Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

17 Ca 33/2009 - 29Rozsudek KSPL ze dne 24.11.2010

Prejudikatura

1 Afs 77/2005


přidejte vlastní popisek

17 Ca 33/2009-29

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Olgou Charvátovou v právní věci žalobkyně: PK., proti žalovaný: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor sociálních věcí, se sídlem Škroupova 18, 306 13 Plzeň, v řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí ze dne 22.7.2009 č.j.SV/3834/09

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení

Odůvodnění:

Žalobkyně se včasnou žalobou z 1.9.2009, která byla krajskému soudu doručena 3.9.2009, domáhá přezkoumání pro nezákonnost a vady řízení rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje, odboru sociálních věcí Plzeň (dále jen žalovaný nebo správní orgán II. stupně) ze dne 22.7.2009 č.j. SV/3834/09, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce (dále jen ÚP nebo správní orgán I. stupně nebo správní orgán), oddělení státní sociální podpory ze dne 30.6.2009 č.j. 145/8/PSA/6, kterým byla snížena dávka státní sociální podpory rodičovský příspěvek z 7.600 Kč na 3.800 Kč měsíčně od 1.5.2009. Žalobkyně v žalobě namítá pod prvým žalobním bodem, postup správního orgánu ve vztahu k potvrzení nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku, které bylo správnímu orgánu doručeno dle údaje v rozhodnutí ze dne 30.6.2009, dne 11.1.2008. Žalobkyně tvrdí, že správní orgán na toto potvrzení nijak nereagoval, což bylo v rozporu s § 37 odst. 2 a 3 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen s.ř.), neboť správní orgán měl žalobkyni vyzvat k doplnění tohoto podání, ze kterého nebylo zřejmé, čeho se týká a co je jím navrhováno, o příslušnou žádost. Pod druhým žalobním bodem žalobkyně tvrdí, že předmětnou žádost podala, přičemž se odvolávala na čestná prohlášení „pí Z., zaměstnankyně Krajského úřadu Plzeňského kraje (dále jen KÚPK) a svého manžela pana K.“, které přiložila v odvolání. V žalobě žalobkyně konkrétně namítá vadné hodnocení těchto „důkazů“ žalovaným, když žalovaný dle žalobkyně „čestná prohlášení“ odmítl s tím, že se dle § 51 odst. 1 s.ř. nejedná o důkaz a nijak tyto listiny nehodnotil, tj. nezabýval se věrohodností jejich obsahu a k prohlášení manžela žalobkyně toliko uvedl, že v prohlášení uváděné okolnosti nejsou novými skutečnostmi rozhodnými pro zjištění stavu věci. Žalobkyně s tímto tvrzením žalovaného nesouhlasí, neboť se domnívá, že žalovaný měl, odmítl-li „čestná prohlášení“, tyto osoby vyslechnout jako svědky, stejně tak nesouhlasí se závěrem, že její manžel neuváděl nové skutečnosti, neboť obsah jeho prohlášení je v protikladu se závěry správního orgánu I. stupně i žalovaného, z čehož žalobkyně dovodila nepřezkoumatelnost rozhodnutí, neboť není zřejmé, jak žalovaný čestná prohlášení hodnotil, když dle žalobkyně tak nelze učinit toliko konstatováním, že „čestné prohlášení“ není důkazem. Žalobkyně navrhla zrušení obou rozhodnutí.

Žalobkyně v podané žalobě výslovně souhlasila s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání.

Žalobkyně k žalobě připojila rozhodnutí žalovaného a správního orgánu I. stupně.

Žalovaný správní orgán v obsáhlém vyjádření k žalobě z 20.10.2009 zrekapituloval průběh řízení u ÚP, obsah odvolání proti rozhodnutí tohoto orgánu, cituje §§ 32, 30 odst. 1 písm. c), 63 odst. 4 zák.č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře v platném znění (dále jen SSP), cituje §§ 51 odst. 1 a 37 odst. 1 s.ř. Má za to, že pro určení, zda žalobkyně u příslušného ÚP písemnou žádost o rozhodnutí o volbě nároku na rodičovský příspěvek podala, bylo provedeno dokazování dostačující k posouzení dané věci. Poukazuje na to, že žádost o rozhodnutí o volbě nároku na rodičovský příspěvek musí být podána písemně, tato se ve spisovém materiálu nenachází, není ani zapsána v podacím deníku jako došlá písemnost. Čestné prohlášení vedoucí oddělení personálních věcí a vzdělávání KÚPK žalovaný nehodnotí jako důkaz v daném řízení. Má za to, že nebyla porušena zásada dobré zprávy § 8 s.ř. Dále cituje § 50 odst. 4 s.ř. s tím, že čestné prohlášení manžela žalobkyně J.K. zhodnotil žalovaný dle svého správního uvážení tak, že se nejedná o důkaz, který by přispěl ke zjištění

stavu věci. Dále se odvolává na znění § 53 odst. 5 s.ř., dle kterého lze předložení listiny nahradit čestným prohlášením pouze v případech a za podmínek stanovených zvláštním zákonem, což není zákon o SSP. Navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Správní orgán nepožadoval náhradu nákladů řízení.

Správní orgán se k výzvě soudu, zda souhlasí s tím, aby soud o věci samé rozhodl bez jednání písemně nevyjádřil, ač výzvu obdržel 19.11.2009. Má se za to, že s tímto postupem souhlasí.

Žaloba není důvodná.

Ze správního spisu soud zjistil, že obsahuje žádost o rodičovský příspěvek ze dne 27.11.2007, která byla ÚP doručena 27.11.2007 včetně rodného listu dítěte A:K., přípis ÚP ze 17.12.2007, výzvu z 11.2.2008 dle § 61 odst. 2 SSP vyzývající žalobkyni, aby doplnila údaje k rodičovskému příspěvku za období ledna 2008 o potvrzení o návštěvě dítěte v jeslích, v mateřské školce.Dále spis obsahuje oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory na základě žádosti ze 27.12.2007, dle kterého na A.K. za leden a měsíčně dále byla přiznána dávka 7.600 Kč. Spisový materiál obsahuje oznámení ÚP o změně výše dávky státní sociální podpory 3.6.2009 č.j. 616/7/PSA, kdy na základě změny ve skutečnostech rozhodných pro výši dávky dle zákona o SSP, na základě žádosti o rodičovský příspěvek ze 27.12.2007 na A.K. byla smířena dávka ze 7.600 Kč na 3.800 Kč od 1.5.2009. Dále je založen protokol o ústním jednání z 12.6.2009 sepsaný s žalobkyní, kde je konstatován obsah spisu, ze kterého mimo jiné plyne, že úplnost zjištěné podoby spisu byla ověřena na systému OKdávky – modul písemnosti a žalobkyni byla pořízena kopie spisu. Žalobkyně protokol podepsala bez připomínek. Dále je založena námitka žalobkyně doručená ÚP 12.6.2009, ze které plyne, že žalobkyně počátkem ledna 2008, nejpozději 8.1.2008 osobně podala u ÚP Plzeň-sever u zástupkyně vedoucího oddělení žádost o rozhodnutí o volbě nároku na rodičovský příspěvek a převzala formulář „Potvrzení o nároku na dávky ovlivňující nárok a výši příspěvku“, který 8.1.2008 nechala potvrdit u KÚPK a potvrzení bylo 11.1.2008 řádně doručeno ÚP Plzeň-sever a tvrdí, že zvolila nárok na rodičovský příspěvek do 3 let věku v základní výměře 7.600 Kč protože jí nebylo jí mezitím doručeno žádné rozhodnutí, nečinila žádné další kroky, obdržela až sníženou dávku 3.800 Kč, proti čemuž podává námitku. Odvolává se na osobní návštěvu ÚP Plzeň-sever s tím, že žádost o rozhodnutí o volbě nároku, dle sdělení tohoto orgánu nebyla podána, připouští, že nemůže dokázat opak. Poukazuje na to, že ÚP bylo 11.1.2008 doručeno „Potvrzení o nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku“ a diví se, že tento úřad nečinil další kroky pouze potvrzení založil do spisu, má za to, že ÚP měl žalobkyni vyzvat k doplnění vadného podání, a to žádosti o rozhodnutí o volbě nároku na příspěvek. Spis obsahuje oznámení o zahájení správního řízení ve věci rodičovského příspěvku, vzhledem k podané námitce.

Rozhodnutí ÚP 30.6.2009, č.j. 145/8/PSA/6, dle kterého byl snížena dávka státní sociální podpory – rodičovský příspěvek ze 7.600 Kč na 3.800 Kč měsíčně od 1.5.2009, správní orgán odůvodnění zrekapituloval průběh řízení s tím, že žalobkyně pečuje o A.K. a reaguje na obsah podané námitky s tím, že žádost o rozhodnutí o volbě nároku na rodičovský

příspěvek zaevidována na ÚP Plzeň-sever, oddělení SSP není a námitku bez doloženého důkazu úřadu nemůže uznat. Potvrzuje přijetí potvrzení o nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku od zaměstnavatele žalobkyně, které bylo zařazeno do spisu. Cituje § 30 SSP s tím, že písemná žádost nebyla uplatněna, proto žalobkyně nebyla vyzvána k doplnění žádosti. žádost není nutno povinně uplatňovat a pokud tak oprávněná osoba neučiní, náleží rodičovský příspěvek vždy do 21. měsíce věku dítěte ve výši 7.600 Kč a od měsíce následující po měsíci, v němž dítě dosáhlo 21. měsíců věku do 4 let dítěte ve výši 3.800 Kč měsíčně. Žalobkyně tyto podmínky splňuje a proto bylo rozhodnuto z moci úřední o snížení příspěvku. Žalobkyně rozhodnutí obdržela 1.7.2009.

Spis obsahuje postoupení odvolání ze dne 15.7.2009, spolu s kopií čestného prohlášení A.Z., pracovnice KÚPK, je přiložen přehled vyplacených dávek žalobkyni od 1.9.2009 do 9.9.2009.

Z odvolání z 10.7.2009, které bylo doloženo ÚP 13.7.2009, plyne, že žalobkyně tvrdí, že jí bylo doručeno 1.7.2009 rozhodnutí ÚP o snížení dávky státní sociální podpory rodičovského příspěvku na 3.800 Kč měsíčně od 1.5.2009. Žalobkyně tvrdí, že začátkem ledna 2008 se dostavila na ÚP Plzeň-sever a zástupkyně vedoucího oddělení převzala její písemnou žádost a byl jí předán formulář. Tato zástupkyně neevidovala žádost žalobkyně. Má za to, že když ÚP převzal potvrzení o nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku od zaměstnavatele, pochybil pokud nevyzval žalobkyni k doplnění podání, měla být vyzvána k odstranění vad podání. Namítá rozpor s § 37 odst. 2 s.ř. Dále namítá, že jí rozhodnutí mělo být doručeno předem, než jí byl příspěvek snížen, namítá nezákonnost procesu předcházející vydání napadeného rozhodnutí. Konečně namítá antidataci oznámení o změně výše příspěvku a postupu zaevidování žádosti z ledna 2008.

K odvolání je připojeno i čestné prohlášení manžela žalobkyně J.K. z 10.7.2009, který potvrdil, že začátkem ledna 2008 spolu s manželkou byl přítomen vyřizování žádosti o rozhodnutí o volbě nároku na rodičovský příspěvek do 3 let dítěte na ÚP Plzeň-sever. Žádost byla předána zástupkyni vedoucí. Pak byl předán formulář potvrzení o nároku na dávky ovlivňující nárok a výši příspěvku. Je připojena kopie knihy pošty od 8.1.2008 do 11.1.2008 ÚP Plzeň-sever.

Žalovaný 22.7.2009 pod č.j. SV/3834/09 vydal rozhodnutí, kterým odvolání žalobkyně zamítl a napadené rozhodnutí ÚP Plzeň-sever oddělení SSP č.j. 145/8/PSA/6 z 30.6.2009 o snížení dávky státní sociální podpory rodičovský příspěvek ze 7.600 Kč na 3.800 Kč od 1.5.2009 potvrdil. V úvodu odůvodnění zrekapituloval průběh řízení a obsah napadeného rozhodnutí, včetně odvolání žalobkyně. Zrekapituloval obsah předložené spisové dokumentace, zejména je uváděno, že žalobkyně 27.11.2007 podala u ÚP dvě žádosti o rodičovský příspěvek s nárokem na dávku od 27.12.2007 a s nárokem na dávku od 1.1.2008 a téhož dne bylo doručeno i potvrzení k žádosti o rodičovský příspěvek, ve kterém byl zaměstnavatelem 26.11.2007 potvrzen nárok žalobkyně na peněžitou pomoc v mateřství do 26.12.2007, žádost nárokem na rodičovský příspěvek od 27.12.2007 byla zaevidována pod č.j. 4876/7/PSA/1, dle oznámení ÚP z 29.11.2007 byl rodičovský příspěvek za prosinec 2007 a dále měsíčně přiznán ve výši 7.582 Kč. Cituje §§ 32, 30 odst. 1c, 30 odst. 2 SSP a zejména § 67 odst. 3 SSP, ze kterého plyne, že se řízení o volbě nároku zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby a pokud tato osoba o volbu nároku nepožádala v písemné žádosti o přiznání rodičovského příspěvku, z čehož žalovaný rekapituluje, že k posouzení nároku na rodičovský příspěvek v základní výměře je nutno doložit žádost, ve které si žadatel uplatnil nárok na rodičovský příspěvek, určí příslušnou výměru a v případě základní výměry doloží potvrzení o vzniku nároku na výše uvedené dávky nemocenského pojištění. Podmínkou nároku na rodičovský příspěvek v základní výměře je, že rodič musí provést volbu nároku nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 21. měsíců věku. Dle spisového řádu ÚP Plzeň-sever, veškeré písemnosti doručené do ÚP a písemnosti vzniklé z jeho činnosti podléhají evidenci, podání se zapisují do podacího deníku v chronologickém pořadí dle doručení podatelně. Kontaktní místa SSP zapisují své písemnosti do vlastních podacích deníků a žádosti o dávky SSP spolu s přílohami podané přímo dávkovému specialistovi, zaměstnanec je řádně označí podacím razítkem a zavede do PC evidence a na žádost klienta vydá potvrzení o převzetí žádosti. Žádost žalobkyně je vedena pod sp.zn. 616/7/PSA a obsahuje zmíněné písemnosti. Správní orgán zaujal stanovisko k námitce žalobkyně, že po obdržení tiskopisu mělo být ve smyslu § 37 odst. 3 správního řádu podání doplněno. Správní orgán namítá, že tiskopis není podáním, ale potvrzením o výši dávek nemocenského pojištění. Čestné prohlášení pracovnice KÚPK nepovažuje za důkaz pro uvedené řízení. Odkazuje na to, že doručení tiskopisu v KÚPK na ÚP dne 11.1.2008 je uvedeno v knize pošty pod č.j. 243/08. Dále uvádí, že správní orgán hodnotil podklady, zejména důkazy podle své úvahy a přihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci řízení a k provedení důkazů lze využít všech důkazních prostředků vhodných ke zjištění stavu věci, které byly získány a provedeny v souladu s právními předpisy. Čestné prohlášení manžela žalobkyně nepovažuje za důkaz podle s.ř., který připouští čestné prohlášení jako náhradu předložení listinného důkazu. Uvádí, že důkaz svědeckou výpovědí nebyl prováděn, neboť v projednávané věci okolnosti uvedené manželem žalobkyně nehodnotí jako nové skutečnosti rozhodné pro zjištění stavu věci. Dále cituje § 70 SSP, dle kterého rozhoduje-li ÚP o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, např. snížení nebo zvýšení dávky, je povinen žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její výši s tím, že orgány SSP jsou povinny v řízení o dávkách a výplatě a kontrole používat aplikační program automatizovaného zpracování údajů a odkazuje na tisk obrazovky aplikačního programu. Písemné oznámení o dávce se dle SSP nedoručuje do vlastních rukou a poukazuje na to, že zákonem je zajištěno právo účastníka proti písemnému oznámení uplatnit námitky do 30 dnů ode dne výplaty první splátky dávky po jejím přiznání. Dále odkazuje na § 30 odst. 1 písm. d) SSP, kdy náleží rodičovský příspěvek ve snížené výměře, a to od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 21. měsíců do 4 let věku dítěte, pokud nebyla provedena volba nároku na rodičovský příspěvek a uzavírá, že nebylo prokázáno, že by žalobkyně v zákonem stanovené lhůtě podala u ÚP žádost o rozhodnutí o volbě nároku a proto jí náleží rodičovský příspěvek ve snížené výměře od 1.9.2009, správní orgán trvá na tom, že přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které rozhodnutí předcházelo s právními předpisy, a to v rozsahu námitek uvedených v odvolání. Dospěl k závěru, že rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s právními předpisy, proto bylo zamítnuto a napadené rozhodnutí potvrzeno. Žalobkyni bylo rozhodnutí doručeno 23.7.2009.

Doručením žaloby bylo u Krajského soudu v Plzni zahájeno řízení dle části třetí hlavy druhé dílu prvého zák. č. 1502002 Sb., soudního řádu správního v platném znění (dále jen s.ř.s.).

Žalobou je napadeno rozhodnutí žalovaného dle zák.č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, které podléhá soudnímu přezkumu. Řízení ve smyslu § 31 odst. 2 s.ř.s. ve věci státní sociální podpory rozhoduje specializovaný samosoudce.

Ve věci bylo soudem shledáno, že jsou splněny všechny podmínky řízení pro soudní přezkum žalobou napadeného rozhodnutí. Soud se i z moci úřední zabýval otázkou, zda rozhodnutí netrpí vadou k nímž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ve smyslu § 76 s.ř.s. a zjistil, že rozhodnutí touto vadou netrpí, není nulitní ani nepřezkoumatelné.

Soud dále ve věci postupoval bez nařízení jednání ve smyslu § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobkyně s tímto výslovně souhlasila a správní orgán se k věci nevyjádřil do dvou týdnů od doručení výzvy soudu a má se za to, že s tímto postupem souhlasí.

Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době rozhodování správního orgánu, jak vyplývá z ust. § 75 odst. 1 s.ř.s., je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích včas uplatněných žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta prvá s.ř.s.).

V případě podání odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně Úřad práce Plzeň-sever nadřízeným správním orgánem (krajský úřad), soud pohlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek.

Žaloba by byla důvodná, pokud by ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s. byla prokázána tvrzení žalobkyně o tom, že byla na svých právech zkrácena rozhodnutím správního orgánu, nebo ve smyslu § 65 odst. 2 s.ř.s. postupem správního orgánu takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí.

Rozbor žalobních bodů:

Pod I. žalobním bodem žalobkyně namítá postup správního orgánu ve vztahu k potvrzení k nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku, které bylo správnímu orgánu doručeno 11.1.2008 a pochybení spatřuje v tom, že správní orgán na toto potvrzení nereagoval a postupoval v rozporu s § 37 odst. 2, 3 s.ř. Žalobkyně měla být vyzvána k doplnění tohoto „podání“, ze kterého nebylo zřejmé, čeho se týká a co je jím navrhováno o příslušnou žádost.

Podání je definováno v § 37 odst. 1-8 s.ř. V ustanovení odst. 1 je uvedeno, že se jedná o úkon směřující vůči správnímu orgánu, podání se posuzuje podle skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. Dle odst. 2 citovaného zákonného ustanovení musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvedeno podání, jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, případně jinou adresu pro doručování. Dále se hovoří, co obsahuje podání související s podnikatelskou činností, co uvádí právnická osoba, zejména podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno a další náležitosti, pokud tak stanoví zákon a postup osoby, která je činí. V odstavci 3 je stanoven postup správního orgánu v případě, že podání trpí jinými vadami či nemá předepsané náležitosti, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Dále je určeno, že podání je možno učinit písemně či do protokolu či v elektronické podobě, je určeno místo podání, povinnosti správního orgánu při přijímání podání. § 37 odstavec 1 s.ř. definuje podání jako úkon směřující vůči správnímu orgánu, kterým účastník řízení, resp. dotčená osoba uplatňuje svá procesní práva či plní své procesní povinnosti. Podání správní orgán posuzuje podle jeho skutečného obsahu bez ohledu na to, jak je označeno, správní orgán vždy zkoumá obsah podání, tj. čeho se podatel domáhá a podle toho s podáním nakládá. Pokud by podání neodpovídalo jeho obsahu správní orgán bude vycházet z toho, co je obsahem podání, nikoliv toho, jak je označeno. Pokud by měl pochybnosti o obsahu podání, může správní orgán podateli nedostatky podání pomoci odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Správní orgán, jak bylo ze spisu zjištěno, posoudil potvrzení nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku dle názoru soudu správně, a to dle obsahu tohoto podání jako potvrzení o těchto skutečnostech, nezjistil, že by toto potvrzení mělo nějaké vady, nepostupoval v rozporu s § 37 odst. 2 správního řádu a neporušil povinnost k doplnění tohoto podání, ze kterého bylo zřejmé, že se týká potvrzení o nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku žalobkyně na dceru, které předložila zaměstnavatelská organizace žalobkyně.

Výklad podání v tomto smyslu je ten nejširší možný výklad, správní orgán však nepochybil, pokud podání, tj. potvrzení nároku na dávky ovlivňující nárok na výši rodičovského příspěvku posoudil dle obsahu, jakožto potvrzení zaslané zaměstnavatelskou organizací v rámci tohoto řízení a protože z obsahu potvrzení neshledal žádné závady, nepochybil pokud žalobkyni nevyzýval k doplnění tohoto podání, neboť se jednalo o potvrzení zaměstnavatelské organizace, bylo by nutno, pokud by byly zjištěny vady spíše vyzývat možná tuto organizaci k doplnění podání, pokud by bylo vadné, případně žalobkyni k doplnění tohoto podání. Z tohoto potvrzení však bylo zcela zřejmé, že se týkalo řízení o rodičovském příspěvku a v daném případě vzhledem k tomu, ač ve spisové dokumentaci písemná žádost založena nebyla, správní orgán nebyl povinen činit žádné úkony a vyzývat žalobkyni, aby písemnou žádost doložila, vzhledem k situaci předvídané v ust. § 30 odst. 1 písm. d) SSP.

Dle § 30 odst. 1 písm. c) SSP rodič, který po celý kalendářní měsíce osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 21 měsíců, do 3 let věku tohoto dítěte v základní výměře, jestliže

1. rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek a

2. rodič nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 21 měsíců věku provedl volbu nároku na rodičovský příspěvek v základní výměře.

Podle § 30 odst. 2 SSP volbu nároku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek a v době volby nároku má na rodičovský příspěvek nárok. Volba nároku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává u ÚP, který o rodičovském příspěvku a volbě nároku rozhoduje.

Dle § 67 odst. 3 SSP se řízení o volbě nároku zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby, pokud tato osoba o volbu nároku nepožádala písemně v žádosti o přiznání rodičovského příspěvku.

Dle § 30 odst. 1 písm. d) SSP je stanoveno, že od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 21 měsíců, do 4 let věku tohoto dítěte ve snížené výměře, nesplní-li rodič podmínky uvedené v písm. a) nebo c).

Dle názoru soudu je zcela jasně stanoveno v § 30 odst. 2 SSP, jak má vypadat žádost při volbě nároku na dávku a je zde zcela jasně určeno, že tato volba se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby a v § 67 odst. 3 SSP je zcela jasně stanoveno, že řízení o volbě nároku se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby. Správní orgán poté, co posoudil podání, a to potvrzení nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku zaměstnavatelskou organizací dle jeho obsahu, že nárok byl uplatněn oprávněnou osobou postupoval správně, pokud nezjistil vady tohoto podání, založil je do příslušného spisu,kde je vedena věc žalobkyně a po té co uplynula lhůta stanovená v § 30 odst. 1 písm. d) SSP a nebyla provedena volba a vydal oznámení o snížení tohoto příspěvku. Žalobní bod nebyl shledám důvodným.

Pod II. žalobním bodem žalobkyně tvrdí, že podala žádost o volbu nároku na rodičovský příspěvek a odvolává se na čestná prohlášení, a to pí. Z. zaměstnankyně KÚPK, svého manžela pana K., která přiložila k odvolání s tím, že správní orgán vadně hodnotil tyto důkazy, neboť je odmítl s tím, že ve smyslu § 51 odst. 1 s.ř.s nejedná o důkaz a tyto listiny

nebyly hodnoceny z hlediska jejich věrohodnosti, obsahu, konkrétně při prohlášení manžela bylo toliko uvedeno, že tyto okolnosti nejsou novými skutečnostmi pro zjištění věci a osoby měly být vyslechnuty jako svědci a nesouhlasí se závěrem, že manžel neuváděl žádné nové skutečnosti, neboť obsah prohlášení je v protikladu se závěry správního orgánu I. stupně a toto způsobuje nepřezkoumatelnost rozhodnutí v důsledku toho, že není zřejmé, jak žalovaný správní orgán čestná prohlášení hodnotil, neboť dle žalobkyně takto nelze učinit pouze konstatováním, že čestné prohlášení není důkazem.

Dle § 51 odst. 1 s.ř., kde je definováno a upraveno dokazování, je stanoveno, že k provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek.

V § 53 odst. 5 s.ř., kde je upraven důkaz listinou, je uvedeno, že předložení listiny je v případech a za podmínek stanovených zvláštním zákonem možné nahradit čestným prohlášením účastníka nebo svědeckou výpovědí.

Komentář k správnímu řádu, autorů Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo uvádí, že starý správní řád z roku 1967 hovořil o možnosti využít jako náhradu důkazu s výjimkou důkazu znaleckým posudkem čestná prohlášení účastníků řízení, čestná prohlášení za platnosti starého správního řádu mohla být připuštěna místo důkazu, pokud zvláštní právní předpis nestanovil jinak a nebránil tomu obecný zájem nebo jím nebyla porušena rovnost mezi účastníky, avšak i dle starého správního řádu nebylo čestné prohlášení považováno za nejdůvěryhodnější podklad pro vydání rozhodnutí a nový správní řád, tj.č. 500/2004 Sb., význam čestného prohlášení ještě zmenšil a stanovil v § 53 odst. 5, že předložené listiny je možno nahradit čestným prohlášením účastníka nebo svědeckou výpovědí, pokud jsou tak je tak stanoveno v podmínkách zvláštních zákonem, což znamená, že čestné prohlášení lze pouze jako důkaz připustit v případech a za podmínek stanovených zvláštním zákonem. Jako příklady jsou uváděny např. zák. č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí, kde je výslovně stanoveno v § 5 odst. 5 je uvedeno, že skutečnost, že fyzická a právnická osoba nemá nedoplatek na pojistném a penále na veřejném zdravotním pojištění, je možno doložit čestným prohlášením. Nebo zákon č. 127/2005 Sb.,o elektronických komunikacích v § 8 odst. 3 písm. e), stanoví, že u rozestavěných budov a bytů a nebytových prostor pro zápis nových staveb, je přípustné čestné prohlášení vlastníka. Čestné prohlášení je zde zmiňováno výslovně. Takovéto ustanovení zák.č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře nemá.Správní orgán nepochybil, pokud čestné prohlášení pracovnice KÚPK vůbec jako důkaz nepřipustil, neboť tento důkaz dle svého obsahu neměl žádnou důkazní hodnotu. Dle obsahu čestného prohlášení tato pracovnice zasílala potvrzení o nároku na dávku ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku a od žalobkyně, tedy z druhé ruky se doslechla, že tato podávala u ÚP žádost, nebyla přímým svědkem, důkazní hodnota tohoto čestného prohlášení je nulová a dle názoru soudu zcela postačuje, pokud správní orgán v případě této pracovnice uvedl, že čestné prohlášení není důkazem pro zmíněné řízení. K hodnocení čestného prohlášení manžela žalobkyně, vzhledem k tomu, co již soud uvedl, že takovýto důkaz, čestné prohlášení pro řízení dle zák.č. 117/1995 Sb., není důkazem, rovněž správní orgán dostatečně hodnotil tento důkaz tak, že jej nepovažoval za vhodný důkaz pro toto řízení a neprováděl svědeckou výpověď této osoby, neboť hodnotil obsah listiny tak, že není novou skutečností rozhodnou pro zjištění stavu věci. V daném případě, jak již soud uvedl, dle § 30 odst. 1 písm. c) SSP, při volbě rodičovského příspěvku, je nutno tuto volbu provést do konce kalendářního měsíce, v němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 21 měsíců věku a dle § 30 odst. 2 SSP je nutno tuto volbu provést na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která je podána u ÚP, který o rodičovský příspěvek a volbě nároku rozhoduje a dle § 67 odst. 3 SSP se toto řízení zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby. Pokud žalobkyně i písemnou žádost podala, tato nebyla z nezjištěných příčin zaevidována. Žalobkyni se nezdařilo prokázat, že by písemnou žádost ve stanovené době podala, žalobkyně je v důkazní nouzi a bylo její chybou, že si nenechala tuto žádost písemně potvrdit. Správní orgán za daných okolností nebyl povinen provádět důkazy, a to např. výslech svědků, neboť zákon o SSP jednoznačně stanoví, že musí být podána písemná žádost. Dle názoru soudu správní orgán postupoval zcela v souladu s ust. § 3 správního řádu, kde je zakotvena zásada materiální pravdy s tím, že správní orgán měl postupovat tak, aby zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 s.ř., soulad se zákonem, správní orgán postupoval zcela v souladu se zákonem SSP. Rozhodnutí vzhledem k tomu , co bylo uvedeno výše bylo dostatečně odůvodněno, správní orgán se zabýval všemi námitkami žalobkyně, odůvodnění je dostatečné svým rozsahem je přesvědčivé a netrpí vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů rozhodnutí. Žalobní bod není důvodný.

V mezích žalobních bodů nebyla žalobkyně zkrácena na svých páverch ani rozhodnutím správního orgánu ani jeho postupem a soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a dle § 78 odst. 7 s.ř.s. ji rozsudkem zamítl (výrok I. rozsudku).

Náhradu nákladů řízení soud žádnému z účastníků dle § 60 odst. 1 s.ř.s. nepřiznal, žalobkyni proto, že ve věci neměla úspěch a náhradu nákladů řízení nepožadovala, žalovaný správní orgán se práva na náhradu nákladů řízení vzdal (výrok II. rozsudku).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Plzni ve dvou písemných vyhotoveních (§ 102 a § 106 odst. 2 s.ř.s.).

Důvody kasační stížnosti jsou taxativně stanoveny v § 103 odst. 1 s.ř.s. Kasační stížnost směřující pouze proti rozhodnutí o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí, je nepřípustná (§ 104 odst. 2 s.ř.s.). Kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s.ř.s. nebo důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl (§ 104 odst. 4 s.ř.s.).

Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).

V Plzni dne 24. listopadu 2010

JUDr. Olga Charvátová

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru