Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

16 Ad 66/2016 - 52Rozsudek KSPL ze dne 03.02.2017

Prejudikatura

20 Cad 6/2005 - 26


přidejte vlastní popisek

16Ad 66/2016 - 52

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce: R. Š., bytem P., zastoupený: Mgr. Martin Kubik, advokát, se sídlem Havlíčkova 20, Plzeň, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 8.6.2016 proti rozhodnutí žalované ze dne 26.4.2016 č.j. X o invalidní důchod,

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 26.4.2016 č.j. X a jemu předcházející rozhodnutí č.j. X ze dne 18.2.2016 se zrušují pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce Mgr. Martina Kubika, advokáta, na nákladech řízení částku ve výši 4.719,-Kč na účet č. X, nejpozději do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Včasnou žalobou ze dne 8.6.2016 s připojenou kopií napadeného rozhodnutí doplněnou k výzvě soudu se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 26.4.2016 č.j. X, jímž žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila rozhodnutí ČSSZ č.j. X ze dne 18.2.2016, kterým mu přiznala od 12.11.2015 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 6.349,-Kč měsíčně od lednové splátky důchodu v roce 2016 dle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění (dále jen zákon), s přihlédnutím k článku 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Plzeň-město ze dne 12.11.2015 je invalidní pro invaliditu prvního stupně, jelikož pokles jeho pracovní schopnosti činí 40%. V odůvodnění rozhodnutí ze dne 26.4.2016 žalovaná zdůraznila mimo jiné, že novým posudkem o invaliditě z jednání ze dne 21.4.2016 bylo lékařem ČSSZ zjištěno, že žalobce je invalidní pro invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona, neboť se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti, přičemž rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole X., odd. B, položce 3b) přílohy vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška), pro něž se stanovuje procentní míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 20-40%, kdy se zohledněním zdravotního stavu komplexně byla zvolena horní hranice vymezeného rozpětí, tj. 40%, která ve smyslu § 3 citované vyhlášky nebyla změněna, proto nebylo námitkám žalobce vyhověno.

Žalobce v obsáhlé žalobě vyjádřil nesouhlas s napadeným rozhodnutím, které dle něho bylo vydáno na základě nedostatečně posouzeného skutkového stavu a bylo dospěno k nesprávným právním závěrům ohledně jeho zdravotního stavu doloženého navíc v řízení o námitkách proti rozhodnutí ze dne 18.2.2016 dalšími lékařskými zprávami, z nichž vyplývá, že se jedná o astma pod nedostatečnou kontrolou. Nesprávné bylo posouzení i v předcházejícím řízení, na jehož základě mu byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, ale měl mu být přiznán alespoň druhý stupeň invalidity zohledněním dalších zdravotních postižení, které se podílejí na zmenšení pracovní schopnosti, a to navýšením míry poklesu o 10% na celkových 50%. Závěrem požadoval nové posouzení zdravotního stavu, zrušení napadeného rozhodnutí po provedeném dokazování a vrácení věci žalované k novému rozhodnutí při vyslovení závazného právního názoru; také požadoval náhradu nákladů řízení, jež mu v souvislosti s touto žalobou vznikly, aniž by je specifikoval.

Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Plzeň-město vedeného ohledně žalobce a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 12.11.2015 a ze záznamu o jednání a posudku o invaliditě v řízení o námitkách vypracovaného ČSSZ pracoviště Plzeň dne 21.4.2016 soud zjistil, že žalobce byl uznán invalidní pro invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole X., odd. B, položce 3b) přílohy vyhlášky, pro něž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40%, která ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nebyla změněna a datum vzniku invalidity bylo stanoveno dnem 12.11.2015, doba platnosti posudku: 30.11.2016.

Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě dne 29.7.2016 k důkazu navrhla přezkoumání (zdravotního stavu) Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV) ve smyslu § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb. Dále ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobce vyplývá, že napadené rozhodnutí ze dne 26.4.2016 bylo žalobci doručeno dne 28.4.2016.

V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován za účasti žalobce a lékaře z oboru interního lékařství, který byl přítomen dne 25.11.2016, jak vyplývá ze zaslaného protokolu o jednání, a odborného lékaře z plicního lékařství (tuberkulóza a respirační nemoce) přítomného jednání konaného dne 18.1.2016. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní, šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona, když šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70%. Komise konstatovala, že u žalobce dle doložené zdravotní dokumentace a vyšetřením internitou a plicním lékařem při jednání komise byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je astma bronchiale těžké až typu OLA, fenotyp nelze zcela specifikovat, nekontrolované s častými exacerbacemi (dle plicního vyšetření se jedná o velmi nestabilní astma, které je dlouhodobě pod špatnou kontrolou, bez stabilizace při kortikoterapii!). Vzhledem k celkovému stavu žalobce bylo doporučeno jeho dovyšetření za hospitalizace, kterou ale odmítá s tím, že by to psychicky nezvládnul, hospitalizace by pro něj byla výrazně stresující. Současné funkční parametry jsou nevalidní, ventilační poruchu nelze hodnotit; dg. astma bronchiale těžké až typu OLA, fenotyp nelze zcela specifikovat, nekontrolované s častými exacerbacemi (výrazně pozitivní DB test, celk. IgE neg., mírná alergie na pyly trav). PK MPSV proto nebyla v souladu s posudkovým hodnocením OSSZ Plzeň-město ani námitkového řízení a konstatovala, že u žalobce se jedná o obtížně léčitelné astma (OLA), přítomna tři hlavní a alespoň dvě vedlejší diagnostická kritéria, FEV1 < 50% náležitých hodnot, nutnost ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu. Míru poklesu pracovní schopnosti komise hodnotila podle kapitoly X, odd. B, položky 3d) přílohy vyhlášky 70%, tj. na spodní hranici taxace vzhledem k nepřítomnosti komplikujících faktorů (spánková apnoe, respirační infekce), tuto hodnotu již nezměnila, neboť z doložených lékařských nálezů nelze prokázat u ostatních uvedených onemocnění takové závažné funkční postižení, aby byla splněna podmínka pro použití ve smyslu § 3 odst. 1 vyhlášky. Závěrem komise uvedla, že žalobce není schopen výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek; vznik invalidity byl stanoven též dnem 12.11.2015, kdy byl stanoven vznik invalidity na OSSZ, tj. dnem jednání, a platnost posudku byla stanovena do 30.11.2018, neboť není vyloučena stabilizace a zlepšení zdravotního stavu, vzhledem k výrazné psychogenní složce bude následovat psychoterapeutická léčba. (Stejnopis posudku byl doručen žalobci i žalované.)

S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

(3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. Podmínky pro toto zvýšení nebyly shledány, jak uvedeno shora.

Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. v platném znění (soudní řád správní, dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.).

Podle § 76 odst. 1 písm. a), b) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí a proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.

Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (v této věci stav ke dni 26.4.2016), a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.).

Žalobce se podanou žalobou z důvodů v ní uvedených domáhal přiznání vyššího stupně invalidity s ohledem na jeho zdravotní stav. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 18.1.2017 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované byl žalobce již od 12.11.2015 invalidní pro invaliditu třetího stupně nikoli pouze pro invaliditu prvního stupně, proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 26.4.2016 i předcházející rozhodnutí ze dne 18.2.2016 bez jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce, neboť správní orgán si neopatřil ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, když dle posudku PK MPSV došlo u žalobce sice od stejného data ke vzniku invalidity, nešlo však o pokles míry pracovní schopnosti pouze o 40%, ale o 70%, tudíž se jednalo o invaliditu třetího nikoli pouze prvního stupně. Předmětný nedostatek byl způsoben zejména při vypracování podkladového rozhodnutí na příslušné OSSZ Plzeň-město a poté na ČSSZ v řízení o námitkách (pokles pracovní schopnosti hodnocen shodně 40%).

Po právní moci tohoto rozsudku bude proto vycházet žalovaná ze zjištění, že žalobce je od 12.11.2015 invalidní pro invaliditu třetího stupně, o čemž vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – tj. uznání invalidity od uvedeného data dle posudku PK MPSV ze dne 18.1.2017, čímž bude realizován i rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. 16Ad 66/2016-52 ze dne 3.2.2017, když rozhodnutí o přiznání vyššího stupně invalidity by byla vydala žalovaná i v případě takového zjištění již na základě posouzení zdravotního stavu žalobce u OSSZ Plzeň-město, tak i v řízení o námitkách. Právním názorem soudu je žalovaná vázána, jak vyplývá z § 78 odst. 5 s.ř.s.

O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Zástupce žalobce v žalobě a poté dne 31.1.2017 požadoval náklady řízení za 3 úkony právní služby á 1.000,-Kč (převzetí a příprava věci, žaloba a účast s žalobcem při jednání PK MPSV dne 25.11.2016) a 3 režijní paušály á 300,-Kč i DPH 21% z částky 3.900,-Kč, neboť je jeho plátcem, což doložil příslušným rozhodnutím. Nárok je oprávněný, proto soud přiznal požadovanou částku 4.719,-Kč, jež je zcela v souladu s § 7, § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a § 13 odst. 3 i 14a odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, když tuto částku je povinna žalovaná uhradit k rukám zástupce žalobce ve stanovené lhůtě, kterou soud považuje za přiměřenou.

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení ve dvou písemných vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o této stížnosti rozhoduje (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.). Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

V Plzni dne 3. února 2017

JUDr. Alena Hocká

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru