Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

16 Ad 161/2015 - 47Rozsudek KSPL ze dne 16.06.2016

Prejudikatura

22 Cad 164/2005 - 16


přidejte vlastní popisek

16Ad 161/2015-47

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobce: P. S., bytem H., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 21.12.2015 proti rozhodnutí žalované ze dne 22.10.2015 č.j. o invalidní důchod,

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 22.10.2015 č.j. X a jemu předcházející rozhodnutí č.j. X ze dne 4.8.2015 se zrušují pro vady řízení a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Včasnou žalobou ze dne 21.12.2015 se žalobce domáhal přezkoumání napadeného rozhodnutí žalované ze dne 22.10.2015 č.j. X, protože jej považuje za nesprávné, neboť hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti o 40% je v rozporu s lékařskými nálezy odborných lékařů (neurologických, psychiatrických) a zejména zprávou ze dne 24.8.2015. Posudkový lékař učinil závěr, aniž by podrobněji zkoumal jeho zdravotní stav a zejména v námitkovém řízení hrubě podhodnotil odborné lékařské zprávy očekávající zhoršování zdravotního stavu. Dále se žalobce vyjádřil ke svému zdravotnímu stavu, jeho správnému hodnocení dle vyhlášky č. 359/2009 Sb. a ke své pracovní neschopnosti. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí žalované bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, bez přihlédnutí k ustanovení § 3 odst. 1, 2 vyhlášky č. 359/2009 Sb. navrhl, aby soud rozhodnutí ČSSZ zrušil. (K žalobě připojil kromě jiných písemností i kopii napadeného i jemu předcházejícího rozhodnutí.)

Napadeným rozhodnutím ze dne 22.10.2015 č.j. X žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí ČSSZ č.j. X ze dne 4.8.2015, jímž byl žalobci přiznán od 2.6.2015 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 4.738,-Kč měsíčně dle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Strakonice ze dne 1.6.2015 je invalidní pro invaliditu prvního stupně, když z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 40%. V odůvodnění rozhodnutí ze dne 22.10.2015 bylo uvedeno, že novým posudkem o invaliditě ze dne 22.9.2015 vypracovaným lékařem ČSSZ bylo zjištěno, že žalobce je invalidní pro invaliditu prvního stupně, když rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1c) přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška), pro něž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30-40%; žalobci byla přiznána horní hranice 40%, která ve smyslu § 3 a § 4 vyhlášky nebyla měněna, proto nebylo možno námitkám žalobce vyhovět.

Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Klatovy vedeného ohledně žalobce a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě OSSZ Strakonice ze dne 1.6.2015 a záznamu o jednání a posudku o invaliditě v řízení o námitkách vypracovaného ČSSZ pracoviště České Budějovice dne 22.9.2015 soud zjistil, že žalobce nebyl uznán invalidní pro invaliditu druhého nebo třetího stupně, ale byl uznán invalidní pro invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1c) přílohy vyhlášky, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40% a tato míra poklesu ve smyslu § 3 a § 4 vyhlášky nebyla změněna; den vzniku invalidity: 28.5.2015.

Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě dne 11.2.2016 navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. a dále navrhla, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť bylo rozhodováno v souladu s platnými právními předpisy. Ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobce vyplývá, že napadené rozhodnutí ze dne 22.10.2015 bylo žalobci doručeno dne 28.10.2015.

V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 19.4.2016 za přítomnosti žalobce i odborného lékaře z oboru neurologie. V závěru posudku komise uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí (22.10.2015) byl žalobce invalidní dle § 39 odst. 1, šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona, když šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 70%. Komise oproti hodnocení lékařem OSSZ a lékařem při řízení o námitkách hodnotila zdravotní postižení žalobce dle kapitoly XIII., odd. E, položky 1d) přílohy vyhlášky (považovala reziduální funkční postižení za těžké), pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 70% při rozmezí 50-70% a zohlednila tak i další zdravotní postižení žalobce, zejména uváděnou psychosomatizaci i jím dosaženou kvalifikaci, přičemž procentní míra poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nebyla změněna. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je dle komise výhřez krční meziobratlové ploténky C5/6 s myelopatií, pro který byl operován 14.8.2014, byla provedena diskektomie, snesení osteofytů mikrochirurgicky a fúze C5/6. Před operací byl během roku 2014 přeléčen 4x antibiotiky pro suspektní neuroborreliózu, od úrazu v říjnu 2011, kdy upadl na levý bok má chronické vertebrogenní obtíže bederní páteře. Před operací bylo v objektivním neurologickém nálezu přítomno kvadrupostižení, které přetrvává i po operaci; v obj. neurologickém nálezu je přítomna reziduální centrální kvadruparéza s větším postižením dolních končetin, objevila se inkontinence moče a je popisována psychosomatizace se závratí a třesem. Dlouhodobě přetrvávají vertebrogenní obtíže v oblasti bederní páteře, kde jsou přítomny degenerativní změny, funkce krčního a bederního úseku páteře je výrazně omezena. Proběhlé léčení zatím nevedlo ke zlepšení ani ke stabilizaci zdravotního stavu a pro zjištěný zdravotní stav není schopen vykonávat pravidelnou pracovní činnost. Datum vzniku invalidity komise stanovila k datu 1.6.2015 (neurologické vyšetření), kdy lze považovat pooperační reziduum po operaci krční páteře s myelopatií s výrazným omezením funkce krčního úseku a s reziduální kvadruparézou s větším postižením DK již za trvalé a od té doby došlo k dalšímu zhoršení v oblasti pohybového aparátu, je výrazně omezena funkce bederního úseku páteře, má močovou inkontinenci s nutností používat inkontinenční pomůcky, na zdravotním stavu se podílí zřejmě i jeho psychosomatizace. Platnost posudku (30.4.2018) byla omezena s ohledem na další možný vývoj zdravotního postižení, prognóza dalšího vývoje onemocnění je nejistá. (Stejnopis posudku byl doručen žalobci i žalované.)

S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

(3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Pro úplnost krajský soud dodává, že dle § 3 odst. 1 citované vyhlášky v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. Naproti tomu dle § 4 odst. 1 téže vyhlášky v případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce nemá vliv, popřípadě má jen nepodstatný vliv na schopnost pojištěnce využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti a v důsledku toho je pokles pracovní schopnosti pojištěnce menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů. Podmínky pro toto zvýšení či snížení nebyly v této věci shledány, jak je uvedeno shora.

Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen správní orgán). Dle § 31 odst. 2, 3 s.ř.s. ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu.

Podle § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.

Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 22.10.2015, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.).

Žalobce se podanou žalobou domáhal přiznání invalidního důchodu z důvodů v ní uvedených. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 19.4.2016 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované byl žalobce invalidní pro invaliditu třetího stupně nikoli pouze prvního stupně, proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 22.10.2015 i jemu předcházející rozhodnutí ze dne 4.8.2015 bez jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce, neboť správní orgán si neopatřil ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle posudku PK MPSV je žalobce invalidní pro invaliditu třetího stupně (od 1.6.2015), neboť míra poklesu pracovní schopnosti odpovídá 70%. Předmětný nedostatek byl způsoben zejména při vypracování podkladového rozhodnutí na příslušné OSSZ Strakonice a poté na ČSSZ (40% poklesu pracovní schopnosti), kdy žalobce byl uznán invalidní pouze pro invaliditu prvního stupně.

Po právní moci tohoto rozsudku bude proto vycházet žalovaná ze zjištění, že žalobce je invalidní pro invaliditu třetího stupně od 1.6.2015 v souvislosti s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem (§ 78 odst. 5 s.ř.s.), o čemž vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – tj. vznik invalidity třetího stupně, čímž bude realizován i rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. 16Ad 161/2015-47 ze dne 16.6.2016, neboť rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu by žalovaná vydala v případě zjištění, že žalobce je invalidní pro invaliditu třetího stupně již na základě posouzení na OSSZ Strakonice či by mu vyhověla v řízení o jejích námitkách uplatněných proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 4.8.2015.

O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce však nepožadoval žádné náklady tohoto řízení, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení ve dvou písemných vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o této stížnosti rozhoduje.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Plzni dne 16. června 2016

JUDr. Alena Hocká

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru