Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

16 Ad 44/2013 - 27Rozsudek KSPL ze dne 24.07.2013

Prejudikatura

22 Cad 164/2005 - 16


přidejte vlastní popisek

16Ad 44/2013-27

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce: J. R., bytem K., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 18.4.2013 proti rozhodnutí žalované ze dne 15.2.2013 č.j. X o invalidní důchod,

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 15.2.2013 č.j. X a jemu předcházející rozhodnutí ze 21.9.2012 č.j. X se zrušují pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Včasnou žalobou ze dne 18.4.2013 se žalobce domáhá přezkoumání napadeného rozhodnutí žalované ze dne 15.2.2013 č.j. X, jehož kopie byla připojena, jímž žalovaná zčásti změnila rozhodnutí ČSSZ č.j. X ze dne 21.9.2012 tak, že jej doplnila o výrok, že účastníkovi řízení se podle ustanovení § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), přiznává od 14.11.2012 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 5.877 Kč měsíčně; výplata invalidního důchodu náleží od 16.1.2013 ve výši 5.970 Kč měsíčně; ve zbytku se rozhodnutí potvrzuje, když rozhodnutím ze dne 21.9.2012 byl žalobci odňat od 6.11.2012 invalidní důchod, protože dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Sokolov ze dne 13.9.2012 již nebyl invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 10%. V odůvodnění rozhodnutí žalovaná zdůraznila, že novým posudkem o invaliditě, avšak neuvedla ze kterého dne, žalobce nebyl uznán nadále invalidní, neboť od 14.9. do 13.11.2012 rozhodující příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti bylo postižení uvedené v kapitole IV, položce 2a) přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb. (dále jen vyhláška), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10%, a od 14.11.2012 je žalobce invalidní pro invaliditu prvního stupně pro zdravotní postižení uvedené v kapitole IX odd. A, položce 1b) přílohy vyhlášky, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40% a tato hodnota byla podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky zvýšena o 5%, takže celkově činí 45%, přičemž vznik invalidity stanovil lékař ČSSZ kardiologickým nálezem ze dne 14.11.2012.

Žalobce v žalobě mimo jiné vyjádřil nesouhlas s napadeným rozhodnutím, protože dle něho jeho zdravotní stav odpovídá prvnímu stupni invalidity a byl nedostatečně zjištěn a chybně posouzen s ohledem na jeho vývoj, proto požadoval nové posouzení zdravotního stavu a po provedeném řízení zrušit napadené rozhodnutí a vrátit mu původní důchod a doplatit nemocenskou. (Následně byl žalobce upozorněn písemně soudem, že předmětem tohoto řízení je pouze rozhodnutí ČSSZ ze dne 15.2.2013 týkající se invalidního důchodu a nikoli výplata nemocenských dávek.)

Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Sokolov vedeného ohledně žalobce a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 13.9.2012 i ze záznamu o jednání a posudku o invaliditě vypracovaného v řízení o námitkách dne 27.11.2012 ČSSZ pracoviště Plzeň soud zjistil, že žalobce nebyl nadále uznán invalidní dle § 39 odst. 1 zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 10%, když rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole IV, položce 2a) přílohy vyhlášky, pro které mu byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 10%, která ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nebyla změněna (datum zániku invalidity: 13.9.2012 dnem jednání /OSSZ/), ale v řízení o námitkách byl žalobce uznán invalidní pro invaliditu prvního stupně od 14.11.2012 (kardiologickým nálezem) pro zdravotní postižení uvedené v kapitole IX, odd. A, položce 1b) přílohy vyhlášky, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40% a tato hodnota byla podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky zvýšena o 5%, takže celkově činí 45%.

Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 16.5.2013 navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV) dle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., když rozhodnutí ponechala na výsledku dokazování a úvaze soudu. Z dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobce soud zjistil, že napadené rozhodnutí ze dne 15.2.2013 bylo žalobci doručeno dne 2.3.2013.

V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 8.7.2013 za účasti odborného lékaře z oboru interního lékařství i žalobce. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí (15.2.2013) byl žalobce invalidní pro invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona, nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%, nedosahoval však více než 49%. Dle komise je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu ischemická choroba srdeční s onemocněním tří tepen s trvající hypokinesou hrotu, stav po provedení bypassu CABG dne 5.12.2012, pro které žalobce není schopen práce těžké, v nepříznivých klimatických podmínkách a v nočních směnách, je ale schopen práce lehčí v denních směnách a v příznivých klimatických podmínkách. PK MPSV hodnotila míru poklesu pracovní schopnosti podle kapitoly IX, oddíl E, položka 1b) přílohy vyhlášky na horní hranici rozmezí (20-40%) 40% a stanovené procento podle § 3 a § 4 téže vyhlášky nezvýšila, když v horní hranici zohlednila profesní zařazení žalobce (manuální pracovník) a další postižení, zejména kompenzovaný diabetes mellitus bez komplikací; žalobce je schopen vykonávat výdělečnou činnost v kratším pracovním úvazku za výše uvedených kautel – vhodná event. rekvalifikace (např. práce s počítačem pro provádění skladového hospodářství). Závěrem komise uvedla, že nestanovuje nové datum vzniku invalidity jako v řízení o námitkách, neboť na základě znalosti dynamiky onemocnění je zřejmé, že toto onemocnění trvalo i v době zániku původní částečné invalidity dnem 13.11.2012, tedy v rozmezí od 14.9. do 13.11.2012, kdy byl hodnocen mírou poklesu pracovní schopnosti 10%, toto onemocnění již existovalo, proto se jedná o pokračování původní invalidity prvního stupně. (Stejnopis posudku byl doručen žalobci i žalované.)

S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

(3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. v platném znění (soudní řád správní, dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen správní orgán). Ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.).

Podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.

Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 15.2.2013, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.).

Žalobce se podanou žalobou domáhá ponechání prvního stupně invalidity s ohledem na jeho zdravotní stav z důvodů v ní uvedených.

Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 8.7.2013 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované byl žalobce bez přerušení nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně, a proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 15.2.2013 i jemu předcházející rozhodnutí ze dne 21.9.2012 bez jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce, neboť správní orgán si neopatřil ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle posudku PK MPSV je žalobce nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně, přestože došlo ke změně příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, když míra jeho poklesu pracovní schopnosti odpovídá 40%. Předmětný nedostatek byl způsoben zejména při vypracování podkladového rozhodnutí na příslušné OSSZ Sokolov a poté na ČSSZ, jak vyplývá z obsahu posudkového spisu shora citovaného.

Po právní moci tohoto rozsudku bude proto vycházet žalovaná ze zjištění, že žalobce je nadále invalidní v prvním stupni (§ 78 odst. 5 s.ř.s.), o čemž vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – tj. nadálé trvání invalidity prvního stupně od 27.8.2009 (od uvedeného data změna z plné na částečnou invaliditu a od 1.1.2010 se jedná o invaliditu prvního stupně) dle posudku PK MPSV ze dne 8.7.2013, čímž bude realizován i rozsudek Krajského soudu v Plzni sp.zn. 16Ad 44/2013 ze dne 24.7.2013, když rozhodnutí o odnětí invalidity by žalovaná nevydala v případě zjištění, že žalobce je nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně již na základě posouzení na OSSZ Sokolov či by vyhověla v řízení o námitkách plně jeho námitce uplatněné proti rozhodnutí ze dne 21.9.2012.

O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce však nepožadoval náklady tohoto řízení.

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení ve dvou písemných vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu se sídlem

Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o této stížnosti rozhoduje. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Plzni dne 24. července 2013

JUDr. Alena Hocká

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru