Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

16 Ad 7/2017 - 38Rozsudek KSPL ze dne 20.07.2017

Prejudikatura

20 Cad 6/2005 - 26


přidejte vlastní popisek

16Ad 7/2017-38

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce: L. K., bytem P., doručovací adresa: Poste Restante, Česká pošta, s.p., Poštovní 228, 252 28 Černošice, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 22.1.2017 proti rozhodnutí žalované ze dne 4.1.2017 č.j. X o invalidní důchod,

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 4.1.2017 č.j. X a jemu předcházející rozhodnutí č.j. X ze dne 15.9.2016 se zrušují pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Včasnou žalobou ze dne 22.1.2017 se žalobce domáhal přezkoumání napadeného rozhodnutí žalované ze dne 4.1.2017 č.j. X, jehož kopii následně připojil, kterým žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila rozhodnutí ČSSZ č.j. X ze dne 15.9.2016, když výrokem I. podle § 56 odst. 1 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), žalobci přiznala ode dne 6.8.2016 výplatu invalidního důchodu ve výši 6.869,-Kč, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Plzeň-město ze dne 23.8.2016 byl uznán nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně, jelikož jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 35%; výrokem II. žalovaná odňala dle § 56 odst. 1 písm. a) zákona žalobci ode dne 23.8.2016 invalidní důchod, neboť podle posudku OSSZ Plzeň-město ze dne 23.8.2016 nebyl nadále invalidní, když jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 15%. V odůvodnění rozhodnutí ze dne 4.1.2017 žalovaná zdůraznila, že novým posudkem o invaliditě z jednání ze dne 21.12.2017 bylo lékařem ČSSZ zjištěno, že žalobce od 23.8.2016 není invalidní, i když se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položka 1b) přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška), pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10-20% na horní hranici, tj. 20%, a tato míra nebyla ve smyslu § 3 citované vyhlášky změněna, proto nebylo námitkám vyhověno.

Žalobce v žalobě vyjádřil nesouhlas s napadeným rozhodnutím ze dne 4.1.2017, neboť dle něho jeho zdravotní stav, který stručně popsal, nadále odpovídá invaliditě prvního stupně a byl chybně posouzen i v řízení o jím podaných námitkách, proto požadoval nové posouzení zdravotního stavu s tím, že se dostaví a podstoupí nová lékařská vyšetření. Také žádal, aby mu byl invalidní důchod prvního stupně uznán doživotně a závěrem navrhl zrušení napadeného rozhodnutí ze dne 4.1.2017 a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.

Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Plzeň-město vedeného ohledně žalobce a mimo jiné v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 23.8.2016 soud zjistil, že žalobce od 6.8. do 22.8.2016 byl uznán invalidní pro invaliditu prvního stupně, kdy rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1c) přílohy vyhlášky, pro něž byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 35%, která ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nebyla změněna a od 23.8.2016 žalobce nebyl nadále uznán invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1b) přílohy vyhlášky, pro něž byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 15%, která ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nebyla změněna; den zániku invalidity: 23.8.2016.

Ze záznamu o jednání a posudku o invaliditě v řízení o námitkách vypracovaného ČSSZ pracoviště Plzeň dne 21.12.2016 soud zjistil, že žalobce nebyl nadále uznán invalidní pro invaliditu prvního stupně (námitka žalobce proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 15.9.2016 byla zaměřena na oduznání invalidity), neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1b) přílohy vyhlášky, pro něž byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 20%, která ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nebyla změněna (datum zániku invalidity: 23.8.2016).

Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě dne 6.12.2016 navrhla ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. důkaz posudkem Posudkové komise MPSV (dále jen komise či PK MPSV) a rozhodnutí ve věci samé ponechala na úvaze soudu dle závěru posudku PK MPSV. Z dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobce soud zjistil, že napadené rozhodnutí ze dne 4.1.2017 bylo žalobci doručeno dne 9.1.2017.

V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV (§ 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 14.6.2017 za účasti odborného lékaře z oboru neurologie i žalobce. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní pro invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%, nedosahoval však více než 49%, doba platnosti (lhůta KLP): trvale. Dle doložené zdravotní dokumentace a vyšetřením neurologem při jednání komise byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je chronický lumboischiadický syndrom levostranný s iritací S1. Komise nebyla v souladu s posudkovým hodnocením OSSZ Plzeň-město ani námitkového řízení a konstatovala, že u žalobce se jedná o středně těžké funkční postižení, závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervu, popř. symptomatologie neurogenního močového měchýře, se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny. Míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena 35% podle kapitoly XIII, odd. E, položky 1c) přílohy vyhlášky, tj. ve středu taxace, i s přihlédnutím k povolání zedníka. Uvedená míra poklesu nebyla ve smyslu § 3 odst. 1 ani § 4 odst. 1citované vyhlášky změněna. Dle komise žalobce není schopen práce fyzicky těžké s manipulací s těžkými břemeny, ve vynucené poloze, v nepříznivých klimatických podmínkách; je schopen lehčí práce s možností změny polohy sed, stoj, v příznivém klimatu i práce s dodržením výše uvedených obecných pracovních kontraindikací. Závěrem komise uvedla, že datem vzniku invalidity je den 30.5.2003, kdy byla uznána částečná invalidita; platnost stanovena trvale, není předpoklad stabilizace a zlepšení zdravotního stavu. Pro vertebrogenní potíže byla žalobci nejprve změněna pracovní schopnost již v roce 1995 a následně byl od roku 2003 uznán invalidní, invalidita trvala až do jednání dne 23.8.2016. Žalobci byla zastavena výplata důchodu pro nesoučinnost, ale z toho nevyplývá, že by se změnil jeho zdravotní stav a z doložených neurologických vyšetření od roku 2014 vyplývá, že je trvale v péči neurologa a stav se nemění, jen kolísá intenzita potíží. (Stejnopis posudku byl doručen žalobci i žalované.)

S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

(3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Pro úplnost krajský soud dodává, že dle § 3 odst. 1 citované vyhlášky v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů (dle § 4 citované vyhlášky lze dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů). Podmínky pro toto zvýšení nebyly shledány, jak uvedeno shora.

Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. v platném znění (soudní řád správní, dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen správní orgán). Dle § 31 odst. 2, 3 s.ř.s. ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu.

Dle § 76 odst. 1 písm. a), b) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí a proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.

Podle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 4.1.2017, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.).

Žalobce se podanou žalobou domáhal ponechání invalidního z důvodů v ní uvedených. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 14.6.2017 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované byl žalobce od 30.5.2003 nadále nepřetržitě invalidní pro invaliditu prvního stupně, proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 4.1.2017 i jemu předcházející rozhodnutí ze dne 15.9.2016 bez jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce, neboť správní orgán si neopatřil ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle posudku PK MPSV ze dne 14.6.2017 je žalobce nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně, když se jedná o pokračování této invalidity od 30.5.2003, neboť míra poklesu jeho pracovní schopnosti odpovídá 35%. Předmětný nedostatek byl způsoben zejména při vypracování podkladového rozhodnutí na příslušné OSSZ Plzeň-město dne 23.8.2016 a poté na ČSSZ dne 21.12.2016, kdy dle nich došlo k zániku invalidity jednáním OSSZ dne 23.8.2016 (dle OSSZ 15% poklesu pracovní schopnosti a dle ČSSZ 20%).

Po právní moci tohoto rozsudku bude proto vycházet žalovaná ze zjištění, že žalobce je nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně, ačkoli mu byla invalidita oduznaná od 23.8.2016 (jednání OSSZ), a to nepřetržitě od 30.5.2003, když od uvedeného data se jednalo o částečnou invaliditu, od 1.1.2010 se jedná o invaliditu prvního stupně (§ 78 odst. 5 s.ř.s.). Žalovaná tedy vydá nové rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – tj. trvání invalidity prvního stupně od 30.5.2003 nepřetržitě, tedy k datu 4.1.2017 a i 15.9.2016, čímž bude realizován i rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. 16Ad 7/2017-38 ze dne 20.7.2017, neboť shora uvedená rozhodnutí o invalidním důchodu by žalovaná nevydala v případě zjištění, že žalobce je nadále nepřetržitě invalidní pro invaliditu prvního stupně již na základě posouzení OSSZ ze dne 23.8.2016 či by mu vyhověla v řízení o námitkách uplatněných proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 15.9.2016. Soud připomíná, žalované, že dle § 56 odst. 1 písm. a) zákona nelze odejmout invalidní důchod zpětně.

Pro informaci žalobce soud připomíná, že pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně není dobou (důchodového) pojištění ve smyslu § 5 odst. 2 písm. f) zákona, neboť pojištění jsou účastni pouze poživatelé invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a též osoby vedené v evidenci úřadu práce, ale toliko po omezenou nikoli celou dobu této evidence (§ 5 odst. 2 písm. a) zákona). Rovněž soud připomíná žalobci, že na výzvu je povinen se podrobit přezkoumání zdravotního stavu ve vztahu k invaliditě, když v případě nedostavení se může mu být z tohoto důvodu opět zastavena výplata invalidního důchodu.

O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce však nepožadoval náklady tohoto řízení, proto žádnému z účastníků nebyla náhrada nákladů řízení přiznána.

Poučení : Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.).

V Plzni dne 20. července 2017

JUDr. Alena Hocká

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru