Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

16 Ad 26/2011 - 28Rozsudek KSPL ze dne 30.11.2011

Prejudikatura

5 A 157/2002


přidejte vlastní popisek

16Ad 26/2011

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce M. B., bytem P., zastoupeného Mgr. Janem Boučkem, advokátem, se sídlem K. Světlé 14, 110 00 Praha 1, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25, v řízení o žalobě ze dne 7.2.2011 proti rozhodnutí žalované ze dne 7.12.2010 č.j. X o starobní důchod,

takto:

I. Rozhodnutí žalované ČSSZ Praha ze dne 7.12.2010 č.j. X se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám zástupce Mgr. Jana Boučka na nákladech řízení částku 2.880,-Kč nejpozději do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15.2.2011 č.j. 1 Ad 14/2011-8 byla zdejšímu soudu postoupena k vyřízení shora uvedená věc, protože uvedenému soudu byla doručena žaloba 7.2.2011, ačkoliv místně příslušným soudem s ohledem na bydliště žalobce v Plzni je zdejší soud, jemuž byla následně žaloba doručena dne 23.3.2011.

Včasnou žalobou se žalobce domáhá pro nezákonnost zrušení napadeného rozhodnutí žalované ze dne 7.12.2010, kterým bylo rozhodnuto o jeho námitkách proti rozhodnutí ČSSZ - Okresní správy sociálního zabezpečení Plzeň-město č.j. X ze dne 15.7.2010, jímž mu byl přiznán starobní důchod. Žalobce namítá, že přiznaný důchod zakládá nerovnost a tedy - pokračování -
2
16Ad 26/2011

diskriminaci jeho osoby ve vztahu k ostatním poživatelům důchodového systému a má za to, že s ohledem na jeho plněné povinnosti v rámci důchodového systému mu náleží vyšší důchod než ten, který mu byl těmito rozhodnutími vyměřen. Již v námitkách proti prvostupňovému rozhodnutí vznesl námitku, že celý způsob výpočtu jeho starobního důchodu je vadný, a to s ohledem na derogační nález Ústavního soudu ČR (dále jen ÚS) sp. zn. PI. US 8/07 ze dne 23.3.2010. Žalovaná se ve svém rozhodnutí s jeho námitkou vypořádala pouze tak, že platná právní úprava (prý) neumožňuje jiný výpočet starobního důchodu žalobce, a že její "určitý nesoulad" s Listinou základních práv a svobod "deklarovaný Ústavním soudem" má být odstraněn připravovanou novelou platných právních předpisů; do nabytí účinnosti nového znění příslušných ustanovení stávajících právních předpisů (prý) nelze výpočet výše starobního důchodu žalobce stanovit jinak. Tento postup žalované však vede k tomu, že žalovaná nerespektovala nález ÚS sp. zn. PI. ÚS 8/07, a to přesto, že podle článku 89 odst. 2 Ústavy ČR jsou vykonatelná rozhodnutí ÚS závazná pro všechny orgány a osoby. Závěrem žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí, vrácení věci žalované a přiznání nákladů řízení.

Z připojené kopie napadeného rozhodnutí žalované ze dne 7.12.2010 vyplývá, že jím žalovaná zamítla námitky žalobce a rozhodnutí ČSSZ č.j. X ze dne 15.7.2010 zčásti změnila tak, že ČSSZ žalobci přiznává od 1.2.2010 starobní důchod podle ustanovení § 29 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), ve znění pozdějších právních předpisů a ve zbytku rozhodnutí potvrdila.

Dle kopie rozhodnutí žalované ze dne 15.7.2010, které předcházelo napadenému rozhodnutí, žalovaná přiznala od 1.2.2010 žalobci starobní důchod podle ustanovení § 29 písm. a) zákona ve výši celkem 13.992,-Kč měsíčně s odůvodněním, že měsíčně činí základní výměra 2.170,-Kč a procentní výměra 11.822,-Kč.

Z následně zaslané kopie rozhodnutí žalované ze dne 15.9.2010 č.j. X vyplývá, že jím žalovaná přiznala žalobci od 1.2.2010 starobní důchod podle ustanovení § 29 písm. a) zákona ve výši celkem 14.239,-Kč měsíčně s odůvodněním, že měsíčně činí základní výměra 2.170,-Kč a procentní výměra 12.069,-Kč po dodatečném započtení nově prokázané doby pojištění (zaměstnání).

Žalovaná dne 23.6.2011 ve svém vyjádření k žalobě mimo jiné uvedla, že výpočet výše starobního důchodu žalobce je v souladu s právními předpisy platnými ke dni přiznání tohoto důchodu, tedy i s ustanovením § 15 zákona, které určuje, co je výpočtovým základem pro stanovení výše důchodu. Jeho absence by znamenala, že právní předpis by postrádal určení, z čeho má být výše důchodu stanovena. Proto ÚS, ačkoliv ve svém nálezu sp. zn. PI. ÚS 8/07 ze dne 23.3.2010 konstatoval, že svou konstrukcí vytváří výrazné disproporce mezi výší příspěvku do pojistného systému, výší příjmů a výší přiznané důchodové dávky a tím porušuje ustanovení č. 21 a čl. 3 odst. 1 Listiny, zrušil jeho platnost až ke dni 30.9.2011. Do té doby je úprava limitů určená v citovaném ustanovení právně závazná a žalovaná je povinna ji respektovat a podle ní postupovat při výpočtu důchodů. Žalovaná vzhledem k uvedenému trvala na tom, že výše starobního důchodu žalobce je stanovena v souladu s platnými právními předpisy a nelze na ní ničeho měnit, proto navrhla zamítnutí žaloby a potvrzení napadeného rozhodnutí. Současně žalovaná zaslala i dávkový spis vedený ohledně žalobce, - pokračování -
3
16Ad 26/2011

z něhož je mimo jiné zřejmé, že dne 23.8.2010 na OSSZ Plzeň-město žalobce doložil nové skutečnosti - potvrzení ze dne 16.8.2010 o návštěvě školy od 1.9.1962 do 31.8.1965; dne 26.8.2010 byly žalované doručeny námitky žalobce proti rozhodnutí ze dne 15.7.2010).

Následně žalobce v podání doručeném zdejšímu soudu dne 1.7.2011 setrval na názorech vyjádřených v žalobě a zdůraznil, že považuje argumentaci žalované za absurdní z hlediska principu neminem laedere (nikomu neškodit).

K výzvě soudu žalobce podáním ze dne 19.7.2011 specifikoval požadované náklady řízení celkovou částkou 11.520,-Kč i s 20% DPH za 4 úkony právní služby po 2.100,-Kč a za 4 režijní paušály po 300,-Kč.

Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen „správní orgán“). Ve věcech důchodového pojištění a zabezpečení rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.).

Dle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí. Podle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení; zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo; zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán.

V této věci se žalobce podanou žalobou domáhá zrušení napadeného rozhodnutí ze shora uvedených důvodů. Soud pak na základě všech zjištěných skutečností v této věci dospěl k závěru o důvodnosti žaloby proti napadenému rozhodnutí žalované ze dne 7.12.2010, jímž žalovaná zamítla námitky žalobce a rozhodnutí ČSSZ ze dne 15.7.2010 zčásti změnila a ve zbytku potvrdila, jak citováno shora. Žaloba proti napadenému rozhodnutí žalované ze dne 7.12.2010 je důvodná, neboť napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů, protože žalovaná v napadeném rozhodnutí ve výroku uvedla, že zčásti změnila rozhodnutí ČSSZ ze dne 15.7.2010 tak, že ČSSZ žalobci přiznává od 1.2.2010 starobní důchod podle ustanovení § 29 odst. 1 písm. b) zákona a ve zbytku rozhodnutí potvrdila, ale z odůvodnění rozhodnutí není vůbec zjistitelný důvod změny části rozhodnutí ze dne 15.7.2010 (např. o jaké zjištěné a rozhodné skutečnosti či okolnosti se v tomto rozhodnutí opírala a dospěla k nim). Nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí pojmově spjaté se soudním přezkumem takového rozhodnutí soud zjišťuje ex offo, přičemž k tomu, aby takový závěr učinil, není zapotřebí, aby žalobce nepřezkoumatelnost namítal; dojde-li soud k závěru, že napadené správní rozhodnutí je nepřezkoumatelné, zruší je, aniž by se námitkami žalobce musel věcně zabývat (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne - pokračování -
4
16Ad 26/2011

9.6.2004 sp.zn. 5A 157/2002, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí tohoto soudu pod č. 359/2004).Napadené rozhodnutí žalované není tedy v souladu s ustanovením § 68 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb., v platném znění), kde jsou stanoveny náležitosti rozhodnutí, jelikož v odst. 3 věta první je stanoveno, že v odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí (dle § 85a odst. 1 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, však platí, že v řízení o věcech důchodového pojištění se nepoužije ustanovení správního řádu o vyjádření účastníků k podkladům rozhodnutí). V této věci nebyla ze strany žalované dodržena zásada, že rozhodnutí musí mít oporu v odůvodnění, neboť výrok rozhodnutí nelze chápat odtrženě od důvodů, které k němu vedly. Soud proto ze shora uvedených důvodů napadené rozhodnutí žalované ze dne 7.12.2010 shora uvedeného čísla zrušil pro zjištěné vady řízení, a to pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti a i nedostatku důvodů rozhodnutí (§ 76 odst. 1 písm. a), § 78 odst. 1 věta první, odst. 4 s.ř.s.) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, jak vyplývá z výroku I.rozsudku. Za tohoto stavu se soud věcně nezabýval námitkami žalobce uvedenými v žalobě a o žalobě rozhodl bez jednání rozsudkem (§ 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s.).

Soud ještě podotýká, že právním názorem soudu je žalovaná vázána, jak vyplývá z § 78 odst. 5 s.ř.s. a rovněž připomíná, že podle § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 7.12.2010.

Žalovaná v této věci vydá nové rozhodnutí, jímž bude realizovat rozsudek Krajského soudu v Plzni sp.zn. 16Ad 26/2011 ze dne 30.11.2011, kdy výrok i odůvodnění budou zcela v souladu s příslušnými ustanoveními správního řádu a rovněž i zákona č. 155/1995 Sb. a rovněž by bylo nanejvýš vhodné, aby se žalovaná také zabývala skutečností, že v rozhodnutí ze dne 15.9.2010 rovněž žalobci přiznala starobní důchod od 1.2.2010 dle § 29 a) zákona, ačkoliv takto již rozhodla 15.7.2010, to je 2 měsíce předtím, a měla tudíž postupovat dle § 56 odst. 1 písm. b) zákona, ale nikoliv dle § 29, jehož znění bylo navíc novelizováno od 1.1.2010, což pravděpodobně nebylo zpracovatelem rozhodnutí zaznamenáno.

O náhradě nákladů řízení (výrok II.rozsudku) bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce požadoval náklady tohoto řízení jak uvedeno shora, ale jeho požadavku nemohlo být plně vyhověno, protože soudem nebyly shledány požadované náklady za 4 úkony právní služby, jelikož podání ze dne 19.7.2011 obsahovalo pouze specifikaci požadovaných nákladů řízení, která nebyla uvedena v žalobě, což nelze považovat za podání soudu týkající se věci samé. Náhrada nákladů řízení byla určena částkou 3 x 500,-Kč za 1 úkon právní služby (převzetí a příprava věci a vyjádření k replice žalované) a nikoli zástupcem žalobce požadovaným 2.100,-Kč za 1 úkon, a 3 x 300,-Kč na úhradu hotových výdajů, což je v souladu s § 9 odst. 2, § 7, § 11 odst. 1 písm. b) a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, a dále částkou 480,-Kč, tj. DPH ve výši 20%, neboť ustanovený advokát je plátcem daně z přidané hodnoty (dle zaslané kopie Osvědčení o - pokračování -
5
16Ad 26/2011

registraci ze dne 19.10.2009 - DIČ: CZ7305100891), tedy celkem 2.880,-Kč. Lhůtu stanovenou žalované k úhradě nákladů řízení žalobci považuje soud za odpovídající.

Poučení : Rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci (§ 54 odst. 5 s.ř.s.). Kasační stížnost proti tomuto rozsudku lze podat pouze za podmínek stanovených v § 102 a následující s.ř.s. ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu se sídlem v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Plzni ve dvou písemných vyhotoveních a stěžovatel, který nemá vysokoškolské právnické vzdělání, musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).

Kasační stížnost směřující jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozsudku je nepřípustná (§ 104 odst. 2 s.ř.s.).

V Plzni dne 30. listopadu 2011

JUDr. Alena Hocká

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru