Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

16 Ad 97/2019 - 108Rozsudek KSPL ze dne 09.04.2021

Prejudikatura

6 Ads 11/2013 - 20

4 Ads 61/2010 - 63


přidejte vlastní popisek

16 Ad 97/2019 - 108

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

žalobkyně: Z. T., narozena X,
bytem R.,

proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,
sídlem Křížová 25, Praha,

o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 24. 9. 2019,

takto:

I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyni žalovaná zamítla žádost o invalidní důchod, protože lékař Okresní správy sociálního zabezpečení Sokolov zhodnotil, že pracovní schopnost žalobkyně poklesla pouze o 20 %. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, invaliditu přitom podmiňuje pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

2. Žalobkyně proti tomuto závěru brojila námitkami, v nichž uvedla, že se její zdravotní stav zhoršuje, nemůže nastoupit do práce, navíc nemá dostatek finančních prostředků. Žalovaná námitky zamítla a namítané rozhodnutí potvrdila. V námitkovém řízení nechala vypracovat posudek svým lékařem, z něhož vyplynulo, že hlavní příčina nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně spadá pod kapitolu VI (Postižení nervové soustavy), položku 11b (Migréna, forma se středně těžkým průběhem) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 10–20 %. Míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně určil lékař žalované při horní hranici, tj. 20 %. Zvolenou hodnotu upřednostnil s ohledem na charakter zdravotního postižení žalobkyně doložený lékařskými zprávami.

3. Proti rozhodnutí žalované žalobkyně brojila žalobou. V ní zopakovala námitky ze správního řízení. Dále poukázala na poúrazová omezení v oblasti lebky i čelisti a požádala o opětovné posouzení zdravotního stavu.

4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, a to vzhledem k výhradám žalobkyně stran posouzení jejího zdraví.
Posouzení věci

5. Napadený výrok rozhodnutí žalované krajský soud přezkoumal podle § 75 odst. 2 soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba nebyla důvodná.

6. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobkyně na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)]

7. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS).

8. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů [§ 77 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobkyně – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).

9. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobkyně. 10. Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnost žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí poklesly o 20 %, a proto se v jejím případě nejedná o invaliditu podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Tento stav existoval též ke dni 24. 9. 2019, tj. ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Posudková komise u žalobkyně shledala jiné postižení než žalovaná, totiž postižení podle kapitoly V, položky 5b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, tzn. úzkostně depresivní symptomatologii reaktivního charakteru s lehkým funkčním postižením. Pro míru poklesu pracovní schopnosti u zmíněného postižení vyhláška stanovuje rozmezí od 15 % do 20 %. Posudková komise stanovila horní hranici daného rozmezí, a to zvláště vzhledem k chronické tenzní cefalee s psychologickou složkou. Posudková komise se tedy shodla s lékařem okresní správy sociálního zabezpečení i žalované na nepřiznání invalidity.

11. Žalobkyně k obsahu posudku uvedla, že v něm není popsána úplně její pracovní anamnéza. Jinak obsahově asi nic nechybí. Posudkem je nicméně falešný, protože se nikdo opravdu nezajímá o její zdravotní stav. Posudky jsou vyhotoveny od stolu. Nemůže vykonávat zaměstnání v mezích doporučení posudkové komise, její obvodní lékař to nedovolí. Žalobkyni se motá hlava, hučí ji v ní, špatně vidí, omdlívá a je celkově unavená. Dále předložila nové lékařské zprávy.

12. Na základě těchto námitek soud vyžádal doplnění posudku. Posudková komise setrvala v doplněném posudku na původně určené příčině dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně i na závěru, že pracovní schopnost žalobkyně poklesla pouze o 20 %. Na tomto stanovisku posudkové komise nic nezměnily ani nově přiložené lékařské zprávy z gastroenterologie, endokrinologie a interního vyšetření. Tyto zprávy nepřinesly novum ve zdravotním postižení ani jiný posudkový náhled.

13. Posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity, včetně doporučení práce lehčí fyzicky i psychicky bez stresové zátěže a nočních směn. Jakkoliv žalobkyně s jeho obsahem nesouhlasila, neprokazovala, že by byl neúplný, vnitřně rozporný či nesrozumitelný. Naopak je z posudku zřejmé, že posudková komise vycházela z řady předložených lékařských zpráv a jejich obsah úplně zohlednila. Prostý nesouhlas žalobkyně tedy odborné závěry komise nijak nezpochybnil. Samotné odborné posouzení, pokud je srozumitelné, úplné a samo o sobě a ve vztahu k jiným důkazům nerozporné, nemůže zpochybnit ani soud. Tak je tomu i v souzeném případě a soud tedy musí z odborného medicínského posouzení posudkové komise vycházet.

14. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jasně z něj plyne, že pracovní schopnosti žalobkyně poklesly o 20 %, což podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění neodpovídá invaliditě.

15. Namítala-li žalobkyně, že její zdravotní stav pro účely invalidity byl posuzován „od stolu“, lze jí přisvědčit. To je ovšem úkol posudkových komisí – hodnotit zejména podklady od jednotlivých odborných lékařů. Osobní vyšetření není vyloučeno, není však nezbytné, pokud jsou předložené podklady dostatečné. Pokud tedy žalobkyně setrvá na tom, že její zdravotní stav je horší, popřípadě, že se postupně zhoršuje, musí k tomu obstarat a předložit odpovídající zprávy některého z odborných lékařů. K tomu může jako podklad využít i posudek posudkové komise, aby se odborný lékař mohl seznámit s náhledem posudkové komise na to, co je pro přiznání invalidity významné.

16. Z uvedených důvodů nedošlo k vadám v řízení před žalovanou a její rozhodnutí č. j. X ze dne 24. 9. 2019 je v souladu se zákonem. Soud proto žalobu zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch a úspěšné žalované náhrada nákladů nenáleží. Žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1, 2 s. ř. s.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 9. dubna 2021

Mgr. Jan Šmakal v.r.

soudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru