Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

16 Ad 80/2010 - 48Rozsudek KSPL ze dne 15.04.2011

Prejudikatura

22 Cad 164/2005 - 16


přidejte vlastní popisek

16Ad 80/2010-47

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce R. Z., bytem K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 5.10.2010 proti rozhodnutí žalované ze dne 23.9.2010 č.j. X o invalidní důchod

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 23.9.2010 č.j. X a jemu předcházející rozhodnutí ze dne 9.4. 2010 č.j. X se zrušují pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Včasnou žalobou doplněnou k výzvě soudu i s následně připojenou kopií napadeného rozhodnutí se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného správního orgánu, tj. ČSSZ ze dne 23.9.2010, jímž žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila rozhodnutí ze dne 9.4.2010, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění (dále jen zákon) s odůvodněním, že podle posudku Městské správy sociálního zabezpečení (dále jen MSSZ) Brno-město ze dne 4.3.2010 nebyl do 31.12.2009 plně ani částečně invalidní a od 1.1.2010 nebyl invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 30% a rovněž se nejednalo o zdravotní postižení odpovídající příloze č. 3 a 4 vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 31.12.2009.

2 - pokračování -

16Ad 80/2010

V rozhodnutí ze dne 24.9.2010 o zamítnutí námitek žalobce žalovaná uvedla v rozsáhlém odůvodnění mimo jiné, že žalobce nesouhlasil se zamítnutím žádos tsi odkazem na nevyléčitelnou chorobu M. Bechtěrev. Také bylo poukázáno na to, že žalovaná se pečlivě zabývala všemi námitkami žalobce, ale dle nového posudku o invaliditě ze dne 5.8.2010 žalobce nebyl uznán k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní dle § 39 odst. 1 zákona, když rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 3, písm. c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro něž je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 30%, která nebyla změněna ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky. Žalovaná tudíž neshledala uplatněné námitky žalobce jako důvodné.

Žalobce v žalobě mimo jiné vyjádřil nesouhlas s napadeným rozhodnutím s odkazem na popsané zdravotní potíže, které se stále zhoršují, proto požadoval nové posouzení zdravotního stavu.

Z obsahu vyžádaného posudkového spisu Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Domažlice vedeného ohledně žalobce a v něm založeného záznamu o jednání MSSZ Brno-město ze dne 4.3.2010 soud zjistil, že žalobce nebyl uznán částečně ani plně invalidní do 31.12.2009 s tím, že jeho dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídal postižení uvedenému v kapitole XV., oddílu F položce 6, písm. a) přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb. v planém znění (dále jen vyhláška), tj. 30% a tato míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti ve smyslu § 6 odst. 4 a 5 citované vyhlášky nebyla změněna; od 1.1.2010 rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20% a tato byla zvýšena podle § 3 odst. 2 téže vyhlášky o 10%, takže celkově činí 30%. Dále ze založeného záznamu o jednání ČSSZ – oddělení námitkové a odvolací agendy LPS (tj. lékařské posudkové služby) v Plzni a z posudku o invaliditě v námitkovém řízení ze dne 5.8.2010 vyplývá, že u žalobce zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídal žádnému stupni invalidity, když rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 3c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 30%, která podle § 3 a 4 téže vyhlášky nebyla změněna.

V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen PK MPSV nebo komise), jak vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 28.2.2011, jemuž byl přítomen i žalobce, a doplněn byl na žádost soudu dne 21.3.2011. Z obsahu posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č.

3 - pokračování -

16Ad 80/2010

155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.; šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a), ale nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) uvedeného zákona a k 31.12.2009 byl částečně invalidní podle § 44 odst. 1 zákona, ale nebyl plně invalidní podle § 39 odst. 1 téhož zákona, protože k 31.12.2009 šlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33%, nedosahoval však 66% odpovídajících plné invaliditě a nešlo ani o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmíne; kod 1.1.2010 šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%, nedosahoval však více než 49%. Po zhodnocení diagnóz a lékařských nálezů uvedených v posudku komise konstatovala, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je M. Bechtěrev II. stadia, který hodnotila k 31.12.2009 podle kapitoly XV. (podpůrný a pohybový aparát), oddíl F (dorzopatie, deformující dorzopatie a spondylopatie), položky 6 (Bechtěrevova nemoc (spondylitis ankylosans) – míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle průběhu, rozsahu postižení (klinicky i RTG), lokalizace a aktivity procesu a funkčních poruch kloubů a páteře, s přihlédnutím k dalším projevům postižení), písm. b (středního stupně – IV. stupeň (současné ztuhnutí několika úseků páteře)) přílohy č. 2 vyhlášky 35% a od 1.1.2010 dle komise je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII. (postižení svalové a kosterní soustavy), oddíl E (dorzopatie a spondylopatie), položka 3 c) (ankylozující spondylitida se středně těžkým funkčním postižením) přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., pro které se stanoví míra poklesu pracovní schopnosti 40% a ve smyslu § 3 a 4 vyhl. č. 359/2009 Sb. nebyla zvýšena. Žalobce je dle komise neschopen těžké fyzické práce spojené se zvedáním a přenášením břemen, dlouhého stání a chůze, práce v předklonu – práce s omezením pro vertebropaty; schopen práce dělnického charakteru za výše uvedených kautel, práce dozorové, kontrolní, ve službách apod. Výkonem zdravotně vhodného zaměstnání nedojde k vážnému zhoršení stávajícího zdravotního stavu. Komise hodnotila rozdílně od lékaře OSSZ i ČSSZ dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jako středně těžké omezení hrudního úseku páteře a středně těžké omezení dvou kyčelních kloubů. Datum vzniku komise stanovila vyšetřením revmatologickým MUDr. M. ze dne 29.12.2009. (Stejnopis posudku i doplnění byl doručen žalobci i žalované.)

Podle § 43 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění platném do 31.12.2009 (dále jen zákon) má pojištěnec nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně invalidním

a) a získal potřebnou dobu pojištění, nebo b) následkem pracovního úrazu.

Dle § 44 odst. 1 věta první zákona ve znění platném do 31.12.2009 je pojištěnec částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Dle § 44 odst. 2 věta první zákona pojištěnec je částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky.

4 - pokračování -

16Ad 80/2010

S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

(3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. v platném znění (soudní řád správní, dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen „správní orgán“). Podle § 31 odst. 2, 3 s.ř.s. ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu.

Podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.

Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházel oa soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 23.9.2010, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.).

Žalobce se žalobou domáhá přiznání invalidního důchodu. Částečná invalidita byla do 31.12.2009 právně upravena v již citovaných ustanoveních § 43 a § 44 zákona, s účinností od 1.1.2010 je invalidita upravena v citovaném § 39 zákona. Za soustavnou výdělečnou činnost se do 31.12.2009 považovala podle § 5 věty prvé vyhlášky shora uvedené činnost vykonávaná tak, že výdělek z ní byl stálým zdrojem příjmu, i když tato činnost nezakládala účast na důchodovém

5 - pokračování -

16Ad 80/2010

pojištění. Poklesem schopnosti soustavné výdělečné činnosti se podle § 6 odst. 1 téže vyhlášky rozuměla schopnost pojištěnce dosáhnout vlastní prací výdělek odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem. Procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle druhu zdravotních postižení byly uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky v kapitole I.–XV. Pojištěnec byl dále částečně invalidní také tehdy, ztěžoval-li mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně obecné životní podmínky ve smysul ustanovení § 44 odst. 2 zákona, jejichž okruh stanovila příloha č. 4 vyhlášky zahrnující pod tento pojem závažná zdravotní postižení ortopedická, chirurgická, nervová, smyslová a jim obdobná. Od 1.1.2010 se za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce /§ 2 odst. 3 věta druhá vyhl. č. 359/2009 Sb./.

Pro úplnost soud dodává, že do 31.12.2009 podle § 6 odst. 4 citované vyhlášky v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je zdravotní postižení, které s ohledem na jeho předchozí výdělečné činnosti, dosažené vzdělání, zkušenosti, znalosti a schopnost rekvalifikace způsobuje pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu této schopnosti, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. To platí obdobně, nastal-li pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti uvedený ve větě první vdůsledku působení více příčin dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce. V projednávané věci nebyly shledány podmínky pro toto zvýšení. Od 1.1.2010 sice shledal pouze lékař MSSZ podmínky pro zvýšení míry poklesu o 10% ve smyslu § 3 odst. 2 vyhlášky č. 359/2009 Sb. (což odpovídá obsahově § 6 odst. 4 citované vyhlášky), ale ani tímto zvýšením žalobce nezískal pro invaliditu prvního stupně minimálně potřebných 35% míry poklesu.

Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 28.2.2011 (i jeho doplnění ze dne 21.3.2011) má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované nebyl žalobce plně invalidní, ale byl částečně invalidní do 31.12.2009 a od 1.1.2010 se jedná o invaliditu prvního stupně, proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 23.9.2010 i jemu předcházející rozhodnutí ze dne 9.4.2010 bez jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce, neboť správní orgán si neopatřil ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle posudku PK MPSV došlo u žalobce k poklesu míry schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 35% do 31.12.2010 a o 40% od 1.1.2010, i když nelze přehlédnout, že předmětný nedostatek byl způsoben při vypracování podkladového rozhodnutí MSSZ Brno-město a poté na ČSSZ – oddělení námitkové a odvolací agendy LPS v Plzni (30% předmětné ztráty).

Soud samozřejmě přezkoumal i obsah napadeného rozhodnutí žalované ze dne 23.9.2010 a dospěl k závěru i s přihlédnutím k ustanovení § 67 odst. 2 věta první a § 68 odst. 1 až 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, že žalovaná se dostatečným způsobem vypořádala s námitkami uplatněnými žalobcem v podání předaném k poštovní přepravě dne 14.5.2010 proti rozhodnutí ze dne 9.4.2010, které je založeno v dávkovém spisu žalované.

6 - pokračování -

16Ad 80/2010

Po právní moci tohoto rozsudku bude proto vycházet žalovaná ze zjištění, že žalobce je částečně invalidní od 29.12.2009 (§ 78 odst. 5 s.ř.s.), o čemž vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – tj. uznání invalidity od uvedeného data, čímž bude realizovat rozsudek Krajského soudu v Plzni sp.zn. 16Ad 80/2010 ze dne 15.4.2011, když rozhodnutí o přiznání částečného invalidního důchodu by byla vydala žlaovaná i v případě zjištění částečné invalidity žalobce již na základě posouzení při jednání na MSSZ Brno-město (§ 86 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb.) a stejně tak i v případě zjištění invalidity po posouzení zdravotního stavu žalobce v řízení o námitkách.

O náhradě nákladů řízení (výrok II.rozsudku) bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce však nepožadoval žádné náklady tohoto řízení.

Poučení : Rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci (§ 54 odst. 5 s.ř.s.). Kasační stížnost proti tomuto rozsudku lze podat pouze za podmínek stanovených v § 102 a následující s.ř.s. ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu se sídlem v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Plzni ve dvou písemných vyhotoveních a stěžovatel, který nemá vysokoškolské právnické vzdělání, musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s.ř.s.). Kasační stížnost směřující jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozsudku je nepřípustná (§ 104 odst. 2 s.ř.s.).

V Plzni dne 15. dubna 2011

JUDr. Alena Hocká

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru