Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

16 Ad 4/2011 - 126Rozsudek KSPL ze dne 07.03.2012

Prejudikatura

41 Cad 113/2005 - 26

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
4 Ads 61/2012 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

16Ad 4/2011-126

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce: S. L., bytem R, t.č. V., zastoupený Mgr. MUDr. Karlem Adamusem, Ph.D., Kirovova 1430/11, 733 01 Karviná - Mizerov, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25 (dále jen ČSSZ či ČSSZ Praha), v řízení o žalobě ze dne 14.1.2011 proti rozhodnutí žalované ze dne 5.1.2011, č.j. X o invalidní důchod,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. MUDr. Karlovi Adamusovi, Ph.D. se p ř i z n á v á právo na odměnu ve výši 11.905,-Kč, která mu bude vyplacena ve lhůtě do 1 měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí z účtu Krajského soudu v Plzni na účet vedený u GE Money Bank, a.s., pobočka Karviná, č.ú.: X VS: 9110.

Odůvodnění:

Včasnou žalobou s připojenou kopií napadeného rozhodnutí i rozhodnutí ze dne 4.10.2010 se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného správního orgánu, tj. ČSSZ Praha ze dne 5.1.2011, jímž žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila rozhodnutí ČSSZ ze dne 4.10.2010 č.j. X, kterým byla zamítnuta jeho žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění (dále jen zákon), neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Karviná ze dne 31.8.2010 není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 20%.

V rozhodnutí ze dne 5.1.2011 o zamítnutí námitek žalobce žalovaná uvedla mimo jiné v rozsáhlém odůvodnění, že přezkoumala napadené rozhodnutí v plném rozsahu včetně uplatněných námitek a vzhledem ke skutečnosti, že žalobce namítal posouzení svého zdravotního stavu, byla posouzena jeho invalidita ve smyslu § 5 písm. j) a § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., ale ani dle nového posudku o zdravotním stavu žalobce ze dne 14.12.2010 žalobce není invalidní dle § 39 odst. 1 zákona, protože míra poklesu jeho pracovní schopnosti byla určena na dolní hranici z rozmezí 20-40%, tj. ve výši 20%, která nebyla ve smyslu § 4 citovaná vyhlášky změněna. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX. (postižení srdce a oběhové soustavy), oddílu A (postižení srdeční), položce 1 (chronické srdeční selhání), písm. b) (s lehkým poklesem výkonnosti) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška). Rovněž bylo zdůrazněno, že lékař ČSSZ považuje zdravotní stav žalobce za dlouhodobě stabilizovaný a ani žalobce nedoložil žádné kardiologické nálezy a dle vyšetření vězeňského lékaře odmítl ergometrii, echokardiografii i kontrolní RTG plic. Pokud by měl žalobce potíže, byl by odbornými lékaři dále vyšetřován či by vyhledal příslušného odborného lékaře a proběhlo by komplexní vyšetření, které požaduje, ale odmítnutím některých vyšetření udávané potíže žalobce popírá. Žalovaná také vyjádřila, že vzhledem k tomu, že invalidita dle § 38 zákona je jednou z nutných podmínek pro vznik nároku na invalidní důchod, nemohla námitkám žalobce vyhovět a invalidní důchod mu přiznat.

Žalobce v žalobě mimo jiné vyjádřil nesouhlas s napadeným rozhodnutím, které považuje za nezákonné, protože posouzení jeho zdravotního stavu lékařem OSSZ, kdy nemohl být jednání přítomen, vycházelo pouze z neúplné zdravotnické dokumentace, ani nebyl komplexně posouzen jeho zdravotní stav lékařem ČSSZ, protože u něho neproběhlo žádné komplexní vyšetření; vězeňským lékařem bylo sděleno, že prohlídky se zásadně provádějí na žádost OSSZ (příp. soudu, resp. orgánů činných v trestním řízení), kdy poté je hradí zdravotní pojišťovna, potažmo je provádí Vězeňská služba ve vlastní režii. V případě, že tyto orgány o prohlídku nepožádají, musí náklady na její provedení nést odsouzený sám, kdy hradí i náklady na eskortu či příp. hospitalizaci v případě prohlídky ve zdravotnickém zařízení mimo věznici. Žalobce je však nemajetný, nemá na uvedené prostředky a přitom je potřeba objasnit jeho nynější zdravotní stav, který dle něho invaliditě odpovídá, neboť jeho potíže jsou trvalého rázu, nezlepšují se a naopak se v poslední době prohlubují. Závěrem bylo navrženo zrušení rozhodnutí ČSSZ ze dne 5.1.2011 a 4.10.2010 a uhrazení nákladů řízení k rukám jeho právního zástupce bez specifikace. Zároveň žalobce žádal o ustanovení zástupce a osvobození od soudních poplatků. Připojeno bylo kromě kopií lékařských zpráv i podání zástupce žalobce ze dne 8.12.2010 adresované ČSSZ, pracoviště Karviná, z něho ž vyplývá, že rozhodnutím České advokátní komory (dále jen ČAK) ze dne 20.10.2010 byl určen k poskytnutí právní služby spočívající v posouzení právního stavu z hlediska důvodnosti a přípustnosti podání žaloby proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 4.10.2010, příp. sepis žaloby.

Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 10.2.2011 navrhla k důkazu posudek příslušné posudkové komise MPSV, jímž bude znovu kompletně, dostatečně a objektivně posouzen zdravotní stav žalobce a rozhodne se o invaliditě; rozhodnutí ve věci samé bylo ponecháno na úvaze soudu podle závěru posudkové komise. Ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobce vyplývá, že skutečnosti uvedené žalovanou ve vyjádření ze dne 10.2.2011 odpovídají obsahu spisu; dne 10.1.2011 bylo doručeno napadené rozhodnutí zástupci žalobce.

Pravomocným usnesením ze dne 16.2.2011 byl v tomto řízení žalobci ustanoven zástupcem advokát Mgr. MUDr. Karel Adamus, Ph.D., který jej zastupoval i v řízení o námitkách i při sepisu a podání žaloby, současně byla zamítnuta žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků s ohledem na to, že řízení ve věcech důchodového pojištění je dle zákona č. 549/1991 Sb. osvobozeno od soudních poplatků.

Zástupce žalobce reagoval na vyjádření žalované dne 15.3.2011, kdy v podstatě zopakoval námitky uplatněné v žalobě ze dne 14.1.2011 s tím, že zdravotní stav žalobce byl při posuzování invalidity podhodnocen, protože dle něho míra poklesu celkové výdělečné činnosti v žádném případě nedosahuje pouze 20%.

Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Rokycany vedeného ohledně žalobce a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě OSSZ Karviná ze dne 31.8.2010 soud zjistil, že žalobce nebyl uznán invalidní, neboť rozhodující příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole IX., oddíl A, položce 1b) přílohy k vyhlášce, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20-40%, a žalobci bylo přiznáno 20 % a tato míra poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nebyla změněna. Dále ze založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě vypracovaného ČSSZ, lékařská posudková služba, pracoviště pro námitkové řízení v Karviné, ze dne 14.12.2010 vyplývá, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole IX., oddíl A, položce 1b) přílohy k vyhlášce, pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 20%, z rozmezí 20-40%, která ve smyslu § 4 citované vyhlášky nebyla změněna. (Zdravotní stav posudkový lékař považoval za dlouhodobě stabilizovaný, žalobce nedoložil žádné kardiologické nálezy, odmítl ergometrii, echokardiografii i kontrolní RTG plic dle vězeňského lékaře. Pokud by se potíže žalobce nezlepšily, ale naopak se v poslední době prohloubily, proběhlo by komplexní vyšetření, jak žalobce požaduje, ale i tím, že některá vyšetření odmítl, sám popírá udávané potíže.)

V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen PK MPSV nebo komise), jak vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Ostravě o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 9.6.2011, jemuž žalobce nebyl přítomen. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že žalobce k 31.12.2009 nebyl plně invalidní, ale byl částečně invalidní, protože šlo o pokles soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33%, nedosahoval však 66% a nešlo o schopnost soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek; k datu vydání napadeného rozhodnutí (5.1.2011) žalobce nebyl invalidní dle § 39 odst. 1 zákona, protože nešlo o pokles pracovní schopnosti nejméně o 35%. K 31.12.2009 komise hodnotila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce dle kapitoly IX., oddíl A, položka 8, písm. b) přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb., kdy z rozmezí 30-40% byla stanovena střední hodnota 35% míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti s přihlédnutím k ostatním zdravotním potížím i k předchozímu pracovnímu zařazení. K datu vydání napadeného rozhodnutí bylo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého stavu žalobce zdravotní postižení uvedené v kapitole IX., oddíl A, položce 1b) přílohy k vyhlášce, kdy z rozmezí 20-40% bylo stanoveno 20% a tato procentní míra poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a 4 přílohy vyhlášky nebyla změna. PK MPSV konstatovala, že od doby infarktu myokardu od roku 2007 je zdravotní stav žalobce stabilizovaný bez vývoje nemoci s občasnými bolestmi na hrudi při zátěži, proto nadále není vhodná fyzicky náročná práce nebo jiná fyzicky náročná aktivita, není vhodný stres a práce v noci. Rovněž bylo uvedeno, že žalobce odmítl echokardiografické vyšetření a ergometrii a podepsal negativní revers; zdravotní dokumentace byla dostatečná a zdravotní stav žalobce bylo možno posoudit i v nepřítomnosti a bez dalšího kompletního zdravotního vyšetření. (Stejnopis posudku byl doručen žalobci i žalované.)

Na obsah posudku PK MPSV ze dne 9.6.2011 zástupce žalobce reagoval podáním ze dne 29.6.2011, v němž byl vyjádřen nesouhlas se závěrem posudku a trváno na žalobě, protože zdravotní stav žalobce byl znovu podhodnocen, jelikož odpovídá nejméně invaliditě prvního stupně, komplexní zdravotní prohlídka opět neproběhla a při hodnocení zdravotního stavu se vyšlo pouze z kusé a neúplné zdravotnické dokumentace, proto se mimo jiné i nadále dožadoval komplexní zdravotní prohlídky. Zároveň bylo připojeno vyčíslení nákladů ustanoveného právního zástupce dle vyhl. 177/1996 Sb., kdy bylo účtováno za přípravu a převzetí, sepis žaloby, vyjádření k výzvě soudu ze dne 9.3.2011, vyjádření k vyrozumění MPSV ze dne 23.5.2011 a vyjádření k posudku PMPSV ze dne 9.6.2011, tj. za 5 úkonů 5x350,-Kč a za 5 režijních paušálů 5x300,-Kč, tedy celkem 3.250,-Kč.

Následně k žádosti zdejšího soudu PK MPSV doplnila svůj posudek dne 25.8.2011, kdy konstatovala, že zdravotní stav žalobce při jednání dne 9.6.2011 byl posouzen dle platných právních předpisů, bez dalších vedlejších okolností uváděných v odvolání žalobce, kdy dostupná zdravotní dokumentace byla dostatečná, žalobce je řádně dispenzarizován v ordinaci praktického i odborného lékaře, při kontrolních vyšetřeních je prokazována stabilizace zdravotního stavu a do vyšetření dne 2.8.2011 žalobce bolesti na hrudi neuváděl. Dle komise původně stanovená částečná invalidita od 4.12.2007 zanikla posouzením zdravotního stavu žalobce lékařem OSSZ Karviná dne 31.8.2010, kdy byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 20%. (Stejnopis doplnění byl také doručen žalobci i žalované.)

Před dožádaným Okresním soudem v Jičíně ve Věznici Valdice dne 11.11.2011 žalobce mimo jiné setrval na podané žalobě s tím, že si je vědom závěrů PK MPSV, ale nesouhlasí s nimi, protože nebylo provedeno kompletní vyšetření jeho zdravotního stavu, zdravotní potíže nejsou uvedeny úplně a pravdivě, chybí zpráva kardioložky z Brna a Olomouce a zejména není pravda, že nebere prášky na srdce a cvičí; posudky byly vypracovány účelově, aby mu nebyl přiznán důchod; doporučená zaměstnání vykonávat nemůže, ale necítí se neschopný vykonávat jakékoli zaměstnání, lepení obálek mu vyhovuje, je to lehká práce.

Poté k další žádosti soudu PK MPSV doplnila svůj posudek dne 26.1.2012, kdy svůj posudkový závěr nezměnila, vyjádřila se k námitkám žalobce a zdůraznila, že zdravotní dokumentace byla dostatečná pro posouzení jeho zdravotního stavu i v předcházející době 9.6. a 25.8.2011. Žalobce se mimo jiné domnívá, že má rakovinu plic a vyšetření jeho zdravotního stavu nebylo provedeno, ale tato informace nebyla dle zdravotní dokumentace žalobce ošetřujícímu lékaři patrně sdělená, ačkoliv při přemístění žalobce do Věznice Valdice bylo provedeno RTG vyšetření plic a srdce dne 13.10.2011, které zobrazilo věku přiměřený nález na hrudních orgánech. Sám žalobce při interním vyšetření dne 16.2.2010 MUDr. B. sdělil, že začal cvičit kliky. Namítaná pravostranná nedoslýchavost byla uvedena i při zhodnocení zdravotního stavu komisí dne 9.6.2011. (Stejnopis doplnění byl také doručen žalobci i žalované.)

Podáním ze dne 21.2.2012 zástupce žalobce sdělil, že žalobce i nadále trvá na podané žalobě a namítal také, že jeho nedoslýchavost je kolem 50%, kdy prohlídku údajně podstoupil v lednu 2012, ale PK MPSV vycházela z hodnocení z 22.2.2000, kde byla celková ztráta sluchu 6,31% a soud by měl tuto lékařskou zprávu vyžádat.

Ústního jednání u zdejšího soudu dne 7.3.2012 se zúčastnil zástupce žalobce a předal soudu upřesněné vyúčtování požadovaných nákladů řízení kromě shora uvedeného i za účast u jednání dne 7.3.2012 (1 úkon á 350,-Kč + 300,-Kč), jízdné osobním vozidlem Ford Mondeo RZ 5T4 1778 z Karviné do Plzně a zpět ve výši 6.105,-Kč (996 km x 6,32) a 1.800,-Kč za ztrátu času jízdou 9 h (připojen byla i kopie technického průkazu použitého vozidla – spotřeba 7,5 l/100 km, benzín Natural 95 – 34,90,-Kč, sazba - 3,7 Kč, koeficient - 6,32 Kč/1 km), tedy celkem 12.455,-Kč; dále uvedl, že žalobce i nadále trvá na tom, aby byla provedena nezbytná kompletní lékařská zdravotní prohlídka, protože bez ní nelze správně posoudit jeho zdravotní stav ve vztahu k invaliditě. Soud však zamítl jako nadbytečný návrh žalobce na provedení kompletní lékařské prohlídky s ohledem na obsah posudků PK MPSV. Závěrem zástupce žalobce navrhl vyhovět žalobě a také požadoval uložit žalované povinnost uhradit náklady řízení za zastoupení právního zástupce v rozsahu specifikovaném dne 7.3.2012 s úpravou uvedenou při tomto jednání, že za právní úkon se požaduje místo uvedených 350,-Kč částku 500,-Kč; náklady řízení, nechť jsou zaslány na jeho účet vedený u GE Money Bank, a.s. – Karviná č.ú.: X, VS: 9110. Zástupce žalované závěrem navrhl zamítnutí žaloby s ohledem na závěry posudku posudkové komise i jeho doplňků, neboť žalobci se nepodařilo prokázat, že byl invalidní.

S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

(3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Pro úplnost krajský soud dodává, že dle § 3 odst. 1 citované vyhlášky v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. Podmínky pro toto zvýšení nebyly shledány posudkovými lékaři (OSSZ, ČSSZ i PK MPSV), jak uvedeno shora.

Žalobce se žalobou domáhá přiznání nároku na invalidní důchod alespoň v prvním stupni. Částečná invalidita byla do 31.12.2009 právně upravena v § 43 a § 44 zákona, s účinností od 1.1.2010 je invalidita upravena v citovaném § 39 zákona. Od 1.1.2010 se za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce /§ 2 odst. 3 věta druhá vyhlášky č. 359/2009 Sb./.

Subjektivní pocit žalobce o tom, že by mu měl být přiznán invalidní důchod pro zjištěné zdravotní potíže, však nemůže být důvodem pro přiznání tohoto důchodu, není-li podložen objektivně zjištěným zdravotním stavem. Invaliditu lze pojištěnci přiznat pouze tehdy, jestliže vyplývá z výsledku lékařských vyšetření a nikoliv proto, že pojištěnec je subjektivně o své invaliditě přesvědčen či argumentuje důvody shora uvedenými. Navíc nelze ani přehlédnout, že důkazní břemeno spočívá na žalobci, nikoli na žalované, tudíž prokázání tvrzení ohledně invalidity prokazuje žalobce zejména lékařskými zprávami ošetřujících lékařů, avšak záleží pouze na ošetřujícím lékaři žalobce, jaká vyšetření uzná za potřebná a vhodná s ohledem na jeho stávající zdravotní stav.

Soud ještě připomíná, že podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. v platném znění, soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci stav ke dni 5.1.2011. Pokud u žalobce dojde (nebo již došlo) ke zhoršení jeho zdravotního stavu, má kdykoliv znovu možnost podat žádost o přiznání invalidity prvního až třetího stupně v novém správním řízení (nejlépe po poradě se svými ošetřujícími lékaři). Přiznání invalidity však není vázáno na situaci na trhu práce, na nemožnosti zajistit si vhodné zaměstnání či na finanční, sociální nebo rodinnou situaci žalobce. V zákoně o důchodovém pojištění a jeho prováděcích předpisech jsou konstruovány podmínky, které musí žadatel splnit, aby mu mohl být přiznán invalidní důchod, velmi striktně. Při posuzování nároku na invalidní důchod je tedy možno vycházet pouze ze zdravotního stavu žadatele (tj. pojištěnce) za splnění další zákonné podmínky, a to potřebné doby pojištění, avšak kvůli neplnění podmínky potřebné doby pojištění nebyl žalobci vyplácen ani částečný invalidní důchod, ačkoliv byl uznán částečně invalidním od 4.12.2007 (zánik invalidity byl stanoven posouzením na OSSZ Karviná dne 31.8.2010).

Po zhodnocení provedených důkazů dospěl v této věci soud k závěru, že žaloba proti napadenému rozhodnutí žalované ze dne 5.1.2011 není důvodná. Při posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce vycházel soud především z posudku PK MPSV ze dne 9.6.2011 (i jeho doplnění z 25.8.2011 i 26.1.2012) vypracovaného na základě řádně zjištěného zdravotního stavu žalobce, ačkoliv žalobce je přesvědčen o opaku, protože komise pro jeho posouzení měla dostatek odborných lékařských nálezů zejména z doby před vydáním napadeného rozhodnutí, když vycházela i z vyžádané zdravotní dokumentace (viz. doplnění posudku ze dne 26.1.2012. Soud považuje za přesvědčivé i posudkové závěry, k nimž komise na základě zjištěných skutečností dospěla, neboť v posudku je řádně stanovena hlavní příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce, je popsána míra funkčního postižení vyplývající z jeho onemocnění, řádně je odůvodněn posudkový závěr, rovněž je stanoveno i omezení, které však žalobce nevylučuje zcela z možnosti výkonu zdravotně vhodného zaměstnání. Lékař OSSZ, který vypracoval podkladový posudek pro vydání rozhodnutí žalované ze dne 4.10.2010, i lékař ČSSZ-LPS hodnotící zdravotní stav žalobce v řízení o námitkách, tak i PK MPSV, hodnotili zdravotní stav žalobce, jak uvedeno shora. Nejvyšší přiznaná 20% ztráta pracovní schopnosti však nedosahuje potřebných 35% této ztráty pro invaliditu prvního stupně od 1.1.2010, tudíž žalobce nebyl uznán invalidní k datu vydání napadeného rozhodnutí. Posudek PK MPSV soud považuje za úplný a celistvý, neboť byl vypracován za účasti odborného lékaře z oboru interního lékařství po zhodnocení veškeré předložené i vyžádané zdravotnické dokumentace týkající se žalobce, když při vyhodnocení posudkových závěrů bylo vycházeno ze zjištěných diagnóz.

Krajský soud v Plzni ze shora uvedených důvodů proto žalobě žalobce nepřisvědčil a žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 s.ř.s., ve kterém je uvedeno, že soud zamítne žalobu, není-li důvodná (výrok I. rozsudku). Soud napadené rozhodnutí žalované ze dne 5.1.2011 shledal jako věcně správné a odpovídající zákonu, protože žalobce neprokázal, že splňuje podmínky pro ponechání invalidity prvního stupně (tj. do 31.12.2009 částečné invalidity) a žalovaná se vypořádala dostatečným způsobem i se všemi námitkami žalobce ze dne 8.10.2010 proti rozhodnutí ze dne 4.10.2010.

Žalobce ve věci neměl úspěch a správní orgán ze zákona nemá právo na náhradu nákladů řízení, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jak vyplývá z ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. (výrok II. rozsudku).

Žalobci byl pro řízení o žalobě ustanoven usnesením ze dne 16.2.2011 zástupcem advokát Mgr. MUDr. Karel Adamus, Ph.D.; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 8 ve spojení s § 120 s.ř.s.). Ustanovenému zástupci žalobce byla přiznána odměna za zastupování v souladu s jím předloženým vyúčtováním ze dne 7.3.2012, avšak nebyly mu uznány 2 úkony za přípravu převzetí a sepis žaloby, jelikož tyto úkony provedl na základě rozhodnutí ČAK, jak uvedeno shora. Přiznána byla tedy odměna za 5 úkonů, tj. za 4 vyjádření ve věci a účast u jednání soudu dne 7.3.2012 (500,-Kč za 1 úkon právní služby), a s nimi spojených náhrad hotových výdajů (5 x 300,-Kč), tedy 4.000,-Kč, za jízdné osobním vozidlem z Karviné do Plzně a zpět dne 7.3.2012 ve výši 6.105,-Kč (966 km, spotřeba 7,5 l/100 km, benzín Natural 95 – 34,90Kč/l, sazba – 3,70 Kč, koeficient – 6,32 Kč/1 km), a 1.800,-Kč za náhradu za promeškaný čas (jízda 9 hodin), což je v souladu s § 9 odst. 2, § 7, § 11 odst. 1 písm. b), § 13 odst. 3, 4 a § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, celkem 11.905,-Kč. Předmětná částka bude vyplacena jmenovanému advokátovi z účtu zdejšího soudu ve stanovené lhůtě (výrok III. rozsudku), kterou soud považuje za přiměřenou.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení ve dvou písemných vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Plzni dne 7.března 2012

JUDr. Alena Hocká

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru