Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

54 A 9/2020 - 39Usnesení KSPH ze dne 31.08.2020

Prejudikatura

30 A 72/2012 - 53


přidejte vlastní popisek

54 A 9/2020 - 39

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Jan Čížka ve věci

žalobce: V. V., narozen X

státní příslušník Republiky Severní Makedonie plánovaně bytem X

zastoupen advokátem Mgr. Pavolem Kehlem sídlem Panská 895/6, 110 00 Praha 1

proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. OAM-17725/ZM-2019

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 466,50 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Pavola Kehla.

III. Žalobci se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou odeslanou dne 24. 10. 2019 Městskému soudu v Praze a následně jeho usnesením ze dne 1. 7. 2020, č. j. 10 A 174/2019-21, postoupenou Krajskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému domáhal podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobce ze dne 15. 3. 2019 o vydání zaměstnanecké karty podle § 42g zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 16/2019 Sb. (viz čl. II bod 1 zákona č. 176/2019 Sb.; dále jen „zákon o pobytu cizinců“) vedeném pod sp. zn. OAM-17725/ZM-2019.

2. Dne 28. 8. 2020 soud obdržel podání, jímž žalobce vzal žalobu v celém rozsahu zpět z důvodu, že žalovaný již vydal rozhodnutí o žádosti o udělení zaměstnanecké karty, o něž usiloval.

3. Podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení zastaví, jestliže vzal navrhovatel svůj návrh zpět.

4. Protože žalobce vzal svůj návrh v plném rozsahu zpět, rozhodl soud v souladu s dispoziční zásadou vyjádřenou v citovaném ustanovení o zastavení řízení.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s., podle níž, vzal-li navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.

6. Z obsahu zpětvzetí i z dodatečně doplněného obsahu správního spisu plyne, že žaloba byla skutečně vzata zpět z důvodu, že žalovaný učinil úkon, jejž se žalobce svou žalobou dožadoval, až po podání žaloby (žalobce byl k převzetí zaměstnanecké karty vyzván a také ji převzal až dne 5. 2. 2020). Současně z obsahu správního spisu neplyne, že by žaloba byla podána zjevně bezdůvodně či by byla nepřípustná. Žalobce přitom výslovně žádal o přiznání náhrady nákladů řízení, zatímco žalovaný se ani přes výzvu soudu k otázce případné náhrady nákladů řízení nevyjádřil.

7. V daném případě žalobci přísluší náhrada nákladů řízení, a to v celkové výši 11 466,50 Kč. Tato částka sestává z náhrady za nevrácenou část soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a odměny advokáta ve výši 10 466,50 Kč. Odměna advokáta se skládá ze dvou úkonů právní služby po 3 100 Kč [příprava a převzetí věci a sepsání žaloby podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], jednoho úkonu právní služby po 1 550 Kč (zpětvzetí žaloby) podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 2 a 3 advokátního tarifu a tří paušálních částek jako náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, k nimž je třeba podle § 57 odst. 2 s. ř. s. přičíst náhradu za 21 % DPH z těchto částek (kromě soudního poplatku) ve výši 1 816,50 Kč.

8. Soud zároveň rozhodl i o vrácení soudního poplatku a to po jeho snížení o 20 %, nejméně však 1 000 Kč, ve smyslu § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Z uhrazeného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč tak vznikl žalobci nárok na vrácení částky 1 000 Kč. Tato částka mu bude vrácena ve smyslu § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve lhůtě 30 dnů od právní moci výroku o vrácení přeplatku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 31. srpna 2020

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru