Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

16 Ad 18/2011 - 28Rozsudek KSPL ze dne 29.04.2011

Prejudikatura
3 As 51/2007 - 84|31 Ca 39/2005 - 70|31 Ca 53/2005 - 33

přidejte vlastní popisek


16Ad 18/2011

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce A. K. proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem v Praze 5, Křížová 25, pracoviště Plzeň, v řízení o žalobě ze dne 22.2.2011 proti rozhodnutí žalované ze dne 30.12.2010 č.j. x, o invalidní důchod

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 30.12.2010 č.j. x a jemu předcházející rozhodnutí ze dne 17.9.2010 č.j. x se zrušují pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Včasnou následně doplněnou žalobou i s připojenou kopií napadeného rozhodnutí se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 30.12.2010, kterým žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila rozhodnutí ze dne 17.9.2010 č.j. x, jímž mu byl snížen invalidní důchod podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), a dle článku II. bodu 13 věty první zákona č. 306/2008 Sb. tak, že od 2.11.2010 namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně náleží invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ve výši dosud pobíraného invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, neboť dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Karlovy Vary ze dne 7.9.2010 je invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 60%. - pokračování -
2
16Ad 18/2011

Žalobce vyjádřil v žalobě mimo jiné nesouhlas s napadeným rozhodnutím žalované ze dne 30.12.2010 i s předcházejícím rozhodnutím ze dne 17.9.2010, protože jeho zdravotní stav, kdy trpí hemofilií těžkého stupně a těžkou hemofilickou artopartií obou kolenních kloubů IV. stupně, se zhoršuje a dochází i k jeho velkým výkyvům během roku. Závěrem požadoval přezkoumání rozhodnutí žalované a změnu invalidity z druhého na třetí stupeň.

Po doručení žaloby žalovaná ve svém vyjádření ze dne 31.3.2011 uvedla, že napadené rozhodnutí ze dne 30.12.2010 bylo dle dodejky doručeno žalobci dne 6.1.2011, a protože se jedná o dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí závislé především na odborném lékařském posouzení, byl závěrem navržen důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.; současně byl zaslán i dávkový spis vedený žalovanou ohledně žalobce.

Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen správní orgán). Ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.).

Dle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí. Podle § 78 odst. 1 věta první, odst. 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovl isoud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. V případě zamítnutí odvolání a potvrzení rozhodnutí správního orgánu I.stupně nadřízeným správním orgánem (žalovaná) soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek.

S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. (3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení - pokračování -
3
16Ad 18/2011

tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Karlovy Vary vedeného ohledně žalobce a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě OSSZ ze dne 7.9.2010 soud zjistil, že u žalobce již nešlo i invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c), ale šlo o invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona, když rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole III. odd. B, položce 4 písm. c) přílohy vyhl. č. 359/2009 Sb., pro něž je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 60%, která ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nebyla změněna; datum vzniku invalidity stanoveno dnem jednání 18.8.2010 (další KLP: 30.9.2013). Dále ze založeného záznamu o jednání a z posudku o invaliditě v řízení o námitkách ze dne 29.12.2010 vypracovaného ČSSZ, lékařská posudková služba, pracoviště pro námitkové řízení Plzeň, vyplývá, že žalobce byl plně invalidní do 31.12.2009, neboť jeho dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídal postižení uvedenému v kapitole II., položce 11, písm. c) přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb., tj. 70%, a tato míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti dle § 6 odst. 4 a 5 téže vyhlášky nebyla změněna.; od 1.1.2010 s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole III, oddíl B, položce 4c) přílohy vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 60% a ta nebyla změněna ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky; žalobce, který pracuje jako nákupčí, byl od 7.9.2010 (nikoli od 18.8.2010, kdy se jednání nekonalo pro jeho nepřítomnost) nadále uznán invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť vzhledem k tomu, že pracuje na plný pracovní úvazek, byl pokles pracovní schopnosti hodnocen na dolní hranici taxace, což je 60%.

V této věci se žalobce podanou žalobou domáhá zrušení napadených rozhodnutí ze shora uvedených důvodů. Soud pak na základě všech zjištěných skutečností v této věci dospěl k závěru, že žaloba proti napadenému rozhodnutí žalované ze dne 30.12.2010 je důvodná. Napadené rozhodnutí je totiž nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů rozhodnutí, protože žalovaná se v napadeném rozhodnutí zejména nevypořádala se všemi námitkami žalobce uplatněnými v písemném podání doručeném dne 14.10.2010 OSSZ Karlovy Vary proti rozhodnutí ze dne 17.9.2010. Naprosto nedostatečným je pouhé nekonkrétní obecné konstatování v odůvodnění rozhodnutí, že se žalovaná pečlivě zabývala všemi námitkami žalobce, přičemž zdravotní stav posoudila komplexně nad rámec jejich rozsahu, ale i po přezkoumání jeho celkového zdravotního stavu činí pokles jeho pracovní schopnosti 60%, tudíž již není invalidní pro invaliditu třetího stupně, ale jen pro invaliditu druhého stupně. Obsah napadeného rozhodnutí tudíž neodpovídá zcela ustanovení § 67 odst. 2 věta první a § 68 odst. 1 až 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (rozhodnutí se vyhotovuje v písemné formě, obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků a ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno a označení účastníků; v odůvodnění se uvedou důvody výroku, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán říidl při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků), neboť žalovaná do rozhodnutí ze dne 30.12.2010 úvahy požadované správním - pokračování -
4
16Ad 18/2011

řádem neuvedla a neuvedla ani žádné informace o tom, jak se skutečně vypořádala s námitkami žalobce, který nesouhlasil se způsobem posouzení jeho zdravotního stavu na OSSZ a připojil i další lékařské zprávy.

Dále soud postupoval v souladu s § 89 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a zjistil v rozhodnutích, která jsou podkladem pro rozhodnutí o důchodu z důchodového pojištění, další závažné pochybení v tom, že posouzení zdravotního stavu žalobce jak před OSSZ Karlovy Vary dne 7.9.2010, tak před ČSSZ-LPS Plzeň dne 29.12.2010, nebylo dostačující, neboť ze záznamu o jednání a posudku o invaliditě není vůbec zjistitelný důvod tak závažné změny, jakou je bezpochyby změna stupně invalidity ze třetího na druhý, když v námitkovém řízení je použitý argument výkonu pracovní činnosti na plný úvazek bez dalších rozhodných skutečností lichý, přičemž nelze také přehlédnout, že dle žalobce je pracovní smlouva uzavírána na 3 měsíce. Není ani uvedeno, zda došlo ke zlepšení či stabilizaci zdravotního stavu a na základě jakých rozhodných skutečností tedy došlo ke snížení stupně invalidity (předtím byl naposledy zdravotní stav žalobce posouzen v roce 2007), přičemž ani z pouhých 2 lékařských zpráv z 9. a 10.6.2010 hodnocených OSSZ, ani z dalších 2 lékařských zpráv připojených k námitkách, nevyplývá výrazné zlepšení, navíc jedna ze zpráv se týká návrhu na lázeňskou léčbu. Také není zcela zřejmý důvod změny stupně invalidity dnem 7.9.2010, ani není z ničeho zřejmé, zda a s jakým výsledkem došlo k posudkovému zhodnocení další lékařské zprávy ze dne 10.9.2010 (hematologie). Uvedené posudky o invaliditě nesplňují všechny podmínky stanovené v § 7 (náležitosti posudku o invaliditě) vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje i posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), jenž nabyla účinnosti dnem 1.1.2010. Kupodivu žádný z posudkových lékařů si nevyžádal zdravotní dokumentaci od praktického lékaře, ani ošetřujícího hematologa a ortopeda, aby mohl být zdravotní stav žalobce posouzen opravdu objektivně při snížení stupně invalidity.

Žalovaná v rozhodnutí napadeném žalobou pouze odkázala na potvrzení posudku OSSZ Karlovy Vary ze dne 7.9.2010 posudkem o invaliditě ČSSZ ze dne 29.12.2010, tudíž není obsaženo dostatečné a přesvědčivé zdůvodnění, proč žalobce nadále nesplňuje podmínky invalidity třetího stupně, ale jen invalidity druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona ve znění platném od 1.1.2010.

Dále soud poznamenává, že i Nejvyšší správní soud se sídlem v Brně (dále jen NSS) se k otázce přezkoumatelnosti správních aktů vyjádřil také v rozsudku č.j. 7Afs 1/2010-53 ze dne 4.2.2010, v němž v návaznosti na usnesení rozšířeného senátu NSS č.j. 7Afs 212/2006-74 ze dne 19.2.2008 konstatoval: „Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů je třeba vykládat v jejím skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí v důsledku nemožnosti zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno. Pakliže správní orgán vydá rozhodnutí, které je přezkoumatelné ve správním soudnictví, přičemž z jeho odůvodnění nelze ničeho zjistit (obsah a důvody jeho vydání), je zcela opodstatněný názor soudu, že je takové rozhodnutí nepřezkoumatelné a je třeba jej pro tuto vadu zrušit“. - pokračování -
5
16Ad 18/2011

Dle § 88 zákona č. 582/1991 Sb. ve znění platném od 1.1.2010 je smyslem námitkového řízení přezkoumat rozhodnutí správního orgánu tak, aby na konkrétní nesouhlas a námitky účastníka řízení byla dána zcela přesvědčivá, srozumitelná a jasná odpověď formou správního aktu a vyjasnění toho, jakým způsobem k předmětnému rozhodnutí správní orgán dospěl, což v dané věci však není. Pokud účastník řízení, tj. žalobce, nezjistí z rozhodnutí jeho důvody, nemůže se proti němu účinně bránit a celé další řízení - správní i následné soudní - po podání žaloby pak postrádá svůj primární význam.

S ohledem na shora uvedené proto soudu nezbylo než rozhodnout, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku, jelikož z odůvodnění napadeného rozhodnutí není možno zjistit, zda se zdravotní stav žalobce zlepšuje (či zhoršuje), je stabilizovaný, případně je setrvalý, jak se žalovaná vypořádala s námitkami žalobce a jím doloženými lékařskými zprávami, tudíž neobsahuje dostatečné a přesvědčivé zdůvodnění, proč se nadále nejedná o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona ve znění platném od 1.1.2010. Napadené rozhodnutí žalované je tudíž nepřezkoumatelné, když nepřezkoumatelnost rozhodnutí zjišťuje soud ex offo a nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí je pojmově spjata se soudním přezkumem takového rozhodnutí. K tomu, aby soud takový závěr učinil, není zapotřebí, aby žalobce nepřezkoumatelnost namítal; dojde-li soud k závěru, že napadené správní rozhodnutí je nepřezkoumatelné, zruší je, aniž by se námitkami žalobce musel věcně zabývat (viz rozsudek NSS ze dne 9.6.2004 sp.zn. 5A 157/2002 publikovaný ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 359/2004).

Zjištěné vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívají v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce, neboť správní orgán si neopatřil ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, protože podkladové rozhodnutí, tj. žádný z posudků o invaliditě vypracovaný dne 7.9. a 29.12.2010, nesplňuje všechny podmínky stanovené v § 7 (náležitosti posudku o invaliditě) vyhlášky č. 359/2009 Sb., přesto žalovaná ihned následující den 30.12.2010 rozhodla o zamítnutí námitek žalobce místo toho, aby požadovala posudek obsahující všechny náležitosti.

V této věci nebyla ze strany žalované dodržena zásada, že rozhodnutí musí mít oporu v odůvodnění, neboť výrok rozhodnutí nelze chápat odtrženě od důvodů, které k němu vedly (dle § 85a odst. 1 zák. č. 582/1991 Sb. však platí, že v řízení o věcech důchodového pojištění se nepoužije ustanovení správního řádu o vyjádření účastníků k podkladům rozhodnutí). Soud proto ze shora uvedených důvodů napadené rozhodnutí žalované ze dne30.12 .2010 a i jemu předcházejí rozhodnutí ze dne 17.9.2010 zrušil pro zjištěné vady řízení, a to pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí (§ 76 odst. 1 písm. a), § 78 odst. 1 věta první, odst. 4 s.ř.s.) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, jak vyplývá z výroku I.rozsudku.

Žalovaná tedy vydá nové rozhodnutí, jímž bude realizovat rozsudek Krajského soudu v Plzni sp.zn. 16Ad 18/2011 ze dne 29.4.2011, jehož výrok i odůvodnění bude zcela v souladu s příslušnými ustanoveními správního řádu a rovněž i zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění, ale až - pokračování -
6
16Ad 18/2011

poté, co bude řádně posouzen zdravotní stav žalobce a vypracován posudek příslušnou OSSZ o invaliditě odpovídající všem kritériím.

Soud ještě podotýká, že právním názorem soudu je žalovaná vázána, jak vyplývá z ustanovení § 78 odst. 5 s.ř.s. a rovněž připomíná, že podle § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 30.12.2010.

O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 věta první s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení nepožadoval.

Poučení : Rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci (§ 54 odst. 5 s.ř.s.). Kasační stížnost proti tomuto rozsudku lze podat pouze za podmínek stanovených v § 102 a následující s.ř.s. ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu se sídlem v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Plzni ve dvou písemných vyhotoveních a stěžovatel, který nemá vysokoškolské právnické vzdělání, musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s.ř.s.). Kasační stížnost směřující jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozsudku je nepřípustná (§ 104 odst. 2 s.ř.s.).

V Plzni dne 29. dubna 2011


JUDr. Alena Hocká,
samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru