Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

16 Ad 44/2011 - 27Rozsudek KSPL ze dne 17.08.2011

Prejudikatura

2 Cad 67/2006 - 15


přidejte vlastní popisek

16Ad 44/2011-27

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobkyně H. D., bytem K. V., zastoupené J. S., bytem L., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 16.5.2011 proti rozhodnutí žalované ze dne 17.3.2011 č.j. X o starobní důchod,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Včasnou žalobou s připojenou kopií napadeného rozhodnutí i osobního listu důchodového pojištění (dále jen OLDP) se žalobkyně domáhá přezkoumání napadeného rozhodnutí žalovaného správního orgánu, tj. ČSSZ, ze dne 17.3.2011, jímž žalovaná zamítla její námitky a potvrdila rozhodnutí ČSSZ ze dne 17.2.2011 č.j. X o přiznání starobního důchodu od 9.5.2011 ve výši 4.565 Kč měsíčně podle § 31 zák.č. 155/1995 Sb. s odůvodněním, že bylo v plném rozsahu přezkoumáno napadené rozhodnutí a proveden přepočet výše starobního důchodu žalobkyně, která získala do dne vzniku nároku 39 roků pojištění a výše procentní výměry do vzniku nároku činí 51% výpočtového základu měsíčně, když osobní vyměřovací základ žalobkyně činil 6.431,-Kč, který zároveň činí i výpočtový základ. Procentní výměra činí 3.280,-Kč a vzhledem k tomu, že žalobkyně dosáhne důchodového věku dne 9.5.2014, byla výše procentní výměry starobního důchodu redukována podle § 36 odst. 1 zák.č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), tudíž jí byl přiznán starobní důchod o 1096 dnů dříve než je její důchodový věk, a proto byla snížena i procentní výměra, která tak činí 2.335,-Kč, výše starobního důchodu tak v souladu s § 4 odst. 2 zákona činí měsíčně 4.565,-Kč, (základní výměra činí 2.230,-Kč a procentní výměra 2.335,-Kč).

- pokračování -
2
16Ad 44/2011

Žalobkyně v žalobě zejména vyjádřila nesouhlas s napadeným rozhodnutím, protože do doby pojištění nebyly započítány mezery mezi jednotlivými zaměstnáními, což je v pořádku, ale pro výpočet vyměřovacího základu přeci nelze počítat tyto mezery mezi jednotlivými zaměstnáními, ale protože ČSSZ při výpočtu vyměřovacího základu počítala i dny, kdy byla bez práce, vyšel ji vyměřovací základ nižší; přepokládá proto, že pro výpočet vyměřovacího základu nelze počítat dny, kdy nepracovala.

Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 10.6.2011 mimo jiné uvedla, že v rozhodnutí je podrobně rozepsán způsob výpočtu důchodu dle platného zákona, jeho procentní výměry, snížení procentní výměry za předčasné přiznání důchodu před dosažením důchodového věku včetně osobního vyměřovacího základu a výpočtového základu, a protože počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období se o vyloučené doby snížil, tudíž se pro výpočet výše důchodu nezapočetly; nedošlo tedy k poškození žalobkyně. Nebylo možné jejím námitkám vyhovět, neboť výpočet výše důchodu byl shledán bez závad. Žalovaná nárok uplatněný v žalobě neuznala, když žaloba není důvodná, neboť výše starobního důchodu přiznaného žalobkyni byla stanovena zcela správně dle platného zákona, ale žalobkyně si provedla svůj vlastní výpočet bez ohledu na znění zákona. Bylo také zdůrazněno, že rozhodným obdobím je časový úsek, v jehož rámci se zjišťuje výpočtový základ a je-li důchod přiznáván od 9.5.2011, pak se v daném případě jedná o roky 1986-2010. V případě žalobkyně rozhodné období zahrnuje kalendářní roky 1986-2010, tj. 25 kalendářních roků představujících 9125 kalendářních dnů a po přičtení 6 dnů za 6 přestupných roků, pak celkem 9131 kalendářních dnů a dle zákona (§ 16 odst. 1) byl použit pro výpočet OVZ (osobní vyměřovací základ) ve zlomku ve jmenovateli číselný údaj odpovídající celkovému počtu všech kalendářních dnů za rozhodné období bez ohledu na skutečnost, zda žalobkyně plně tuto dobu odpracovala nebo byla jinak účastna pojištění či nikoliv. V žádném případě nelze použít ve jmenovateli zlomku pro výpočet OVZ počet dnů skutečně žalobkyní odpracovaných, jak požaduje, neboť takový způsob by byl v rozporu se zákonem. ČSSZ je povinna plně respektovat znění platných zákonů a aplikovat je v praxi při stanovení výše důchodu. Použitím jiného číselného údaje by žalovaná porušila zákon, proto zcela správně v souladu se zákonem vypočetla OVZ žalobkyně částkou 6.431,-Kč, kdy tento velice nízký OVZ je výpočtovým základem a není nutné jej redukovat – snižovat pro výpočet procentní výměry. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla dlouhodobě zaměstnána a ani nijak účastna pojištění zejména v letech 1992-1995, 2007-2010, čímž získala pro výši důchodu pouze 34 roků doby pojištění, navíc dosahovala během výkonu činnosti jako OSVČ nízkých vyměřovacích základů, je proto výše přiznaného důchodu 4.565,-Kč měsíčně. Žalobě nelze vyhovět, jelikož kvůli přiznání starobního důchod o 3 roky dříve, než žalobkyně dosáhne důchodového věku, je konečná výše předčasného starobního důchodu sníženého o 945,-Kč měsíčně velice nízká. Závěrem žalovaná navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

Ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobkyně soud mimo jiné zjistil, že skutečnosti uvedené žalovanou ve vyjádření ze dne 10.6.2011 odpovídají obsahu dávkového spisu (nárok na starobní důchod žalobkyni vznikne 9.5.2014, žalobkyně požádala dne 6.1.2011 na OSSZ Karlovy Vary o přiznání starobního důchodu před dosažením důchodového věku od 9.5.2011; založeny jsou všechny evidenční listy o době pojištění a příjmech žalobkyně obsažené v OLDP zpracovaného dne 10.2.2011 - poslední doba pojištění je vykázána od 1.9. do 18.11.2008 jako samostatná výdělečná činnost). Rozhodnutím ze dne 17.2.2011 č.j. X žalovaná přiznala žalobkyni podle ust. § 31 zákona od 9.5.2011 starobní důchod ve výši 4.565,-Kč měsíčně s odůvodněním, že výše důchodu se měsíčně skládá ze - pokračování -
3
16Ad 44/2011

základní výměry, která činí 2.230,-Kč a procentní výměry, která činí u žalobkyně celkem 2.335,-Kč po snížení procentní výměry za 720 dnů v období prvních 720 kalendářních dnů od přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o 7,2 % výpočtového základu a dále za 376 dnů v období od 721. dne od přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o 7,5% výpočtového základu – k rozhodnutí byl připojen OLDP z něhož vyplývá, že celková doba pojištění do 9.5.2011 činila 12.574 dnů, tj. 34 roků a 164 dnů, po snížení náhradní doby pojištění na 80% doba pojištění pak činí 12.507 dnů, tj. 34 roků a 97 dnů.

Následně žalovaná reagovala dne 13.7.2011 na podání žalobkyně ze dne 4.7.2011, dle něhož by se měly počítat mezery mezi jednotlivými zaměstnáními do doby vyloučené a pokud by byly jako doba vyloučená uvedeny v OLDP, pak bude výpočet žalované stejný jako její. Žalovaná zdůraznila, že žalobkyní navrhovaný vlastní způsob výpočtu a postup zápočtu mezer nemá oporu v zákoně, protože mezery mezi jednotlivými zaměstnáními nelze započítat tak, jak si žalobkyně a její zástupce představují, např. jako vyloučené doby.

Soud ještě připomíná, že dle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. v platném znění, soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci stav ke dni 17.3.2011.

Podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29 odst. 1 nebo 3 a dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává chybí nejvýše 3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let.

V § 16 odst. 1 zákona je stanoveno, že osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (§ 18). Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby (odstavce 4 až 6), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Dle § 16 odst. 4 zákona jsou vyloučenými dobami před 1. lednem 1996 doby, které se podle předpisů platných před tímto dnem vylučovaly při zjišťování hrubých výdělků pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku, a doby uvedené v písmenu j); přitom doby studia po dosažení věku 18 let jsou vyloučenými dobami pouze v rozsahu, v jakém se považují za náhradní dobu pojištění. Vyloučenými dobami jsou po 31. prosinci 1995, pokud se nekryjí s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, dobou pojištění podle § 11 odst. 1 písm. b), nebo dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté a páté, doby uvedené v písm. a) až j) – např. doby dočasné pracovní neschopnosti, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně či studia nebo evidence u úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání ……...

U ústního jednání konaného dne 17.8.2011, jehož se žalobkyně nezúčastnila, zástupce žalobkyně setrval na názorech vyjádřených v žalobě a i v podání s tím, že nesouhlas spočívá ve způsobu výpočtu, protože např. v roce 1996 má žalobkyně vykázánu dobu pojištění 261 dnů a proto dle nich by zbývajících 104 dnů, kdy nebyla zaměstnaná, ani nebyla osobou samostatně výdělečnou činnou, mělo být dobou vyloučenou, v čemž vlastně spočívá celý problém. Našel na internetových stránkách, ale nejedná se o internetové stránky ČSSZ ani - pokračování -
4
16Ad 44/2011

Ministerstva práce a sociálních věcí, že vyloučené dny jsou ty dny, kdy se neplatilo pojistné (neplacené volno, nemoc, bez zaměstnání, atd.), proto se domnívali, že by stejným způsobem mělo být postupováno i v této věci. Závěrem zástupce žalobkyně uvedl, že vše již vyjádřil a zástupce žalované závěrem navrhl zamítnutí žaloby z důvodů uvedených v jejich vyjádřeních.

V této věci se žalobkyně domáhá jiného způsobu výpočtu výše starobního důchodu, než který použila žalovaná. Žalovaná však, jak zjistil soud, postupovala zcela v souladu s příslušnými ustanoveními zákona, jak dosti podrobně vyjádřila v napadeném rozhodnutí ze dne 17.3.2011, tak i ve vyjádřeních v průběhu tohoto řízení, které byly doručeny i žalobkyni. Protože nebyla zjištěna pochybení ve způsobu výpočtu starobního důchodu žalovanou v rámci uplatněného žalobního bodu, soud neshledal důvody pro vyhovění žalobě, protože žalobkyně neprokázala pochybení žalované při výpočtu starobního důchodu přiznaného před dosažením důchodového věku, ani neprokázala další doby, které jsou dle zákona vyloučenými dobami; žalovaná se vypořádala dostatečně i se všemi námitkami ze dne 3.3.2011 uplatněnými žalobkyní proti rozhodnutí ze dne 17.2.2011. Zdejší soud proto ze shora uvedených důvodů žalobě žalobkyně nepřisvědčil a žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 s.ř.s., ve kterém je uvedeno, že soud zamítne žalobu, není-li důvodná (výrok I. rozsudku). Soud totiž napadené rozhodnutí žalované shledal jako věcně správné a odpovídající zákonu.

Žalobkyně ve věci neměla úspěch a správní orgán ze zákona nemá právo na náhradu nákladů řízení, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jak vyplývá z ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. (výrok II. rozsudku).

Poučení : Rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci. Kasační stížnost proti tomuto rozsudku lze podat pouze za podmínek stanovených v § 102 a následující s.ř.s. ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu se sídlem v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Plzni ve dvou

písemných vyhotoveních a stěžovatel, který nemá vysokoškolské právnické vzdělání, musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s.ř.s.). Kasační stížnost směřující jen proti
výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozsudku je

nepřípustná (§ 104 odst. 2 s.ř.s.).

V Plzni dne 17. srpna 2011

JUDr. Alena Hocká

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru