Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

17 A 69/2014 - 40Rozsudek KSPL ze dne 27.02.2015

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 As 86/2015

přidejte vlastní popisek

17 A 69/2014-40

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou v právní věci žalobce: M.H., zastoupeného: JUDr. Martin Pásek, Ph.D., advokát, se sídlem Opletalova 37, Praha 1, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. září 2014 č.j. DSH/12028/14

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo jako opožděné zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Kralovice, odboru dopravy, ze dne 20.10.2013 č.j. OD/20814/13 KUH, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, pro porušení § 5 odst. 2 písm. b) téhož zákona, a ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., pro porušení § 6 odst. 8 písm. a) téhož zákona, za což mu byla uložena pokuta 5.000,-Kč, zákaz řízení motorových vozidel na 8 měsíců a náhrada nákladů řízení 1.000,-Kč.

Žalobce v žalobě tvrdil, že neměl možnost seznámit se s podklady rozhodnutí a že se ani nedozvěděl, že je s ním vedeno správní řízení, neboť mu nebylo v průběhu celého správního řízení správně doručováno. V místě trvalého pobytu na adrese… si žalobce žádnou zásilku nepřevzal. Žalobci bylo podle jeho tvrzení doručeno platně rozhodnutí správního orgánu I. stupně až 28.5.2014 do datové schránky jeho zástupce. Poté žalobce podal odvolání, které bylo zamítnuto jako opožděné. Žalobce poukazoval na to, že jeho právní zástupce již 27.9.2013 dal prostřednictvím Úřadu městské části Praha 6 na vědomí všem správním orgánům, že převzal právní zastoupení žalobce podle § 33 odst. 2 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, tedy pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem v neurčené době a bez omezení v budoucnu. Žalobce byl přesvědčen, že proto mělo být doručováno jeho právnímu zástupci, nikoli jemu osobně. Žalobce poukázal na rozsudek NSS ze dne 17.11.2008 č.j. 1 As 100/2008-61, podle něhož „byl-li žalobce v řízení zastoupen advokátem, mělo být rozhodnutí doručeno toliko jemu.“ Stejně tak žalobce poukázal na rozsudek NSS ze dne 31.8.2012, č.j. 2 As 2/2012-26, podle něhož „skutečnost, že prvostupňové rozhodnutí bylo doručováno současně též účastníku řízení, nemůže ničeho změnit na shora uvedených závěrech, neboť s tímto doručením zákon žádné procesní účinky nespojuje.“ Žalobce poukázal na to, že z rozhodnutí NSS vyplývá, že podstatné je doručení právnímu zástupci účastníka, nikoli účastníkovi samotnému.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby s tím, že správní orgán nebyl nijak informován o skutečnosti, že žalobce bude v řízení zastoupen právním zástupcem a taková skutečnost nevyplývá ani ze spisové dokumentace, proto nebylo důvodu, aby se správní orgán zabýval vyhledáváním či prověřováním, zda žalobce zastoupen je či není, neboť by to znamenalo neúměrnou administrativní zátěž a maření správního řízení. Pokud žalobce chtěl být zastoupen, měl toto správnímu orgánu I. stupně oznámit. Správní orgány jsou povinny postupovat dle zmocnění až ve chvíli, kdy se o tom dozví. Podle ust. § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu zmocnění může být uděleno pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, kdy podpis na takové plné moci musí být úředně ověřen a plná moc musí být před zahájením řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu. Pokud žalobce resp. jeho zástupce uložil plnou moc u Úřadu městské části Praha 6, nebyla tato uložena u věcně příslušného správního orgánu. Z plné moci ze dne 30.8.2013 ani nevyplývá podle žalovaného, že by byly na ní úředně ověřeny podpisy. Zákon sice mluví výslovně pouze o věcně příslušném správním orgánu, z logiky věci však nemůže být vůči určitému obecnímu orgánu účinná plná moc uložená u jiného obecního úřadu, proto musí být splněna i podmínka místní příslušnosti, jinak by se správní orgán o udělené plné moci vůbec nedozvěděl. Podle žalovaného skutečnost, že si žalobce svým procesním postupem nepřebírání poštovních zásilek ztížil či znemožnil uplatnění procesních práv, jde k tíži žalobce a ze strany správního orgánu k porušení procesních práv žalobce nedošlo. Žalobcem zmíněné rozsudky NSS podle žalovaného na případ žalobce nedopadají, neboť vzhledem k tomu, že správní orgán I. stupně nebyl informován o zastupování ze strany JUDr. Páska, žalobce pro účely předmětného správního řízení zastoupen nebyl, tedy nemohlo být doručováno zástupci. K námitce žalobce, že mu bylo doručováno na adresu trvalého bydlšitě …, až poté, co mu správní orgán doručoval na adresu …, uvedl, že sice bylo žalobci doručováno oznámení o zahájení řízení na této původní adrese trvalého pobytu, avšak cestou dosílky došla písemnost na adresu …, tedy na adresu nového trvalého pobytu, proto k doručení písemnosti došlo na správné adrese za užití fikce doručení.

V replice žalobce tvrdil, že z ust. § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu vyplývá, že účastník je povinen uložit plnou moc u věcně příslušného, nikoli místně příslušného správního orgánu. Požadavek na uložení u místně příslušného orgánu není zákonem stanoven a tato povinnost nemůže být dovozena a uložena žalobci ani analogií. Zákonodárce jasně formuloval požadavek pouze ohledně věcné příslušnosti. Podle § 124 odst. 5 písm. j) zákona o silničním provozu obecní úřad obce s rozšířenou působností projednává přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu, jímž je zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Jelikož z ust. § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu nelze dovodit povinnost účastníka řízení uložit plnou moc u místně příslušného orgánu, měl se žalovaný zabývat otázkou, zda účastník řízení uložil plnou moc u věcně příslušného správního orgánu. Tímto orgánem jsou v souladu s § 53 odst. 4 písm. b) zákona o přestupcích v hlavním městě Praze Úřady městských částí vymezené statutem hlavního města Prahy. S ohledem na znění ust. § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu není podle žalobce možné akceptovat tvrzení, že správní orgán může podle zjištěného vzniku zastupování postupovat až ve chvíli, kdy se o něm doví, tedy kdy je účastník řízení o zastoupení přímo informuje. Ačkoli nelze po správním orgánu žádat, aby prováděl rozsáhlé šetření, zda na nějakém nespecifikovaném správním orgánu není uložena generální plná moc k zastupování, lze podle žalobce požadovat, aby správní orgán provedl základní šetření u správního orgánu se shodnou věcnou příslušností, jehož místní příslušnost je dána dle obecných ust. § 11 odst. 1 písm. d) správního řádu, tedy v řízeních týkajících se fyzické osoby u orgánu, jehož místní příslušnost je místem trvalého pobytu fyzické osoby. Na podporu tohoto postupu lze podle žalobce vyjít ze základních zásad činnosti správních orgánů, dle kterých správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy (§ 4 odst. 4 správního řádu), přičemž správní orgány dbají vzájemného souladu postupů, které probíhají současně a souvisejí s týmiž právy nebo povinnostmi dotčené osoby (§ 8 odst. 1 správního řádu) a vzájemně spolupracují v zájmu dobré správy (§ 8 odst. 2 správního řádu). K naplnění smyslu ust. § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu je správní orgán povinen dožádat správní orgán vykonávající shodnou věcnou příslušnost a místně příslušný podle § 11 odst. 1 písm. d) správního řádu, zda u něj není uložena plná moc pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v budoucnu. Není-li splněna tato povinnost a je doručováno účastníkovi řízení nesprávně namísto jeho právnímu zástupci, nemá doručení podle § 34 odst. 2 správního řádu účinky pro běh lhůt. Upozornil-li žalovaný na skutečnost, že předložená plná moc nebyla podepsána úředně ověřeným podpisem, bylo povinností Úřadu městské části Praha 6 vyzvat žalobce k odstranění vady jeho podání. Pokud se tak nestalo, nemůže jít tato skutečnost k tíži žalobce.

Součástí správního spisu je oznámení přestupku ze dne 9.8.2013, podle něhož žalobce v tento den ve 22:48 hodin řídil osobní motorové vozidlo Mercedes Benz RZ… a byl zastaven v obci Kopidlo v okresu Plzeň – sever. Předložil pouze občanský průkaz a dále se podrobil měření na přístroji Dräger, kde prvním měřením ve 22:50 hodin byla naměřena hodnota 0,93 promile alkoholu v dechu a druhým měřením ve 22:55 hodin hodnota 0,84 promile alkoholu v dechu. Na toto měl žalobce uvést, že vypil dva půllitry desetistupňového piva. Lékařské vyšetření nepožadoval. Další jízda byla řidiči zakázána. Žalobce oznámení o přestupku podepsal a nevyjádřil se k němu. Dále je součástí správního spisu úřední záznam ze dne 9.8.2013 o kontrole řidiče podezřelého z požití alkoholických nápojů s uvedenými hodnotami dechové zkoušky, která se shoduje s údaji na výtiscích z přístroje Dräger. Podle úředního záznamu PČR ze dne 9.8.2013 kontrolovala v inkriminované době hlídka vozidlo Mercedes Benz C180, které jelo před hlídkou od hostince v obci Kopidlo ke křižovatce na obce Kočín a Babina. Po předložení občanského průkazu řidič uvedl, že zbytek dokladů má

na letním bytě na adrese... Z řidiče byl cítit alkohol, ale jeho pohyby a postoj byl koordinovaný a s hlídkou spolupracoval a jednal srozumitelně k dané situaci. Uvedl, že v době od 21:00 do 22:00 hodin vypil dva půllitry desetistupňového piva. Dále je součástí správního spisu ověřovací list k analyzátoru alkoholu v dechu ze dne 16.4.2013 a kalibrační protokol ze dne 21.3.2013.

Správní orgán I. stupně oznámil zahájení řízení a předvolal žalobce k jednání na 8.10.2013, přičemž zásilka byla doručována nejprve na adresu …, odkud byla doslána na adresu …, kde ze zásilky vyplývá, že nebyla vyzvednuta v úložní lhůtě, přičemž byla připravena k vyzvednutí od 19.9.2013 a dne 1.10.2013 se zásilka vrátila odesílateli. Žalobce se k jednání nedostavil. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 29.10.2013 bylo doručováno na adresu …, kde z obálky vyplývá, že zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 1.11.2013 a nebyla vyzvednuta v úložní lhůtě a dne 12.11.2013 byla vrácena odesílateli. Součástí správního spisu je i výpis z registru obyvatel, z něhož vyplývá adresa trvalého pobytu žalobce …, a to od 22.8.2013. Dne 19.5.2014 došla správnímu orgánu I. stupně žádost zástupce žalobce JUDr. Martina Páska o sdělení, proč zástupci správní orgán dosud neposkytl požadovaná rozhodnutí týkající se jeho klienta s tím, že v příloze dokládá autorizovanou konverzi své plné moci. Předložená plná moc je podle žalobce generální a opravňuje k zastupování ve všech právních věcech. Z ust. § 33 odst. 2 správního řádu podle žalobce nevyplývá, že by byla generální plná moc nepřípustná. Stejně tak není nutné, aby v ní dle písm. c) bylo specifikováno řízení, v němž má být plné moci užito. Žalobce předložil písemnost ze dne 27.9.2013 adresovanou zmocněncem žalobce JUDr. Martinem Páskem, Ph.D. Úřadu městské části Praha 6 ve věci zaslání plné moci udělené žalobcem pro zastupování ve všech věcech před orgány státní správy. K tomu byla přiložena plná moc udělená zmocněnci dne 30.8.2013, podle níž žalobce zmocnil advokáta JUDr. Martina Páska, Ph.D., aby ho zastupoval ve všech právních věcech. V odvolání ze dne 29.5.2014 žalobce uvedl, že dopisem ze dne 27.9.2013 upozornil prostřednictvím Úřadu městské části Praha 6 všechny orgány státní správy vykonávající shodnou působnost jako obeslaný úřad, že zmocněnec převzal zastupování svého klienta ve všech věcech před orgány státní správy a oznámil jako adresu pro doručování sídlo své advokátní kanceláře. Bylo povinností Městského úřadu Kralovice podle § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu informovat se u věcně příslušného orgánu v místě trvalého bydliště klienta, zda zde není uložena plná moc pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, což správní orgán I. stupně nesplnil.

Správní orgán I. stupně doplnil řízení reklamací zásilek odesílaných správním orgánem I. stupně v rámci oznámení o zahájení řízení a v rámci rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Dle sdělení České pošty ze dne 17.7.2014 zásilka, která byla žalobci doručována dne 1.11.2013, se v tento den doručovala, adresát nebyl zastižen, do domovní schránky byla vložena výzva České pošty a poučení (na výzvě je uveden čas i adresa, kdy a kde si klient může zásilku vyzvednout). Zásilka byla uložena na poště Praha 6 po 10 dnů do 12.11.2013 a po ukončení úložní doby se vrátila odesílateli. Dle sdělení České pošty ze dne 21.7.2014 zásilka doručovaná žalobci dne 19.9.2013 byla v tento den doručována, ale adresát nebyl zastižen, proto na uvedené adrese byla zanechána výzva a zásilka byla uložena na poště Praha 6. Dne 1.10.2013 byla z důvodu ukončení úložní doby vrácena zásilka odesílateli. V této zásilce ve sdělení ze dne 5.8.2014 Česká pošta doplnila, že dne 19.9.2013, kdy adresát nebyl zastižen, byla na uvedené adrese zanechána výzva České pošty a poučení, a poté byla zásilka uložena na poště Praha 6.

Následně byl žalobce vyrozuměn podle § 36 odst. 3 správního řádu o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a seznámit se se spisem. Dne 9.9.2013 zástupce žalobce nahlédl do spisu a poté uvedl, že navrhuje zrušení prvostupňového rozhodnutí.

V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo žalobci doručeno na adresu jeho trvalého pobytu za užití tzv. fikce doručení ke dni 11.11.2013. V řízení bylo doručováno toliko žalobci, neboť nebyl zastoupen. Od doručení běžela patnáctidenní lhůta k podální včasného odvolání, kdy posledním dnem této lhůty bylo 26.11.2013. Žalobce odvolání podal až cestou svého zástupce 29.5.2014, proto je takové odvolání nutno považovat za zjevně opožděné. Po celou dobu správního řízení správní orgán I. stupně neměl žádnou indicii či informaci od žalobce či jeho zástupce, že by

byl žalobce zastoupen. Z toho důvodu oznámení o zahájení řízení spolu s předvoláním k jednání bylo doručováno toliko žalobci. Písemnost byla cestou dosílky doslána na adresu trvalého pobytu žalobce …, kde byla doručena tzv. fikcí ke dni 30.9.2013. Následně bylo provedeno prověření adresy trvalého pobytu žalobce a bylo zjištěno, že žalobce je již aktuálně bytem právě na adrese ... Žalobce se k jednání nedostavil, proto projednání proběhlo v jeho nepřítomnosti. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo doručováno na adresu trvalého pobytu, kde opět došlo k fikci doručení z důvodu nevyzvednutí poštovní zásilky v úložní lhůtě ke dni 11.11.2013. Žalovaný obdržel výsledky reklamací doručování oznámení o zahájení řízení a prvostupňového rozhodnutí a s těmito podklady zástupce žalobce řádně seznámil 9.9.2014, kdy na základě vyjádření České pošty je prokázáno, že písemnosti byly žalobci doručovány v souladu se zákonem – po neúspěšném pokusu o doručení byla žalobci zanechána výzva k vyzvednutí zásilky i poučení o následcích nevyzvednutí zásilky, kdy v zákonné desetidenní úložní době si žalobce písemnost u provozovatele poštovních služeb nevyzvedl, a písemnost je tak v souladu se zákonem považována za doručenou desátým dnem od chvíle, co byla připravena k vyzvednutí (oznámení o zahájení řízení bylo doručeno 30.9.2013 a prvostupňové rozhodnutí 11.11.2013). K reklamaci zásilek došlo z důvodu námitek žalobce v odvolání (zpochybňování doručení rozhodnutí, byť z důvodu nedoručení zástupci), kdy na základě reklamací bylo pochybení při doručování žalobci vyloučeno, a doručování zástupci nebylo možné, neboť správní orgán o zmocnění nevěděl a ani vědět s ohledem na nečinnost žalobce a jeho zástupce nemohl. Generální plná moc zaslaná na Úřad městské části Praha 6 podle žalovaného za situace, kdy její existence nebyla správnímu orgánu I. stupně nikterak oznámena, nemůže mít za následek nesprávné doručování správního orgánu I. stupně, neboť správní orgán může podle zjištěného vzniku zastupování postupovat až ve chvíli, kdy se o tomto dozví. Pokud se tedy správní orgán I. stupně o plné moci dozvěděl až z podaného odvolání, prvostupňové rozhodnutí i oznámení o zahájení řízení s předvoláním k jednání bylo doručováno správně toliko žalobci a podané odvolání je opožděné. Povinností správního orgánu není šetřit, zda na nějakém nespecifikovaném správním orgánu není uložena generální plná moc k zastupování (obesílat správní orgány v rámci např. celé ČR) – takový postup by byl absurdní. Správní orgán je povinen postupovat pouze podle zmocnění, o kterém se dozví. Pokud žalobce chtěl být zastupován, o této skutečnosti měl správní orgán informovat sám či cestou svého zástupce. Žalobce byl k jednání řádně předvolán cestou dosílky na nové trvalé bydliště s dostatečným časovým předstihem. U provozovatele poštovních služeb si mohl písemnost řádně převzít, což neučinil. Pokud se tedy o ústním jednání s ohledem na svůj postup ve věci nedozvěděl, sám si způsobil znemožnění uplatnění procesních práv, správní orgán však jeho práva neporušil. Správní orgán dále na základě provedeného dokazování zjistil stav věci, o němž není důvodných pochybností v souladu s § 3 správního řádu.

O věci samé bylo rozhodnuto bez jednání podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, (dále jen s.ř.s.), neboť s tím žalobce i žalovaný souhlasili.

Žaloba není důvodná.

Žalobní námitka spočívá v tvrzení, že předvolání k jednání a prvostupňové rozhodnutí neměla být doručována přímo žalobci, nýbrž jeho zástupci proto, že u věcně příslušného správního orgánu v místě trvalého bydliště žalobce (u Úřadu městské části Praha 6) byla založena plná moc udělená JUDr. Martinu Páskovi podle § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu.

Ustanovení § 33 odst. 2 správního řádu (zákona č. 500/2004 Sb., správní řád) upravuje základní typy plné moci z hlediska rozsahu, v jakém plná moc opravňuje zmocněnce, aby za zmocnitele ve správním řízení jednal.

Podle ustanovení § 33 odst. 2 správního řádu dle písm. c) může být plná moc udělena pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez časového omezení v budoucnu (tzv. prezidiální plná moc). Ustanovení § 33 odst. 2 písm. d) správního řádu upravuje další způsob zmocnění na základě zvláštního zákona. Pod toto ustanovení lze zařadit tzv. generální plnou moc udělenou advokátovi podle zákona o advokacii (zákona č. 85/1996 Sb., zákona o advokacii).

Ust. § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu stanovuje rovněž podmínky prezidiální plné moci: Podpis na této plné moci musí být úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení správního řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena u tohoto správního orgánu do protokolu. Navíc prezidiální plná moc se musí vztahovat k určitému předmětu. Předmětem prezidiální plné moci může být např. určitá věc (např. nemovitost), nebo určitá činnost (např. podnikatelská činnost určité osoby). Správní řád tedy předpokládá splnění celkem tří podmínek: úředně ověřený podpis zmocnitele, uložení plné moci u příslušného správního orgánu před zahájením řízení a určitý předmět správního řízení, který musí být totožný pro neurčený počet v budoucnu zahájených správních řízení.

Tvrzení žalobce, že zákon výslovně nepožaduje uložení u místně příslušného správního orgánu, a proto postačuje předložit prezidiální plnou moc jakémukoli správnímu úřadu stejného hierarchického stupně, nelze akceptovat. Zejména proto, že je nereálné a v rozporu se zásadou hospodárnosti správního řízení, aby se při zahájení každého řízení správní orgány ex offo dotazovaly všech věcně příslušných správních orgánů v zemi, zda konkrétní účastník u nich nepřekládal prezidiální moc. Takový výklad postrádá zákonný podklad a nelze ho z ničeho dovodit ani omezeně ve vztahu ke správnímu úřadu v místě bydliště účastníka řízení.

V daném případě nebyly splněny všechny shora popsané podmínky ust. § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu. V plné moci uložené u Úřadu městské části Praha 6 absentoval jak úředně ověřený podpis, tak i určení předmětu řízení. Nadto nebyla správnímu orgánu příslušnému k tomuto řízení předložena do okamžiku zahájení řízení. Správní orgán však nebyl povinen vyzývat k odstranění vad plné moci, neboť v řízeních, v nichž byla plná moc předkládána, tj. nejprve u Úřadu městské části Praha 6 a později též v předmětném odvolacím řízení, byla bezvadnou plnou mocí ve smyslu § 33 odst. 2 písm. d) správního řádu, tedy generální plnou mocí udělenou podle zákona o advokacii. Tyto dva druhy plné moci je tudíž nutné odlišovat a není možné považovat plnou moc uloženou u Úřadu městské části Praha 6 za plnou moc účinnou i v předmětném správním řízení.

Vůči správnímu orgánu je navíc plná moc účinná až od okamžiku, kdy mu byla předložena. Podle ustanovení § 34 odst. 2 správního řádu se písemnosti doručují pouze zástupci. Pokud však správní orgán o zmocněnci neví, protože plná moc nebyla doložena správnímu orgánu, nemůže se tohoto ustanovení účastník správního řízení zpětně dovolávat.

V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce předložil v předmětném správním řízení pouze generální plnou moc dle zákona o advokacii ve smyslu § 33 odst. 2 písm. d) správního řádu, a to až v odvolacím řízení, nikoli plnou moc prezidiální dle § 33 odst. 2 písm. c) téhož zákona. Proto až do předložení plné moci (19.5.2014) nebyl žalobce zastoupen v předmětném řízení o přestupku a správní orgán správně doručoval písemnosti (předvolání k jednání i rozhodnutí ve věci) přímo žalobci. Žalovaný také následně správně posoudil odvolání žalobce jako opožděné.

Na základě výše uvedeného soud neshledal žalobní námitky důvodnými, a žalobu proto zamítl podle § 78 odst. 7 s.ř.s.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého by měl nárok na jejich náhradu žalovaný, který měl ve věci plný úspěch. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, a proto jejich náhrada nebyla žádnému z účastníků přiznána.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení rozsudku. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Plzni dne 27. února 2015

Mgr. Jana Komínková, v.r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Bc. Michaela Karásková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru