Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

54 Af 8/2019 - 20Usnesení KSPH ze dne 26.03.2019

Prejudikatura

56 Az 186/2005 - 8

7 As 15/2010 - 56

6 Ads 280/2015 - 40

2 As 315/2015 - 113

2 As 96/2010 - 83

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
3 Afs 144/2019

přidejte vlastní popisek

54 Af 8/2019 - 20

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Olgy Stránské a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Heleny Hrubé, Ph.D,

ve věci

Žalobkyně: A. H. bytem X

proti Žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 11. 2018, č. j. 53368/18/5100-31462-707633,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou odeslanou Krajskému soudu v Brně dne 18. 2. 2019 a postoupenou Krajskému soudu v Praze (dále jen „soud“) dne 15. 3. 2019 se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný dle § 114 odst. 2 a 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 4. 5. 2018, č. j. 2726888/18/2115-70462-204317 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a toto rozhodnutí potvrdil. Prvostupňovým rozhodnutím bylo dle § 113 odst. 1 písm. c) daňového řádu zamítnuto odvolání žalobkyně a zastaveno odvolací řízení ve věci odvolání žalobkyně proti rozhodnutí správce daně ze dne 21. 3. 2018, č. j. 1214012/18/20115 -70462-204317.

2. Dle § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) lze žalobu proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a násl. s. ř. s.) podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem. Podle § 72 odst. 4 nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout.

3. Dle § 40 odst. 1 až 4 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty, připadne-li přitom poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo státní svátek podle zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

4. Listinami předloženými žalovaným (kopií doručenky i písemným sdělením žalovaného co do doručení napadeného rozhodnutí žalobkyni) soud zjistil, že napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno ve čtvrtek 13. prosince 2018. Žalovaný zaslal napadené rozhodnutí žalobkyni na adresu, kterou jako adresu pro doručování ohlásila, žalobkyně nebyla při doručování poštovním doručovatelem zastižena, proto byla vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky vyzvána (v souladu s ustanovením § 44 odst. 4 daňového řádu), aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedla, současně jí bylo sděleno, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Protože žalobkyně si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedla, písemnost je považována za doručenou posledním dnem této lhůty (§ 47 odst. 2 daňového řádu) – tj. 13. 12. 2018. Dne 17. 12. 2018 byla vložena písemnost do domovní schránky žalobkyně, uvedené datum však pro počátek běhu lhůty pro podání žaloby není rozhodné. Lhůta pro podání žaloby počala běžet dnem následujícím po doručení (respektive fikci doručení) napadeného rozhodnutí a to 14. prosince 2018 a uplynula v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 s. ř. s. ve středu 13. února 2019.

5. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud usnesením návrh odmítne, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně.

6. Žalobkyně podala žalobu k poštovní přepravě dne 18. února 2019, tedy po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty k podání žaloby. Žalobkyně sice v žalobě tvrdila, že podala žalobu včas, k uvedenému ovšem neuvedla žádné konkrétní tvrzení a tvrzenou včasnost žaloby ani neprokázala. Protože byla žaloba podána opožděně, soudu nezbylo než žalobu žalobkyně podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítnout.

7. Pro úplnost soud uvádí, že i v případě včasného podání žaloby žalobkyní soudu (například pokud by fikce doručení nastala až 18. února 2019) byl by soud nucen žalobu žalobkyně též odmítnout, a to pro absenci zákonných náležitostí žaloby (§ 37 odst. 5 s. ř. s.), neboť žaloba není projednatelná. Žaloba musí totiž dle § 37 s. ř. s. (zejména odst. 3 tohoto ustanovení) obsahovat tzv. obecné („minimální“) náležitosti, ze kterých musí být patrno, čeho se žaloba týká, kdo podání činí, proti komu směřuje, co navrhuje, toto podání musí být podepsáno a datováno. Nad rámec „minimálních“ náležitostí musí žaloba proti rozhodnutí správního orgánu obsahovat i další náležitosti stanovené v § 71 s. ř. s. – tj. a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést a f) návrh výroku rozsudku. Žalobkyně byla proto v žalobě povinna mimo jiné uvést konkrétní skutková tvrzení včetně konkrétní právní argumentace, z nichž by bylo zcela zřejmé, z jakých konkrétních skutkových a právních důvodů se přezkumu správního rozhodnutí domáhá, proč konkrétní výrok napadeného rozhodnutí považuje za nezákonný (jakých zcela konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči ní dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným) a ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti. Tyto skutečnosti žalobkyně v žalobě ovšem neuvedla, její stávající tvrzení (že „správce daně se dopustil objektivního porušení/ zneužití zákonných práv a nesprávně zjistil skutkový i právní stav“) jsou zcela nedostatečná a nekonkrétní. K doplnění chybějících zákonných náležitostí žaloby je soud povinen vyzvat žalobce pouze v případě, že je se zřetelem na konkrétní situaci pravděpodobné, že žalobce bude s to žalobu doplnit včas – v zákonem stanovené dvouměsíční lhůtě pro podání návrhu. V opačném případě soud i bez výzvy k doplnění návrhu žalobu odmítne pro absenci zákonných náležitostí, tedy pro její neprojednatelnost (viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017 – 31).

8. Protože byla žaloba odmítnuta rozhodl soud výrokem II. tohoto usnesení o náhradě nákladů řízení soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 3 věty první s. ř. s.).

9. Soud též zdůrazňuje, že o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě již samostatným výrokem či usnesením nerozhodoval, neboť tomuto návrhu nelze vyhovět a to z důvodu opožděnosti žaloby. Mimo jiné soud podotýká, že i návrh na přiznání odkladného účinku neobsahuje zákonné náležitosti a i v případě včasnosti žaloby by mu nebylo možno vyhovět.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 26. března 2019

Olga Stránská, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru