Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

16 Ad 57/2011 - 30Rozsudek KSPL ze dne 29.11.2011

Prejudikatura

22 Cad 164/2005 - 16

22 Cad 96/2005 - 30


přidejte vlastní popisek

16Ad 57/2011-30

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobkyně Z. P., bytem P., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25 (dále jen ČSSZ Praha), v řízení o žalobě ze dne 7.6.2011 proti rozhodnutí žalované ze dne 27.6.2011 č.j. X, o invalidní důchod,

takto:

I. Rozhodnutí žalované ČSSZ Praha ze dne 27.6.2011 č.j. X se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Včasnou následně doplněnou žalobou s připojenou kopií napadeného rozhodnutí se žalobkyně domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného správního orgánu ČSSZ ze dne 27.6.2011, jímž žalovaná zamítla její námitky a potvrdila rozhodnutí ČSSZ ze dne 7.4.2011 č.j. X o zamítnutí žádosti žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), neboť dle lékařského posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Plzeň-sever ze dne 15.3.2011 není invalidní, když z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30%. V rozhodnutí ze dne 27.6.2011 o zamítnutí námitek žalobkyně žalovaná mimo jiné zdůraznila, že bylo zjištěno novým posudkem o invaliditě ze dne 16.6.2011, že žalobkyně není invalidní dle § 39 odst. 1 zákona, protože rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, odd. E, položce 1b) - pokračování -
2
16Ad 57/2011

přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen příloha vyhlášky), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v procentním rozmezí 10-20%; tomuto zařazení odpovídá bolestivý syndrom páteřový na podkladě degenerativních změn, jedná se o lehké funkční postižení; lékař ONA LPS ČSSZ s ohledem na klinický nález zvolil horní hranici daného rozmezí tj. 20% a vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace se podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky zvýšil tuto hodnotu o 10%, takže celkově činí 30%, proto nebylo možno vyhovět námitkám žalobkyně, protože není invalidní.

Žalobkyně v žalobě mimo jiné vyjádřila nesouhlas s napadeným rozhodnutím pro chybné posudkové hodnocení zdravotního stavu, neboť tento se nelepší a bez medikace není schopna práce; závěrem bylo navrženo přehodnocení zdravotního stavu a přiznání částečného invalidního důchodu.

Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Plzeň-sever vedeného ohledně žalobkyně a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě ze dne 15.3.2011 vyplývá, že žalobkyně nebyla uznána invalidní dle § 39 odst. 1 zákona s tím, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, odd. E, položce 1b) přílohy vyhlášky, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20% a vzhledem k jeho vlivu na schopnost využít dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, byla podle § 3 odst. 2 téže vyhlášky zvýšena tato hodnota o 10%, takže celkově činí 30%. Ze založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě v námitkovém řízení ze dne 16.6.2011 (ČSSZ – Lékařská posudková služba, pracoviště pro námitkové řízení Plzeň – dále jen LPS) vyplývá, že posudkový závěr (OSSZ) Plzeň-sever ze dne 15.3.2011 ve smyslu nepřiznání invalidity lze potvrdit po provedeném přezkumu, když rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, odd. E, položce 1b) přílohy vyhlášky, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20%, jež ve smyslu § 3 odst. 2 citované vyhlášky byla zvýšena o 10%, celkově tak činí 30%.

Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 19.7.2011 při zaslání žaloby uplatněný nárok žalobkyně odmítla s odkazem na výsledek posouzení jejího zdravotního stavu a navrhla důkaz posudkem příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen PK MPSV nebo komise) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.

V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 22.9.2011 za účasti odborného lékaře z oboru neurologie, jemuž byla přítomna i žalobkyně. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného - pokračování -
3
16Ad 57/2011

rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona; šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a), ale nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%, nedosahoval však více než 49%. Po zhodnocení diagnóz a lékařských nálezů uvedených v posudku PK MPSV konstatovala, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je vertebrogenní algický syndrom, chronický lumbosakrální syndrom pravostranný s kořenovým postižením L5 s paresou dorsální flexe nohy a se sensitivní lezí L5, pro který žalobkyně obecně není schopna těžké práce s přetěžováním páteře, se zvedáním těžkých břemen, ve vynucené poloze, práce v nepříznivých klimatických podmínkách, je schopna práce lehké až středně těžké s možností střídání poloh, v suchu a teple. Komise hodnotila míru poklesu pracovní schopnosti dle kapitoly XIII (postižení svalové a kosterní soustavy), odd. E (dorzopatie a spondylopatie), položka 1c (bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének se středně těžkým funkčním postižením) přílohy vyhlášky a to na horní hranici rozmezí (30-40%) to je 40%, neboť již dle nálezu z neurochirurgie ze dne 29.6.2011 je dle přísedícího neurologa v komisi patrný náznak kořenové lese L5 (fenomén palce positivní), pro který byla provedena magnetická resonance. Vyšetřením v komisi kořenová leze L5 byla potvrzena, zjištěna paresa dorsální flexe nohy a dále sensitivní leze L5. Zjištěné funkční postižení plně koreluje s nálezem na magnetické resonanci a je i v souladu se subjektivními obtížemi žalobkyně, zvláště pak uvedením úlevových poloh typických pro kořenové fenomény a intervalu ujité chůze bez obtíží. Jedná se tedy o středně těžké postižení páteře s postižením více úseků páteře, s kořenovým drážděním, s funkčně významným neurologickým nálezem a se snížením výkonnosti při běžném zatížení. Z vyhodnocení neurologických lékařských zpráv od ledna 2011 je patrná postupná progrese onemocnění. Celková míra poklesu pracovní schopnosti činí 40%, datum vzniku invalidity bylo stanoveno dnem 6.5.2011 neurologickým nálezem. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nebyla zvýšena. (Stejnopis posudku byl doručen žalobkyni i žalované.)

S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

(3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. v platném znění (soudní řád správní, dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního - pokračování -
4
16Ad 57/2011

samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen „správní orgán“). Podle § 31 odst. 2, odst. 3 s.ř.s. ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu.

Podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.

Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 27.6.2011, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.).

Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přiznání invalidity s ohledem na popsaný její zdravotní stav. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 22.9.2011 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované ČSSZ se u žalobkyně jednalo o invaliditu prvního stupně s datem vzniku 6.5.2011, proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 27.6.2011 bez jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně, neboť žalovaná si neopatřila ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle posudku PK MPSV zdravotní stav žalobkyně odpovídá prvnímu stupni invalidity, když míra poklesu pracovní schopnosti činí 40%. Předmětný nedostatek byl způsoben při vypracování podkladového rozhodnutí v námitkovém řízení – LPS ČSSZ pracoviště Plzeň (30% předmětné ztráty) dne 16.6.2011, kdy již byla k dispozici lékařská zpráva ze dne 6.5.2011 (neurologie).

Po právní moci tohoto rozsudku bude žalovaná vycházet ze zjištění, že žalobkyně je invalidní od 6.5.2011, přičemž se jedná o invaliditu prvního stupně (§ 78 odst. 5 s.ř.s.), o čemž vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – vznik invalidity od uvedeného data, čímž bude realizovat rozsudek Krajského soudu v Plzni sp.zn. 16Ad 57/2011 ze dne 29.11.2011, když rozhodnutí o invalidním důchodu by byla vydala žalovaná i v případě zjištění invalidity prvního stupně žalobkyně již v řízení o námitkách.

O náhradě nákladů řízení (výrok II.rozsudku) bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně však nepožadovala žádné náklady tohoto řízení.

- pokračování -
5
16Ad 57/2011

Poučení : Rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci (§ 54 odst. 5 s.ř.s.). Kasační stížnost proti tomuto rozsudku lze podat pouze za podmínek stanovených v § 102 a následující s.ř.s. ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu se sídlem v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Plzni ve dvou písemných vyhotoveních a stěžovatel, který nemá vysokoškolské právnické vzdělání, musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).

Kasační stížnost směřující jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozsudku je nepřípustná (§ 104 odst. 2 s.ř.s.).

V Plzni dne 29. listopadu 2011

JUDr. Alena Hocká

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru