Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

54 A 99/2018 - 58Usnesení KSPH ze dne 27.02.2020

Prejudikatura

8 Azs 144/2015 - 30

4 Aps 2/2010 - 44

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
10 As 95/2020

přidejte vlastní popisek

54 A 99/2018 - 58

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Lenky Oulíkové ve věci

žalobce: M. Y. P.,

bytem X, zastoupen advokátem Mgr. Václavem Voříškem, sídlem Ledčická 649/15, Praha,

proti žalovanému: Městský úřad Černošice, sídlem Riegrova 1209, Černošice,

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se z účtu Krajského soudu v Praze vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 4. 9. 2018 domáhal uložení povinnosti žalovanému odstranit do tří dnů od právní moci rozsudku v registru řidičů z historie bodového hodnocení žalobce záznam o p. ze dne X a záznam o p. ze dne X, přičemž žalobce dále avizoval, že pokud žalovaný po podání žaloby specifikovaný protiprávní stav napraví, vezme žalobce žalobu v tomto rozsahu zpět a bude pro tento případ požadovat deklaraci nezákonnosti zásahu žalovaného a přiznání náhrady nákladů řízení, což následně podáním ze dne 5. 11. 2018 i učinil.

2. Žalobce uvedl, že byl rozhodnutím M. ú. K. ze dne X, č. j. X, u. v. ze spáchání p. podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se měl dopustit dne X. Na základě tohoto rozhodnutí mu v bodovém hodnocení řidičů byly dne X zaznamenány X body, avšak K. ú. S. k. rozhodnutím ze dne 22. 6. 2018, č. j. 081094/2018/KUSK-DOP/KLU, rozhodnutí M. ú. K. zrušil v přezkumném řízení. Žalovaný přesto v bodovém hodnocení eviduje odpovídající záznam za údajný p., což dle žalobce odporuje zásadě presumpce neviny, neboť záznam v bodovém hodnocení představuje trest a žalobci v případě dalšího záznamu bodů hrozí vybodování. Žalobce dodal, že zákon nestanoví orgánu lhůtu k odečtení bodů, avšak dle jeho mínění je namístě postupovat analogicky podle § 123b odst. 2 a 3 zákona o silničním provozu (který stanoví lhůtu k provedení záznamu max. 10 dnů; 5 na doručení rozhodnutí a 5 na provedení záznamu).

3. Žalobce dále uvedl, že byl rozhodnutím M. h. m. P. ze dne X, č. j. X, u. v. ze spáchání p. podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu, kterého se měl dopustit dne X. Na základě toho mu v bodovém hodnocení řidičů bylo dne X zaznamenáno X bodů. M. d. odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí zamítlo, ale M. s. v P. usnesením ze dne 15. 3. 2018, č. j. 1 A 102/2017-81, přiznal žalobě odkladný účinek. I v tomto případě měl být dle žalobce záznam v jeho bodovém hodnocení odstraněn.

4. Jelikož žalovaný neodstranil záznamy, dopustil se dle žalobce nezákonného zásahu, neboť NSS v rozsudku ze dne 19. 2. 2015, č. j. 1 As 151/2014-23, konstatoval, že „zásah, spočívající ve stavu evidence registru řidičů, uvádějící k osobě stěžovatele údaje o p. jím spáchaných a o pokutách za tyto p. uložených, je zásahem trvajícím po celou dobu, kdy tyto údaje jsou součástí evidence. Lhůta pro podání žaloby proti tomuto zásahu podle § 84 odst. 1 s. ř. s. neuplyne, dokud zásah trvá“.

5. Podle § 85 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) je žaloba nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.

6. Podle § 123e odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu se řidiči rovněž odečtou body, které mu byly zaznamenány na základě pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo trestném činu po pravomocném zrušení tohoto rozhodnutí.

7. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu, nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.

8. Podle § 123f odst. 2 zákona o silničním provozu, shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče.

9. Podmínkou přípustnosti žaloby na ochranu před nezákonným zásahem je podle judikatury nemožnost domáhat se ochrany nebo nápravy jinými právními prostředky. Je proto třeba zkoumat, zda právní úprava v tom kterém případě prostředky ochrany před nezákonným zásahem připouští, či nikoliv (srov. rozsudek NSS ze dne 17. 12. 2010, č. j. 4 Aps 2/2010-44, č. 2339/2011 Sb. NSS). V daném případě je prostředkem ochrany nebo nápravy proti záznamu o počtu bodů námitka, o které vydá správní orgán vždy rozhodnutí (viz níže). Z judikatury dále plyne, že pokud by výsledkem nápravy bylo správní rozhodnutí, je nutno podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. a nikoliv žalobu na ochranu proti nezákonnému zásahu. Zákon nedává žalobci na výběr, jakými právními prostředky proti zásahu brojit, ochrana prostřednictvím žaloby podle § 82 a násl. s. ř. s. připadá v úvahu jen tehdy, neposkytuje-li právní řád jiné prostředky (srov. rozsudek NSS ze dne 19. 1. 2005, č. j. 1 Afs 16/2004-90, č. 1541/2008 Sb. NSS). Obdobně NSS v rozsudku ze dne 4. 8. 2005, č. j. 2 Aps 3/2004-42, č. 720/2005 Sb. NSS, uvedl, že institut žaloby proti nezákonnému zásahu „[n]emůže být vykládán jako jakási náhražka žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, a není proto ani v procesní dispozici účastníka řízení volit, kterou z těchto žalob bude pro sebe považovat za výhodnější a které řízení tedy bude iniciovat. Určujícím kritériem pro podání této žaloby totiž není jakási procesní taktika žalobce, nýbrž povaha napadeného úkonu. Přitom platí, že žaloba proti rozhodnutí správního orgánu má před žalobou proti nezákonnému zásahu přednost v tom smyslu, že lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky, je tak účastník řízení povinen učinit a teprve po vyčerpání těchto prostředků si zároveň otevírá procesní prostor pro případné podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Přímo žalovat nezákonný zásah je proto možno jen tehdy, pakliže ochrana jinými právními prostředky není možná. Vztah obou zmíněných žalobních typů tak lze označit za primát žaloby proti rozhodnutí, kdy sekundární možnost podání úspěšné žaloby proti nezákonnému zásahu nastupuje teprve tehdy, pokud žaloba proti rozhodnutí nepřipadá v úvahu, a to ani po ‚zprocesnění‘ zásahu jinými právními prostředky ve smyslu § 85 s. ř. s.“.

10. Z výše uvedeného plyne, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem je subsidiární vůči žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Pokud právní úprava postupu před správními orgány obsahuje takovou procesní konstrukci, podle níž se o právech či povinnostech dotčené osoby vydá správní rozhodnutí, lze se domáhat u soudu ochrany toliko proti tomuto rozhodnutí žalobou dle § 65 a násl. s. ř. s. (jde o výše zmíněné zprocesnění zásahu jinými právními prostředky). Za těchto okolností není žaloba na ochranu před nezákonným zásahem přípustná.

11. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobce má k dispozici jiný prostředek ochrany proti neprovedení odečtu bodů. Zákon o silničním provozu v § 123f odst. 1 zakotvuje institut námitky, kterou se řidič v případě nesouhlasu s provedeným záznamem v registru řidičů může domoci jeho opravy. To platí nejen pro případy, kdy řidič nesouhlasí se záznamem, který byl proveden, ale i tehdy, domáhá-li se provedení odečtu podle § 123e zákona o silničním provozu, který je správní orgán povinen provést z úřední povinnosti (viz rozsudek NSS ze dne 19. 4. 2012, č. j. 5 Ans 8/2011-63, srovnej též rozsudek NSS ze dne 3. 5. 2011, č. j. 8 As 23/2010-89). Právo podat námitku proti záznamu bodů není omezeno žádnou lhůtou, lze jej tedy realizovat i v případech napadených žalobcem. Lze tedy uzavřít, že zákon o silničním provozu dává řidiči pro případ neprovedení odečtu bodů v registru řidičů k dispozici účinný prostředek ochrany, který dle § 85 s. ř. s. brání přípustnosti zásahové žaloby. Argumentace žalobce rozsudkem NSS ze dne 19. 2. 2015, č. j. 1 As 151/2014-23, není přiléhavá, jelikož tento rozsudek se zabýval otázkou údajů vedených v evidenci spáchaných přestupků podle § 119 odst. 2 písm. g) zákona o silničním provozu (proti čemuž zákon skutečně žádný prostředek nápravy vyjma zásahové žaloby nezná), zatímco žalobce brojí proti záznamům o počtu bodů podle § 119 odst. 2 písm. h) zákona o silničním provozu, jak je zřejmé z toho, že brojí proti neprovedení odečtu bodů (což je otázka, která se evidence spáchaných přestupků netýká), a rovněž z výpisů z bodového hodnocení řidiče, které soudu na podporu své argumentace předložil. Proti záznamům o počtu bodů podle § 119 odst. 2 písm. h) zákona o silničním provozu však ze shora uvedených důvodů prostředek nápravy existuje, a to v podobě námitek podle § 123f zákona o silničním provozu.

12. V projednávané věci je zřejmé, že se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému odstranit do 3 dnů od právní moci rozsudku v registru řidičů záznam o přestupcích z historie bodového hodnocení žalobce. Vydání deklaratorního rozhodnutí žalobce navrhoval až v případě odstranění záznamů ze strany žalovaného, přičemž explicitně uvedl, že v takovém případě vezme žalobu v rozsahu výroků o uložení povinnosti zpět. Žalobce měl tedy v předmětné věci k dispozici jiné prostředky ochrany ve smyslu § 85 s. ř. s. – námitky podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu (a případnou žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, pokud by tento námitkám nevyhověl) a žaloba na ochranu před nezákonným zásahem je tudíž nepřípustná. Na výše uvedeném nic nemění ani skutečnost, že žalobce následně změnil petit své žaloby (žalobce sice uváděl, že bere žalobu co do návrhu na uložení povinnosti žalovanému zpět, nicméně soud toto podání posoudil podle jeho obsahu jako změnu žaloby), takže nově žádal vydání deklaratorního rozhodnutí, jelikož pro shora uvedené závěry není podstatné, zda se žalobce domáhal negatorního či deklaratorního výroku (viz rozsudek NSS ze dne 16. 12. 2015, č. j. 8 Azs 144/2015-30).

13. Soud proto výrokem pod bodem I podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 85 s. ř. s. žalobu jako nepřípustnou odmítl. 14. Soud výrokem pod bodem II podle § 60 odst. 3 nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť byla žaloba odmítnuta. 15. Soud výrokem pod bodem III podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, neboť byla žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 27. února 2020

Mgr. Tomáš Kocourek, Ph.D., v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru