Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

16 Ad 73/2010 - 38Rozsudek KSPL ze dne 08.04.2011

Prejudikatura

6 Ads 99/2006 - 60


přidejte vlastní popisek

16 Ad 73/2010-38

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Olgou Charvátovou v právní věci žalobce: J.H. , proti žalovaná: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26.6.2010

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se včasnou žalobou ze dne 25.8.2010 domáhá zrušení pro nezákonnost a vady řízení rozhodnutí žalované ze dne 24.6.2010 č.j.x, kterým žalovaná zamítla námitky žalobce a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen žalovaná nebo ČSSZ) č.j. x ze dne 27.3.2010 potvrdila. Žalovaná tímto rozhodnutím žalobci přiznala starobní důchod (dále jen SD) dle § 29 odst. písm. a) zák.č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění (dále jen ZDP) od 9.4.2005 ve výši 9.495 Kč měsíčně. Žalobce se v podaných námitkách domáhal zhodnocení doby studia v 8. třídě na Jedenáctileté střední škole v Horažďovicích za školní rok 1957-1958 do nároku na SD, neboť 8. třídu absolvoval dvakrát z důvodu vystěhování, zabrání majetku a nemoci.

Žalobce předložil v průběhu řízení zápis o závěrečných zkouškách z roku 1956/1957, ze kterého plyne, že vykonal 18. června 1957 ústní zkoušky, předložil napadené rozhodnutí, třídní výkaz (opis) pro Jedenáctileté střední školy v Horažďovicích pro školní rok 1956/1957, ze kterého plyne, že žalobce tento ročník absolvoval, předložil opis vysvědčení za školní rok pro třídu 8a, a to školní rok 1956/1957 ze dne 29. června 1957, ze kterého plyne, že žalobce splnil osmý rok povinné školní docházky.

Žalovaná ve stanovisku ze dne 5.10.2010 uvedla, že žalobce byl poživatelem plného invalidní důchodu (dále jen PID) a 30.11.2009 uplatnil žádost o SD, který mu byl přiznán rozhodnutím ze dne 27.3.2010 od 9.4.2005. Žalovaná uvedla, že ze spisu zjistila, že v osobní listě důchodového pojištění (dále jen OLDP) ze dne 30.1.1997 pro nárok a výši na PID byla započtena doba pojištění od 15.9.1958 a tyto údaje byly i převzaty do OLDP z 16.12.2009 pro nárok a výši SD a pro účely důchodového pojištění bylo celkem zhodnoceno 46 roků 106 dnů pojištění, po snížení náhradní doby pojištění na 80% bylo pro výši hodnoceno 44 roků a 228 dnů. Žalobce v podaných námitkách proti rozhodnutí z 27.3.2010 namítal, že mu nebyla započtena 8. třída ve školním roce 1957/1958, kterou absolvoval dvakrát v letech 1956/1957 a 1957/1958, což doložil vysvědčením ze 7. třídy pro školní rok 1955/1956 z 30.3.1956 a vysvědčením o závěrečné zkoušce z 28.6.1958. Napadeným rozhodnutím byly námitky zamítnuty a rozhodnutí ze dne 27.3.2010 bylo potvrzeno. Žalovaná poukázala, že v této době byla povinná 8letá školní docházka a nebylo možno uznat znovu absolvování 8. ročníku, i když žák ve škole ve školním roce 1957/1958 byl již 9. rokem a konal závěrečnou zkoušku dle předloženého vysvědčení 19.6.1958.

V žalobě žalobce uplatnil stejný požadavek jako v podaných námitkách, což doložil zápisem o závěrečných zkouškách z 19.6.1957 z českého jazyka, ruského jazyka a matematiky. Žalovaná poukázala, že v žádosti o PID je uvedeno v dobách pojištění v letech 1958/1960, že žalobce absolvoval učňovskou lesnickou školu, o čemž nemá doklad a v centrální evidenci žádný doklad není uložen. Žalobce doložil studium na Jedenáctileté střední škole v Horažďovicích, a to 7. třídu v letech 1955/1956, 8. třídu ve školním roce 1956/1957 a 8c. třídu (léta nebyla uvedena) ukončil 28.6.1958. Dle školského zákona č. 31/1953 Sb., byla od školního roku 1953/1954 zavedena povinná 8letá školní docházka a na vysvědčení z 28.6.1958 je výslovně uvedeno, že žák splnil povinnost školní docházky a byl propuštěn ze školy, jsou uvedeny známky závěrečných zkoušek z předmětů shora uvedených. Žalobce předložil dva listinné doklady o vykonání závěrečné zkoušky ze dvou po sobě jdoucích školních let, vždy však z 8. třídy. Nedoložil vysvědčení o absolvování školního roku 1956/1957 z první 8. třídy. Pouze zápis o závěrečných zkouškách a nedoložil doklad o splnění povinnosti 8leté školní docházky, což doložil a jednoznačně prokázat až písemným údajem školy z 28.6.1958 o absolvování školního roku 1957/1958. Žalovaná dovodila, že se jednalo o opakovaní 8. ročníku a nelze proto uznat tuto skutečnost pro účely důchodového pojištění, neboť se nejednalo o studium na střední škole, proč žalobce opakoval 8. ročník je lhostejné. Žalobce byl propuštěn ze školy až splněním povinné školní docházky ve školním roce 1957/1958. Žalobce neměl ukončenou povinnou školní docházku a nebyl tedy nezaopatřeným dítětem ve smyslu § 20 ZDP. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

Stanovisko žalovaná doplnila vyjádřením z 5.11.2010, kdy setrvala na původním stanovisku, poukázala na znění zák.č. 31/1953 Sb., o školské soustavě dle § 4 odst. 2 citovaného zákona, kdy jedenáctiletá škola dávala žákům v prvních osmi postupných ročnících základní všeobecné vzdělání a v posledních třech postupných ročnících vyšší všeobecné vzdělání a připravovala je především na studium na vysoké škole. Poslední tři ročníky byly výběrové. Prvních osm postupných ročníků dle citovaného zákona mělo za povinnost absolvovat každé dítě starší 6ti let a v zákoně není stanoveno, že jednotlivý ročník by musel žák absolvovat pouze jednou. Bylo odkázáno dále na obsah třídního výkazu za léta 1956/1957, kdy jde o výkaz pro 6. – 11. třídu (postupný ročník) a toto dokazuje, že žalobce v roce 1957/1958 opakoval 8. ročník, v němž ukončil povinnou školní docházku, je poukázáno na § 20 ZDP, dle kterého lze do vzniku nároku na SD započítat nejdříve dobu pojištění získanou po ukončení povinné školní docházky, kdy se dítě stává nezaopatřeným dítětem.

Žalovaná přítomná u jednání navrhla zamítnutí žaloby a vpodrobnostech odkázala na zmíněná stanoviska.

Žaloba není důvodná.

Ze správního spisu - dávkového spisu, který předložila žalovaná, soud zjistil, že spis obsahuje opis vysvědčení za léta 1956/1957 (doklad zaslán v průběhu řízení soudem), ze kterého plyne, že žalobce splnil 30. června 1957 osmý rok povinné školní docházky. Námitky ze dne 28.4.2010, ze kterých plyne, že ve výpočtu důchodu žalobci nebyla započtena doba studia v 8. třídě ve školním roce 1957/1958 a žalobce uvádí, že 8. třídu absolvoval dvakrát. K námitkám bylo doloženo vysvědčení za školní rok 1955/1956 na Jedenáctileté střední škole v Horažďovicích ze dne 30. června 1956. Dále vysvědčení z téže školy bez označení školního roku, ze kterého plyne, že žalobce 28. června 1958 splnil povinnost školní docházky a byl propuštěn ze školy.

Rozhodnutím o z 24.6.2010 č.j. x byly zamítnuty námitky a rozhodnutí žalované č.j. x ze dne 27.3.2010 bylo potvrzeno. V odůvodnění je uvedeno, že žalovaná rozhodnutím ze dne 27.3.2010 žalobci přiznala SD dle § 29 písm. a) ZDP od 9.4.2005 ve výši 9.495 Kč měsíčně.V námitkách se žalobce domáhá zhodnocení doby studia v 8. třídě na Jedenáctileté střední škole Horažďovice za školní rok 1957/1958, 8. třídu žalobce absolvoval dvakrát. Odkazuje se na znění zák.č. 31/1953 Sb., o školské soustavě, kdy od roku 1953/1954 byla zavedena povinná 8letá školní docházka a dle § 4 odst. 2 citovaného zákona škola dávala žákům v prvních osmi postupných ročnících základní všeobecné vzdělání a v posledních třech postupných ročnících vyšší všeobecné vzdělání, přičemž poslední 3 postupné ročníky byly výběrové a byli do nich přijímáni žáci po úspěšném ukončení 8leté střední školy nebo prvních osmi postupných ročníků jedenáctileté střední školy. V zákoně nebylo stanoveno, že každý ročník by musel žák absolvovat pouze jednou, žalobce absolvoval některý z ročníků vícekrát, což nezaložilo důvod k tomu, aby mu tyto roky byly započteny do nároku na SD. S ohledem na znění § 20 ZDP lze do vzniku nároku na SD započítat nejdříve dobu pojištění získanou po ukončení povinné školní docházky, kdy se dítě stává nezaopatřeným dítětem. Žalobce ukončil povinnou školní docházku v roce 1957/1958. Doba předcházející před touto dobou nemůže být započtena do nároku na SD, neboť žalobce neměl ukončenou povinnou školní docházku a nebyl nezaopatřeným dítětem. Rozhodnutí bylo žalobci dle doručenky s červeným pruhem doručeno 1.7.2010.

Rozhodnutí z 27.3.2010 č.j. x žalobci byl přiznán, jak již bylo opakovaně uvedeno od 9.4.2005 SD dle § 29 písm. a) ZDP ve výši 9.495 Kč, který byl postupně valorizován až na částku 11.731 Kč. Dle OLDP ze 17.12.2009 žalobce má v přehledu dob pojištění započtenu dobu od 15.9.1958 do 8.4.2005 a bylo mu započteno celkem 46 roků a 106 dnů a byla snížena náhradní doba pojištění na 80%, činí celkem 44 roků 228 dnů.

Doručením žaloby Krajskému soudu v Plzni bylo zahájeno řízení dle hlavy druhé dílu prvého zák.č. 150/2002 Sb., soudního řádu správní (dále jen s.ř.s.).

Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud vycházel dle § 75 odst. 1 s.ř.s. ze skutkového a právní stavu, který zde byl v době rozhodnutí správního orgánu, přezkoumal napadený výrok rozhodnutí a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Výrok rozhodnutí byl přezkoumán v rámci včas uplatněných žalobních bodů.

Žaloba by byla důvodná, pokud by byla prokázána tvrzení žalobce o tom, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím správního orgánu (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), nebo postupem správního orgánu takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí (§ 65 odst. 2 s.ř.s.).

Soud přezkoumal napadené rozhodnutí a zjistil, že rozhodnutí není nulitní ani netrpí vadami, ke kterým by soud byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti, jak předvídá ustanovení § 76 odst. 1 s.ř.s.

Žalobce uplatnil v žalobě jediný žalobní bod a požadoval, aby do doby pojištění byla započtena 8. třída v roce 1957/1958, kterou absolvoval dvakrát v letech 1956/1957 a 1957/1958.

Dle § 3 odst. 1 zák.č. 31/1953 Sb., o povinné školské soustavě, je uvedeno, že je poskytováno základní všeobecné vzdělání, které je povinné a bezplatné.

Dle odst. 2 cit. zák. ustanovení je poskytuje 8letá střední škola nebo prvních 8 postupných ročníků jedenáctileté střední školy.

Dle odst. 3 cit zák. ustanovení povinnost chodit do školy trvá 8 let a začíná počátkem školního roku následujícího po dni, kdy dítě dovrší 6 rok věku.

Dle § 4 odst. 1 citovaného zákona 8letá střední škola poskytovala základní všeobecné vzdělání a připravovala pro povolání odbornou školu nebo pro vyšší všeobecné vzdělání. Dle odst. 2 jedenáctiletá střední škola dávala žákům v prvních osmi postupných ročnících základní všeobecné vzdělání a v posledních třech postupných ročnících vyšší všeobecné vzdělání a připravovala především pro studium na vysoké škole. Tyto poslední tři postupné ročníky byly výběrové. Mohli být do nich přijímáni žáci, kteří úspěšně ukončili 8letou střední školu nebo prvních osm postupných ročníků jedenáctileté střední školy.

Dle § 20 ZDP lze do vzniku nároku do SD započítat nejdříve dobu pojištění získanou po ukončení povinné školní docházky, kdy se dítě stává nezaopatřeným dítětem.

Jak soud zjistil z listinných důkazů, žalobci rozhodnutím žalované ze dne 27.3.2010 č.j. x byl od 9.4.2005 přiznán dle § 29 odst. 1 písm.a) ZDP SD v příslušné výši, který byl postupně valorizován. Z doloženého OLDP ze dne 16.12.2009 soud zjistil, že žalobce má započtenu dobu pojištění od 15.9.1958 do 8.4.2005. Žalobce doložil jednak vysvědčení ze 7. třídy pro školní rok 1955/1956 z 30.6.1956, ze kterého bylo zjištěno, že žalobce absolvoval 7. třídu Jedenáctileté střední školy v Horažďovicích, z vysvědčení o závěrečné zkoušce z 28.6.1958 ze zadní strany plyne, že dne 28.6.1958 vykonal závěrečnou zkoušku na Jedenáctileté střední škole v Horažďovicích a splnil povinnou školní docházku a byl propuštěn ze školy. Z vysvědčení z téže školy, a to z opisu vysvědčení za školní rok 1956/1957 8A. třída (toto žalobce doložil v průběhu soudního řízení) žalobce dle tohoto vysvědčení z 29.6.1957 splnil povinnou školní docházku 8. třídou. Z těchto listin lze dovodit, že žalobce absolvoval 8. ročník povinné základní školy, a to v letech 1956/1957 a následně v letech 1957/1958. Tuto skutečnost, že opakoval 8. ročník ve zmíněné době, potvrdil žalobce i k dotazu soudu u ústního jednání 9.4.2011. Žalobce předložil dostatek listinných dokladů o tom, že ve dvou po sobě jdoucích školních letech, a to 1956/1957 a 1957/1958, o tom, že v těchto letech dvakrát po sobě absolvoval 8. třídu. Dle výše citovaného zák.č. 31/1953 Sb., o školské soustavě žalobce absolvoval základní 8leté povinné bezplatné vzdělání až v roce 1957/1958 a dvakrát po sobě absolvoval 8. třídu. Z hlediska zmíněného zákona je zcela irelevantní, z jakých důvodů žalobce dvakrát absolvoval 8 třídu. Jedenáctiletá střední škola, ve které žalobce byl žákem, mu tak v prvních osmi postupných ročnících poskytala základní všeobecné vzdělání a nejednalo se v roce 1957/1958 o všeobecné vzdělání výběrové, které by ho připravovalo pro studium na vysoké škole. Další vzdělání, a to učiliště, žalobce, dle svého sdělení, absolvoval až v následujících letech. Žalobce byl propuštěn ze školy splněním povinné školní docházky prokazatelně až v červnu 1958, nikoliv o rok dříve. Žalobci tedy nelze započíst pro účely důchodového pojištění školní rok 1957/1958, neboť bylo prokázáno, že se jednalo o opakovaní 8. ročníku základního vzdělání a nejednalo se o studium na střední výběrové škole. Žalobce nesplnil podmínky § 20 ZDP, kde je definováno nezaopatřené dítě a je stanoveno, že lze do vzniku nároku na SD započít nejdříve dobu pojištění získanou po ukončení povinné školní docházky, kdy se dítě stává nezaopatřeným dítětem. V této souvislosti soud poukazuje na judikát Nejvyššího správního soudu v Brně č.j. 6 Ads 99/2006-60, který řeší obdobnou problematiku. V judikátu se poukazuje „na § 13 ZDP ve spojení s § 8 odst. 1 písm. f) zák.č. 100/1958 Sb. a prováděcí vyhl.č. 149/1988 Sb., kdy je za dobu pojištění možno považovat dobu studia po skončení povinné školní docházky a dle § 1 vyhl.č. 149/1988 Sb. se studium započítává v rozsahu v jakém se hodnotí jako soustavná příprava na budoucí povolání dle § 24 a za stejných podmínek. Podle § 24 citované vyhlášky se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považovalo studium na středních školách, a to nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy“. Z judikátu je zejména podstatné, že podle právních předpisů bylo středoškolské studium v daném případě v posledních třech ročnících jedenáctileté střední školy vázáno na přijímací výběrové řízení a neexistoval žádný automatický přechod mezi základním vzděláním, byť za účinnosti zmíněného školského zákona mohlo být poskytováno v prvních osmi postupných ročnících jedenáctileté střední školy a vzděláním středoškolským. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalobce dle zák.č. 31/1953 Sb., ukončil povinnou školní docházku ke dni 28. června 1958, resp. k 30.6.1958. Žalobní bod nebyl shledán důvodným.

Žaloba žalobce nebyla shledána důvodnou, žalobce nebyl zkrácen na svých právech rozhodnutím správního orgán ani jeho postupem a proto byla žalobce dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítnuta (výrok I. rozsudku).

Náhradu nákladů řízení soud žádnému z účastníků dle § 60 odst. 1, 2 s.ř.s. nepřiznal, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a náhradu nákladů řízení nepožadoval. Žalovaný správní orgán ve věcech důchodového pojištění nemá na náhradu nákladů řízení ze zákona nárok (výrok II. rozsudku).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Plzni ve dvou písemných vyhotoveních (§ 102 a § 106 odst. 2 s.ř.s.).

Důvody kasační stížnosti jsou taxativně stanoveny v § 103 odst. 1 s.ř.s. Kasační stížnost směřující pouze proti rozhodnutí o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí, je nepřípustná (§ 104 odst. 2 s.ř.s.). Kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s.ř.s. nebo důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl (§ 104 odst. 4 s.ř.s.).

Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).

V Plzni dne 8. dubna 2011

JUDr. Olga Charvátová,v.r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Michaela Vurmová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru