Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 A 29/2010 - 19Usnesení KSPL ze dne 31.05.2010

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
8 As 62/2010 (odmítnuto)

přidejte vlastní popisek

30 A 29/2010-19

U S N E S E N Í

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Václava Roučky a soudců JUDr. PhDr. Petra Kuchynky, Ph.D. a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobkyně: L. S., zastoupené: Mgr. Petrem Václavkem, advokátem ve sdružení AK Čechovský & Václavek a partn., se sídlem Václavské nám. 21, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Oblastní ředitelství služby cizinecké policie Plzeň,s e sídlem Slovanská alej 26, 307 51 Plzeň, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Plzeň, Inspektorátu cizinecké policie Plzeň, o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky ze dne 5.3.2010 č.j. CPPL-46170-14/ČJ-2009-034064-PP2,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě se odmítá.

III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou ze dne 3.5.2010 doručenou zdejšímu soudu dne 4.5.2010 domáhá zrušení rozhodnutí Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Plzeň, Inspektorátu cizinecké policie Plzeň, o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky ze dne 5.3.2010 č.j. CPPL-46170-14/ČJ-2009-034064-PP2 (dále též jen „napadené rozhodnutí“), vrácení věci k dalšímu řízení žalovanému a přiznání náhrady nákladů řízení. Žalobkyně učinila součást ížaloby i návrh na přiznání odkladného účinku žalobě.

Podmínky vstupu cizince na území ČR a vycestování cizince z území ČR jsou upraveny, podmínky pobytu cizince na území ČR jsou stanoveny a působnost Policie České republiky, Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy je vymezena zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o pobytu cizinců“).

Správní řízení je upraveno zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „správní řád“).

Napadeným rozhodnutím bylo vysloveno, že platnost povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky vydané žalobkyni za účelem podnikání se podle § 37 odst. 1 písm. b), § 37 odst. 2 písm. b) s odkazem na § 56 odst. 1 písm. k) věty druhé a v návaznosti na § 46 odst. 1 zákona o pobytu cizinců ruší, neboť neplní účel a přestal splňovat některou z podmínek, tj. byla zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizince na území. Lhůta k vycestování z České republiky byla v napadeném rozhodnutí stanovena do deseti dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

Dle žalobkyně je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy, nepřezkoumatelné a projevem libovůle žalovaného správního orgánu.

Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“ nebo „s.ř.s.“).

Podle § 5 soudního řádu správního nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.

Podle § 46 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. Podle § 68 písm. a) soudního řádu správního je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.

V daném případě žaloba směřuje proti rozhodnutí Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Plzeň, Inspektorátu cizinecké policie Plzeň, o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky. Podle § 37 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců policie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec neplní účel, pro který bylo vízum uděleno. Podle § 37 odst. 2 písm. b) zákona o pobytu cizinců policie dále zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec přestal

splňovat některou z podmínek pro udělení víza. Podle § 168 zákona o pobytu cizinců se ustanovení správního řádu o správním řízení nevztahují na řízení podle § 9 (s výjimkou řízení podle § 9 odst. 4), § 19 odst. 1, § 22, § 24, § 26, § 29, § 29a odst. 1 a 3, § 29b odst. 2, § 30, § 33, § 36, § 37 odst. 1 písm. c), § 38 odst. 1, § 40, § 41, § 42g, § 49, § 50, § 53 odst. 2, § 56 odst. 5 a 6, § 61, § 92, § 98a, § 115a, § 122 odst. 1 a 2, § 123a, § 124 (s výjimkou řízení podle § 124 odst. 4), § 124b, § 126a, § 129, § 135 odst. 3 až 5, § 148, § 154 odst. 2, § 155 odst. 1, § 180, § 180b, § 180d, § 180e a § 180h, vše zákona o pobytu cizinců. Na řízení podle § 37 odst. 1 písm. b) a § 37 odst. 2 písm. b) zákona o pobytu cizinců se tedy ustanovení správního řádu o správním řízení vztahují, včetně § 80 odst. 1 správního řádu, podle něhož účastník [řízení] může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak.

V posuzované věci byla žalobkyně řádně poučena jak o možnosti podat proti napadenému rozhodnutí odvolání k Ředitelství služby cizinecké policie (prostřednictvím žalovaného), tak o patnáctidenní lhůtě k uplatnění tohoto práva (str. 6 napadeného rozhodnutí). Napadené rozhodnutí je tedy evidentně rozhodnutím prvoinstančním, přičemž žaloba ve správním soudnictví je vzhledem k výše řečenému přípustná až po vyčerpání odvolání. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 12.5.2005 č.j. 2 Afs 98/2004-65 (dostupný na www.nssoud.cz) „Podmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby k soudu [§ 5, § 68 písm. a) s.ř.s.] je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy.

Jelikož podaná žaloba je nepřípustná, soud ji podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. ve spojení s § 68 písm. a) s.ř.s. usnesením odmítl.

Stran návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě soud připomíná, že takový návrh má akcesorickou povahu k věci hlavní a sdílí její osud. Proto soud rozhodl o jeho odmítnutí současně s odmítnutím žaloby proti napadenému rozhodnutí.

Soud neprojednával věc samu, a proto mohl rozhodnout bez jednání (§ 49 odst. 1 věta prvá s.ř.s. a contrario).

Vzhledem k tomu, že řízení o žalobě bylo skončeno procesním rozhodnutím, soud se nezabýval věcnými argumenty obsaženými v žalobě.

Žaloba byla odmítnuta, a proto soud nevyzýval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za žalobu [neb by jej stejně z účtu soudu vracel podle § 10 odst. 3 věta prvá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, za použití argumentu a maiori ad minus].

Jelikož žaloba byla odmítnuta, soud nežádal žalovaného o předložení správních spisů a vyjádření k žalobě.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 věty prvé s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-ali žaloba odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost ve dvou písemných vyhotoveních (§ 102 a násl. s.ř.s.). Kasační stížnost se podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Důvody kasační stížnosti jsou taxativně stanoveny v § 103 odst. 1 s.ř.s.

Kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, je nepřípustná (§ 104 odst. 2 s.ř.s.). Kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s.ř.s., nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl (§ 104 odst. 4 s.ř.s.).

Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).

V Plzni dne 31. května 2010

JUDr. Václav Roučka, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kováříková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru