Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

17 A 11/2021 - 27Usnesení KSPL ze dne 08.02.2021

Prejudikatura

6 As 405/2017 - 33

1 Afs 120/2006 - 117


přidejte vlastní popisek

17 A 11/2021 – 27

USNESENÍ

Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

žalobce: G. O. A., narozený dne X,
naposledy známým pobytem v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní
Lhoty, 739 51 Vyšní Lhoty 234,

zastoupený údajně advokátem Mgr. Ladislavem Bártou,
sídlem Purkyňova 6, 702 00 Ostrava

proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje,
sídlem Nádražní 2437/2, 301 00 Plzeň,

o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. KRPP-131197-23/ČJ-2020-030022 ze dne 23. 12. 2020,

takto:

Mgr. Ladislav Bárta, advokát se sídlem Purkyňova 6, Ostrava, je povinen doložit písemnou procesní plnou mocí s úředně ověřeným podpisem své oprávnění k potvrzení (doplnění) žaloby podané v elektronické formě dne 22. 1. 2021 ve prospěch žalobce do jednoho týdne ode dne doručení tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Poslední den lhůty k podání žaloby proti výše uvedenému rozhodnutí žalované byla soudu dne 22. 1. 2021 ve 23.57:07 doručena zpráva z e-mailové adresy XXX s blanketní žalobou jako její přílohou. Ani samotná zpráva, ani její příloha nebyly podepsány způsobem, se kterým právní předpisy spojují účinky vlastnoručního podpisu.

2. Tuto zprávu, resp. blanketní žalobu potvrdil podáním stejného obsahu advokát Mgr. Ladislav Bárta z datové schránky dne 25. 1. 2021 ve 23.38:05 s tím, že jej k takovému potvrzení (doplnění) zmocnil žalobce. Plnou moc advokát nepřiložil.

3. Typově stejné blanketní žaloby různých cizinců zajištěných v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty jsou formou e-mailové zprávy z adresy ve formátu jmeno.prijmeni.cizince@seznam.cz podávány v nočních hodinách ke Krajskému soudu v Plzni opakovaně (před tím nejméně ve věcech sp. zn. 17 A 13/2020 ve 23.51:11, 17 A 32/2020 ve 23.45:18, 17 A 107/2020 ve 23.08:23, 17 A 108/2020 ve 23.26:13, 17 A 109/2020 ve 23.34:01, 17 A 110/2020 ve 23.42:39). Protože již to samo o sobě vzbuzuje pochybnost, zda jde skutečně o podání těchto cizinců, nikoliv jen o podání činěná jejich jménem jinou osobou, soud se dotázal Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra, zda je vůbec možné, aby její klienti taková podání zasílali.

4. Z její odpovědi vyplynulo, že osoby zajištěné v Zařízení pro zajištění Vyšní Lhoty mají přístup k internetovým kioskům v době od 7.00 do 22.00. Z těchto kiosků je možné odeslat e-mailovou zprávu, ovšem bez připojené přílohy. Mimo vymezenou dobu jsou cizinci za katrem a k místnosti s internetovými kiosky nemají přístup. Nemají ani jiný přístup k internetu, protože jsou jim při příchodu do zařízení odebrána všechna elektronická zařízení. Dále z odpovědi vyplynulo, že advokát Mgr. Ladislav Bárta poskytoval právní pomoc v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty v období od rozhodnutí žalované ve dnech 23. 12. 2020, 29. 12. 2020, 6. 1. 2021, 14. 1. 2021, 20. 1. 2021 a 27. 1. 2021.

5. K výzvě soudu předložil advokát Mgr. Ladislav Bárta v poslední den stanovené lhůty ve 23.49:24 plnou moc pro jediný úkon spočívající v doplnění e-mailového podání kvalifikovanou formou (s textem „zmocňuji, aby mne zastupoval ve věci podání stejného obsahu“). Tato plná moc je datována 20. 1. 2021.

6. Z výše uvedených skutečností lze usoudit, že žalobce sám nezaslal e-mail ze dne 22. 1. 2021. Překonání fyzických i technických překážek v zařízení je nepravděpodobné, stejně tak je nepravděpodobné i to, že se různým zajištěným cizincům opakovaně podařilo uchovat si zařízení s přístupem na internet bez vědomí zaměstnanců zařízení pro zajištění cizinců. I kdyby tomu tak bylo, nedává žádný smysl, proč by si každý ze zajištěných cizinců neznalých českého jazyka samostatně zřizoval na své jméno účet na českém freemailu a z něj pak výlučně před půlnocí zasílal blanketní žalobu v podobě, která je Krajskému soudu v Plzni známá z desítek jiných věcí. 7. Tím méně dává smysl, aby žalobce ve středu 20. 1. 2021 zmocnil zástupce, aby v době od soboty 23. 1. do pondělí 25. 1. 2021 potvrdil úkon, který sám žalobce učiní v pátek 22. 1. 2021. Logické by bylo zmocnit zástupce k provedení přímo toho úkonu, nebo dokonce k zastupování v řízení (to se ovšem z důvodů procesní taktiky neděje, srov. odst. 10 usnesení KS v Praze č. j. 50 A 19/2020-27 ze dne 2. 11. 2020).

Zastoupení advokátem na základě plné moci jen pro určité úkony 8. Zastoupení účastníka řízení advokátem před správními soudy umožňuje § 35 odst. 2 s. ř. s. Ostatní ustanovení soudního řádu správního ovšem neupravují rozsah, meze a pravidla zastoupení, proto je v otázce zastoupení třeba přiměřeně užít pravidel občanského soudního řádu (§ 64 s. ř. s.).

9. Podle § 32 odst. 1 o. s. ř. musí každý, kdo v řízení vystupuje jako zástupce účastníka, doložit své oprávnění při prvním úkonu, který ve věci učinil. Neučiní-li tak, soud jej vyzve, aby tak učinil. Neuposlechne-li tvrzený zástupce této výzvy, soud žalobu odmítne (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS č. j. 6 As 405/2017-33 ze dne 6. 2. 2019, č. 3860/2019 Sb. NSS).

10. Podle § 25 odst. 1 věty druhé o. s. ř. lze advokátu udělit pouze plnou moc pro celé řízení (procesní plnou moc). Advokátu tudíž nelze procesní plnou moc omezit (srov. i § 28a odst. 1 o. s. ř.), zároveň mu však nelze ani udělit plnou moc omezenou pouze na jednotlivé úkony (prostou plnou moc). Rozpor plné moci s § 25 odst. 1 o. s. ř. vede k její neúčinnosti (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 1 Afs 120/2006-117 ze dne 24. 7. 2007, č. 1460/2008 Sb. NSS).

11. Zaslání žaloby dne 25. 1. 2021 z datové schránky advokáta v návaznosti na předchozí e-mail ze dne 22. 1. 2021 je úkonem v řízení bez ohledu na to, zda na něj lze nahlížet jako na potvrzení ve smyslu druhé věty § 37 odst. 2 s. ř. s. (tak usnesení NSS č. j. 7 As 274/2016-16 ze dne 21. 12. 2016, č. 3549/2017 Sb. NSS), nebo jako na odstranění vady obsahové náležitosti podání (tak usnesení KS v Praze č. j. 45 A 10/2017-8 ze dne 30. 1. 2017). Jde totiž o úkon, který žalobu potvrzuje (autentifikace) či doplňuje. Pokud by se k podání ze dne 22. 1. 2021 nepřihlíželo, podání ze dne 25. 1. 2021 by řízení samo zahájilo. Jde tedy o úkon, který může být advokátem činěn za jiného pouze na základě plné moci pro celé řízení (srov. i široce chápaný pojem řízení v usnesení NSS č. j. 1 Afs 120/2006-117).

12. Advokát Mgr. Ladislav Bárta tedy k zaslání žaloby dne 25. 1. 2021 nemohl být zmocněn plnou mocí ze dne 20. 1. 2021, která je podle svého obsahu plnou mocí k jedinému úkonu. To plyne nejen z jejího obsahu (žalobce jej zmocnil „ve věci podání stejného obsahu“, ale i z přípisu ze dne 25. 1. 2021: tam advokát uvedl, že byl zmocněn k doplnění podání shodného obsahu, přičemž obsahem tohoto doplnění je i žádost o ustanovení jeho samého). K jím předložené plné moci proto nelze pro rozpor s § 25 odst. 1 o. s. ř. přihlédnout.

13. Tvrzený zástupce žalobce tudíž nejen nesplnil svou povinnost prokázat zastoupení při prvním úkonu, ale neučinil tak ani na výzvu soudu. Za toho stavu by soud mohl žalobu dne 25. 1. 2021 bez dalšího odmítnout pro nedostatek podmínek řízení podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Soud totiž účastníky řízení poučuje o procesních právech a povinnostech v rozsahu nezbytném pro to, aby v řízení neutrpěli újmu (§ 36 odst. 1 s. ř. s.). Není povinen poučit advokáta – právního profesionála – o tom, že advokát může účastníka řízení zastupovat pouze na základě procesní plné moci, kterou má předložit s prvním úkonem. To je totiž pro profesionálního zástupce znalost základní (k poučení právního laika srov. usnesení NSS č. j. 8 As 163/2020-30 ze dne 27. 10. 2020, obecně pak nález sp. zn. III. ÚS 2634/18 ze dne 15. 1. 2019). Neúčinnost předložené plné moci plyne z jasného rozporu s § 25 odst. 1 věty druhé o. s. ř. a není pochyb ani o tom, že jde o plnou moc k jedinému úkonu. To advokát nejen věděl, ale pravděpodobně i zamýšlel, aby mohl být ustanoven soudem jako zástupce, jehož hotové výdaje a odměnu za zastupování platí stát (§ 35 odst. 10 s. ř. s.).

14. Přes výše uvedené soud nad rámec své poučovací povinnosti i povinnosti odstraňovat nedostatky podmínek řízení podle § 36 odst. 1 s. ř. s. opětovně vyzval advokáta Mgr. Ladislava Bártu, aby prokázal své oprávnění doplnit za žalobce žalobu podanou v elektronické formě dne 22. 1. 2021, a to procesní plnou mocí.

Povinnost úředního ověření podpisu plné moci

15. Podle § 28 odst. 4 o. s. ř. musí být podpisy na písemné plné moci úředně ověřeny, jen stanoví-li to zákon nebo rozhodl-li tak předseda senátu. V souzené věci není úřední ověření podpisu stanoveno zákonem, jsou však důvody, aby tak rozhodl samosoudce (§ 31 odst. 3, § 64 s. ř. s.).

16. Rozhodnutí podle § 28 odst. 4 o. s. ř. má především za účel předejít případným sporům ohledně zneužití plné moci. Požadavek na úřední ověření podpisu na plné moci tak je zpravidla odůvodněn tehdy, nemá-li soud možnost se při soudním roku sám přesvědčit o tom, zda k udělení plné moci skutečně došlo, a jsou-li s udělením plné moci spojeny procesní úkony, které mají vliv na další průběh řízení (srov. usnesení NS sp. zn. 29 Cdo 1593/2014 ze dne 17. 12. 2015, č. 44/2017 Sb. NS).

17. O takový případ jde i v souzené věci. Soud totiž zatím vede řízení o žalobě, kterou e-mailem nepodal žalobce a kterou z důvodu absence kvalifikovaného podpisu doplnil advokát na základě plné moci, jejíž udělení dne 20. 1. 2021 nedává z hlediska posloupnosti následujících úkonů tvrzeného žalobce a jeho tvrzeného zástupce smysl. Existuje tedy zjevná pochybnost o tom, zda osoba označená jako žalobce vůbec ví, že je žalobcem. Ve stávající fázi řízení se o tom soud nemůže ani přesvědčit jiným, procesně mírněji zatěžujícím, způsobem, neboť přes úkony soudu činěné obratem či do druhého pracovního dne stále není ani jasné, kdo podal žalobu ze dne 22. 1. 2021 a zda tak učinil účinně.

18. Z toho důvodu soud uložil Mgr. Ladislavu Bártovi povinnost, aby své tvrzené oprávnění zastupovat žalobce prokázal písemnou (procesní) plnou mocí s úředně ověřeným podpisem. Delší lhůtu ke splnění této povinnosti soud stanovil s ohledem na předpokládatelné problémy s ověřováním podpisů v zařízení pro zajištění cizinců za stávajícího nepříznivého stavu veřejného zdraví. Protože většina úkonů byla dosud jménem žalobce učiněna „za pět minut dvanáct“, lze jen připomenout, že předmětem řízení má být (urychlený) přezkum rozhodnutí o zbavení osobní svobody. Není tedy nezbytné vyčkávat s plněním procesních povinností do posledního možného okamžiku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [104 odst. 3 písm. b) s. ř. s.].

Plzeň 8. února 2021

Mgr. Jan Šmakal, v.r.

samosoudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru