Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

16 Ad 69/2010 - 37Rozsudek KSPL ze dne 11.01.2011

Prejudikatura

3 Ads 109/2005


přidejte vlastní popisek

16Ad 69/2010-37

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Olgou Charvátovou v právní věci žalobkyně: I.R., právně zastoupena Mgr. Miroslavem Šipkou, advokátem, se sídlem Jednoty 1628, P.O.Box 27, 356 01 Sokolov, proti žalovaná: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28.7.2010 č.j.

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 28.7.2010 č.j. se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalované k novému řízení a rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna k rukám právního zástupce žalobkyně Mgr. Miroslava Šipky, advokáta, na jeho účet u Komerční banky, a.s. Sokolov, č. účtu 784008400277/0100, VS 3033, uhradit částku 4.800 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobkyně se včasnou žalobou ze dne 6.9.2010, která byla krajskému soudu doručena 8.9.2010, domáhá přezkoumání pro nezákonnost a vady řízení rozhodnutí žalované shora citovaného, kterým žalovaná zamítla námitky žalobkyně a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ nebo žalovaná) č. I č.j. ze dne 8.7.2010 potvrdila. Žalovaná v žalobě namítla, že s rozhodnutím žalované č. I. z 8.7.2010, kterým byla zamítnuta její žádost o plný invalidní důchod (dále jen PID) pro nesplnění doby pojištění,neboť v rozhodné době, tj. od 10.11.1999 do 9.11.2009 měla získat pouze 4 roky a 294 dnů pojištění., nesouhlasí . Namítla, že požadovala, aby žalovaná posoudila její zdravotní stav před dovršením 18 roku věku a namítá nové posouzení data vzniku invalidity, má za to, že invalidita vznikla dříve než 10.11.2009. Napadené rozhodnutí ze dne 28.7.2010 považuje za nesprávné, má za to, že nikdo se jejími námitkami nezabýval, zejména nebylo řešeno, zda její invalidita nevznikla již před 10.11.2009. Namítla, že její zdravotní potíže stále přetrvávají, je přesvědčena, že napadené rozhodnutí spočívá na nedostatečném skutkové zjištění a vadném právním posouzení. Navrhla, aby Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen PK MPSV ČR) znovu posoudila zdravotní stav a zejména datum vzniku invalidity. Soud,aby po provedeném řízení napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k novému řízení a rozhodnutí a žalovanou zároveň uznal povinnou uhradit jí náklady řízení spočívající v právním zastoupení. Žalobkyně i její právní zástupce se u ústního jednání 11.1.2001 omluvili a na náhradě nákladů řízení právní zástupce účtoval částku 4.800 Kč, která spočívá v 5 hlavních právních úkonech po 500 Kč, a to převzetí a příprava věci 6.8.2010, 3 porad s žalobkyní, 4.9.2010, 20.12.2010 a 7.1.2011, v podání žaloby 8.9.2010, tj. 2.500 Kč, 5 režijních paušálech po 300 Kč, tj. 1.500 Kč a 20% DPH z částky 4.000 Kč, tj. 800 Kč.

Žalovaná ve věci nezpracovala písemné stanovisko. Žalovaná přítomná u jednání ponechala rozhodnutí na úvaze soudu vzhledem k posouzení zdravotního stavu PK MPSV ČR, pracoviště Plzeň.

Žaloba je důvodná.

Soud zjistil z přílohového spisu Krajského soudu v Plzni 16 Cad 309/2008, že žalobkyně proti téže žalované vedla důchodový spor a podala žalobu 15.12.2008, kterou napadla rozhodnutí žalované z 15.10.2008 č.j. , kterým byla zamítnuta její žádost o PID pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zák.č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen ZDP), neboť žalobkyně dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) v Sokolově z 2.10.2008 nebyla posouzena jako plně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (dále jen DNZS) poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti o 30%. Žalobkyně byla pro účely tohoto řízení posouzena PK MPSV ČR, pracoviště Plzeň 16.1.2009 a ani tímto posudkem nebyla posouzena jako plně invalidní dle § 39 odst. 1 ZDP, ale invalidní částečně dle § 44 odst. 1, 2 ZDP. Datum vzniku částečné invalidity byl stanoven 22.2.2008. Žalobkyně je invalidní z důvodu postižení v oblasti duševní.

Soud rozsudkem 16 Cad 309/2008-24 ze dne 10.2.2009 žalobu zamítl, neboť žalobkyně žádala v daném případě o PID a dle posudku PK MPSV, pracoviště Plzeň k 15.10.2008 nebyla žalobkyně posouzena jako plně invalidní a nesplňovala tedy podmínky dle § 39 ZDP. I když žalobkyně byla posouzena zmíněným posudkem jako invalidní částečně v daném řízení předmětem bylo posouzení žádosti žalobkyně o PID, jak bylo soudem zjištěno z listinných podkladů založených v posudkovém spise. Žalovaná tedy postupovala v souladu se zákonem, když žádost o dávku PID na základě posudku lékaře OSSZ zamítla. Rozsudek nebyl napaden kasační stížností a nabyl právní moci 16.2.2009.

Z posudkového spisu OSSZ Sokolov, soud zjistil, ze záznamu o jednání, že žalobkyně byla 11.12.2009 posouzena jako plně invalidní dle § 39 odst. 1 písm. a) ZDP ve znění platném do 31.12.2009. Invalidita žalobkyně vznikla 10.11.2009. Žalobkyně je invalidní pro chorobu duševní, pro smíšenou poruchu osobnosti. Ve věci žalovaná vydala rozhodnutí č. I. ze dne 8.7.2010/AM a žádost žalobkyně o PID zamítla pro nesplnění podmínek § 38 ZDP ve znění platném do 31.12.2009, a to proto, že žalobkyni sice dle shora citovaného posudku OSSZ z 11.12.2009 byla posouzena jako plně invalidní s datem vzniku invalidity 10.11.2009, žalobkyně však nesplnila dobu pojištění potřebnou pro nárok na PID, jako pojištěnec ve věku nad 28 let a potřebná doba pojištění byla zjišťována z 10ti let počítaných zpětně před vznikem invalidity, v době od 10.11.1999 do 9.11.2009 žalobkyně získala pouze 4 roky a 294 dnů pojištění, proto byla žádost zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala námitky a žádala nové posouzení zdravotního stavu před dovršením 18 roku věku, namítá, že zdravotní problémy má od dětství a popsala své potíže, navrhla nové posouzení data vzniku invalidity. Na základě námitek byl posouzen zdravotní stav žalobkyně 30.4.2010. Posudek vycházel ze zdravotnické dokumentace ošetřujícího lékaře MUDr. M. z 11.9.2009, dále zprávy PhDr. K. H. z 30.3.2009, zprávy MUDr. J.N. z 14.7.2009, výsledků opakované psychiatrické hospitalizace, naposledy od 18.7. do 20.7.2008, zprávy MUDr. V.S. 8.10.2008, zprávy MUDr. P.V. z 25.7.2009 a zprávy MUDr. K.H. z 10.11.2009, žalobkyně má tyto diagnózy: smíšenou poruchu osobnosti, Aspergův syndrom, atypické bolesti na hrudi myoskeletálního původu, VAS hrudní až bederní páteře bez kořenové symptomatologie. Zdravotní stav byl posouzen jako DNZS a žalobkyně byla posouzena jako plně invalidní ve smyslu § 39 odst. 1 písm. a) ZDP ve znění platném do 31.12.2009, neboť z důvodu DNZS poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66%, neboť tato míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pro chorobu duševní dle kapitoly V, pol. 5 ,písm. d), příl.č. 2 k vyhl.č. 284/1995 Sb., byla stanovena 75% s datem vzniku invalidity 10.12.2009.

Na základě tohoto posudku žalovaná vydala přezkoumávané rozhodnutí dne 28.7.2010, kterým námitky zamítla a rozhodnutí žalované č. I č.j. z 8.7.2010 potvrdila.

Rozhodnutí zdůvodnila tím, že žalovaná svým rozhodnutím z 8.7.2010 zamítla žádost žalobkyně o ID pro nesplnění podmínek § 38 písm. a) ZDP ve znění platném k 31.12.2009, neboť žalobkyně nezískala potřebnou dobu pojištění k 10.11.2009, neboť k tomuto datu byla uznána invalidní. V námitkách, které podala a žalované byly doručeny 16.7.2010, namítala špatný zdravotní stav a žádala nové posouzení data vzniku invalidity. Žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí v plném rozsahu a po provedeném dokazování zjistila, že dle posudku OSSZ Sokolov z 30.4.2010 se žalobkyně stala invalidní od 10.11.2009, řešila tedy otázku, zda žalobkyně splňuje podmínku potřebné doby pojištění ve smyslu § 40 odst. 2 ZDP ve znění účinném do 31.12.2009, jde o osobu starší 28 let a potřebná doba pojištění pro vznik nároku na ID dle § 40 odst. 1 písm. e) ZDP ve znění účinném do 31.12.2009, činí 5 let a dle § 40

odst. 2 ZDP ve znění účinném do 31.12.2009 se doba zjišťuje za období posledních 10 let před vznikem invalidity, tj. od 10.11.1999 do 9.11.2009 a žalobkyni byla pro účely vydání napadeného rozhodnutí započítána doba 4 roky a 294 dnů pojištění. Dále je citován § 88 odst. 8 zák.č. 582/1991 Sb.

Rozhodnutí o nároku ID je závislé na odborném lékařském posouzení. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění jsou k posouzení povolány ze zákona PK MPSV ČR (§ 4 odst. 2 zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Složení je určeno § 3 vyhl.č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působení orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění vyhl.č. 28/1993 Sb. Tento posudkový orgán je oprávněn a zmocněn k posouzení poklesu pracovní schopnosti (dále jen PS) o zdravotním stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření. PS se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem PS se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností, ve srovnání se stavem, který tu byl u pojištěnce před vznikem DNZS. Komise učiní posudkový závěr o invaliditě pojištěnce ve smyslu § 39 ZDP, jakož i závěr o otázce vzniku, změny či zániku invalidity. Tak tomu bylo i v případě žalobkyně. Zdravotní stav žalobkyně byl posouzen tímto posudkovým orgánem dne 6.10.2010 za účasti odborného psychiatra. Žalobkyně se jednání zúčastnila, byla seznámena se složením komise i základním výčtem podkladů, které komise měla k dispozici. PK učinila závěr, že žalobkyně do 31.12.2009 byla plně invalidní dle § 39 odst. 1 písm. a) ZDP, neboť šlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu DNZS nejméně o 66%. K datu od 1.1.2010 byla invalidní dle § 39 odst. 1 ZDP ve znění zák.č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) ZDP ve znění zák.č. 306/2008 Sb. U žalobkyně šlo o pokles PS z důvodu DNZS nejméně o 70%. Z posudku soud zjistil, že komise při vypracování posudku vycházela ze spisové dokumentace OSSZ a vlastního vyšetření žalobkyně v komisi. Žalobkyně má tyto diagnózy: smíšenou poruchu osobnosti s rysy narcistickými, paranoidními, emočně nestabilními, schizoidními, Aspergův syndrom, atypické bolesti na hrudi myoskeletálního původu, VAS Th a L přechodu, bez kořenové symptomatologie. Je absolventkou střední školy s maturitou, je hodnocena jako středoškolák. Prodělala běžná dětská onemocnění dle dostupné zdravotní dokumentace. Od 9 let trpí balbuties bez léčby, k zhoršení došlo od roku 2002, byla vyšetřena psychologem. Od roku 2004 je v péči psychiatrické ambulance pro těžkou smíšenou poruchu osobnosti se shora popsanými rysy. V roce 2005 hospitalizovaná v Psychiatrickém centru v Praze. V únoru 2008 došlo rehospitalizaci a nastavení antipsychotické medikace se závěrem, že u žalobkyně jde o smíšenou poruchu osobnosti. Od 18.7.2008 byla hospitalizovaná v nemocnici Ostrově na psychiatrickém oddělení a je v trvalé péči psychiatra.

V posledním období si stěžuje na zažívací obtíže s bolestivostí v pravém podžebří a byla provedena sonografie břicha, gastroskopie a RTG plic s negativním nálezem. Je udávaná celková nevýkonnost, nesoustředěnost, neklid. Trápí ji deprese a těžké sny. Při jednání v komisi OSSZ navázán kvalitní kontakt slovní i oční, popsáno depresivní ladění a verbální monotónnost. Komise zhodnotila zdravotní dokumentaci ošetřujícího lékaře ze dne 11.9.2009 MUDr. M., neurologické vyšetření ze dne 14.7.2009 MUDr. N., výsledky opakované psychiatrické hospitalizace ze dne 20.7.2008, psychiatrické vyšetření ze dne 8.10.2010 MUDr. S., interní vyšetření ze dne 25.7.2009 MUDr. V., psychiatrické vyšetření ze dne 10.11.2009 MUDr. H., psychologické vyšetření ze dne 30.3.2009 PhDr. T.. Tyto zprávy jsou v posudku podrobněji popsány. V komisi vyšetřil žalobkyni přísedící psychiatr, který nález rovněž v posudku podrobněji popsal.

Komise. učinila posudkový závěr k datu vydání napadeného rozhodnutí k 8.7.2010, neboť soud věc posuzuje po stránce skutkové a právní k datu vydání správních rozhodnutí, jak má stanoveno § 75 odst. 1 zák.č. 150/2002 Sb., soudním řádem správním (dále jen s.ř.s.). Žalobkyně z důvodu DNZS byla uznána částečně invalidní při jednání PK MPSV v Plzni dne 16.1.2009, u žalobkyně šlo o těžkou poruchu osobnosti s nepříznivou prognózou a hospitalizace nepřinesly pozitivní posun. Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v důsledku DNZS byla hodnocena dle příl.č. 2 k vyhl.č. 284/1995 Sb. dle kapitoly V, položky 5, písm. c). Dále byla žalobkyně projednána PK OSSZ Sokolov dne 11.12.2009 na základě žádosti o PID a lékař OSSZ zhodnotil míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti dle příl.č. 284/1995 Sb., dle kapitoly V, oddílu 5, písmene d) – 75% s datem vzniku plné invalidity 10.11.2009. Dne 30.4.2010 byla provedena kontrolní mimořádná lékařská prohlídka z podnětu odboru rozhodování o dávkách důchodového pojištění žalované se závěrem, že od 10.11.2009 do 31.12.2009 byla žalobkyně plně invalidní dle § 39 odst. 1 písm. a) ZDP. Z důvodu DNZS poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 % a žalobkyně nebyla schopna výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek. Z důvodu DNZS poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti o 70%. Na základě tohoto posudku žalovaná vydala napadené rozhodnutí.

PK MPSV posoudila zdravotní stav žalobkyně jako DNZS pro schizoidní poruchu s devalvačním postojem k realitě, poklesem adaptability a neschopnosti projekce do futuro, jako těžkou formu autismu - Aspergerův syndrom. Žalobkyně není schopna soustavné výdělečné činnosti. Datum vzniku invalidity komise stanovila psychologickým vyšetřením ze dne 30.3.2009, neboť od tohoto vyšetření je žalobkyně dlouhodobě v psychiatrické péči a bylo poukázáno znovu, že stav je hodnocen jako Aspergerův syndrom.

Žalobkyně k datu do 31.12.2009 byla plně invalidní dle § 39 odst. 1 písm. a) ZDP, neboť šlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu DNZS nejméně o 66%. K datu od 1.1.2010 byla invalidní dle § 39 odst. 1 ZDP ve znění zák.č. 306/2008 Sb. a jedná se o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) ZDP ve znění zák.č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu DNZS nejméně o 70%. Vznik invalidity byl stanoven psychologickým vyšetřením 30.3.2009.

Doručením žaloby Krajskému soudu v Plzni bylo zahájeno řízení dle hlavy druhé dílu prvého s.ř.s. Žalobou je napadeno rozhodnutí v důchodové věci, která podléhá soudnímu přezkumu dle § 89 odst. 1 zák.č. 582/1991 Sb.

Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel dle § 75 odst. 1 s.ř.s. ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době rozhodnutí správního orgánu a přezkoumal výrok napadeného rozhodnutí v mezích včas uplatněných žalobních bodů.

Žaloba by byla důvodná, pokud by byla prokázána tvrzení žalobkyně o tom, že byla na svých právech zkrácena rozhodnutím správního orgánu (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), nebo postupem správního orgánu takovým způsobem, že tom mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí (§ 65 odst. 2 s.ř.s.).

Žalobkyně uplatnila v žalobě jediný žalobní bod v tom smyslu, že nesouhlasila se vznikem invalidity dnem 10.11.2009, namítá, že došlo již k propuknutí onemocnění před 18 rokem věku a žádala nové určení data vzniku invalidity.

Soud zhodnotil důkazy dle § 77 odst. 2 s.ř.s., a to jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy, které byly provedeny před správním orgánem a ve svém rozhodnutí vyšel z takto zjištěného skutkového a právního stavu. Vzal za prokázané ze záznamu o jednání OSSZ Sokolov, mimořádné KLP, posudku PK MPSV ČR, pracoviště Plzeň a obsahu přílohového spisu Krajského soudu v Plzni 16 Cad 309/2008 za prokázané, že žalobkyně byla plně invalidní k datu vydání napadeného rozhodnutí k 28.7.2010 s datem vzniku invalidity již k 3.3.2009.

Dle § 39 odst. 1 písm. a) ZDP ve znění platném do 31.12.2009 pojištěnec je invalidní, poklesla-li z důvodu DNZS jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66% nebo je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.

Dle § 39 odst. 1 ZDP ve znění platném k 1.1.2010 pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu DNZS nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%.

Dle § 39 odst. 2 písm. c) ZDP v platném znění po 1.1.2010, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Dle posudkových závěrů posudku PK MPSV ČR, pracoviště Plzeň k 31.12.2009 žalobkyně byla invalidní dle § 39 odst. 1 písm. a) ZDP, neboť míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně z důvodu DNZS byla 70%, tedy šlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu DNZS nejméně o 66%, invalidita vznikla psychologickým vyšetřením dne 30.3.2009. K datu od 1.1.2010 žalobkyně je invalidní dle § 39 odst. 1 ZDP ve znění zák.č. 306/2008 Sb. a jedná se o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) ZDP ve znění zák.č. 306/2008 Sb., neboť u ní šlo o pokles PS z důvodu DNZS nejméně o 70%. Invalidita žalobkyně byla stanovena dle příl.č. 2 k vyhl.č. 284/1995 Sb. dle kapitoly V – choroby duševní a poruchy chování, položky 5 – poruchy osobnosti a poruchy chování, písm. d), kde jde o zvlášť těžce narušené osobnosti bez integrované – 70% (70-90%) s datem vzniku invalidity pro chorobu duševní 3.3.2009.

Žalobkyni se v řízení zdařilo prokázat, že splňuje podmínky pro plnou invaliditu do 31.12.2009 dle § 39 odst. 1 písm. a) ZDP ve znění platném do 31.12.2009 a tyto podmínky i splňuje po 1.1.2010, kdy je v invalidní dle § 39 odst. 1 pro invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) ZDP ve znění zák.č. 306/2008 Sb. S datem vzniku invalidity psychologickým vyšetřením 30.3.2009.

Soud přezkoumal napadené rozhodnutí k tomuto datu a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době vydání napadeného rozhodnutí, rozhodnutí přezkoumal v mezích včas uplatněných žalobních bodů, a to zejména napadený výrok a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyni se zdařilo prokázat její tvrzení o tom, že datum vzniku invalidity původně stanovené psychiatrickým vyšetřením 10.12.2009 nebylo stanoveno správně, ale žalobkyně byla již invalidní k psychologickému vyšetření dne 30.3.2009. Žalovaná tedy vycházela z neúplně a nesprávně zjištěného skutkového stavu a učinila nesprávný právní závěr o nároku žalobkyně na invalidní důchod. Žalobkyně byla na svých právech zkrácena rozhodnutím správního orgánu i jeho postupem a to takovým způsobem, že to mělo za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. Soud proto přisvědčil žalobní námtice žalobkyně, že tato je plně invalidní a tento stav zde byl již před datem 10.11.2009, jak vyplynulo z posudku, a to k 3.3.2009. Posudek dle názoru soudu má požadované náležitosti soudní judikaturou. Posudek nebyl stranami u jednání nijak zpochybněn. Soud při svém rozhodování z tohoto posudku tedy vycházel.

Vzhledem k tomu, že žaloba žalobkyně byla shledána důvodnou, neboť žalobkyně byla zkrácena na svých právech rozhodnutím správního orgánu i jeho postupem, soudu nezbylo, než rozhodnutí žalované ze dne 28.7.2010 č.j. zrušit a věc se vrací žalované k novému řízení a rozhodnutí s tím, že žalovaná v novém řízení při svém rozhodování o nároku na dávku invalidního důchodu bude vycházet ze skutečnosti, že invalidita žalobkyně vznikla k 30.3.2009 pro chorobu z oblasti duševní a provede nové šetření doby pojištění od 30.3.1999 do 29.2.2009 a posoudí zda žalobkyně získala v tomto období 5 let pojištění a posoudí znovu nárok na důchodovou dávku (výrok I. rozsudku).

Soud zároveň i rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 60 odst. 1, 2 s.ř.s. tak, že žalobkyně, která ve věci měla plný úspěch, bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v právním zastoupení ve výši 4.800 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb, tyto náklady spočívají v přípravě a převzetí věci 6.8.2010, poradě s klientem přesahující jednu hodinu 4.9.2010, v podání žaloby 8.9.2010, porady s klientkou 20.12.2010 a 7.1.2011, tj. 5x500 Kč, tj. 2.500 Kč, 5ti režijních paušálů po 300 Kč, tj. 1.500 Kč, celkem 4.000 Kč a 20% DPH z 4000 Kč, tj.800Kč, celkem 4.800 Kč, k plnění soud určil přiměřenou lhůtu.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost do dvou týdnů

po jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Plzni ve dvou písemných vyhotoveních (§ 102, § 106 odst. 2 s.ř.s.).

Důvody kasační stížnosti jsou taxativně stanoveny v § 103 odst. 1 s.ř.s. Kasační stížnost směřující pouze proti rozhodnutí o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí je nepřípustná (§ 104 odst. 2 s.ř.s.). Kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s.ř.s., nebo o

důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl (§ 104 odst. 4 s.ř.s.).

Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).

V Plzni dne 11. ledna 2011

JUDr. Olga Charvátová

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru