Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

16 Ad 25/2011 - 26Rozsudek KSPL ze dne 31.05.2011

Prejudikatura

5 Ads 34/2003


přidejte vlastní popisek

16Ad 25/2011-26

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Olgou Charvátovou v právní věci žalobkyně: M.Č., bytem xx, proti žalovaná: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. února 2011 č.j. xx

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 21.2.2011 č.j. xx se zrušuje pro vady řízení a věc se vrací žalované k novému řízení a rozhodnutí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se včasnou žalobou ze dne 17.3.2011 domáhá přezkoumání rozhodnutí žalované shora citovaného, kterým byly zamítnuty námitky žalobkyně a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ nebo žalovaná) č.j. 575 409 0694 ze dne 4.11.2010 bylo v části výroku potvrzeno. Žalobkyně zdůvodnila v podstatě žalobu tím, že nebyl dostatečně posouzen zejména z hlediska ortopedického a neurologického zdravotní stav a pracovní schopnost (dále jen PS), která nebyla hodnocena správně, zdravotní stav žalobkyně se postupně zhoršuje, tvrdí, že se jedná o těžké postižení s výrazným postižením funkce levé končetiny (dále jen LK) a celkové pohyblivosti a oslabení svalové síly s funkčně významným neurologickým nálezem, nedostatečností svalového korzetu a sfinkterovými poruchami. Proto nesouhlasí s posudkovým závěrem lékařů Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Plzeň-město a RO LPS ČZSZ a navrhuje, aby zdravotní stava PS byly znovu přezkoumány a posouzeny Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen PK MPSV ČR), pracoviště Plzeň a navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo soudem zrušeno a věc vrácena žalované k novému řízení a rozhodnutí. Žalobkyně neúčtovala náhradu nákladů řízení. U jednání žalobkyně setrvala na podané žalobě a navrhla zrušení napadeného rozhodnutí v souladu s žalobou. Neúčtovala náhradu nákladů řízení.

Žalovaná v obsáhlém stanovisku ze 7.4.2011 shrnula průběh dosavadního správního řízení a poukázala zejména na to, že jde o posouzení zdravotního stavu a rozhodnutí ČSSZ Praha je na těchto posouzeních zdravotního stavu zcela závislé. Navrhla posouzení zdravotního stavu žalobkyně novým posudkem PK MPSV ČR. Rozhodnutí ve věci samé ponechala na úvaze soudu dle výsledku posudkového posouzení. Žalovaná přítomná u jednání rovněž ponechala rozhodnutí na úvaze soudu vzhledem k posudkovým závěrům PK MPSV ČR, pracoviště Plzeň.

Žaloba je důvodná.

Soud zjistil z posudkového spisu OSSZ Plzeň-město ze záznamu o jednání, že 19.10.2010 byl vypracován posudek o invaliditě na základě žádosti žalobkyně o invalidní důchod (dále jen ID). Posudek byl vypracován na podkladě nálezů odborných lékařů, a to MUDr. Jiřiny Křivánkové z 2.10.2010, MUDr. Kunce z ortopedie Plzeň z 18.8.2010, MUDr. Dlouhé z rehabilitačního vyšetření Plzeň 18.1.2010 a 21.5.2010 a profesního dotazníku z 9.8.2010. Žalobkyně má tyto diagnózy: coxartrózu levého kyčelního kloubu II. stadia, recidivující CC a CB syndrom dle anamnézy a hypercholesterolemii. U žalobkyně byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (dále jen DNZS) dle § 26 zák.č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění platném od 1.1.2010 (dále jen ZDP). Žalobkyně byla posouzena tak, že není invalidní ve smyslu § 39 odst. 1 ZDP, neboť z důvodu DNZS poklesla její PS pouze o 20%. Jako příčina DNZS s nejvýznamnějším dopadem na pokles PS bylo stanoveno zdravotní postižení, a to onemocnění kyčelního kloubu, které bylo podřazeno pod kapitolu XV, oddíl B, položku 9, písm. b), příl. k vyhl.č. 259/2009 Sb., kde byla stanovena míra poklesu PS 20%, která nebyla navýšena ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky.

Žalobkyně napadla dne 25.11.2010 vydané prvostupňové rozhodnutí, vydané na základě zmíněného posudku, námitkami, které nazývá odvoláním a namítla, že posudek byl vypracován pouze MUDr. Křivánkovou, ortopedem MUDr. Kuncem a rehabilitačním lékařem MUDr. Dlouhou a komise nevzala v úvahu lékařskou zprávu MUDr. Klečkové a namítala, že u ní převažují obtíže v bederní a krční páteři se známkami kořenového dráždění s omezenou funkcí dvou úseků páteře. Zprávu prim. MUDr. Klečkové přiložila.

V námitkovém řízení byl dne 8.2.2011 vypracován posudek zdravotního stavu. Žalobkyně byla posouzena jako administrativní pracovník, při vypracování posudku tento orgán vyšel z dokumentace ošetřujícího lékaře MUDr. Křivánkové z 2.10.2010, ortopedického vyšetření MUDr. Kunce 18.8.2010, rehabilitačního vyšetření MUDr. Dlouhé z 18.1.2010, profesního dotazníku z 9.8.2010 a zprávy prim. Dr. Klečkové z neurologie z 15.3.2010. Žalobkyně má tyto diagnózy: coxartrózu levého kyčelního kloubu druhého stadia, stav po VVK bilat, recidivující CB a LS syndrom levostranný s iritací L5/LS1 s dysfunkcí C a LS páteře při degenerativních změnách a hypercholesterolemii. Dle výsledků posouzení u žalobkyně byl zjištěn DNZS s poklesem PS 30%. Žalobkyně nebyla ani tímto posudkem posouzena jako invalidní dle § 39 odst. 1 ZDP, neboť z důvodu DNZS poklesla její PS pouze o 30%. Jako příčina DNZS pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles PS bylo stanoveno zdravotní postižení dle kapitoly XV, oddílu B, položka 9, písm. b) příl. k vyhl.č. 359/2009 Sb. a byla stanovena míra poklesu PS 30%, která nebyla navýšena dle § 3 citované vyhlášky, jedná se o coxartrózu II. stadia vlevo.

Ze správního spisu žalované – dávkového spisu soud zjistil, že žalovaná vydala 4.11.2010 č.j. xx, rozhodnutí v prvém stupni a dle § 38 ZDP pro nesplnění podmínek tohoto ustanovení žádost žalobkyně o ID zamítla. V odůvodnění cituje § 38 ZDP, § 29 ZDP, § 39 odst. 1 ZDP s odvoláním na posudek OSSZ Plzeň-město z 19.10.2010, dle kterého žalobkyně nebyla shledána invalidní, neboť z důvodu DNZS poklesla její PS pouze o 20%. Rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno 9.11.2010.

V námitkovém řízení žalovaná vydala přezkoumávané rozhodnutí z 21.2.2011 č.j. xx, kterým zamítla námitky a rozhodnutí ČSSZ č.j. xx ze dne 4.11.2010 v části výroku potvrdila. V odůvodnění uvedla obsah prvostupňového rozhodnutí, obsah podaných námitek a průběh námitkového řízení. Pro posouzení zdravotního stavu žalobkyně byl vypracován posudek pro účely zmíněného řízení, posudek vyšel z dokumentace, tak jak bylo uvedeno v obsahu posudku, z námitkového řízení. Konstatuje posudkové závěry tohoto posudku v námitkovém řízení. Dále cituje § 38 ZDP, kde jsou stanoveny podmínky pro přiznání invalidity, § 39 odst. 1, 2 ZDP, kde jsou stanoveny jednotlivé stupně invalidity. Uzavírá, že v rámci řízení o námitkách, které byly podány proti prvostupňovému rozhodnutí, se žalovaná zabývala všemi námitkami žalobkyně, znovu posoudila komplexně zdravotní stav žalobkyně, avšak pokles PS činí pouze 30% a nebyly proto splněny podmínky pro vznik invalidity dle § 39 odst. 1 ZDP a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku přezkoumávaného rozhodnutí uvedeno. Rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno 7.3.2011.

Rozhodnutí o nároku ID je závislé na odborném lékařském posouzení. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění jsou k posouzení povolány ze zákona PK MPSV ČR (§ 4 odst. 2 zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Složení komise je určeno § 3 vyhl.č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působení orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění vyhl.č. 28/1993 Sb. Tento posudkový orgán je oprávněn a zmocněn k posouzení poklesu PS o zdravotním stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření. PS se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem PS se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností, ve srovnání se stavem, který tu byl u pojištěnce před vznikem DNZS. Komise učiní posudkový závěr o invaliditě pojištěnce ve smyslu § 39 ZDP, jakož i závěr k otázce vzniku, změny či zániku invalidity. Tak tomu bylo i v případě žalobkyně. Její zdravotní stav byl posouzen posudkem PK MPSV ČR, pracoviště Plzeň 3.5.2011 za účasti odborného neurologa, tedy složení komise odpovídalo požadavkům vyhlášky. Žalobkyně se jednání komise zúčastnila, byla seznámena se složením komise, základním výčtem pokladů, které měla komise k dispozici a byla při jednání komise vyšetřena neurologem, byla rovněž seznámena s posudkovým závěrem a stejnopis posudku jí byl doručen. Z posudku soud zjistil, že komise při vypracování posudku vycházela ze spisové posudkové dokumentace OSSZ Plzeň-město a z vlastního zjištění při jednání komise. Zdravotní stav žalobkyně byl posouzen k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. 21.2.2011, neboť dle § 75 odst. 1 zák.č. 150/2002 Sb., v platném znění, soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) soud posuzuje věc po stránce skutkové a právní k datu vydání napadeného rozhodnutí. Žalobkyně je posuzována jako pracovnice se středoškolským vzděláním. Má tyto diagnózy: chronický levostranný lumboischiadický syndrom s lézí kořene L5 a S1 při protruzi disku L5/S1 s projevy kořenové iritace, levostranný cervikobrachiální syndrom s iritačně zánikovou lézí kořene C6 vlevo, coxartrózu vlevo na podkladě vrozené vady kyčelního kloubu a hypercholesterolemii. Jako rozhodující zdravotní postižení byl stanoven chronický levostranný lumboischiadický syndrom s lézí kořene L5 a S1 při protruzi disku L5/S1 s projevy kořenové iritace, levostranný cervikobrachiální syndrom s iritačně zánikovou lézí kořene C6 vlevo. Jako vedlejší zdravotní postižení byla stanovena coxartróza vlevo na podkladě vrozené vady kyčelního kloubu a hypercholesterolemie. Komise zhodnotila nález praktického lékaře MUDr. Křivánkové z 27.8.2010, ortopedický nález MUDr. Kunce z 18.8.2010, nález neurologa MUDr. Klečkové z 15.3.2010, včetně provedených rentgenů a MR lumbosakrální páteře, rehabilitační nález MUDr. Dlouhé z 18.1.2010. V komisi vyšetřil žalobkyni neurolog, všechny tyto nálezy jsou v posudku podrobněji popsány. Neurolog v komisi učinil závěr, že u žalobkyně jde o vleklý levostranný lumboischiadický syndrom s lézí kořene L5 a S1 diskogenního původu při protruzi disku L5/S1 dle MR, s přetrvávajícími projevy kořenové iritace, jsou přítomny známky svalové atrofie na levém lýtku, hybnost bederní páteře je celkově středně těžce omezena, levostranný cervikobrachiální syndrom s iritačně zánikovou lézí kořene C6 vlevo s projevy kořenové iritace, svalovými atrofiemi v dermatomu C6 a středně těžkým omezením funkce krčního úseku páteře při spondylóze krčního úseku páteře ve výši C4-7, levostranná coxartróza II. stadia dle dokumentace, s omezením funkce levého kyčelního kloubu. PK zaujala posudkový závěr, že u žalobkyně je přítomen DNZS, jehož rozhodující příčinou je onemocnění páteře, jak bylo uvedeno v posudku, tj.postižení krčního a bederního úseku na podkladě degenerativních změn, s kořenovou symptomatikou, počínajícími svalovými atrofiemi a středně těžce omezenou funkcí páteře v těchto úsecích. Dále se na DNZS podílí postižení levého kyčelního kloubu, kde jde o stav po vrozené dysplasii kyčelního kloubu s následným rozvojem degenerativních změn kloubních odpovídajících druhému stupni dle RTG s funkčním omezením. Při tomto zdravotním stavu je žalobkyně schopna svého dosavadního povolání, nesmí však jít o práce fyzicky namáhavé, spojené s manipulací s těžkými břemeny, ve strnulých polohách páteře a v riziku prochlazení. V tomto je zahrnuto i postižení kloubní, nutno šetřit dolní končetiny. Obecně je schopna lehčích prací s možností střídání poloh těla při práci, v temperovaném prostředí. Jako příklady jsou uváděny práce kontrolní, dozorové, při obsluze automatů. PK zhodnotila výsledky posouzení lékařem OSSZ Plzeň-město a výsledky posouzení lékařem v námitkovém řízení. Sama PK hodnotí míru poklesu PS dle kapitoly XIII – postižení svalové a kosterní soustavy, oddílu E – dorzopatie a spondylopatie, položky 1 – bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének, písm. c) – se středně těžkým funkčním postižením, tj. závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervů aj., se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny - 35% (30-40%). Přičemž PK uvedla, že základní onemocnění je hodnoceno na dolní hranici procentního rozmezí a v rámci rozmezí 5% i zohledněna další zdravotní postižení. Nad horní hranici tohoto rozpětí procento dle § 3 odst. 4 vyhlášky č. 359/2009 Sb., nenavýšila, neboť horní hranice nebylo dosaženo. Dále vysvětila, že na rozdíl od hodnocení lékaře OSSZ a lékaře v námitkovém řízení, nestanovila jako rozhodující příčinu DNZS onemocnění kyčelního kloubu, a to proto, že stanovený stupeň funkčního omezení dvou úseků páteře s kořenovou symptomatikou a počínajícími svalovými atrofiemi hodnotí jako klinicky i posudkově významnější. Odkázala na doložený neurologický závěr a vlastní vyšetření žalobkyně při jednání PK. Vznik invalidity stanovila 15.3.2010- neurologickým nálezem.

K datu vydání napadeného rozhodnutí k 21.2.2011, žalobkyně byla invalidní dle § 39 odst. 1 ZDP a jedná se o invaliditu prvého stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) ZDP, nejde o invaliditu druhého nebo třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) ZDP. U žalobkyně jde o pokles PS z důvodu DNZS nejméně o 35%, který nedosahoval však více než 49%.

Doručením žaloby Krajskému soudu v Plzni bylo zahájeno řízení dle hlavy druhé dílu prvého s.ř.s. Žalobou je napadeno rozhodnutí v důchodové věci, která podléhá soudnímu přezkumu dle § 89 odst. 1 zák.č. 582/1991 Sb.

Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel dle § 75 odst. 1 s.ř.s .ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době rozhodnutí správního orgánu a přezkoumal výrok napadeného rozhodnutí v mezích včas uplatněných žalobních bodů.

Žaloba by byla důvodná, pokud by byla prokázána tvrzení žalobkyně o tom, že byla na svých právech zkrácena rozhodnutím správního orgánu (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), nebo postupem správního orgánu takovým způsobem, že tom mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí (§ 65 odst. 2 s.ř.s.).

Žalobkyně uplatnila v žalobě jediný žalobní bod v tom smyslu, že její zdravotní stav byl nedostatečně posouzen, zejména z hlediska ortopedického a neurologického a pracovní schopnost nebyla hodnocena správně z důvodů postupného zhoršování zdravotního stavu, jde o těžké postižení zdravotní, s výrazným postižením funkce LK a celkové pohyblivosti, s oslabením svalové síly a významným neurologickým nálezem, nedostatečností svalového korzetu a svalovými poruchami. V důsledku tohoto posouzení byl učiněn nesprávný právní závěr o stupni její invalidity.

Soud zhodnotil důkazy dle § 77 odst. 2 s.ř.s., a to jednotlivěi v jejich souhrnu i s důkazy, které byly provedeny před správním orgánem a ve svém rozhodnutí vyšel z takto zjištěného skutkového a právního stavu. Vzal za prokázané ze záznamu o jednání OSSZ Plzeň-město, záznamu o jednání o posouzení zdravotního stavu v námitkovém řízení, prvostupňového rozhodnutí ze 4.11.2010 č.j. xx rozhodnutí o námitkách z 21.2.2011, č.j. xx, obsahu námitek a posudku PK MPSV ČR, pracoviště Plzeň, že žalobkyně k 21.2.2011 byla invalidní ve smyslu § 39 odst. 1 ZDP ve znění zák.č. 306/2008 Sb., a jde u ní o invalidity prvého stupně dle § 39 odst. 1 písm. a) ZDP ve znění zák.č. 306/2008 Sb., která vznikla dne 15.3.2010 neurologickým nálezem.

Dle § 39 odst. 1 ZDP pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu DNZS nastal pokles jeho PS nejméně o 35%.

Dle § 39 odst. 2 písm. a) ZDP , jestliže PS pojištěnce poklesla nejméně a) nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu prvého stupně.

Dle posudkových závěrů posudku PK MPSV ČR, pracoviště Plzeň z 3.5.2011 žalobkyně byla posouzena jako invalidní ve smyslu § 39 odst. 1 ZDP a jedná se u ní o invaliditu prvého stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) ZDP ve znění platném po 1.1.2010, a to pro onemocnění páteře dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1, písm. c) příl. k vyhl.č. 359/2009 Sb., a pokles PS byl stanoven 35%. Invalidita vznikla k 15.3.2010 neurologickým nálezem. V řízení se tedy žalobkyni zdařilo prokázat, že zdravotní stav byl posouzen nesprávně, žalovaná rozhodla na základě chybně zjištěného skutkového stavu a učinila nesprávný právní závěr o stupni invalidity žalobkyně. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí k 21.2.2011 a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době vydání napadeného rozhodnutí, a toto rozhodnutí přezkoumal v mezích včas uplatněných žalobních bodů, zejména napadený výrok a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyni byla na svých právech zkrácena rozhodnutím správního orgánu i jeho postupem a to takovým způsobem, že to mělo za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. Soud proto přisvědčil žalobní námitce žalobkyně, že tato je invalidní v prvém stupni a zdravotní stav zde byl k 21.2.2011, jak vyplynulo z vypracovaného posudku PK MPSV ČR, pracoviště Plzeň. Posudek dle názoru soudu má veškeré náležitosti v souladu s konstantní judikaturou a ve smyslu § 7 vyhl.č. 359/2009 Sb., tj. je uveden výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posuzování zdravotního stavu a PS pojištěnce, obsahuje skutková zjištění, ke kterým PK dospěla při posuzování zdravotního stavu a PS pojištěnce, je uveden výsledek posouzení zdravotního stavu a míry PS se stanovením, že byl určen DNZS i procentní míra poklesu PS a stupeň invalidity, den vzniku invalidity, i schopnost využít zachovanou PS. Posudek nebyl stranami u jednání nijak zpochybněn a soud proto při svém rozhodování ze závěru tohoto posudku vycházel.

Vzhledem k tomu, že žaloba žalobkyně byla shledána důvodnou, neboť žalobkyně byla zkrácena na svých právech rozhodnutím správního orgánu i jeho postupem, soudu nezbylo, než rozhodnutí žalované ze dne 21.2.2011 č.j. xx, zrušit a věc vrací žalované k novému řízení a rozhodnutí s tím, že žalovaná v novém řízení při svém rozhodování o dívce invalidního důchodu žalobkyně bude vycházet ze skutečnosti, že u žalobkyně k 21.2.2011 jde o invaliditu ve smyslu § 39 odst. 1 ZDP ve znění zák.č. 306/2008 Sb., a u žalobkyně jde o invaliditu prvého stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) ZDP ve znění zák.č. 306/2008 Sb., pro chorobu pohybového aparátu, onemocnění páteře a invalidita žalobkyně vznikla 15.3.2010 neurologickým nálezem.

Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 60 odst. 1, 2 s.ř.s. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně, ač ve věci měla úspěch náhradu nákladů řízení nepožadovala, vzhledem k tomu, že bydlí v místě sídla soudu ani žádné náklady v souvislosti se soudním řízení nevznikly. Žalovaný správní orgán ve věcech důchodových právo na náhradu nákladů řízení nemá ze zákona, nehledě k tomu, že v daném řízení podlehl.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost do dvou týdnů
po jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu
prostřednictvím Krajského soudu v Plzni ve dvou písemných
vyhotoveních (§ 102, § 106 odst. 2 s.ř.s.).

Důvody kasační stížnosti jsou taxativně stanoveny v § 103 odst. 1
s.ř.s. Kasační stížnost směřující pouze proti rozhodnutí o
nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí je nepřípustná
(§ 104 odst. 2 s.ř.s.). Kasační stížnost není přípustná, opírá-li se
jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 s.ř.s., nebo o

důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož
rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl (§ 104 odst.
4 s.ř.s.).

Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo
člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské
právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno
pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).

V Plzni dne 31. května 2011

JUDr. Olga Charvátová,v.r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Michaela Vurmová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru