k datu rozhodování soudu) je tu stav, že žalobce nevyčerpal přípustné řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem. Následně žalobce – bude-li mít nadále za to, že byl na svých právech zkrácen – může podat žalobu proti rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců o odvolání, a to pakliže správní orgán promine zmeškání lhůty k podání odvolání, zřejmě proti meritornímu rozhodnutí odvolacího správního orgánu a pakliže správní orgán žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání zamítne, patrně proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu o zamítnutí odvolání pro opožděnost.

Opatrnost, resp. obava, aby nebyla zmeškána lhůta k podání žaloby, nečiní přípustnou nepřípustnou žalobu proti rozhodnutí správního orgánu.

Ohledně této záležitosti došel Nejvyšší správní soud např. k tomuto závěru: „Podmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby k soudu [§ 5, § 68 písm. a) s. ř. s.] je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy.“ [rozsudek ze dne 12.5.2005 sp. zn. 2 Afs 98/2004, publikovaný pod č. 672/2005 Sb. NSS].

Jelikož v daném případě je žaloba pro nevyčerpání odvolání nepřípustná [§ 68 písm. a) s.ř.s.], soud ji podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. usnesením odmítl.

Soud neprojednával věc samu, a proto mohl rozhodnout bez jednání (§ 49 odst. 1 věta prvá s.ř.s. a contrario).

Vzhledem k tomu, že řízení o žalobě bylo skončeno procesním rozhodnutím, soud se nezabýval věcnými argumenty obsaženými v žalobě.

Žalobce současně požádal o přiznání odkladného účinku žalobě. K tomu soud konstatuje, že podle § 73 odst. 3 s.ř.s. přiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí. Z toho plyne, že odkladný účinek žaloby trvá (toliko) do skončení řízení před soudem. Jinak řečeno, o žádosti o přiznání odkladného účinku není třeba rozhodovat, jestliže soud – jak se stalo v tomto případě – o žalobě samotné rozhodne bezprostředně po jejím podání. Ze závěrů soudní praxe se tu lze – per analogiam – opřít např. o tento názor Nejvyššího správního soudu: „O návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 107 s.ř.s. není nutné rozhodovat tam, kde Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti věcně rozhodne bez prodlení, tedy ihned poté, co je mu předložena, a po nezbytném poučení účastníků řízení, neboť za této situace nemohou skutečnosti tvrzené jako důvod pro přiznání odkladného účinku ani nastat.“ [rozsudek ze dne 28.8.2003 sp. zn. 2 Azs 3/2003, publikovaný pod č. 173/2004 Sb. NSS].

Jelikož žaloba byla před prvním jednáním odmítnuta, soud nevyzýval žalobce k zaplacení soudního poplatku za ni (§ 6a odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 věty prvé s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost ve dvou písemných vyhotoveních (§ 102 a násl. s.ř.s.). Kasační stížnost se podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Důvody kasační stížnosti jsou taxativně stanoveny v § 103 odst. 1 s.ř.s.

Stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).

V Plzni dne 6. října 2011

JUDr. PhDr. Petr KUCHYNKA, Ph.D.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru