Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

50 A 28/2014 - 49Usnesení KSPH ze dne 30.10.2014


přidejte vlastní popisek


Číslo jednací: 50 A 28/2014 - 49

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Jitky Zavřelové a Mgr. Ing. Petra Šuránka, ve věci navrhovatelky: Ing. Š. Š., , proti odpůrcům: 1) Městský úřad Velvary, 2) Sdružení nezávislých kandidátů a politického hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ, zastoupeného zmocněnkyní J. T., 3) Sdružení nezávislých kandidátů MILETICE, zastoupeného zmocněncem T. K., 4) P. V., o návrhu na neplatnost voleb a neplatnost volby kandidáta P. V. v obci Černuc

takto:

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Navrhovatelka se návrhem podaným u Krajského soudu v Praze dne 16. 10. 2014 domáhá podle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), aby soud rozhodl o neplatnosti voleb do zastupitelstva obce Černuc, jež se konaly ve dnech 10. a 11. 10. 2014.

V návrhu tvrdí, že v pátek 10. 10. 2014 byla volební komise ve volebním okrsku Černuc složena pouze ze starostky obce a kandidátky ve volbách R. K., dvou jejich příbuzných a její sekretářky. Předseda volební komise p. K. nebyl přítomen. V sobotu dne 11. 10. 2014 byla komise složena pouze ze tří členů; předseda komise byl přítomen sporadicky. Přítomnost starostky obce a současně kandidátky ve volbách při výkonu činnosti okrskové volební komise po celou dobu voleb a naopak neúčast předsedy volební komise v pátek dne 10. 10. 2014 byly na překážku objektivní činnosti okrskové volební komise. Podle navrhovatelky tím došlo k hrubému porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí.

Navrhovatelka dále namítá, že neúspěšně žádala starostku obce o účast svého zástupce ve volební komisi, zejména při sčítání hlasů. Obrátila se proto na zaměstnankyni Českého statistického úřadu (zpracovatelku výsledku voleb), jež navrhovatelku odkázala na správní odbor kraje v Kladně, odkud byla postupně odkazována na správní odbor ve Slaném a dále ve Velvarech až na Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra povolilo kontrolu při sčítání hlasů za dohledu Ing. P. B. Sčítání hlasů tak proběhlo v pořádku, ovšem díky sobotní přítomnosti Ing. P. B. má povědomost o tom, že v tento den bylo u voleb přibližně 80 občanů. Zbytek hlasujících by tak musel být u voleb v pátek, což je značný nepoměr a není to možné. Má proto podezření, že s hlasy občanů bylo manipulováno.

Závěrem uvedla, že jediný kandidát, jehož osobně nezná, je P. V.. Získala k němu informace z veřejně dostupných zdrojů. Zjistila, že jmenovaný má na centrálním registru dlužníků vedenu adresu č. xx. Na této adrese bydlící K. B. navrhovatelce sdělil, že P. V. nikdy neviděl, nezná jej a nikdy nesouhlasil s umístěním jeho adresy a živnosti na adresu uvedenou v registrech, tedy č. xx.

Na základě výše uvedeného dospěla navrhovatelka k přesvědčení, že postupem okrskové volební komise došlo k porušení volebního zákona. Navrhla, aby soud rozhodl o neplatnosti voleb v obci Černuc.

Soud předně konstatuje, že navrhovatelka je zapsána pod poř. č. 423 ve stálém seznamu voličů pro obec Černuc. Je tedy aktivně legitimována k podání návrhu. Návrh je rovněž včasný, neboť byl podán v zákonné desetidenní lhůtě ode dne 14. 10. 2014, kdy bylo ve Sbírce zákonů pod č. 217/2014 uveřejněno sdělení Státní volební komise o výsledku voleb do zastupitelstev obcí [§ 7 odst. 2 písm. c) a § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (dále jen „volební zákon“)]. Dále soud konstatuje, že podle § 90 odst. 2 věty první s. ř. s. jsou účastníky řízení, v němž byla zpochybněna platnost voleb, vedle registračního úřadu - Městského úřadu Velvary [odpůrce sub 1)], také všechny vítězné volební strany [tedy odpůrci sub 2) a 3) ] a podle věty druhé téhož ustanovení ještě odpůrce sub 4), jako zvolený kandidát, jehož volbu navrhovatelka zpochybnila svými pochybnostmi o místě jeho trvalého pobytu. Současně soud odkazuje na ustálenou judikaturu (např. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 11. 2006, č. j. 52 Ca 71/2006 – 68), jež stabilně uzavírá, že návrh na neplatnost voleb jako návrh na nejrazantnější zásah soudu v sobě zahrnuje i návrh na neplatnost hlasování a návrh na neplatnost volby kandidáta. Při rozhodování o návrhu na neplatnost voleb pak soud na základě zjištěných skutečností podle konkrétních okolností určí, zda rozhodne o neplatnosti voleb, či jen o neplatnosti hlasování, popř. jen o neplatnosti volby kandidáta. Konečně soud konstatuje, že obec Černuc je členěna do tří volebních okrsků, a to v Černuci (volební okrsek č. 1), v Mileticích (volební okrsek č. 2) a v Bratkovicích (volební okrsek č. 3). Navrhovatelka vznáší výhrady pouze k činnosti okrskové volební komisi č. 1 v Černuci.

Poté, co soud shledal splnění podmínek řízení, přistoupil ke konstatování vyjádření odpůrců a členů okrskové volební komise k podanému návrhu (§ 74 odst. 1 s. ř. s.).

Odpůrce sub 1) odkázal na stanovisko pracovnic svého úřadu L. a Ing. A. S. ze dne 22. 10. 2014, v němž shodně uvedly, že v pátek dne 10. 10. 2014 v 18.40 hod provedly kontrolu ve volební místnosti ve volebním okrsku č. 1 v Černuci. Přítomni byli čtyři členové okrskové volební komise, a to J. V. (místopředsedkyně), J. D., D. J. a M. K.. Nebyl přítomen předseda volební komise R. K. a M. K. (zapisovatelka). Předsedu zastupovala místopředsedkyně, jež kontrolorky informovala o tom, že předseda okrskové volební komise a zapisovatelka jeli pro večeři. Podle připojeného záznamu o kontrole ze dne 10. 10. 2014 uskutečněné v 18.40 hod podepsaného oběma kontrolorkami nebyly při kontrole zjištěny žádné závady.

Předseda volební komise R. K. ve svém stanovisku k návrhu uvedl, že v pátek dne 10. 10. 2014 byly volby zahájeny za přítomnosti všech členů volební komise. Starostka obce se po odvolení zdržela ve volební místnosti jen na dobu 10 – 15 minut, kdy vyřizovala některé věci týkající se průběhu voleb, jako zajištění stravy pro členy volební komise a předání klíčů od služebního vozidla. Sám byl nepřítomen jen na dobu nezbytně nutnou k zajištění hladkého průběhu voleb. Např. v pátek přibližně 40 minut za účelem rozvozu stravy členům volebních komisí a dále pak 15 minut za účelem instalace volební techniky. V té době ho zastupovala místopředsedkyně komise J. V.. V sobotu opustil volební místnost spolu s M. K. za účelem dopravení přenosné volební schránky k voliči, který o to požádal. V poledne místnost opustil za účelem rozvozu stravy členům volebních komisí. Tvrzení navrhovatelky proto považuje za nepravdivá. Nerozumí tomu, jak navrhovatelka došla k tomu, že v sobotu 11. 10. 2014 přišlo 80 voličů. Ing. B. se ve volební místnosti objevil až v 13.30 hod. Předtím by tedy musel stát před volební místností a čárkovat si příchozí. Je všeobecně známo, že v první den je vždy účast voličů vyšší než ve druhém dni voleb. Rovněž nechápe tvrzení o P. V., neboť se s ním zná již 53 let. Pokud ví, měl v obci vždy trvalé bydliště. O tom, že je v obci znám, svědčí i počet hlasů, které od voličů získal. Zřejmě nenavštěvuje stejná zařízení jako navrhovatelka. Kdyby však sledovala dění v obci, věděla by, že kandidoval do obecního zastupitelstva i v minulém volebním období.

Zapisovatelka M. K. potvrdila obsah stanoviska předsedy volební komise (manžela). Doplnila, že manžel má jako jediný z členů okrskové volební komise oprávnění k řízení služebního (obecního) vozidla a že v pátek kolem 18.00 hod jeli do Velvar pro večeři pro všechny tři okrskové volební komise. Naložili připravené boxy s jídlem do auta a rozvezli je do B. (což může potvrdit syn navrhovatelky – předseda tamější okrskové volební komise), do M. a následně do Č.. Vyjma těchto případů byli ve volební místnosti převážně přítomni všichni členové okrskové volební komise kromě nezbytného vzdálení se na toaletu, jídlo, uvaření kávy, popř. nákupu občerstvení v 50 m vzdáleném obchodě. Potvrdila čas příchodu Ing. B., jenž měl povolení být přítomen sčítání hlasů. V tuto dobu do volební místnosti již téměř nikdo nepřišel, resp. není si jista, zda vůbec ještě někdo tak pozdě přišel. Evidenci, kolik voličů přišlo který den a kterou hodinu, si nikdo z členů okrskové volební komise nevedl, tudíž neví, jak zjistit sobotní účast 80 voličů. Nemůže ji proto potvrdit. Obecně nejvíc voličů vždy chodí první hodinu po otevření volební místnosti. Kandidáta P. V. zná jako spolehlivého a poctivého místního občana přibližně 23 let, po které v Černuci bydlí.

Zbylé členky okrskové volební komise, včetně místopředsedkyně, se v plném rozsahu připojily k stanovisku shora jmenovaných.

Starostka obce R. K. ve svém vyjádření uvedla, že volby byly zahájeny za přítomnosti všech šesti členů volební komise, a to předsedy R. K., místopředsedkyně J. V. (bývalá švagrová, jež je s jejím bratrem rozvedená již 15 let), D. J., J. D. (účetní obecního úřadu), M. K. (její dcery) a zapisovatelky M. K.. Krátce po otevření volební místnosti ve volebním okrsku č. 1 šla volit a zdržela se maximálně 30 minut (spíše však kratší dobu). Poté budovu obecního úřadu, kde byla také volební místnost, opustila. Po celý víkend, tedy od 14.30 hod v pátek až do svého příchodu v pondělí ráno, se ve volební místnosti ani na obecním úřadu nezdržovala. Popřela proto, že byla přítomna ve volební místnosti po celou dobu voleb. Předseda okrskové volební komise je důsledný a poctivý člověk, který by volební místnost bezdůvodně neopustil. Pokud je jí známo, byla jeho nepřítomnost ve volební komisi způsobena dovážkou jídla z restaurace Vikabar ve Velvarech členům všech volebních komisí. Z vlastní zkušenosti odhaduje tuto dobu maximálně na 60 minut. Jde o běžnou praxi při všech volbách. Dále sdělila, že navrhovatelka žádala o umístění svého syna Bc. M. Š. do volební komise. Vzhledem k tomu, že v žádosti nebyl uveden konkrétní okrsek, umístila jmenovaného do okrskové volební komise v B., kde byl posléze zvolen předsedou komise. Nevzpomíná si, že by jí navrhovatelka žádala o umístění svého zástupce ve volební komisi při sčítání hlasů. Pokud by tomu tak bylo, odkázala by ji na Státní volební komisi. Nechápe, jak mohla navrhovatelka, potažmo Ing B., dojít k počtu 80 voličů při sobotních volbách. Ze své zkušenosti ví, že nikdo nevede agendu, kdo a kdy k volbám přišel. Tento údaj tedy nelze potvrdit ani vyvrátit. Odmítla jakoukoli manipulaci s hlasy voličů, stejně jako tvrzení, že sčítání hlasů proběhlo v pořádku pouze z důvodu přítomnosti Ing. B.. P. V. je černucký rodák, v obci známý a oblíbený, což dokládá počet obdržených hlasů. Se svou manželkou a otcem bydlí trvale v Č.. K stanovisku připojila kopii listiny, v níž se uvádí, že „Za kandidáta do komunálních voleb v obci Černuc v roce 2014 Ing. Š. Š. je delegován jako OVK pan Bc. M. Š.…….“. Listina je podepsána starostkou obce a Bc. M. Š. s poznámkou: funkci přijímám.

Zmocněnkyně odpůrce sub 2) S. T. popřela opodstatněnost návrhu poukazem na vlastní zkušenost, když v pátek 10. 10. 2014 krátce po 14.00 hod, kdy přišla volit, bylo přítomno všech šest členů volební komise. Ve volební komis se setkala s paní K., s níž pak odešly přibližně ve 14.30 hod. Manžel byl volit v pátek kolem 15.30 hod. Podle jeho slov byli přítomni také všichni členové komise. V dřívější době byla několikrát členem volební komise, společně s p. K., pí. K. a pí. D.. Zásadně nesouhlasí s tím, že by někdy došlo k manipulaci s volebními hlasy. Nesouhlasí ani se zpochybněním trvalého bydliště P. V., neboť vždy bydlel a bydlí v Černuci.

Odpůrce sub 3) prostřednictvím svého zmocněnce T. K. uvedl, že ani s jedním bodem návrhu jejich sdružení nesouhlasí. Podle jejich názoru proběhly volby korektně a všichni kandidáti jsou oprávněni kandidovat. V žádném případě se necítí poškozeni průběhem voleb ani chováním volebních komisí v jednotlivých okrscích.

Odpůrce sub 4) k návrhu uvedl, že se narodil dne 2. 9. 1963 ve Slaném a od narození bydlel v Černuci. Od roku 1976 bydlí společně se svým otcem a manželkou v Černuci xx. Na adrese Černuc xx bydlel jeho společník v podnikání. Měli tam od roku 1992 firmu, jež byla v roce 1996 zrušena. Pan B. se na uvedenou adresu nastěhoval až poté. Proto odpůrce nezná. Ten naopak pana B. zná, ale do osobního kontaktu nikdy nepřišli. Pan B. se tedy nemohl vyjadřovat k tomu, co tvrdí navrhovatelka v návrhu. Navrhovatelka se na odpůrce mohla zeptat občanů obce a nemusela pracně získávat informace k jeho jménu. Odpůrce navrhovatelku rovněž nezná, protože navrhovatelka bydlí v obci Černuc jen krátkou dobu.

K výzvě soudu se k návrhu dále vyjádřilo Ministerstvo vnitra, resp. Státní volební komise přípisem ze dne 21. 10. 2014, v němž potvrdila, že podle § 7 odst. 2 písm. d) ve spojení s § 40 volebního zákona vydala dne 10. 10. 2014 povolení pro Ing. P. B., jež bylo zasláno Bc. M. Š., jenž o povolení pro jmenovaného požádal, včetně poučení pro držitele povolení, jež Státní volební komise zasílá každému žadateli (kopie listin připojila).

Soud shrnuje, že navrhovatelka opírá svůj návrh o tři námitky.

V první námitce poukazuje na zakázané členství kandidující starostky v okrskové volební komisi, na příbuzenský vztah starostky s dalšími členkami komise a na neúčast předsedy okrskové volební komise ve volební místnosti dne 10. 10. 2014.

V druhé námitce vytýká starostce obce, že jí neumožnila delegovat do okrskové volební komise svého zástupce alespoň pro sčítání hlasů a vznáší pochybnosti ohledně možného počtu hlasujících voličů v pátek dne 10. 10. 2014.

Ve třetí námitce zpochybňuje volbu zvoleného kandidáta P. V., když namítá, že není na adrese trvalého bydliště Černuc xx znám.

Ze zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 1 (Černuc) vyhotoveném a podepsaném členy volební komise včetně zapisovatelky dne 11. 10. 2014 v 17:07 hodin vyplývá, že hlasování nebylo přerušeno a při hlasování a zjišťování výsledků hlasování nebyly podány stížnosti nebo oznámení. V zápisu je připojena poznámka o přítomnosti Ing. P. B..

Soud předně uvádí, že problematikou volebního soudnictví se opakovaně zabýval Ústavní soud, např. v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 73/04) uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 36, nález č. 17, vyhlášen pod č. 140/2005 Sb., v němž zformuloval základní interpretační maximu zákonné úpravy volebního soudnictví tak, že „Vycházeje z demokratického principu legitimity veřejné moci, dle něhož je lid jejím zdrojem a v této roli se podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb (čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 1 Ústavy), vyslovil základní tezi, dle níž pro volební soudnictví z principu demokracie plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů a předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá.“ Nejvyšší správní soud pak např. v usnesení ze dne 18. 2. 2013, č. j. Vol 38/2013 – 69 (v němž posuzoval návrh na vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky), s odkazem na své usnesení ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2014 – 12, konstatoval, že „návrhu na neplatnost volby prezidenta vyhoví pouze tehdy, jestliže dospěje k závěru, že byl porušen volební zákon, a to takovým způsobem, který mohl výsledek volby relevantně ovlivnit.“ Dále uvedl, že „Rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát [nález sp. zn. Pl. ÚS 73/04 ze dne 26. 1. 2005].

Z těchto základních tezí vycházel soud také při přezkumu zákonnosti voleb do zastupitelstva obce Černuc, neboť také ve volbách do zastupitelstev obcí vyjadřují voliči svou vůli, komu v budoucnu svěří správu a vedení své obce.

S ohledem na shora uvedené závěry Ústavního soudu i pro hodnocení činnosti starostky obce a práce okrskových volebních komisí, které jsou vázány slibem, platí vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů, přičemž je povinností a současně oprávněním toho, kdo volební pochybení namítá, předložit důkazy k jejímu vyvrácení. Jak ovšem uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 28. 11. 2006, sp. zn. Vol 82/2006 (dostupné na www.nssoud.cz), „striktní požadavek na předložení relevantních důkazních prostředků navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastni sčítání hlasů volebními komisemi. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v daném případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb.“ Nejvyšší správní soud v citovaném usnesení ještě uvedl, že „funkce soudu v rámci soudního přezkumu voleb nemůže být vykládána tak široce, že v konečném důsledku by jeho práce měla nahrazovat či jaksi doplňovat činnost volebních orgánů, dokonce až ve smyslu přepočítávání všech hlasovacích lístků na základě pouhé spekulativně formulované námitky.“ Krajský soud proto posuzoval, zda navrhovatelka předložila dostatečné důkazy, resp. zda tu jsou takové indicie, z nichž by plynuly pochybnosti o platnosti voleb.

Pro posouzení první námitky, podle které starostka obce kandidovala do voleb a současně byla členkou okrskové volební komise, je pro soud určující ustanovení § 17 odst. 1 písm. a) až c) volebního zákona. Podle tohoto ustanovení může být členem okrskové volební komise státní občan České republiky a státní občan jiného státu, jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv, je přihlášen k trvalému pobytu v obci na území České republiky, a který alespoň v den složení slibu dosáhl věku nejméně 18 let, u něhož nenastala překážka výkonu práva [ve smyslu § 4 odst. 2 písm. a) až d) zákona o volbách do zastupitelstev obcí], a který není kandidátem pro volby do zastupitelstva obce, pro které je okrsková volební komise vytvořena.

Soud z předložené spisové dokumentace zjistil, že okrsková volební komise v okrsku Černuc byla složena z výše již vyjmenovaných šesti členů, okrskovou volební komisi v Mileticích tvořili čtyři členové, a to F. K. (předseda), M. K. (místopředsedkyně), A. Š. (členka) a M. G. (zapisovatelka) a že okrsková volební komise v Bratkovicích byla vytvořena rovněž ze čtyř členů, konkrétně z předsedy Bc. M. Š. (syna navrhovatelky), L. V. (místopředsedkyně), I. R. (členky) aj. L. (zapisovatelky).

Z právě předestřeného zjevně plyne, že starostka obce a kandidátka ve volbách R. K. nebyla členkou žádné z okrskových volebních komisí. Námitka navrhovatelky v tomto směru uplatněná je tedy zcela lichá a zjevně nepravdivá.

Neopodstatněnou je pak ta část první námitky, v níž navrhovatelka poukazuje na příbuzenský vztah mezi starostkou obce (kandidátkou ve volbách) a členkami okrskové volební komise. Citované ustanovení ani žádné jiné ustanovení volebního zákona ani jiných volebních zákonů totiž příbuzenský vztah mezi kandidátem do voleb a členy okrskové volební komise nezapovídá a nečiní tak ani pro případ příbuzenského vztahu mezi členy volební komise navzájem. Důvod lze spatřovat především v tom, že vyloučení osoby s příbuzenským vztahem ke kandidátovi či k členovi volební komise z členství ve volební komisi by mohlo způsobit (zejména v malých obcích s nízkým počtem občanů) nemalé obtíže při sestavování volební komise. Navíc je volební komise kolektivním volebním orgánem sestaveným především ze zástupců ve volbách si konkurujících stran, čímž je zajištěna a výrazně posílena (i pro případ, že členem komise je příbuzný kandidáta) kontrola regulérnosti volebního dění ve volební místnosti, při sčítání hlasů a při sepisování zápisu o průběhu a výsledku hlasování.

Pokud jde o poslední část první námitky, v níž navrhovatelka poukazuje na nepřítomnost předsedy okrskové volební komise ve volební místnosti v první den voleb 10. 10. 2014 a sporadickou přítomnost ve druhém dni voleb dne 11. 10. 2014, je pro soud určující ustanovení § 17 odst. 5 písm. e) volebního zákona, podle něhož členství v okrskové volební komisi zaniká ve dny voleb, trvá-li nepřítomnost člena okrskové volební komise ve volební místnosti bez souhlasu komise déle než 3 hodiny. Soud se proto předně zaměřil na zjištění, zda předseda okrskové volební komise v Černuci byl ve dny voleb nepřítomen v rozsahu tvrzeném navrhovatelkou a dále, zda tak učinil bez souhlasu okrskové volební komise. Na základě vyjádření předsedy okrskové volební komise a všech jejích členek, včetně zapisovatelky, nelze k takovému závěru dopět. Navrhovatelka v návrhu tvrdí, že předseda komise nebyl ve volební místnosti v první den voleb vůbec a druhý jen sporadicky. Toto obecné tvrzení však blíže nekonkretizuje ani ničím nedokládá. Navrhovatelka tak soudu neposkytla žádnou indicii, na základě níž by mohl nabýt pochybnosti o řádném výkonu funkce předsedy okrskové volební komise. Předseda okrskové volební komise připustil, že nebyl ve dnech voleb přítomen ve volební místnosti po celou dobu, avšak současně popřel, že by tak učinil bezdůvodně a v rozsahu, jenž přesahuje zákonem povolený časový limit a bez souhlasu ostatních členů volební komise. Oproti nekonkrétnímu tvrzení navrhovatelky důvody své nepřítomnosti podrobně popsal a způsobem pro soud akceptovatelným logicky vysvětlil. Stejně tak zcela věrohodně vymezil časové úseky své nepřítomnosti ve volební místnosti. Věrohodně bylo také vyvráceno tvrzení navrhovatelky o stálé přítomnosti starostky obce ve volební místnosti. Soud proto hodnotí tuto navrhovatelkou uplatněnou námitku jako nedůvodnou.

V druhé námitce navrhovatelka vytýká starostce obce, že jí neumožnila delegovat do okrskové volební komise svého zástupce. Pro posouzení této námitky jsou významná ustanovení § 15 písm. d) a § 17 odst. 2 volebního zákona. Podle prvně zmíněného ustanovení starosta stanovuje s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku ve lhůtě 60 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obce minimální počet členů okrskové volební komise, a to tak, aby počet členů byl nejméně šest, s výjimkou volebních okrsků do 300 voličů, kde může být okrsková volební komise čtyřčlenná. Druhé zmíněné ustanovení stanovuje, že každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva obce, může delegovat nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se do příslušného zastupitelstva volí. Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů volební okrskové komise, jmenuje členy na neobsazená místa starosta. Z citované zákonné úpravy vyplývají pro posuzovanou věc dvě podstatné skutečnosti. Předně, že starosta obligatorně stanovuje minimální počet členů okrskové volební komise a dále, že rovněž obligatorně jmenuje členy okrskové volební komise tehdy, pokud počet členů okrskové volební komise, kteří byli delegováni jednotlivými volebními stranami, nedosahuje starostou stanoveného nejnižšího počtu členů okrskové volební komise.

Zmínit je rovněž třeba ustanovení § 16 volebního zákona, podle něhož okrsková volební komise a) dbá o pořádek ve volební místnosti, b) zajišťuje a dozírá na průběh hlasování, c) sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování a d) odevzdává volební dokumentaci do úschovy obecnímu úřadu s výjimkou jednoho stejnopisu zápisu o průběhu a výsledku hlasování.

Z citovaných ustanovení plyne, že okrsková volební komise jako kolektivní orgán vykonává celý soubor činností a že volební zákon s žádným „privilegovaným“ členstvím v okrskové volební komisi v podobě účasti pouze při sčítání hlasů nepočítá. Navrhovatelka zde směšuje členství v okrskové volební komisi vzniklé na základě delegování zástupce kandidáta ve volbách s institutem osoby disponující povolením k účasti na sčítání hlasů, jež vydává Státní volební komise. Z volební dokumentace a výše uvedených zjištění je zcela patrné, že právo navrhovatelky delegovat do okrskové volební komise svého zástupce porušeno nebylo. Předsedou jedné z okrskových volebních komisí se totiž stal syn navrhovatelky Bc. M.Š.. Z pohledu soudu pak není významné, že zástupce navrhovatelky byl členem (ve funkci předsedy) jiné okrskové volební komise než v Černuci. Především proto, že volební strana, jež byla do voleb registrována pod označením „Pro obec společně“, za níž kandidovala starostka obce, získala nejvyšší procento hlasů (75,32) nejenom ve volebním okrsku v Černuci, ale také ve volebním okrsku v Bratkovicích (72,04), tedy v okrsku, v němž byl předsedou okrskové volební komise právě syn navrhovatelky. Ostatně sama navrhovatelka v návrhu výslovně uvádí, že sčítání hlasů v okrskové volební komisi v Černuci bylo v pořádku, byť je přesvědčena, že se tak stalo pouze díky přítomnosti Ing. P. B. (držitele povolení vystaveného Státní volební komisí). Ani toto přesvědčení navrhovatelky nepovažuje soud za odůvodněné. Z přílohy č. 1 k zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva obce Černuc totiž plyne, že v obci Černuc bylo odevzdáno celkem 3263 platných hlasů, z toho pro volební stranu „Pro obec společně“ celkem 2058 hlasů, pro volební stranu MILETICE celkem 1082 hlasů a pro volební stranu navrhovatelky 123 hlasů. Celkové výsledky voleb do zastupitelstva obce Černuc tak zjevně nesvědčí o tom, že by větší počet odevzdaných hlasů pro volební konkurenty navrhovatelky byl způsoben volebními „machinacemi“, naopak prokazují nezájem voličů o volební stranu navrhovatelky. Důvod pro vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva obce Černuc proto soud neshledal.

Potřebnou míru validity nelze přiznat ani přesvědčení navrhovatelky, podle něhož není možné, aby v první den voleb v pátek 10. 10. 2014 přišla hlasovat větší část voličů oproti sobotě dne 11. 10. 2014, kdy se k volebním urnám dostavilo pouze 80 voličů. Je totiž obecně známou skutečností prezentovanou především médii ve zpravodajských relacích natáčených ve dnech voleb přímo ve volebních místnostech, že voliči využívají k realizaci svého volebního práva především první den voleb (např. důchodci, studenti nebo voliči, kteří směřují na víkend mimo trvalé bydliště) a jen zbytek voličů přichází k volebním urnám druhý den voleb (v sobotu). Domněnka navrhovatelky tak není dostatečnou indicií, jež by mohla zvrátit výsledek voleb v obci Černuc. Uvedený závěr je umocněn také tím, že žádný volební zákon volebním komisím neukládá zaznamenávat „docházku“ voličů v závislosti na tom, v který den voleb navštívili volební místnost. Po příchodu voliče do volební místnosti ověří příslušný člen volební komise pouze totožnost voliče, místo jeho trvalého bydliště a platnost dokladu, jímž volič prokazuje svou totožnost. Následně člen volební komise v seznamu voličů vyznačí (odškrtnutím, zaškrtnutím či jinak) prostou účast voliče ve volbách bez jakýchkoli dalších, natož pak časových, údajů. A priori sice nelze vyloučit, že si okrsková volební komise z vlastní iniciativy pořizuje přehled volební účasti právě proto, aby mohla vyhovět případným dotazům na průběžnou účast ve volbách. Nicméně navrhovatelka v tomto směru soudu žádný důkaz (vyjma údajných informací Ing. B.) nenabídla, ani nenavrhla. Soud nepovažoval za potřebné požadovat vyjádření od shora jmenovaného, neboť i kdyby akceptoval navrhovatelčino tvrzení (80 voličů v sobotu), nebyla by ani tato skutečnost dostatečným důvodem pro vyslovení neplatnosti voleb. Z veřejně dostupných zdrojů (www.volby.cz) o vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstva obce Černuc a z volební dokumentace totiž plyne, že ve volebním okrsku Černuc se z celkového počtu 486 oprávněných voličů dostavilo k volbám 247 voličů, což představuje 50,82 % účast, ve volebním okrsku Miletice se ze 158 oprávněných voličů, dostavilo 86 voličů, což představuje 54,43 % volební účast a konečně ve volebním okrsku Bratkovice ze 163 oprávněných voličů přišlo volit 50 voličů, což představuje 30,67 % účast. Nelze tedy konstatovat, že by volební účast ve volebním okrsku Černuc (v němž zvítězila strana, v níž kandidovala starostka obce) byla v zjevném nepoměru k volební účasti ve zbylých dvou volebních okrscích.

Zbývá se vypořádat s poslední námitkou, v níž navrhovatelka zpochybňuje trvalý pobyt P. V. v obci Černuc poukazem na to, že jmenovaného nezná a že v rejstříku dlužníků je k jmenovanému uváděna adresa Černuc xx. K tomu soud předesílá, že tuto výhradu měla navrhovatelka uplatnit již dříve v řízení podle § 89 odst. 1 písm. c) s. ř. s., jež umožňuje domáhat se ochrany proti registraci strany nebo přihlášky k registraci oprávněným osobám vyjmenovaným v odst. 2 téhož ustanovení, mezi něž patří také navrhovatelka, neboť sama podala přihlášku k registraci do zastupitelstva obce a byla proto k podání takového návrhu aktivně legitimována. Přesto, že by se soud s ohledem na právě uvedené nemusel touto námitkou vůbec zabývat, považuje za nezbytné poukázat na ustanovení § 5 volebního zákona, podle něhož členem zastupitelstva v obci může být zvolen každý volič, který má v obci trvalý pobyt. Jde o podmínku, která má zajistit, aby se na samosprávě občanů podíleli pouze ti, kteří do tohoto společenství patří. Této podmínce se P. V. zjevně nezpronevěřil, neboť jak vyplývá z dokladů založených ve volební dokumentaci (prohlášení kandidáta z 24. 7. 2014) a z údajů v evidenci obyvatel (ověřených soudem), má P. V. trvalé bydliště na adrese Černuc xx, a to nepřetržitě již od roku 1976. Je proto zcela nepochybné, že splňuje podmínku volitelnosti do orgánu obce Černuc. Navíc jsou adresa trvalého pobytu a adresa podnikání (bez ohledu na to, zda bylo ukončeno či nikoli) v téže obci. Námitka navrhovatelky je tedy opět zjevně nedůvodná a není způsobilá zpochybnit volbu zvoleného kandidáta P. V..

Soud své úvahy uzavírá konstatováním, že na základě zčásti nepravdivých a zčásti nepodložených námitek navrhovatelky nelze neplatnost voleb v obci Černuc, ani neplatnost volby kandidáta P. V. dovodit. S přihlédnutím ke shora uvedenému soud návrh zamítl. Učinil tak bez nařízení jednání jak výslovně umožňuje ustanovení § 90 odst. 3 s. ř. s., když skutková zjištění převzal z veřejně dostupných zdrojů a ze stanovisek k návrhu.

Náhrada nákladů řízení nebyla žádnému z účastníků přiznána, neboť podle § 93 odst. 4 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení ve věcech volebních.

Usnesení doručí soud účastníkům řízení a vyvěsí na úřední desce Krajského soudu v Praze. Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).

Poučení : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Ve věcech volebních je podle § 104 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost nepřípustná.

V Praze dne 30. října 2014

JUDr. Věra Šimůnková, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Vlasáková

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru