Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

16 Ad 103/2019 - 63Rozsudek KSPL ze dne 17.06.2020

Prejudikatura

4 Ads 49/2003


přidejte vlastní popisek

16 Ad 103/2019 - 63

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou ve věci

žalobce: R. V., narozený X, bytem P.,

zastoupený: JUDr. Nadja Clare Hrušovská, advokátka, se sídlem Pod
Jezerem 415/2, 323 00 Plzeň,

proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová
25, 225 08 Praha 5 (dále jen ČSSZ),

v řízení o žalobě ze dne 25.11.2019 proti rozhodnutí žalované ze dne 26.9.2019 č.j. X-44091-HS o invalidní důchod,

takto:

I. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 26.9.2019 č.j. X-44091-HS a jemu předcházející rozhodnutí č.j. R-26.6.2019 – 426/X ze dne 26.6.2019 se zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalované.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3.146,-Kč ve lhůtě do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce, advokátky JUDr. Nadji Clare Hrušovské na účet číslo 5063890277/0100, VS 2361970.

Odůvodnění:

1. Včasnou žalobou ze dne 25.11.2019 s připojenou kopií napadeného rozhodnutí se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 26.9.2019 č.j. X-44091-HS, kterým mu byl snížen stupeň invalidity a výše invalidního důchodu podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), tak, že ode dne 18.7.2019 namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně mu náleží invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Plzeň-město ze dne 25.4.2019 je žalobce invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 60%, invalidní důchod nyní činí 8.601 Kč měsíčně. V odůvodnění rozhodnutí ze dne 26.9.201 žalovaná zdůraznila, že novým posudkem o invaliditě vypracovaným lékařem ČSSZ dne 12.9.2019 bylo zjištěno, že žalobce je od 25.4.2019 nadále invalidní pouze pro invaliditu druhého stupně, neboť rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, odd. B, položce 2d) přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 60-70% a lékař ČSSZ zvolil na základě doložených lékařských zpráv a vzhledem k délce adaptace a ke stabilizaci stavu dolní hranici daného rozpětí, tj. 60%, a tato míra poklesu ve smyslu § 4 citované vyhlášky nebyla změněna.

2. V žalobě žalobce mimo jiné vyjádřil nesouhlas s napadeným rozhodnutím a dožadoval se jeho zrušení s ohledem na svůj zdravotní stav, který stručně popsal, jelikož dle něho byl chybně v celém řízení posouzen s odkazem na ošetřujícího lékaře, dle něhož ke zlepšení zdravotního stavu nedošlo, jelikož je trvalý a nevratný. Dále bylo uvedeno, že na základě chybných závěrů z posudku o invaliditě ze dne 12.9.2019 byly žalovanou učiněny chybné závěry a tedy i chybné rozhodnutí. Závěrem žalobce požadoval zrušení rozhodnutí ze dne 26.9.2019 i rozhodnutí ze dne 26.6.2019 a vrácení věci žalované k novému rozhodnutí; byla požadována i náhrada nákladů řízení bez specifikace.

3. Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Plzeň-město vedeného ohledně žalobce a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 25.4.2019 a ze záznamu o jednání a posudku o invaliditě vypracovaného v řízení o námitkách dne 12.9.2019 ČSSZ-pracoviště Plzeň vyplývá, že žalobce byl nadále uznán invalidní dle § 39 odst. 1 zákona nikoli pro invaliditu třetího stupně, ale pouze pro invaliditu druhého stupně s tím, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, odd. B, položce 2d) přílohy vyhlášky, pro něž byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 60%, která ve smyslu § 3 a 4 vyhlášky nebyla změněna; den změny stupně invalidity: 25.4.2019 a doba platnosti posudku: trvale.

4. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě dne 8.10.2018 navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV), která je povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení; za současného stavu setrvala na svém rozhodnutí ze dne 26.9.2019 a navrhla zamítnutí žaloby. Ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobce vyplývá, že napadené rozhodnutí ze dne 26.9.2019 bylo podle dodejky žalobci doručeno dne 27.9.2019.

5. V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 9.6.2020 za účasti odborného lékaře z oboru neurologie i žalobce. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí (26.9.2019) byl žalobce invalidní dle § 39 odst. 1 zákona, šlo o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70%, přičemž se jedná o pokračování této invalidity s datem vzniku 16.1.2004; doba platnosti posudku (lhůta KLP): trvale. Komise uvedla, že dle doložené zdravotní dokumentace a z vyšetření neurologem při jednání komise byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je Sudeckova algodystrofie levé dolní končetiny se ztuhlostí levého hlezna. Dále PK MPSV konstatovala, že u žalobce se jedná o zvlášť těžkou poruchu uvedenou v kapitole XIII, oddílu B, položce 2d) přílohy vyhlášky, pro které stanovuje míru poklesu pracovní schopnosti při rozmezí 60%-70% horní hranicí 70%. Horní hranice zvolena vzhledem k chronicitě průběhu onemocnění, trvající výrazně omezenou hybnost levé dolní končetiny akrálně s nemožností extenze levé nohy, jedná se o komplexní regionální bolestivý syndrom levé dolní končetiny s obrazem těžké paresy. Není důvod pro použití § 3 ani § 4 odstavce 1 citované vyhlášky. S ohledem na zjištěný průběh onemocnění, zdravotní stav a funkční postižení žalobce komise konstatovala, že není v souladu s posudkovým zhodnocením OSSZ Plzeň-město a námitkového řízení ve smyslu snížení invalidity třetího stupně na druhý stupeň při stanovení dolní hranice 60% daného rozmezí 60%-70%. Komise nesouhlasila, že nebyl důvod pro ponechání třetího stupně invalidity vzhledem k prokazatelnému zvlášť těžkému funkčnímu postižení, trvající výrazně omezené hybnosti levé dolní končetiny akrálně s nemožností extenze levé nohy, při komplexním regionálním bolestivém syndromu levé dolní končetiny s obrazem těžké paresy. Z doložených lékařských nálezů a z vyšetření neurologem při jednání komise je odůvodněné přiznání invalidity třetího stupně, když klinický stav odpovídá zvlášť těžkému postižení. Dle PK MPSV žalobce není schopen práce ani za ulehčených podmínek. (Stejnopis posudku byl doručen straně žalobce i žalované.)

6. S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

(2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

(3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

7. V § 3 odst. 1 uvedené vyhlášky je stanoveno: V případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů (dle § 4 odst. 1 či 2 téže vyhlášky lze dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů). V této věci podmínky pro zvýšení (snížení) míry poklesu pracovní schopnosti nebyly shledány, jak uvedeno shora.

8. Dle § 38 písm. a) zákona má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku.

9. Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen správní orgán). Ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.).

10. Podle § 76 odst. 1 písm. a), b) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí a proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.

11. Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, tj. v této věci k datu 26.9.2019, a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.).

12. Žalobce se podanou žalobou domáhal ponechání třetího stupně invalidního důchodu z důvodů v ní uvedených. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 9.6.2020 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované (26.9.2019) se u žalobce jednalo nadále o invaliditu třetího nikoli pouze druhého stupně, proto je žaloba podaná důvodně, a soud napadené rozhodnutí žalované ze dne 26.9.2019 a jemu předcházející rozhodnutí ze dne 26.6.2019 bez nařízení jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobce, neboť žalovaná si neopatřila ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle citovaného posudku PK MPSV zdravotní stav žalobce nadále od 16.1.2004 a tedy k datu 26.6. i 26.9.2019 odpovídal třetímu stupni invalidity, když míra poklesu jeho pracovní schopnosti činila celkem 70%, avšak lékařem OSSZ a lékařem ČSSZ byla přiznána pouze míra poklesu 60%.

13. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalovaná vycházet ze zjištění, že žalobce je dle posudku PK MPSV ze dne 9.6.2020 nadále invalidní pro invaliditu třetího stupně od 16.1.2004, o čemž vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – pokračování invalidity třetího stupně, čímž bude realizovat rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 17.6.2020 č.j. 16 Ad 103/2019-61, když rozhodnutí o snížení stupně invalidity a výše invalidního důchodu z třetího na druhý stupeň ode dne 18.7.2019 by žalovaná nevydala v případě, že by se dle shora uvedených posudků lékařů OSSZ a ČSSZ nejednalo o snížení stupně invalidity žalobce. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Zástupce žalobce v podání ze dne 16.6.2020 požadoval náklady řízení v celkové výši 3.146 Kč a to za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh ve věci samé – žaloba) á 1.000 Kč , tj. 2.000 Kč, a za 2 režijní paušály (náhrada hotových výdajů) á 300 Kč, tj. 600 Kč i DPH 21% ve výši 546 Kč (z částky 2.600 Kč), neboť je jeho plátcem. Nárok je oprávněný, proto soud přiznal na nákladech řízení částku 3.146,-Kč za dva úkony právní služby výše uvedené, neboť je zcela v souladu s § 7, § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13 odst. 3 i 14a odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif., když tuto částku je povinna žalovaná uhradit k rukám zástupce žalobce ve lhůtě, kterou soud považuje za přiměřenou (výrok II. rozsudku).

15. V důsledku dlouhodobé nepřítomnosti Mgr. Jany Komínkové, které byla věc přidělena k rozhodnutí podle rozvrhu práce, o žalobě rozhodla JUDr. Alena Hocká, která zastupuje nepřítomnou Mgr. Janu Komínkovou v souladu s rozvrhem práce účinným od 1.4.2020 dostupným na www.justice.cz.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s.ř.s.).

Plzeň 17. června 2020

JUDr. Alena Hocká v.r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru