Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

54 A 30/2020 - 40Usnesení KSPH ze dne 14.01.2021

Prejudikatura

4 Ads 14/2007

7 As 424/2018 - 21


přidejte vlastní popisek

54 A 30/2020 - 40

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Davida Krysky ve věci

žalobce: A. T., narozen X

bytem X zastoupen advokátem Mgr. Petrem Václavkem sídlem Opletalova 25, Praha 1

proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, Praha 7 o žalobě proti nevydání průkazu o povolení k trvalému pobytu či osvědčení o oprávněnosti pobytu žalobce na území České republiky a proti postupu žalovaného formalizovanému přípisem ze dne 13. 8. 2020, č. j. OAM-319/ZR-2020, č. j. MV-106113-4/OAM-2020,

takto:

I. Řízení se zastavuje. II. Žalobci se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se podáním ze dne 23. 9. 2020 neurčitě domáhal, aby soud určil, že „výše specifikovaný zásah vůči žalobci [blíže popsaný v bodě I.B žaloby] byl nezákonný“. Zároveň navrhl, aby bylo žalovanému přikázáno, aby žalobci „vydal potvrzení o oprávněnosti žalobcova pobytu na území České republiky“, a současně zakázáno, „aby v porušování žalobcova práva pokračoval, neboť se lze důvodně domnívat, že správní orgány by takový postup (zásah) mohly vůči žalobci aplikovat též v budoucnu.“

2. Soud proto žalobce usnesením ze dne 8. 12. 2020, č. j. 54 A 30/2020-33, vyzval, aby odstranil nedostatek žaloby tím, že jednoznačně uvede, zda žaloba směřuje proti nečinnosti správního orgánu nebo proti nezákonnému zásahu správního orgánu, a aby náležitě (podle zvoleného žalobního typu) upravil i žalobní petit. Žalobce totiž nezákonný zásah vymezil nejasně, neboť z části I.B žaloby není patrno, co přesně žalobce považoval za nezákonný zásah a co za pouhé skutkové okolnosti takového zásahu, přičemž ze žaloby ani nevyplývá, jaké právo měl žalobce na mysli, domáhal-li se v petitu, aby soud zakázal žalovanému, aby „v porušování žalobcova práva pokračoval“. Žalobce ani jednoznačně nedefinoval, vydání jakého osvědčení se domáhá – tento návrh formuloval nepřípustně jako alternativní v situaci, kdy soud není oprávněn si „vybírat“, co bude předmětem řízení. K odstranění nedostatků žaloby byla žalobci stanovena 15denní lhůta od doručení výzvy, k němuž došlo dne 10. 12. 2020.

3. Poslední den této lhůty (28. 12. 2020) žalobce vzal žalobu zpět s odůvodněním, že mu byl předán průkaz o povolení k trvalému pobytu. Žalobce rovněž uvedl, že požaduje přiznání náhrady nákladů řízení, neboť ke zpětvzetí žaloby přistoupil v důsledku pozdějšího jednání žalovaného. Na výzvu soudu ze dne 8. 12. 2020 žalobce nijak nereagoval.

4. Podle § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) soud řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. 5. Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.

6. Jelikož žalobce vzal svůj návrh zpět a o tomto úkonu soud nemá pochybnosti, rozhodl soud o zastavení řízení (výrok I). 7. O vrácení části zaplaceného soudního poplatku za řízení soud rozhodl podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož ke zpětvzetí žaloby došlo před prvním jednáním ve věci, rozhodl soud o vrácení soudního poplatku sníženého o 1 000 Kč (výrok II).

8. Vzhledem k tomu, že žalobce žádal o přiznání náhrady nákladů řízení, musel soud vyhodnotit, nakolik bylo zpětvzetí žaloby učiněno pro pozdější chování žalovaného ve smyslu § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s., resp. zda podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení byly splněny.

9. Pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s. je rozhodné, zda byla žaloba vzata zpět pro pozdější chování žalovaného. Nicméně takové pozdější chování musí být učiněno ve věci, která představuje předmět řízení. Jelikož žalobce jednoznačně nekonkretizoval, čeho se domáhá (petit) a žaloba byla z tohoto důvodu neurčitá, nebyl jednoznačně předmět řízení vymezen. Vzhledem k tomu, že žalobce nijak nereagoval na výzvu soudu ze dne 8. 12. 2020 a nedostatky žaloby v soudem stanovené lhůtě neodstranil, nemohl soud náležitě posoudit vztah pozdějšího chování žalovaného a předmětu řízení.

10. Žalobce má za to, že pozdější chování žalovaného (spočívající v předání průkazu o povolení k trvalému pobytu) uspokojilo jeho žalobní návrh, nicméně soud nemohl (a to z důvodů stojících na straně žalobce) posoudit, zda tvrzené jednání žalovaného se týká předmětu projednávané věci. Za této situace proto nelze konstatovat, že žaloba byla vzata zpět pro pozdější chování žalovaného. Z toho důvodu soud dospěl k závěru, že zde nejsou okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání žalobci práva na náhradu nákladů řízení proti žalovanému podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s. Soud proto výrokem III rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 14. ledna 2021

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru