Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

16 Ad 57/2010 - 45Rozsudek KSPL ze dne 04.03.2011


přidejte vlastní popisek

16Ad 57/2010-45

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Olgou Charvátovou v právní věci žalobce: M.F. proti žalovaná: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9.6.2010 č.j.

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se včasnou žalobou ze dne 2.8.2010, která byla soudu doručena 4.8.2010, domáhá přezkoumání rozhodnutí shora citovaného, kterým žalovaná zamítla námitky žalobce a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ nebo žalovaná) č.j. ze dne 7.5.2010 potvrdila.

Žalobce zdůvodnil žalobu tím, že namítal, že ačkoliv jeho invalidita vznikla 4.11.2009 (plný invalidní důchod,invalidita třetího stupně), bylo o změně invalidity rozhodnuto 1.1.2010 a má za to, že tedy výpočet invalidního důchodu ( dále ID) měl být proveden dle platné právní úpravy po 1.1.2010. Navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k novému řízení a rozhodnutí. U jednání žalobce setrval na žalobě v plném rozsahu, neúčtoval náhradu nákladů řízení.

Žalovaná ve stanovisku ze dne 18.10.2010 navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobce měl nárok na částečný invalidní důchod (dále jen DIČ). Rozhodnutím ze 7.5.2010 měl od 4.11.2009 nárok na plný invalidní důchod (dále jen PID), který byl vypočten dle předpisů platných do 31.12.2009 a odkázala na čl. II bod 1 zák.č. 306/2008 Sb. Nárok na PID žalobci vznikl do 31.12.2009, proto došlo k transformaci PID od 1.1.2010 na invalidní důchod (dále jen ID) pro invaliditu třetího stupně dle čl. II bodu 8 shora citovaného zákona ve stejné výši. Žalovaná přítomná u jednánína vrhla zamítnutí žaloby s odkazem na zmíněné stanovisko.

Žaloba není důvodná

Soud zjistil ze správního spisu – posudkového spisu Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Rokycany, že žalobce 6.1.2010 podal žádost o PID. Dle záznamu o jednání z 28.1.2010 proběhlo řízení na základě vlastní žádosti občana o PID dle §§ 81-84 zák.č. 582/1991 Sb., s tím, že dle výsledku posouzení u žalobce byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (dále jen DNZS), který odpovídá postižení oběhové soustavy dle kapitoly IX, oddílu A, položky 8, písm. c) příl.č. 2 k vyhl.č. 284/1995 Sb., a míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti činila 60%, pro další postižení bylo nad tuto horní hranici procentního rozpětí procento navýšeno dle § 6 odst. 4 citované vyhlášky o 10%, takže celková míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti činila 70% dle předpisů platných do 31.12.2009. Jako rozhodující příčina DNSZ dle předpisů platných po 1.1.2010 pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti (dále jen PS) bylo stanoveno zdravotní postižení oběhové soustavy uvedené v kapitole IX, oddílu A, položce 1, písm. c) příl. k vyhl.č. 359/2008 Sb., pro které byla stanovena míra poklesu PS 60% a pro další postižení bylo procento navýšeno dle § 3 odst. 1 citované vyhlášky o 10%, takže celkový pokles PS činí 70%. Datum vzniku invalidity byl stanoven 4.11.2009.

Na základě tohoto posouzení bylo vydáno rozhodnutí ze dne 7.5.2010 č.j., kterým žalobci dle § 39 odst. 1 písm. a) zák.č. 155/1995 Sb. ve znění platném do 31.12.2009 byl od 4.11.2009 přiznán PID ve výši 12.967 Kč měsíčně s tím, že tento ID se ve stejné výši považuje od 1.1.2010 dle čl. II zák.č. 306/2008 Sb. za ID pro invaliditu třetího stupně, v odůvodnění je popsán výpočet důchodu a z čeho se důchod skládá.

Ze správního spisu – dávkového spisu žalobce soud zjistil, že žalobce proti shora zmíněnému rozhodnutí podal námitky 13.5.2010, ve kterých se domáhá, aby mu důchod byl vypočten dle předpisů platných po 1.1.2010, neboť jeho zdravotní stav se zhoršil 28.1.2010, kdy byl vypracován posudek o invaliditě MUDr. Švimberskou. Namítá, že důchod měl být počítán dle nových právních předpisů.

Z rozhodnutí z 9.6.2010 č.j. soud zjistil, že námitky byly zamítnuty a rozhodnutí žalované č.j. ze dne 7.5.2010 bylo potvrzeno. V odůvodnění žalovaná zrekapitulovala o čem bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím, co je obsahem podaných námitek. Dále bylo poukázáno na posudek o invaliditě ze dne 28.1.2010 vypracovaný OSSZ Rokycany, dle kterého žalobci vznikl nárok na PID od 4.11.2009, bylo poukázáno na čl. II bod 1 zák.č. 306/2008 Sb., s tím, že o nárocích na důchody, které vznikly před 1.1.2010, o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, se rozhoduje dle předpisů platných do 31.12.2009, dále je popsán postup při výpočtu důchodu ( postup a výše důchodu však nebyly žalobcem nijak zpochybněny). Rozhodnutí bylo žalobci doručeno 11.6.2010.

Doručením žaloby Krajskému soudu v Plzni bylo zahájeno řízení dle hlavy druhé dílu prvého zák.č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.). Žalobou je napadeno rozhodnutí v důchodové věci, které podléhá soudnímu přezkumu dle § 89 odst. 1 zák. č. 582/1991 Sb.

Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel dle § 75 odst. 1 s.ř.s. ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době rozhodnutí správního orgánu a přezkoumal výrok napadeného rozhodnutí v mezích včas uplatněných žalobních bodů.

Žaloba by byla důvodná, pokud by byla prokázána tvrzení žalobce o tom, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím správního orgánu (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), nebo postupem správního orgánu takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí (§ 65 odst. 2 s.ř.s.).

Jediným žalobním bodem žalobce, který uplatnil v žalobě, ve kterém spařuje krácení svých práv účastníka řízení je námitka, že výpočet ID měl být proveden dle předpisů platných po 1.1.2010, neboť KLP byla provedena 28.1.2010.

Dle čl. II bodu 1 zák.č. 306/2008 Sb., o nárocích na důchody, které vznikly před 1.1.2010 a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto a o přiznání, odnětí nebo změně výše těchto důchodů za dobu před tímto dnem, i když o nich již bylo pravomocně rozhodnuto, se rozhodne podle právních předpisů účinných před tímto dnem.

Dle čl. II bodu 8 věta prvá zák.č. 306/2008 Sb., plný invalidní důchod, na který vznikl nárok před prvním lednem 2010, se ve výši, v jaké náležel ke dni 31.12.2009, považuje od 1.1.2010 za invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Soud zjistil z listin založených v posudkovém a dávkovém spise, že žalobce podal žádost o ID 6.1.2010, dle posudkových závěrů z 28.1.2010 OSSZ Rokycany, kdy proběhlo řízení na základě vlastní žádosti občana o PID dle §§ 81-84 zák.č. 582/1991 Sb., žalobce pro chorobu oběhového aparátu byl posouzen jako plně invalidní a míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti byla stanovena v celkové výši 70%. Datum vzniku invalidity byl stanoven 4.11.2009. Tento zdravotní stav odpovídal plné invaliditě dle předpisů platných do 31.12.2009, § 39 odst. 1 písm. a) ZDP, kdy pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu DNZS poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66%. Po 1.1.2010 byl tento důchod transformován na invaliditu třetího stupně, kdy pro tutéž chorobu s největším dopadem na PS byl pokles PS stanoven rovněž 70%, což odpovídá § 39 odst. 2 písm. c) ZDP ve znění platném po 1.1.2010. Datum vzniku invalidity byl stanoven 4.11.2009. Žalobci rozhodnutím ze 7.5.2010 č.j. byl přiznán od 4.11.2009 PID dle § 39 odst. 1 písm. a) ZDP ve znění platném do 31.12.2009 ve výši 12.967 Kč měsíčně. Žalovaná na základě námitek vydala přezkoumávané rozhodnutí z 9.6.2010 č.j. kterým námitky zamítla a rozhodnutí ze 7.5.2010 č.j. potvrdila s tím, že žalobci nárok vznikl k 4.11.2009 na PID a proto bylo postupováno dle čl. II bodu 1 zák.č. 306/2008 Sb. Soud se s tímto právním názorem ztotožňuje, žalobce datum vzniku invalidity k 4.11.2009 nijak nezpochybnil, pouze se domnívá, že mu vznikl nárok na výpočet důchodu dle předpisů platných po 1.1.2010, neboť žádost byla podána po 1.1.2010 a kontrolní lékařská prohlídka byla rovněž provedena po 1.1.2010 a domnívá se , že rozhodujícím datem by mělo být datum žádosti o důchod nebo datum provedení KLP. Žalobce se v tomto názoru mýlí, neboť ustanovení § 54 ZDP v platném znění rozeznává v odst. 1 nárok na důchod, který vzniká dnem splnění podmínek stanovených ZDP a dále v odst. 2 téhož zákonného ustanovení rozeznává nárok na výplatu důchodu, který vzniká splněním podmínek stanovených ZDP pro vznik nároku na důchod a na jeho výplatu a podáním žádosti o přiznání nebo vyplácení důchodu. Tedy žalobce splnil nárok na PID k 4.11.2009, jak již soud uvedl ve smyslu § 39 odst. 1 písm. a) ZDP ve znění platném do 31.12.2009, neboť k tomuto datu splnil podmínky stanovené v zákonném ustanovení, že je plně invalidní, neboť z důvodu DNZS poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66%, stal se plně invalidním a zároveň získal potřebnou dobu pojištění, jak stanoví § 38 písm. a) citovaného zákona. Tento důchod se transformoval na invaliditu třetího stupně po 1.1.2010 ve smyslu § 39 odst. 2 písm. c) ZDP ve znění platném po 1.1.2010. Zákon tedy nevyžaduje pro splnění podmínek nároku ID podání žádosti nebo provedení KLP, tyto skutečnosti nehrají pro posouzení invalidity žádnou roli. Zákon zná vznik nároku na ID a nároku na výplatu důchodu, podmínky nároku na ID žalobce splnil k 4.11.2009 a rozhodnutí podléhalo režimu čl. II bodu 1 zák.č. 306/2008 Sb., jednalo

se o nárok, který vznikl před 1.1.2010, o němž nebylo do tohoto data pravomocně rozhodnuto a bylo správně postupováno dle právních předpisů účinných před tímto dnem, tedy dle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném do 31.12.2009. Žalobní bod nebyl shledán důvodným.

Vzhledem k tomu, že žaloba žalobce nebyla shledána důvodnou, žalobce nebyl zkrácen na svých právech rozhodnutím správního orgánu ani jeho postupem, byla žaloba dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítnuta (výrok I. rozsudku).

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal ve smyslu § 60 odst. 1, 2 s.ř.s., a to proto, že žalobce ve věci úspěch neměl a náhradu nákladů řízení nepožadoval. Žalovaný správní orgán ve věcech důchodových nemá na náhradu nákladů řízení ze zákona nárok (výrok II. rozsudku).

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost do dvou týdnů

po jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Plzni ve dvou písemných vyhotoveních (§ 102, § 106 odst. 2 s.ř.s.).

Důvody kasační stížnosti jsou taxativně stanoveny v § 103 odst. 1 s.ř.s. Kasační stížnost směřující pouze proti rozhodnutí o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí je nepřípustná (§ 104 odst. 2 s.ř.s.). Kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s.ř.s., nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl (§ 104 odst. 4 s.ř.s.).

Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).

V Plzni dne 4. března 2011

JUDr. Olga Charvátová

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru