Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

50 A 6/2014 - 74Rozsudek KSPH ze dne 29.07.2014

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
7 As 181/2014

přidejte vlastní popisek

50A 6/2014 - 74

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců JUDr. Věry Šimůnkové a Mgr. Ing. Petra Šuránka v právní věci navrhovatele: D. C. , se sídlem , zast. Mgr. Martinem Žižkou, advokátem se sídlem Václavské náměstí 846/1, 110 00 Praha 1, proti odpůrci: Obec Bašť, se sídlem Obecní 126, 250 65 Bašť, zastoupená JUDr. Tomášem Chlostem, advokátem se sídlem Na Zámecké 7, 140 00 Praha 4, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – územního opatření o stavební uzávěře v lokalitách č. 8, 15, 17 a Na Dlouhých, č. 1/2014, schváleného usnesením Zastupitelstva obce Bašť dne 3. 2. 2014 pod č. 5/071,

takto:

I. Návrh se zamítá.

II. Navrhovatel je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit odpůrci k rukám jeho advokáta JUDr. Tomáše Chlosta na náhradě nákladů řízení částku 12.342 Kč.

III. Navrhovateli se ukládá povinnost do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit soudní poplatek ve výši 5.000,- Kč za podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy, a to na účet Krajského soudu v Praze č. 3703-8729111/0710 pod var. symbolem 3950000614.

Odůvodnění:

Navrhovatel se návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 31. 3. 2014 domáhají zrušení opatření obecné povahy (dále jen „OOP“), kterým bylo vydáno územní opatření o stavební uzávěře spočívající v zákazu umisťování, povolování a realizace veškeré stavební činnosti bez zřetele na stavebně technické provedení, účel a dobu trvání staveb v lokalitě č. 8 (na pozemcích parc. č. 363/6, 363/8 – část), v lokalitě č. 15 (na části pozemků č. 427, 428, 429 a 430), v lokalitě č. 17 (na pozemku parc. č. 504/1 – část) a v lokalitě Na Dlouhých (na pozemcích parc. č. 423/1, 424/6, 401/3, 423/2, 423/3, 423/4, 430, st. 59/2, 636 a 587/1), přičemž všechny pozemky se nacházejí v katastrálním území Bašť.

Navrhovatel svoji aktivní legitimaci odvíjí od vlastnictví pozemků parc. č. st. 59/2 a pozemků parc. č. 401/3, 423/1, 423/2, 423/3, 423/4, 424/6, 430 a 636 v k. ú. Bašť (dále jen „lokalita Na Dlouhých“), které jsou dotčeny napadeným OOP o stavební uzávěře. Navrhovatel dále své oprávněné zájmy dovozuje mimo jiné ze smlouvy o spolupráci uzavřené dne 12. 8. 2009 s odpůrcem, v níž odpůrce potvrdil svůj zájem, aby navrhovatel v lokalitě Na Dlouhých vybudoval 217 rodinných domů, dvě komerční budovy a sportovní centrum včetně související infrastruktury. Tato smlouva navazuje na smlouvu o spolupráci ze dne 28. 11. 2002 uzavřenou mezi předchozím investorem (BAST DEVELOPMENT CZ a. s.) a odpůrcem. Navrhovatel do projektu od počátku investoval již více než 100 mil. Kč. V návaznosti na smlouvu o spolupráci vede odpůrce v současné době s navrhovatelem jednání o uzavření plánovací smlouvy, jež má za cíl stanovit vzájemná práva a povinnosti související s výstavbou rezidenčního projektu v lokalitě Na Dlouhých. Již v roce 2005 přitom bylo Obecním úřadem v Líbeznicích - stavebním úřadem vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby povolující umístění stavby rodinných i bytových domů včetně infrastruktury (rozhodnutí ze dne 5. 4. 2005, čj. 097-05-2). Navrhovatel však na žádost odpůrce projekt upravil o rozšíření zelených ploch a výstavbu mateřské školy. Aktuálně tak má být o takto upraveném projektu vedeno nové územní řízení, kterému však brání napadené OOP. V roce 2011 byla lokalita Na Dlouhých znovu prověřena s ohledem na plánovanou realizaci rezidenčního projektu z hlediska např. vlivů na životní prostředí nebo možného ovlivnění odtokových a hydrogeologických poměrů, vše s kladným výsledkem.

Navrhovatel uplatňuje celkem tři návrhové body: a) nedodržení stanoveného postupu při vydání OOP, b) rozpor OOP se zákonem, c) rozpor OOP s principem proporcionality.

Ad a): Odpůrce dle názoru navrhovatele nezískal všechna potřebná vyjádření potřebná podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb. (dále jen „stavební zákon“). Dále namítá, že napadené OOP vydalo zastupitelstvo obce Bašť, a nikoliv obec Bašť. Konečně navrhovatel odpůrci vytýká, že nedodržel ustanovení § 172 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neboť veřejnou vyhláškou o návrhu OOP nebyly vyzvány dotčené osoby, aby k návrhu OOP podávaly připomínky nebo námitky, a návrh napadeného OOP nebyl soudě dle textu veřejné vyhlášky zveřejněn v úplném znění a není v ní uvedeno, čích zájmů se OOP přímo dotýká.

Ad b): Navrhovatel znovu opakuje, že odpůrce nezískal všechna vyjádření potřebná podle stavebního zákona. Odpůrce také zásadním způsobem zasahuje do vlastnických práv navrhovatele a znemožňuje mu realizaci dlouhodobě připravovaného rezidenčního projektu, ve vztahu k němuž se odpůrce zavázal ke spolupráci s navrhovatelem. Navrhovatel vytýká odpůrci porušení § 4 odst. 1 stavebního zákona a § 2 odst. 3 správního řádu. Odpůrce tak vydáním OOP nešetřil práva navrhovatele nabytá v dobré víře, neboť navrhovatel je vlastníkem dotčených pozemků, na kterých realizuje výstavbu rezidenčního projektu podle požadavků odpůrce a ve spolupráci s ním. Podle navrhovatele bylo do jeho práv zasaženo nad míru nezbytného rozsahu, neboť argumentace odpůrce, že není schopen zajistit plnění základní povinné školní docházky pro děti s trvalým pobytem na jeho území je postavena primárně na teoretické spekulaci. Z čl. VI. OOP vyplývá, že cílem OOP je zabránit zvýšení počtu rodin s dětmi, protože další zastavění území je pro odpůrce s ohledem na nedostatečnou kapacitu základní školství velkým rizikem. Takový postup odpůrce považuje navrhovatel za nezákonný a nepřiměřený, zvláště v území, které bylo z hlediska zastavění pro bydlení prověřeno. Navrhovatel tak v chování odpůrce spatřuje porušení čl. 11 Listiny základních práv a svobod, které poškozuje právě navrhovatele. Navrhovatelem zamýšlená výstavba je zcela v souladu se stávajícím územním plánem odpůrce, tak i s návrhem nového územního plánu odpůrce, v němž je navrhováno budoucí využití předmětné lokality převážně jako „obytná zóna“ (SO201) a v menší míře „občanské vybavení“ (OV201). Tato výstavba proto nemůže ztížit nebo znemožnit budoucí využití území dotčeného OOP, kterým je a v budoucnu má být obytná zóna a občanská vybavenost.

Ad c): Navrhovatel na podporu tohoto návrhového bodu odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 8. 2010, č. j. 4 Ao 3/2010-54, týkající se aplikace testu proporcionality při přezkumu OOP. Následky napadeného OOP nejsou podle navrhovatele přiměřené s ohledem na účel a důvody deklarované odpůrcem v odůvodnění OOP. Následky stavební uzávěry nejsou vůbec úměrné sledovanému cíli a podle navrhovatele napadené OOP a cíl v podobě naplnění požadavku § 178 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), spolu vůbec nesouvisí. Nadto navrhovatel poukazuje na skutečnost, že územně plánovací dokumentace Středočeského kraje nijak nepočítá s územní ochranou území dotčeného napadeným OOP a omezováním zastavitelných pozemků.

Odpůrce ve svém vyjádření označuje návrh za nedůvodný a navrhuje jeho zamítnutí. K části návrhu, ve které navrhovatel specifikuje zásah do svých práv, odpůrce uvádí, že navrhovatel se dovolává dokumentů staršího data (smlouvy o spolupráci ze dne 12. 8. 2009 a územního rozhodnutí ze dne 5. 4. 2005), přičemž soud by k této skutečnosti (tj. že navrhovatel nevyvíjel činnost po delší dobu) měl přihlédnout, a to s ohledem na rozhodnutí č. 2396/2011 Sb. NSS. K návrhovým bodům uvedl odpůrce následující.

Ad a): Odpůrce předně uvádí, že návrh OOP s dotčenými orgány projednal podle své žádosti ze dne 6. 8. 2013. Návrh OOP byl pak na úřední desce zveřejněn v úplném znění, avšak v menším měřítku, neboť na úřední desce odpůrce není dostatek místa. Proto odpůrce ve veřejné vyhlášce uvedl, že návrh je k nahlédnutí v listinné podobě vystaven na obecním úřadu, tak aby se s návrhem mohly seznámit i osoby, které nemohou návrh ve zmenšeném měřítku přečíst.

Ad b) + c): Odpůrce zdůraznil, že napadené OOP o stavební uzávěře je časově omezené, a to do nabytí účinnosti OOP – územního plánu obce Bašť, a odkázal na § 97 stavebního zákona, který mu dává možnost vydat územní opatření o stavební uzávěře, a to pro případ, že by stavební činnost mohla ztížit nebo znemožnit využití podle připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo schváleno její zadání. Zastupitelstvo obce Bašť dne 31. 10. 2011 rozhodlo o pořízení nového územního plánu a dne 15. 7. 2013 projednalo a schválilo zadání nového územního plánu obce. Podle odpůrce skutečnost, že navrhovatel se v dotčené lokalitě chystá vystavět 217 rodinných domů, dvě komerční centra a sportovní centrum, sama o sobě odůvodňuje vydání územního opatření o stavební uzávěře. Navíc nový územní plán obce počítá se změnou využití předmětného územní – lokality Na Dlouhých. Odpůrce se v rámci komplexního hodnocení výstavby celého území musel také zabývat tím, jak budoucí výstavba zasáhne do sféry ostatních obyvatel obce a dospěl k závěru, že nemůže naplnit podmínky ustanovení § 178 odst. 1 školského zákona, podle kterého obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území (…); obec zřizuje a zrušuje základní školu, nebo zajišťuje plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí. Odpůrce nemá zřízenu základní školu. Podle stávající dohody o vytvoření školského obvodu s obcí Líbeznice však již v roce 2014/2015 nebude kapacita školy již postačovat. Okolní obce odpůrce rovněž nemají dostatečnou kapacitu a s problémem zajistit plnění základní povinné školní docházky se potýkají i další obce jako např. Bořanovice, Předboj, Hovorčovice, Měšice. Aktuálně probíhají jednání o zřízení základní školy v rámci svazku obcí, jde však o dlouhodobější projekt.

Závěrem odpůrce uvedl, že v rámci své působnosti musí hájit oprávněné zájmy všech občanů obce a zabezpečovat jejich potřeby, proto přijal napadené OOP, protože nelze vyhovět zájmu jednotlivce na jeho podnikatelském záměru na úkor ostatních oprávněných zájmů obyvatel obce.

Navrhovatel v replice nesouhlasí s tvrzením odpůrce, že byl nečinný a na podporu svých tvrzení nabízí řadu důkazů. K odkazu odpůrce na rozhodnutí č. 2396/2011 Sb. NSS navrhovatel namítá, že v souzeném případě se jednalo o úmyslnou nečinnost odpůrce (obce), tudíž takový odkaz je nepříkladný. Navrhovatel dále nesouhlasí s argumentem odpůrce, že otázka kapacity základní školy je pro danou věc relevantní. Předchozí změna stávajícího územního plánu rozšířila zastavitelné území obce (v návrhu nového územního plánu je toto rozšíření označeno jako „SO8“ – „SO13“ a „SO108“), přičemž novým územním plánem má být odebrána možnost zastavění pouze navrhovateli a území přidané předchozí změnou stávajícího územního plánu má být zůstat zachováno. Navíc odpůrce musel s variantami zajištění základní povinné školní docházky počítat již při schvalování předchozí změny územního plánu. Navrhovatel dále brojí proti tomu, že nový územní plán obce, který podle argumentace odpůrce vyvolává potřebu stavební uzávěry, ohledně vymezení předmětných pozemků jako územní rezervy zjevně nerespektuje Metodiku k navrhování územních rezerv a rozhodování podle nich (vydanou Ústavem územního rozvoje a Ministerstvem pro místní rozvoj). Podle této metodiky se územní rezervy vymezují, jen je-li to účelné. Požadavek na vymezení územní rezervy může také podle metodiky vyplynout z územně analytických podkladů, doplňujících průzkumů a rozborů, územní studie, požadavku dotčeného orgánu, požadavku samosprávy a podobně. Dle názoru navrhovatele dosud nebyl odpůrcem dán jediný relevantní důvod pro vymezení předmětných pozemků jako územní rezervy kromě velmi vágních a spekulativních popisů budoucích kapacit škol. Další rozpor s uvedenou metodikou navrhovatel vidí v tom, že vymezení územní rezervy nemá měnit stávající stav, ale omezovat jeho změny, a to navíc v území, které nebylo dosud odpůrcem prověřeno z hlediska zamýšleného využití pro územní rezervu. V daném případě vymezením dotčených pozemků, které již byly jednou vymezeny jako „plochy bydlení v rodinných domech“, do územní rezervy dojde k nepřípustné konzervaci stavu ve smyslu nezastavěnosti pozemků (v rozporu se smyslem a účelem institutu územní rezervy) a současně dojde zároveň ke změně stavu ze zastavitelných pozemků na nezastavitelné, čímž podle navrhovatele dojde k nepřípustnému zásahu do práv soukromoprávní osoby, který nemůže požívat právní ochrany. Podle navrhovatele jde jednoznačně o záměrně poškozující jednání odpůrce v rozporu s dohodami, které odpůrce váží k projektu, který již vygeneroval obci nemalé finanční příspěvky (nejméně 4,5 mil. Kč příspěvek na rozšíření čističky odpadních vod, jak je uvedeno v dodatku č. 1 ke smlouvě ze dne 28. 11. 2002).

Ze správního spisu vyplývá, že odpůrce přípisem ze dne 6. 8. 2013 požádal dotčené orgány o uplatnění stanoviska podle § 98 odst. 2 stavebního zákona a připojil k tomu návrh OOP. O sdělení stanoviska byly požádány: Městský úřad Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, odbor dopravy, odbor životního prostředí, odbor územního rozvoje a památkové péče; Krajský úřad Středočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, odbor životního prostředí, odbor dopravy; Krajská hygienická stanice Středočeského kraje, Krajská veterinární správa, Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy 1, odbor geologické správy, odbor ekologie krajiny a lesa; Ministerstvo zemědělství – Pozemkový úřad, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, odbor ochrany ložisek a nerostných surovin; Ministerstvo vnitra, sdělovací kabely; Ministerstvo zdravotnictví, Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Středočeský kraj; Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, územní odbor Mladá Boleslav; Obvodní báňský úřad Kladno, pracoviště Praha; Vojenská ubytovací a stavební správa. Dotčené orgány se buď nevyjádřily, nebo neměly námitek.

Dne 17. 10. 2013 byla na úřední desce odpůrce vyvěšena na dobu 45 dní (do 2. 12. 2013) veřejná vyhláška o oznámení řízení o návrhu OOP „Územní opatření o stavební uzávěře v lokalitách č. 8, 15, 17 a Na Dlouhých“. Ve veřejné vyhlášce je uvedeno, že návrh OOP je přílohou této veřejné vyhlášky a bude po dobu 30 dnů ode dne doručení vystaven k veřejnému nahlédnutí v listinné podobě na Obecního úřadu Bašť a na internetových stránkách http://www.obecbast.cz. Dále je zde uvedeno poučení, že „námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat kromě osob uvedených v § 172 odst. 5 správního řádu (vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva, mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčena, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny), zástupce veřejnosti a osoby, o nichž tak stanoví zvláštní právní předpis (zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčena, může uplatnit písemně své připomínky ve stanovené lhůtě. Dle ust. § 172 odst. 5 správního řádu nelze zmeškání úkonu prominout. Své připomínky a námitky podávejte písemnou formou a zasílejte na adresu Obecní úřad Bašť, Obecní 126, 250 65 Líbeznice, ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho zveřejnění.“ Tato veřejná vyhláška včetně příloh byla zveřejněna způsobem umožňujících dálkový přístup od 17. 10. 2013 do 2. 12. 2013.

Zastupitelstvo obce Bašť projednalo dne 3. 2. 2014 jako bod č. 6 návrh napadeného OOP a přijalo usnesení č. 5/071 tohoto znění: „Zastupitelstvo obce Bašť schvaluje Opatření obecné povahy č. 1/2014, kterým se vydává územní opatření o stavební uzávěře v lokalitách č. 8, 15, 17 a Na Dlouhých a ukládá starostce zveřejnění související vyhlášky.“ Dne 4. 2. 2014 byla na úřední desce odpůrce vyvěšena na 15 dní (tj. do 19. 2. 2014) veřejná vyhláška o oznámení o vydání OOP „Územní opatření o stavební uzávěře v lokalitách č. 8, 15, 17 a Na Dlouhých“, přílohou bylo napadené OOP a informace o možnosti se seznámit s úplným zněním a přílohami v úředních hodinách (vypsány) na OÚ Bašť nebo na webových stránkách obce Bašť od 4. 2. 2014 do 19. 2. 2014. Tato veřejná vyhláška včetně příloh byla zveřejněna způsobem umožňujících dálkový přístup od 4. 2. 2014 do 19. 2. 2014.

OOP v čl. I. vymezuje území, na něž se vztahuje stavební uzávěra a odkazuje se na výřezy katastrální mapy. Čl. II. zakazuje umisťování, povolování a realizaci veškeré stavební činnosti bez zřetele na stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. Čl. III. obsahuje výjimky ze zákazu a omezení. Čl. IV. hovoří o podmínkách vyplývajících ze stanovisek dotčených orgánů. Čl. V. stanoví platnost OOP do nabytí účinnosti Územního plánu Bašť, který komplexně prověří problematiku využití dotčeného území. V odůvodnění (čl. VI.) OOP se uvádí, že územní opatření o stavební uzávěře se vydává jako OOP a zakazuje veškerou stavební činnost ve vymezených územích, neboť tato by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace. Zastupitelstvo obce Bašť dne 31. 10. 2011 rozhodlo o pořízení nového územního plánu a dne 15. 7. 2013 projednalo a schválilo zadání nového územního plánu obce. Nutnost přijetí OOP je dána rovněž i nemožností dostát povinnosti uvedené v § 178 školského zákona, neboť obec Bašť má uzavřenu dohodu o vytvoření školského obvodu s obcí Líbeznice, avšak kapacita jejich základní školy v roce 2014/2015 již nebude postačovat. Počty dětí v obci Bašť, kterých se bude základní povinná školní docházka týkat v následujících šesti letech, jsou vzhledem k naplnění kapacity spádové školy alarmující. Okolní obce se základní školou nemají kapacitu na vytvoření dalšího spádového obvodu. Obec Bašť jedná o zřízení základní školy v rámci svazku obcí s obcemi, jichž se problém týká. Jde však o dlouhodobý projekt, proto je stavební uzávěra na velkých pozemcích určených k zastavění odůvodněna. Dotčené orgány neuplatnily žádná stanoviska podle § 98 odst. 2 stavebního zákona a proti návrhu OOP nebyly ve stanovené lhůtě podány žádné námitky a připomínky podle § 172 správního řádu.

Při jednání soudu navrhovatel uvedl, že stále platí smlouva o spolupráci na výstavbě v této lokalitě uzavřená s odpůrcem, a zdůraznil, že po celou dobu byl navrhovatel v přípravě projektu velmi aktivní, postupně získával potřební vyjádření od dotčených orgánů pro účely územního řízení. Například teprve v roce 2014 bylo získáno povolení k napojení k veřejnému vodovodu v sousední obci. Dále realizoval i odkup pozemků potřebných pro přístup lokality ke komunikaci III. třídy, vše přitom bylo činěno ve spolupráci s odpůrcem. O existenci OOP se přitom navrhovatel přímo od obce ani nedozvěděl. Dále zdůrazňuje, že změnou č. 1 stávajícího územního plánu byla do zastavitelné plochy zařazena plocha v návrhu územního plánu značená jako SO 8-13 a dále SO 18, přičemž tyto plochy v připravované územně plánovací dokumentaci zůstávají jako plochy zastavitelné a plocha navrhovatele je řazena jako plocha zemědělská, resp. územní rezerva, přičemž v plochy ve vlastnictví navrhovatele byly z hlediska možnosti jejich zastavení prověřovány dříve než plochy nově zařazené změnou č. 1. Dále zástupce navrhovatel uvedl, že v návaznosti na původní smlouvu o spolupráci bylo jednáno v roce 2012 o uzavření plánovací smlouvy, jejíž návrh s drobnými připomínkami vzalo na vědomí i zastupitelstvo odpůrce, tato smlouva však uzavřena nebyla.

Odpůrce nezpochybnil, že mezi odpůrcem a navrhovatelem je uzavřena smlouva o spolupráci a že probíhají další jednání o spolupráci budoucí, přičemž nelze vyloučit, že k dohodě by mohlo dojít. Zdůraznil však, že nemá za to, že by navrhovatel činil veškeré kroky k realizaci projektu vždy v potřebných lhůtách. Počátek celého projektu je datován do r. 2006. Pokud by navrhovatel postupoval dostatečně aktivně, lze mít za to, že situace v r. 2014 by musela být jiná. Za podstatné považuje, že od minulého územního plánu v obci vznikly desítky nových staveb. Tento rozvoj se pak jednoznačně projevil i v posunu v názoru zastupitelstva obce, neboť je zřejmé, že pro další rozvoj není v obci dostatečná infrastruktura. S tímto rozvojem pak souvisí i povinnosti plynoucí ze školského zákona. Z těchto důvodů odpůrce přistoupil k přijetí nepopulárního opatření v podobě stavební uzávěry, která je však opatřením dočasné povahy. Dle současných dohod by k veřejnému projednání upraveného návrhu územního plánu mělo dojít v listopadu 2014, a to z důvodů, aby rozhodovalo již nově zvolené zastupitelstvo.

K údajnému posunu v názoru zastupitelstva navrhovatel dodal, že zatímco v dubnu r. 2013 byl připravován nový územní plán, který ze zastavitelných ploch vyřazuje lokalitu SO 201 a OV 201, tak v září 2013 schválil změnu č. 1 stávajícího územního plánu, kterou mezi zastavitelné plochy zařadil nové lokality SO 8-13 a SO 18. Dále navrhovatel uvedl, že v kombinaci napadeného OOP s připravovaným územním plánem obce nejde o opatření dočasné, ale de facto o opatření trvalé povahy, neboť již nyní neumožňuje žádnou výstavbu a podle připravovaného územního plánu tomu tak bude ani v budoucnu.

Krajský soud v Praze nejprve před samotným věcným posuzováním jednotlivých námitek navrhovatelů zkoumal, zda jsou splněny podmínky řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části. Mezi takové podmínky je třeba řadit především existenci opatření obecné povahy, aktivní žalobní legitimaci navrhovatelů a formulaci návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2008, čj. 9 Ao 1/2008-34).

Územní opatření o stavební uzávěře se v souladu s ustanovením § 97 odst. 1 stavebního zákona, vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu. Napadené OOP bylo schváleno zastupitelstvem odpůrce dne 3. 2. 2014 a posléze vydáno formou opatření obecné povahy; o existenci napadeného opatření obecné povahy tudíž není pochyb.

Navrhovatel svoji legitimaci k podání návrhu dovozuje z vlastnictví pozemků parc. č. 423/1, 424/6, 401/3, 423/2, 423/3, 423/4, 430, st. 59/2, 636 v katastrálním území Bašť, které soud ověřil z výpisů z katastru nemovitostí (LV č. 495 pro k. ú. Bašť). Dotčení těchto nemovitostí napadeným OOP je zcela zjevná, a proto k podání návrhu v dané věci je navrhovatel legitimován; ostatně mezi účastníky aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu nebyla sporná.

Při rozhodování o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je soud vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 s. ř. s.). Návrh musí kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3 s. ř. s.) obsahovat návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonné. Obsahuje-li návrh tyto náležitosti, nelze již v dalším řízení návrh rozšiřovat na dosud nenapadené části opatření obecné povahy nebo jej rozšiřovat o další návrhové body. Navrhovatel může kdykoli za řízení návrhové body omezit (§ 101b odst. 2 s. ř. s.). Při samotném věcném posouzení návrhu soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy (§ 101b odst. 3 s. ř. s.).

S ohledem na koncentraci řízení plynoucí z citovaných ustanovení soud konstatuje, že námitka tvrdící rozpor s metodikou Ústavu pro územní plánování uvedená v replice byla uplatněna pozdě a soud k ní tudíž nepřihlíží. K věcnému projednání tak zůstávají tři okruhy námitek, a to: a) nedodržení stanoveného postupu při vydání OOP, b) rozpor OOP se zákonem, c) rozpor OOP s principem proporcionality.

V rámci prvního okruhu námitek navrhovatel vytýká, že OOP vydalo zastupitelstvo obce Bašť, a nikoliv obec Bašť. Odpověď na tuto část námitky poskytuje přímo a výslovně stavební zákon. Podle § 98 odst. 1 stavebního zákona územní opatření o stavební uzávěře vydává v přenesené působnosti rada obce. Podle § 6 odst. 6 písm. c) stavebního zákona pak územní opatření o stavební uzávěře, vydává rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce. Zákon tedy výslovně stanoví, který orgán obce územní opatření o stavební uzávěře vydává. Je přitom zřejmé, že tak činí tak jménem obce.

Dále navrhovatel namítá, že odpůrce nezískal všechna potřebná vyjádření potřebná podle stavebního zákona, nespecifikuje přitom, která konkrétní vyjádření nebyla obstarána, ačkoli tomu tak podle stavebního zákona mělo být. Z § 98 odst. 2 stavebního zákona plyne, že návrh územního opatření o stavební uzávěře se písemně projednává s dotčenými orgány, které mohou uplatnit svá stanoviska do 30 dnů ode dne obdržení návrhu. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. S dotčenými orgány, které uplatnily svá stanoviska, musí být návrh územního opatření o stavební uzávěře dohodnut. K této otázce z předloženého správního spisu soud zjistil, že dne 6. 8. 2013 byl pod č. j. 0846/2013/OÚ návrh OOP zaslán příslušným dotčeným orgánům s tím, že v souladu s citovaným ustanovením jim byla k předložení stanoviska určena lhůta 30 dnů. Z vyjádření, která byla posléze odpůrci předložena, přitom nevyplynula žádná věcná stanoviska, která by bylo zapotřebí projednávat v dohodovacím řízení. Tato námitka tedy není důvodná.

Navrhovatel rovněž namítá, že nebyl naplněn požadavek plynoucí z § 172 odst. 1 správního řádu, neboť nebyly vyzvány dotčené osoby, aby k návrhu OOP podávaly připomínky a námitky a nebyl naplněn ani požadavek plynoucí z § 172 odst. 1 správního řádu, neboť dle textu veřejné vyhlášky nebyl návrh zveřejněn v úplném znění a současně nebylo uvedeno, čích zájmů se OOP přímo dotýká. Tyto požadavky přitom navrhovatel klade na vyhlášku, kterou bylo oznamováno již vydané OOP (veřejná vyhláška ze dne 4. 2. 2014).

Podle § 172 odst. 1 správního řádu návrh opatření obecné povahy s odůvodněním správní orgán po projednání s dotčenými orgány uvedenými v § 136 doručí veřejnou vyhláškou podle § 25, kterou vyvěsí na své úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat, a vyzve dotčené osoby, aby k návrhu opatření podávaly připomínky nebo námitky. V případě potřeby se návrh zveřejní i jiným způsobem, v místě obvyklým. Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů.

Podle § 172 odst. 2 správního řádu není-li vzhledem k rozsahu návrhu možno zveřejnit jej na úřední desce v úplném znění, musí být na úřední desce uvedeno, o jaké opatření obecné povahy jde, čích zájmů se přímo dotýká a kde a v jaké lhůtě se lze s návrhem seznámit. Úplné znění návrhu včetně odůvodnění však musí být i v takovém případě zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Požadavek formulovaný navrhovatelem je však zcela nesprávný, neboť ustanovení § 172 odst. 1 a 2 správního řádu primárně neupravují postup při doručování vydaného OOP, ale postup při doručování návrhu OOP, tedy v dané věci lze požadavky plynoucí z těchto ustanovení klást na veřejnou vyhlášku ze dne 17. 10. 2013. Právní úpravu oznámení vydaného OOP pak obsahuje § 173 odst. 1 správního řádu, podle kterého opatření obecné povahy, které musí obsahovat odůvodnění, správní orgán oznámí veřejnou vyhláškou; opatření obecné povahy zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká. Krom toho se v § 173 odst. 1 správního řádu stanoví, že ustanovení § 172 odst. 1 platí obdobně. Z tohoto odkazu však s ohledem na do určité míry jiný smysl oznamování návrhu OOP a vydaného OOP nelze vyvodit nic jiného, než že i pro oznámení vydaného OOP platí, že v případě potřeby se návrh zveřejní i jiným způsobem, v místě obvyklým a že návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů. Jiný požadavek (konkrétně výzvu dotčených osob, aby k návrhu opatření podávaly připomínky nebo námitky) na oznámení vydaného OOP z ustanovení § 172 odst. 1 správního řádu z povahy věci klást nelze.

Pokud by soud měl zhodnotit, jak uvedeným ustanovením správního řádu vyhovuje veřejná vyhláška ze dne 17. 10. 2013 oznamující, že je vedeno řízení o návrhu OOP „Územní opatření o stavební uzávěře v lokalitách č. 8, 15, 17 a Na Dlouhých“, musí konstatovat, že obsah této vyhlášky plně vyhovuje požadavkům § 172 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 98 odst. 3 stavebního zákona, neboť veškeré dotčené osoby byly v dané vyhlášce řádně poučeny o svých procesních právech, tj. o možnosti podávat námitky i připomínky, a též plně vyhovuje požadavkům plynoucím z § 172 odst. 2 správního řádu, neboť je zjevné, že návrh OOP je přílohou dané vyhlášky, což je v jejím textu uvedeno hned na dvou místech (v druhém odstavci a v závěru). Za tohoto stavu je v zásadě nedůvodný požadavek navrhovatele, aby veřejná vyhláška obsahovala též informaci o tom, čích zájmů se OOP přímo dotýká, neboť tento požadavek platí pouze pro ty případy, kdy vzhledem k rozsahu návrhu není možné jej zveřejnit na úřední desce v úplném znění. Ačkoli tedy nebylo povinností odpůrce takovou informaci ve veřejné vyhlášce uvést, přes to tak odpůrce učinil. Důvodem byla zjevně skutečnost, že připojovanou přílohu návrhu OOP nepovažoval vzhledem k jejímu rozlišení za dostatečně čitelnou, a proto připojil též informaci o tom, že tato příloha bude po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky vystavena k veřejnému nahlédnutí v listinné podobě na Obecním úřadě Bašť a na internetových stránkách obce. V návaznosti na to též v dostatečném rozsahu identifikoval, čích zájmů se návrh OOP přímo dotýká. K tomu je třeba předně konstatovat, že odkazem na lokality č. 8, 15, 17 a Na Dlouhých (vymezeno dle platného územního plánu obce Bašť) přímo ve veřejné vyhlášce a uvedením konkrétních pozemků jejich parcelními čísly v příloze této vyhlášky, kterou byl návrh OOP, byla srozumitelným způsobem označena uvažovaná prostorová působnost, tj. vymezeno území, na které se bude vztahovat stavební uzávěra. Kombinací informace o prostorovém vymezení dotčeného území a informace o tom, že vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva, mohou být stavební uzávěrou přímo dotčena, a jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být stavební uzávěrou přímo dotčeny, mohou proti návrhu OOP podat námitky, popřípadě připomínky, je též jednoznačně určeno, čích zájmů se navrhovaná stavební uzávěra přímo dotýká, neboť tato zobecněná informace pro tyto účely zcela postačí. Identifikovat konkrétní osoby, jichž se bude územní opatření dotýkat, není reálně možné a ani účelné a takový požadavek z právní úpravy dovodit nelze.

Soud shrnuje, že všechny námitky týkající se procesu vydání OOP jsou s ohledem na shora uvedené argumenty nedůvodné.

Další námitky tvrdí rozpor OOP se zákonem.

Podle § 97 odst. 1 stavebního zákona územní opatření o stavební uzávěře, které se vydává jako opatření obecné povahy podle správního řádu, omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení její změny, nebo podle jiného rozhodnutí či opatření v území, jímž se upravuje využití území. Územní opatření o stavební uzávěře lze vydat také v případech, jestliže je zrušeno nebo změněno rozhodnutí o námitkách nebo zrušeno opatření obecné povahy o vydání územně plánovací dokumentace, případně jeho část. Územním opatřením o stavební uzávěře nelze omezit nebo zakázat udržovací práce.

Z uvedeného ustanovení plynou pro vydání územního opatření o stavební uzávěře tři základní předpoklady, které jsou současně jedinými dovolenými cíli vydání stavební uzávěry.

Prvním předpokladem je, že bylo rozhodnuto o pořízení nové územně plánovací dokumentace nebo její změny ve smyslu § 44 stavebního zákona, což je úprava plynoucí ze stavebního zákona ve znění novely č. 350/2012 Sb. Předtím bylo vyžadováno schválení zadání podle § 47 stavebního zákona, tedy bylo zapotřebí při přípravě nové územně plánovací dokumentace pokročit do pozdější fáze. Tato první podmínka je v dané věci splněna. Mezi účastníky totiž není sporu o tom, že bylo rozhodnuto o zpracování nového územního plánu, bylo schváleno jeho zadání (a to dne 15. 7. 2013) a že byl v prosinci 2013 zpracován návrh územního plánu.

Druhým předpokladem pro vydání územního opatření o stavební uzávěře je, že stavební činnost zakázaná stavební uzávěrou by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace. Typicky se bude jednat o stavební činnost na plochách určených stávající územně plánovací dokumentací jako zastavitelné plochy, avšak podle připravované územně plánovací dokumentace zamýšlených do budoucna jako nezastavitelné území (srov. rozsudek NSS ze dne 16. 7. 2008, č. j. 6 Ao 1/2008-86). Při posuzování toho, jaké budoucí využití území je zamýšleno dle připravované územně plánovací dokumentace je třeba přitom vyjít z aktuálního stavu jejího pořizování, nikoli pouze ze schváleného zadání [to je důležité v situacích, kdy se připravený návrh od schváleného zadání odchýlí, k tomu srov. rozsudek NSS ze dne 20. 7. 2009, č. j. 8 Ao 1/2009-142 (č. 1941/2010 Sb. NSS)].

Z tohoto důvodu si soud vedle zadání územního plánu, které předložil navrhovatel, vyžádal také již zpracovaný návrh územního plánu (verzi z prosince 2013, neboť při přezkumu OOP vychází ze skutkového a právního stavu ke dni jeho vydání). Z tohoto návrhu územního plánu soud zjistil, že lokalita Na Dlouhých označená jako SO 201 a OV 201 je vymezována jako zemědělská plocha (ZP) a současně z části jako územní rezerva v rámci smíšené obytné plochy – obytná zóna (SO) a z části jako územní rezerva v rámci plochy občanské vybavení (OV). Tato zjištění soud učinil jednak z hlavního výkresu č. A2 grafické části návrhu územního plánu a jednak z textové části územního plánu, ve které se na straně č. 7 uvádí: „Pro rozvoj sídla v kategorii územní rezerva jsou vymezeny plochy: - pro smíšené obytné funkce – plocha Na Dlouhých SO 201, - plocha občanského vybavení O V 201.“ V návrhu odůvodnění územního plánu se pak k tomu na straně 28 podává: „Jako územní rezerva byla zařazena plocha Na Dlouhých (SO 201), včetně plochy občanského vybavení O V 201. Tato plocha byla v předchozí ÚPD zařazena jako zastavitelná, avšak k zástavbě od r. 2006 dosud nedošlo, vydané ÚR pozbylo platnosti a protože se jedná o problematickou plochu z hlediska zajištění kapacit veřejné infrastruktury (vodovod, kapacita ČOV, místa v MŠ a chybějící ZS) a také z hlediska celkové velikosti a kapacity plochy, která opět rozkolísá postupně se stabilizující soudržnost sídla, které prošlo v posledním desetiletí dramatickým územním vývojem (viz také kap. F.2. Textové části Odůvodnění), je tato plocha nově zařazena jako územní rezerva. V budoucnu není vyloučena její zástavba (příp. zástavba její části), předpokladem však je zajištění kapacit veřejné infrastruktury a stabilizace dříve založených a nyní rozestavěných ploch.“

V odůvodnění napadeného OOP se mimo jiné uvádí, že „[t]oto územní opatření o stavební uzávěře, které se vydává jako opatření obecné povahy podle správního řádu, zakazuje veškerou stavební činnost ve vymezených územích, neboť tato by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace.

Zastupitelstvo obce Bašť na svém zasedání konaném dne 31. 10. 2011 přijalo usnesení č. 12/026, v němž bylo rozhodnuto o pořízení územně plánovací dokumentace, a to nového územního plánu Bašt. Zadání nového územního plánu bylo projednáno a následně schváleno usnesením č. 13/061 na zasedání zastupitelstva obce Bašť dne 15. 7. 2013.

Nutnost přijetí tohoto územního opatření je dána i nemožností naplnit § 178 Sb., školského zákona ve znění pozdějších úprav, který obcím ukládá povinnost zajistit podmínky plnění školní docházky buď zřízením základní školy nebo zajištění docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí. Obec má uzavřenou dohodu o vytvoření školského obvodu s obcí Líbezníce, kde však již příští školní rok 2014/2015 nebude postačovat kapacita školy. Počty dětí v obci Bašť, kterých se bude základní povinná školní docházka týkat v následujících 6-ti letech jsou vzhledem k naplněné kapacitě spádové ZŠ alarmující. Obce, resp. města, která se nacházejí v blízkosti obce a mají ZŠ, nemají volné kapacity k vytvoření dalšího spádového obvodu nehledě na komplikace se zajištěním základní dopravní obslužnosti do těchto škol. Bašť již začala jednat o zřízení základní školy v rámci svazku obcí s ostatními obcemi, kterých se problém týká (Měšice, Hovorčovice, Předboj, Bořanovice, Nová Ves). Jedná se ovšem o dlouhodobý projekt, proto do doby jeho vyřešení požadujeme stavební uzávěru na větší pozemky určené územním plánem k zastavění.“

Na základě shora uvedeného lze konstatovat, že OOP předpoklad vymezený jako druhý v pořadí naplňuje, neboť má zjevně zabránit tomu, aby případná výstavba v lokalitách dotčených stavební uzávěrou (a podle stávajícího územního plánu zařazených v zastavitelné ploše) neztížila nebo neznemožnila budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace, které je v návrhu územního plánu plánováno jako zemědělská plocha (ZP). To že je tato plocha současně vyznačena z části jako územní rezerva v rámci smíšené obytné plochy – obytná zóna (SO) a z části jako územní rezerva v rámci plochy občanské vybavení (OV) na věci nic nemění, neboť toto vymezení má význam až z hlediska budoucích úvah o dalším směřování rozvoje obce, tedy má význam až pro případnou další změnu územního plánu, která spočívá v tom, že pokud odpůrce dospěje k závěru, že je možné další rozšiřování zastavitelné plochy, prioritně zváží využití plochy vymezené jako územní rezerva pro tyto účely.

K tomuto bodu nutno uvést, že funkcí územního opatření o stavební uzávěře je zastavení stavební činnosti v území, pro které obec připravuje novou regulaci v podobě územního plánu, do doby, než bude tato nová regulace definitivně schválena a nabude účinnosti; tedy ponechání volného prostoru obci k dalšímu rozhodování. Stavební uzávěra je, zjednodušeně řečeno, svou povahou předběžným opatřením, přičemž soud při jejím přezkumu zkoumá pouze naplnění zákonných požadavků na její vydání. Nezkoumá však důvody, které odpůrce vedou k přípravě nového územního plánu, byť by vůči nim navrhovatel snášel sebepádnější námitky. K tomu bude soud oprávněn až ve fázi, kdy bude případně napaden takto nově přijatý územní plán.

Třetím a posledním předpokladem pro vydání územního opatření o stavební uzávěře je, že toto bude stavební činnost ve vymezeném území omezovat nebo zakazovat pouze v nezbytném rozsahu, což je třeba chápat jako podmínku jeho územní a časové úměrnosti. Z prostorového hlediska tedy musí rozsah stavební uzávěry konvenovat s rozsahem plochy, ve vztahu ke které je nově zvažována změna regulace. Nelze tak například kvůli potřebě pozastavit výstavbu na jediném pozemku, vymezit stavební uzávěru na řadu pozemků sousedních. To se v souzené věci nenastalo. Ani prozatímní doba trvání stavební uzávěry ze zákonného rámce nevybočuje, což je však moment, který by se s časem mohl měnit a v případě dalšího neodůvodněně dlouhého trvání stavební uzávěry judikatura nevylučuje možnost podání nového návrhu. Nicméně i v případě třetí podmínky nemá soud za to, že by napadeným OOP odpůrce z daných mantinelů vykročil.

Třetí námitka směřovala do proporcionality daného řešení. K tomu soud odkazuje na závěry Nejvyššího správního soudu učiněné mj. v usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 11. 2010, čj. 1 Ao 2/2010-116, ze kterých plyne, že skutečnost, že navrhovatel v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části neuplatnil námitky či připomínky ve fázích přípravy opatření obecné povahy, jej nezbavuje práva takový návrh podat a návrh proto nemůže soud pro nedostatek aktivity navrhovatele v předcházejících fázích správního řízení odmítnout pro nedostatek procesní legitimace, avšak procesní pasivita navrhovatele ve fázích správního řízení předcházejícího přijetí opatření obecné povahy má za následek nemožnost zabývat se věcně otázkou přiměřenosti zásahu do práv navrhovatele. Z dalšího rozsudku Nejvyššího správního soudu, konkrétně rozsudku ze dne 23. 5. 2013, čj. 7 Aos 4/2012-31; plyne, že „je na osobách dotčených územním plánem, aby ve fázi jeho přípravy podaly námitky, kterými upozorní na střet veřejného a soukromého zájmu a se kterými se pořizovatel územního plánu následně vypořádá. Tuto roli nemůže později převzít správní soud. Nicméně je třeba rozlišovat mezi povinností pořizovatele územního plánu připravovanou regulaci odůvodnit a námitkami proti omezením, která nemusí být při pořizování územního plánu patrná a pořizovatel územního plánu není povinen je zjišťovat.“ V dané věci přitom není sporu o tom, že OOP základním způsobem odůvodněno bylo, přičemž rozsah odůvodnění soud považuje za dostatečný. Námitky navrhovatel i přes to, že o tomto právu byl řádně poučen (což vyplynulo z obsahu správního spisu), nepodal, a proto se námitkami směřujícími do proporcionality OOP vůči navrhovateli (například tím, že jiné lokality – konkrétně SO 8-13 a SO18 – byly mezi zastavitelné plochy zařazeny později až změnou č. 1 stávajícího územního plánu, či tím, že navrhovatel po celou dobu přípravy projektu postupoval v koordinaci s odpůrcem a dalšími) nezabýval, neboť by v rozporu s principy přezkumného řízení ve věci opatření obecné povahy, byl prvním, kdo tyto otázky řeší.

Za dané situace tedy soud vycházel z obsahu správního spisu a z obsahu návrhu územního plánu Bašť z prosince 2013. Další dokazování již neprováděl, neboť by to s ohledem na shora uvedené bylo nadbytečné.

Navrhovatel tedy se svými námitkami neuspěl a jiný důvod, pro který by bylo z moci úřední třeba návrhu vyhovět, soud neshledal. Návrh proto zamítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Odpůrci pak na náhradě nákladů řízení soud přiznal celkovou částku 12.342,- Kč. Náhrada nákladů řízení představuje v dané věci odměnu zástupce ve výši 12.342,- Kč. Mimosmluvní odměna činí v daném případě tři úkony právní služby, tedy třikrát úkon po 3.100,- Kč (převzetí zastoupení, podání vyjádření k žalobě a účast u jednání soudu) podle ustanovení § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č.177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), k čemuž je dále třeba přičíst třikrát režijní paušál po 300,- Kč za náhradu hotových výdajů zástupce navrhovatelky podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Odměna je dále navýšena o náhradu za 21 % DPH ve výši 2.142,- Kč.

Třetím výrokem soud podle § 9 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, uložil navrhovateli povinnost zaplatit soudní poplatek, který za podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy činí podle položky 18 bod 2 písm. b) Sazebníku soudních poplatků částku ve výši 5.000 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze 29. července 2014

Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost: Božena Kouřimová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru